Kod CZ 7211

Kovářská

(Šmídeberk, Schmiedeberg)

Kostel sv.Michaela Archanděla

Barokní, 1710, obnoven 1782 a 1928. Kostel má kazetový strop, zdobený obrazy svatých

Fara

vedle kostela, 1755 lokalie, 1791 farnost.

Kaple sv.Marka

za obcí směrem na Černý Potok, 1913

Mariánský sloup

Před kostelem, 1706, obnoven 1928

Železný kříž

u kaple sv.Marka, 1871, Kříž nechala podle pověsti jako výraz díků za své uzdravení postavit slepá obyvatelka Kovářské

Památník padlým švédům

18. března 1641 došlo v oblasti rašeliniště ležícího západně od Kovářské ke střetu mezi švédským oddílem Banerova vojska ustupujícího z Čech přes Kadaň a Přísečnický průsmyk do Saska s císařským vojskem. Oddíl v síle několika set mužů zde byl zcela zničen. Na počest této události byl 15. května 1932 nedaleko nádraží Spolkem vysloužilých vojáků v Kovářské slavnostně odhalen pomník padlým švédským vojákům (Schwedengrab). Události předcházela oslava 70. výročí založení spolku v hostinci Stadt Dresden dne 14. května, hlavní proslov zde měl býv. polní podmaršálek Eduard Zanantoni. Autorem pomníku byl akademický sochař Oswald Hofmann, rodák z Kovářské, který vystudoval sochařskou akademii v Mnichově, kde se natrvalo usadil. Peníze na výstavbu pomníku věnoval v roce 1930 továrník Julius Kalla, jeho odhalení se již nedožil. K pomníku byla až později přidána česká tabulka a celou měděnou desku, která zde vydržela téměř 70 let, nějací šmejdi před pár lety ukradli. Proto v roce 2005 Lesy ČR připevnily náhradní desku ze zeleného mramoru připomínající tuto událost.

Památník padlým

…

Památník letecké bitvy

13.9.1944

Památník obětem pochodu smrti

…

Dívčí škola

1877

Vysoká pec

Jedna z prvních v Č., 1598-9

Hamr - železárna

stojí zřícenina objektu, který byl původně součástí zdejšího železářského podniku. Tato výroba zde měla staletou tradici, danou blízkými nalezišti kvalitních rud (krevely a skarnové magnetity). Roku 1597 či 1598 zde byla zapálena druhá vysoká pec v českých zemích. Kolem ní postupně vznikaly další provozy, jako hamry, stoupy na drcení rudy, brusírna, kovárna, drátovna, rourovna a další. Výrobní komplex byl vázán na sílu potoka Černá voda a bohatství paliva z místních lesů. Rozkvět zdejšího hutnictví trval do počátku 19. století, kdy jej zlomil nástup modernějších průmyslových metod, založených na využití kamenného uhlí a parních strojů. Roku 1864 (definitivně 1869) vyhasla vysoká pec, ostatní provozy zanikly záhy poté.

Objekty železárny pak sloužily pro provoz pily, od roku 1905 se zde vyráběly rybí konzervy. Celý komplex zanikl po roce 1945, zachovala se jen zřícenina jediné rozlehlé budovy. Její funkci ve výrobě a zpracování železa dnes neznáme, vzhledem k poměrně značné vzdálenosti a výškovému rozdílu od potoka zřejmě nešlo o hamr, za který ji vydává dnešní informační systém Kovářské.

Vápenka

Ruiny jihozápadně od nádraží. Relativně zachovalá stavba, v poslední době bohužel levá věž rozebírána nenechavci za účelem získání cihel z vyzdívky.

Nádraží

V dezolátním stavu, v roce 2006 propadlá střecha

Dům č.p.215

…

Hostinec U Vodičků

před 1945 U města Vídně (Stadt Wien)

Hostinec Waldschenke či Muthütte

u cesty do Horní Halže

[Hostinec U posledního feniku - Zum letzten Pfennig]

Dříve U zeleného stromu (Grüner Baum) poškozen bombou, následně zbořen, na konci dnešní Hamerské ulice

Zpět na okres

Panství

Politický okres Přísečnice, s.o.Vejprty

1961 Okres Chomutov

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

Od 14.stol. významné středisko železářství. V 16. století se zde zpracovávala železná ruda moderní technologií. Dříve již od 14. století probíhala těžba nerostů a zpracování železa. Po třicetileté válce nastal prudký úpadek. Později se zde vyráběly zápalky, příze a šindele. V roce 1856 zde byla otevřena krajkářská škola, která měla zajistit zdejším lidem vhodnou výdělečnou činnost. Od roku 1883 se Kovářská stává městečkem

Rok	obyv.	domů
1850
1927	3998 N
1930
1947
1961
1970
2001

www.kovarska.cz

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) E.Poche Umělecké památky Čech

3) K.Kuča Atlas památek

4) H. Hlušičková a kol.: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, II. díl, Libri 2002

A) kovarska.cz

B) nastup.cz (Ing.Jan Kadlec)

C) cs.wikipedie.org

D) kovarska.akis.cz

E) hrady.cz (Ivan Grisa)