Kód CZ 13000

Prostějov

(Proßnitz)

Část: Předměstí

Připojené obce: Čechovice, Čechůvky, Domamyslice, Krasice, Vrahovice, Žešov

Kostel Povýšení sv.Kříže ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

Filipcovo náměstí. Pův.augustiniánský, konec 14.stol., přestavěný 1522-35, barokní přestavba 1697-1710

[Klášter augustiniánů] ^{Zdroj 2)}

založený 1391, zanikl kol.1500

Fara ^{Zdroj C)}

Filipcovo náměstí 20/4

Synagoga Beth´ha - Midrasch ^{Zdroj C) Zdroj 2)}

Klasicistní, poč.19.stol.

Sloup se sochou P. Marie ^{Zdroj C)}

náměstí T. G. Masaryka, 1714

Socha P. Marie Celenské ^{Zdroj C)}

Brněnská

Socha P. Marie Karlovské ^{Zdroj C)}

Svatoplukova

Socha sv. Floriána ^{Zdroj C)}

Wolkerova, ve vstupu hasičské stanice

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

Před farním kostelem

Busta J.Volkera ^{Zdroj C)}

Na doměč.p.22/1

Klenák č.p. 179 se znakem Pernštejnů ^{Zdroj C)}

Pernštýnské náměstí 179/5

Zámek ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

Pernštýnské náměstí 176/8, pseudorenesanční sgrafita vytvořili 1900–1901 Jano Köhler, Josef Švandera, Arnošt Podloudek a Bohumil Kazda, 1522-31, dokončený 1568-72, sgrafita 1900-6

Opevnění ^{Zdroj 2)}

14.stol.

Stará radnice ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

Portál 1538, přestavěná 1697 náměstí T. G. Masaryka 22/1, Filipcovo náměstí 22/5, Kostelní, z 20. let 16. století. Má portál z roku 1539. V roce 1697 vyhořela. Barokní lodžii vytvořil pravděpodobně Giovanni Pietro Tencalla. Jako radnice sloužila do roku 1850, poté od roku 1905 jako sídlo Muzea Prostějovska. Roku 1908 přistavěno patro výstavních prostor za slepou atikou. Atika byla obnovena roku 1924.

Nová radnice ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

1911-14 náměstí T. G. Masaryka 130/13, s 66 m vysokou věží a orlojem, navržena a postavena v secesním stylu v letech 1909–1914 podle projektu profesora Karla Huga Kepky, s 66 m vysokou věží a bohatě zdobenými interiéry, projektované pravé křídlo nebylo realizováno

Dům č.p. 1640 ^{Zdroj C)}

náměstí E. Husserla 1640/8

Dům č.p. 121 ^{Zdroj C)}

nám. T. G. Masaryka 121/11, Žižkovo náměstí 121/1

Dům U zeleného stromu ^{Zdroj C)}

Žižkovo náměstí 133/20

Černý dvůr ^{Zdroj C)}

Poděbradovo náměstí 1377/8

Nový dům ^{Zdroj C)}

náměstí T. G. Masaryka 195/18, Pernštýnské náměstí 195/12

Dům č.p. 198 ^{Zdroj C)}

nám. T. G. Masaryka 198/21

Dům č.p. 123 ^{Zdroj C)}

nám. T. G. Masaryka 123/17, Kravařova 123/1

Dům č.p. 178 ^{Zdroj C)}

Pernštýnské náměstí 178/6

Dům č.p. 177 ^{Zdroj C)}

Perštýnské náměstí 177/7

Dům č.p. 22 ^{Zdroj C)}

náměstí T. G. Masaryka 22/1

Onšův dům ^{Zdroj C)}

náměstí T. G. Masaryka 202/24, Školní 202/16, dům Mikuláše Onše z Břesovic se zdobeným portálem

Dům č.p. 208 ^{Zdroj C)}

náměstí T. G. Masaryka 208/30

Dům č.p. 132 ^{Zdroj C)}

Žižkovo náměstí 132/21

Dům U měsíčka ^{Zdroj C)}

náměstí T. G. Masaryka 108/5

Židovský dům č.p. 34 ^{Zdroj C)}

náměstí Svatopluka Čecha 34/2

Židovský dům č.p. 72 ^{Zdroj C)}

Uprkova 72/20. V bývalém židovském ghettu význačný dům z roku 1819. Tento nechal postavil Veight Ehrenstamm, první velkoprůmyslník židovského původu v Prostějově, kterému bylo povoleno se usídlit uvnitř městských hradeb.

