|
Kód CZ Vršovice
- Praha XIII.
Kostel sv. Mikuláše C) Vršovické náměstí
Fara C) Vršovické náměstí 84/6, Borodinská
84/12
Kostel sv. Václava C) náměstí Svatopluka Čecha
Činžovní dům č.p. 444 C) Kodaňská 444/11
Radnice C) Rangherka Radnice Vršovická, tzv.
Zámeček Vršovické náměstí, Heroldovy sady, Moskevská 120/21
Spořitelna C) Vršovické náměstí 67/8
Dům č.p. 144 C) Vršovický skanzen Pod stupni 144/6
Dům č.p. 11 C) Vršovický skanzen, Pod stupni 11/8
Dům č.p. 59 C) Vršovický skanzen, Pod stupni 59/10
Vila Jitřenka C) Petrohradská 141/52
Tvrz C) Vršovická 1/29a První zmínka z roku
1619, zbourána údajně roku 1988, dnes je na místě ohrazené parkoviště
Nádraží - staniční budova C) Ukrajinská 304/2b
Nádraží - provozní
budova C) Ukrajinská 305 (Bartoškova 305/3, na
nuselské straně trati)
Činžovní dům č.p. 610 C) Na Spojce 610/6
Činžovní dům č.p. 262 C) Moskevská 262/57, Slovinská 262/1
(jihozápadní roh náměstí Svatopluka Čecha)
Blok činžovních domů C) Ruská 705/70, 706/72, 707/74, 708/76,
709/78, 710/80, 711/82, Na Míčánkách 711/15, 712/13, 713/11, Bulharská
713/43, 714/41, 715/39, 716/37, 717/35, 718/33, 719/31, 720/29, 721/27,
Tolstého 721/20, 722/22, 705/24
|
Panství Politický okres Hlavní
město Praha 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad
Historie
obce
Osada Vršovice
vznikla v souvislosti s osídlením údolí Botiče v době, kdy se na Vyšehradě
usídlil první knížecí rod. Samotný název je poprvé zmiňován v roce 1088 v zakládající
listině Vyšehradské kapituly, pod kterou osada spadala. Ves byla dále
vlastněna dalšími majiteli. V roce 1311–1328 ji vlastnil Pražan Štuka a tehdy
k ní patřil dvůr, vinice a rybářství v povodí Botiče. Ten prodal celou ves
řádu německých rytířů v Praze. Ve vsi byla v té době tvrz u Botiče, která
sloužila jako centrum hospodářského života Vršovic. Za vlády Karla IV. se
svahy Bohdalce změnily na vinice. Vesnice byla
pravděpodobně zasažena bitvou u Vyšehradu roku 1420 a stala se svědkem
porážky císaře Zikmunda. Roku 1448 odtud také zaútočil pozdější český král
Jiří z Poděbrad proti Vyšehradu a dobyl jej. V roce 1556 získal Vršovice
Kašpar Granovský z Granova, který sloužil Ferdinandu I. jako sekretář.
Granovští však posléze ves v dobrém stavu prodali panu Trčkovi z Lípy. Trčka
však v době konfiskací (1620) přišel o majetek a vesnice i s tvrzí připadla
Šternberkům a příbuzné rodině Paarů. V roce 1788 měla ves 70 chalup, avšak
byla zatížena dluhy od svých majitelů, kteří v ní příliš nepobývali. Roku 1797 koupil
Vršovice Jakub z Wimmerů a pro ves nastalo dobré období. Wimmer vlastnil i
přilehlé Nusle, Záběhlice a několik dalších vesnic. Zaváděl moderní metody
zemědělství, štěpařství, založil sady, vinice, dbal na rozvoj manufaktur a
také štědře podporoval kulturu. V polovině 19. století vršovická tvrz zanikla
a posledním aristokratem, který Vršovice vlastnil, byl hrabě Buquoy. Po něm
byl dalším vlastníkem od roku 1858 A. Procházka, který je koupil za 320 tisíc
zlatých, aby je jeho dědici prodali roku 1909 Občanské záložně. V roce 1885 byly
Vršovice povýšeny na městec a 2. března 1902 na město (24. listopadu
získávají městský znak). Roku 1922 byly začleněny do Velké Prahy.
www
odkazy literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v
republice čsl, 1927 C) cs.wikipedia.org (10.6.2015) fotografie |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 10.6.2015 |
