Kód CZ Záběhlice
(Sabechlitz)
Osady: Jalový Dvůr, Spořilov Kostel Narození P.Marie Zdroj C)
bývalý hřbitov, ohradní
zeď. Jednolodní orientovaný kostel s věží při západním průčelí je původně
románskou stavbou. Ve 14. století přistavěn gotický presbytář. Současný
vzhled dán převážně novorománskou úpravou z 19. století. Jednoduchý venkovský
kostelík obdélného půdorysu, s čtvercovou věží jehlancově zastřešenou a
pětibokým presbytářem. Volně stojící kostel na ploše bývalého hřbitova,
obehnán vysokou zdí s branou, situován mezi Botičem a hrází Hamerského
rybníka; tvořil dominantu historického jádra obce. Tvrz Václava IV.
Zdroj C)
Pod rybníkem se
nachází archeologické stopy tvrze Václava IV., která byla vystavěna v letech 1407–1408.
Tvrz byla zničena za husitských válek. V únoru 1960 bylo při bagrování dna
vypuštěného Hamerského rybníka odkryto kamenné zdivo. Při následném
archeologickém průzkumu (prozkoumána byla asi čtvrtina plochy stavby) byl
zjištěn půdorys několika místností. V hlavní zkoumané místnosti o rozměrech
11 x 7 metrů se zachovala podlaha z pálených cihlových dlaždic, ve vedlejších
zdech byly zjištěny stopy po dřevěné podlaze. V bahenních nánosech byly
nalezeny prejzy ze střechy a četné zlomky keramiky, datované do přelomu 14. a
15. století. V místě pravděpodobně stávala tvrz zničená za husitských válek v
roce 1420. Pod základy středověkého objektu bylo nalezeno několik zlomků
slovanské keramiky, ukazující na možné dřívější osídlení lokality Zámek
Zdroj C)
Trojpodlažní
budova zámku vznikala postupnou úpravou starších objektů. Současný
neorenesanční vzhled je z 2. poloviny 19. století. Středem velkého lichoběžníkového
dvora je rezidenční budova zámku s dvěma výraznými věžicovými
útvary. Severní a jižní hranu dvorce lemují dlouhá křídla obytných a
hospodářských budov, která v se v mírném úhlu
sbíhají směrem k budově zámku v čele dvora. Na západní straně dvorec vymezuje
zeď s branou, na východní jej uzavírala budova sýpky, která však zanikla v
60. letech 20. století. zámek č.p.
46,, sýpka (zanikla), hospodářské budovy I, II, ohradní zeď s branou Zámek Práče Zdroj C)
První zmínka o
zámku pochází z počátku 18. století, ovšem je známo, že již od poloviny 14.
století zde stála práčská tvrz. Kolem poloviny 18.
století byl zámek popsán jako poplužní dvůr s pivovarem, obilnou sýpkou,
mlýnem a několika chalupami. K rozsáhlejším stavebním úpravám došlo na konci
19. stoleží a poté roku 1910, kdy byla přistavěna
jednopatrová část zámku. K zámku původně patřil i rozsáhlý anglický park. zámek čp. 1881, pp. 659/1: v
severozápadní části bývalého dvora, tvořený dvěma na sebe navazujícími
budovami. Přední, užší a nižší část je jednopatrová s přístavbou arkádové
pavlače. Druhá část je širší, rovněž patrová, ale vyšší s příkrou sedlovou
střechou. obytná budova, pp. 659/1, zjednodušená architektura vybudovaná po roce
1950 na torze eklektické budovy z roku 1910, tato budova byla ve stopě
dnešního obytného objektu a přízemního objektu garáží. Obytný objekt je vyšší
a širší než budova zámečku, na kterou navazuje. Je rovněž patrový, ale vyšší
s příkrou sedlovou střechou. hospodářská
budova, pp. 659/1, za přízemní budovou garáží ve
stopě hranice areálu, patrová, se sedlovou zvalbenou
střechou (dnes truhlárna) brána, části pp. 687, 688, 690, pojí se kolmo k jižnímu průčelí
zámečku. Trojdílnou bránu tvoří přízední pilíř,
dále branka pro pěší, hlavní brána s dvoukřídlými vraty a symetricky branka
pro pěší. Pilíře hlavní brány jsou ukončeny krycí deskou, na které sedí
plastiky lvů. úsek ohradní zdi,
pp. 686; navazuje jižně pod bránou, při hranici
potoka u rybníka; torzo zdi někdejší stodoly či jiného hospodářského objektu. sýpka čp. 3152, pp. 2077. Mohutná
barokní dvoupatrová sýpka s polovalbovou střechou.