Židovský dům č.p. 77 ^{Zdroj C)}

Uprkova 77/12

Židovský dům č.p. 73 ^{Zdroj C)}

Uprkova 73/18, Hradební 73/23

Zpět na okres

Panství

Politický okres Prostějov, s.o. Prostějov

1961 Okres Prostějov

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^{Zdroj C)}

1990 MPZ

První historická zmínka o vsi Prostějovice je z roku 1141. Do poloviny 13. století se vyvinula ve významnou trhovou ves. Tehdy sem byli pozváni němečtí osadníci, kteří v místě dnešního nám. T.G.Masaryka založili novou osadu, na niž přešla práva osady původní. Roku 1390 bylo Prostějovu uděleno díky pánům z Kravař právo výročního trhu, čímž se fakticky stal městem. V husitském období se slibný vývoj zpomalil, když město utrpělo průtahy obou nepřátelských stran; nedostatečně opevněný Prostějov se stává snadnou kořistí vojsk markraběte Albrechta a roku 1431 byl vypálen. Prosperitu městu přinesl vznik židovského města a především po roce 1490 více než stoletá vláda rodů Pernštejnů, jejichž majetkem se město stalo. Roku 1495 zahájilo město výstavbu kamenných hradeb se čtyřmi branami s baštami. V letech 1521 až 1538 si měšťané vybudovali renesanční radnici. Na konci 16. století se město stává majetkem Lichtenštejnů, což má za následek stagnaci rozvoje města. V Prostějově je roku 1527 tiskárnou Kašpara Aorga vytištěna první kniha na Moravě. Během třicetileté války došlo ke zpustošení města a v roce 1697 vypukl požár, kterému padly za oběť radnice, škola i kostel. Poté začíná město dostávat barokní ráz. Kolem poloviny 17. století dochází, především zásluhou místních Židů, k prudkému rozvoji potravinářského, textilního a oděvního průmyslu, v roce 1858 je Prostějově založena první česká konfekční továrna bratří Mandlů, což přilákalo nové obyvatele. V 60. letech 19. století byl Prostějov spojen železnicí s Brnem a Olomoucí. 19. a 20. století změnilo tvář města ve stylu historismu a secese. Od 20. a především 30. let se dominující výstavbou stává v Prostějově funkcionalismus.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	31 092
1930
1947
1961
1970
2016	43 977

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Karel Kuča, Atlas památek, 2002

C) cs.wikipedia.org (23.7.2016)

Kód CZ

Předměstí

Kostel sv.Petra a Pavla ^{Zdroj 2)}

Pův.farní, upraven 1728 – 31

Kaple ^{Zdroj C)}

U kostela sv.Petra a Pavla

Kaple sv. Anny ^{Zdroj C)}

Anenská

Klášter milosrdných bratří ^{Zdroj 2)}

Se špitálem, pozdně barokní, z let 1733–1756. Interiéry jsou vyzdobeny cennými freskami malíře F. A. Sebastiniho. Součástí komplexu byla i nemocnice a lékárna sloužící od roku 1736 dodnes a kostel svatého Jana Nepomuckého