Sýpka je od areálu zámku zcela neorganicky oddělena komunikací. K sýpce
bezprostředně přiléhá zídka a kapličkou se sochou sv. Jana Nepomuckého,
zřízenou po roce 1710. Podstavec s věnováním Anny Gutové
k roku 1888, signatura Platzer. Mlýn
Zdroj C)
Práčská 1885/12 . Patrová
budova vodního mlýna z 1. poloviny 19. století. První zmínka o mlýně pochází
z roku 1450. Do dnešní doby se z období kolem roku 1841 dochovala hlavní
hmota budovy i některé pozdně klasicistní detaily fasád. Kolem roku 1900 byl
provoz mlýna modernizován a tehdy vznikla přístavba pro turbínu. Úpravou
prošla i hospodářská stavení. Objekt byl rekonstruován na přelomu 20. a 21.
století a adaptován pro bydlení. Mlýn má nepravidelný protáhlý půdorys, k
hlavní budově se připojuje několik přístavků pro turbínu. Obytná budova mlýna
je takřka čtvercového půdorysu, je zděná z lomového kamene, patrová, částečně
podsklepená, krytá valbovou střechou. Na hlavní budovu navazuje při západním
průčelí přístavek mlýnice s pozdější přístavbou pro turbínu, a dále
hospodářské křídlo mírně zalomené směrem k severu.. Usedlost č.p.93 Zdroj C)
Na vinobraní
93/38. Původně barokní usedlost se zahradou a souborem 8 soch - Immaculaty, Anděla I, Anděla II, Anděla III, Truchlící
ženy, Modlící se ženy, Genia I, Genia II.. Současná
podoba usedlosti dána převážně úpravami z počátku 19. století. Venkovská
usedlost - předměstská, viniční, se zachovalými sklepy z přelomu 18. a 19.
století. Bývalý viniční dům s přistavenou věžicí je
situován na hraně vrchu Homole nad Botičem. Na severní straně se nachází malé
nádvoří, na jižní straně byla ve svahu byla vybudována zahrada o několika úrovních, vyzdobená
souborem 8 pískovcových soch funerálního
charakteru. Usedlost byla počátku 19. století a v jeho průběhu přestavěna do
podoby venkovského zámečku s neobarokním a
neorenesančním tvaroslovím. Zahrada je ohrazená novodobě omítanou zdí se
sloupky, krytou prejzovou stříškou k níž je u dvoru
připojen zahradní domek. Vila č.p.28 Zdroj C)
Záběhlická
28/127. Vila, terasa. Původně zde stávala zemědělská usedlost ze 17. století.
Kolem roku 1850 byla razantně přestavěna na současnou vilu jako letní
měšťanskou rezidenci. K obytné budově na západní straně dvora náleží bývalá kočárovna, maštal a stupňovitá záhrada. . |
Panství Politický okres Hlavní
město Praha Část města Praha XIV 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce
První zmínka o Záběhlicích je v zakládací listině vyšehradské kapituly
datované 1088
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice Čsl, 1927 C) cs.wikipedia.org |
|||||||||||||||||||||||||||
Kód CZ Jalový Dvůr
Zvonička
… |
||||||||||||||||||||||||||||
Kód CZ Spořilov
Kostel sv.Anežky České Zdroj C)
postaven v letech
1934–1935 podle návrhu projekční kanceláře architekta Stanislava Režného.
Provedením stavby byl pověřen ruský architekt Nikolaj Paškovskij,
který byl v kanceláři zaměstnán jako šéf projekční kanceláře. V literatuře
jsou mylně označováni jako autoři Karel Polívka a Vlastimil Brožek, kteří ale
byli pouze autory prvního, neuskutečněného návrhu na stavbu kostela.. |
||||||||||||||||||||||||||||
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 25.7.2021 |