Kostel sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj 2)}

Klášterní, 1732-55

Kostel sv.Cyrila a Metoděje ^{Zdroj 2)}

Pův.k hospicu kapucínů, přestavěný 1902-3

Hospic kapucínů ^{Zdroj 2)}

Zal.1756, zrušený 1784

Husův sbor ^{Zdroj C)}

…

Hřbitov ^{Zdroj 2)}

Neorenesanční, 1900

Obytný dům řádových ošetřovatelek a ženského personálu nemocnice ^{Zdroj C)}

Brněnská 1435/57, Lidická 1435/86

Socha sv. Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

Kostelecká

Socha sv. Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

Olomoucká, u mostu přes Hloučelu

Socha sv. Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

Sádky

Socha sv. Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

Svatoplukova

[Socha sv. Jana Nepomuckého] ^{Zdroj C)}

Žeranovská

Sousoší ^{Zdroj C)}

Nad vstupem kláštera milostdných bratří

Socha ^{Zdroj C)}

U kostela sv.Petra a Pavla

Železný kříž ^{Zdroj C)}

Předkaplí sv.Anny

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

U kostela sv.Petra a Pavla

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

Kostelní

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

křižovatka Brněnská, Okružní

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

Na Hrázi

Obelisk ^{Zdroj C)}

Smetanovy sady, východní část

Pomník manželů Vojáčkových ^{Zdroj C)}

Vojáčkovo náměstí, Hlaváčkovo náměstí

Pomník obětem hladové stávky ^{Zdroj C)}

náměstí Padlých hrdinů

Socha Bedřicha Smetany ^{Zdroj C)}

Smetanovy sady

Socha Jiřího Wolkera ^{Zdroj C)}

náměstí Edmunda Husserla, Dukelská brána

Socha Karla Havlíčka Borovského ^{Zdroj C)}

Hlaváčkovo náměstí

Národní dům ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

Secesní, 1905-7 Vojáčkovo náměstí 218/1, Hlaváčkovo náměstí 218/2, ve stylu české secese od architekta Jana Kotěry z let 1905–1907. Stavitelem byl Otakar Pokorný. Jedná se zároveň o spolkový dům, městské divadlo, restauraci a kavárnu. Architekt sám navrhl nábytek, obložení, osvětlovací tělesa a vitráže. Výzdobu interiéru provedli mimo jiné také malíři František Kysela a Karel Petr a sochař Stanislav Sucharda. Za německé okupace byl interiér částečně poškozen.

Vila Ing. Josefa Kovaříka ^{Zdroj C)}

Vojáčkovo náměstí 2944/5, 1910

Vila dr. Františka Kovaříka ^{Zdroj C)}

Erbenova 2589/1, náměstí Padlých hrdinů 2589/5, 1911

Bratrská škola ^{Zdroj C)}

Kostelecká 245/2

Dům Hanačka ^{Zdroj C)}

Rejskova 2992/2

Dům č.p. 927 se žudrem ^{Zdroj C)}

Mlýnská 927/2

Obchodní akademie ^{Zdroj C)}

U spořitelny 159/8, Palackého 159/18

Bývalá okresní živnostenská škola ^{Zdroj C)}

Lidická 1686/2+4, Studentská 1686/31

Tělocvična ^{Zdroj C)}

Skálovo náměstí 173/4

Vila Anastázie Neherové ^{Zdroj C)}

Pod Kosířem 329/73

Masarykova základní škola ^{Zdroj C)}

Skálovo náměstí 174/5

Vila Eveliny Fleischerové ^{Zdroj C)}

v ulici Svatoplukova 64 z let 1932–1933, styl: funkcionalismus, architekt: Eduard Žáček

Rodinný dům Karla Melhuby ^{Zdroj C)}

v ulici Sádky 5 z let 1935–1936, styl: funkcionalismus, architekt: Eduard Žáček

Vila Jana a Anastázie Neherových ^{Zdroj C)}

v ulici Pod Kosířem 73 z let 1938–1939 ve stylu funkcionalismu, architekt: Antonín Navrátil

Multifunční nájemní vila ^{Zdroj C)}

Radomíra a Vlasty Růžičkových na Arbesově náměstí 4 z let 1938–1939 ve stylu funkcionalismu, architekt: František Kalivoda

Vila Jindřišky a Miroslava Vysloužilových ^{Zdroj C)}

Neofunkcionalistická v ulici Sadová 9 z let 1970–1972, architekti: Zdeněk Plesník a Josef Taťák

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 23.7.2016

Přdchozí editace: 31.5.2011