KOD CZ 17972

Vlčí Hora

(Wolfsberg)

Osady: Dlouhý Důl, Sněžná

Kaple P.Marie Karmelské

u silnice

Hrobka Nietsche ^{Zdroj A)}

na hřbitově

Márnice ^{Zdroj A)}

na hřbitově

[Kaplička] ^{Zdroj A)}

na Kaprštálu směrem do Brtníků

Soška sv.Floriána

Ve výklenku č.p.45

Železný kříž ^{Zdroj A)}

u hlavní silnice u domu č.p. 128 (vedle kaple)

Železný kříž ^{Zdroj A)}

na Kaprštálu na návrší nad chatami

Kříž ^{Zdroj A)}

na Kaprštálu za domem č.p.97

Železný kříž ^{Zdroj A)}

u cesty k rybníkům

Železný kříž ^{Zdroj A)}

na hřbitově

Pomník padlých ^{Zdroj A)}

z 1. světové válce

Památník Josepha Genaua

Který zde při nehodě v roce 1793 zemřel

Škola

…

Dům č.p.9

…

Dům č.p.12

…

Dům č.p.15

…

Dům č.p.31

…

Dům č.p.34

…

Dům č.p.36

Proti škole

Dům č.p.43

Proti kapli

Dům č.p.60

…

Dům č.p.61

…

Dům č.p.103

Za obcí

Dům č.p.104

Za obcí

Dům č.p.114

Na okraji obce

Dům č.p.120

Na okraji obce

Dům č.p.130

…

Dům č.p.138

…

Rozhledna ^{Zdroj D)}

První záznamy sahají do konce 19. století, kdy místní "Horský spolek pro nejsevernější Čechy" nechal upravit cestu a vytvořit posezeni na vrcholu hory. Místní obyvatelé, kteří se sdružovali v tomto spolku nechali  roku 1887 postavit jednoduchou dřevěnou chatu a následujícího roku začala výstavba čtyřboké cihlové věže. Slavnostně byla otevřena 19. května 1889. Poté byla  přestavěna a doplněna o stříšku.  . Po druhé světové válce se rozhledna vyhnula devastaci jako ostatní rozhledny v kraji. Měla to štěstí, že nadále zůstala v soukromých rukách. Dnes je rozhledna v majetku obce Krásná Lípa. Sousední chata je stále v soukromém vlastnictví a tak pro odpočinek turistů slouží  pouze stoly a lavičky. Nejbližší občerstvení je v obci Vlčí hora.

Zpět na okres

Panství

Politický okres Rumburk

1961 Okres Děčín

Část Krásné Lípy

2003 ORP a PO Rumburk

Historie obce

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1748

Rok	obyv.	domů
1869	1074	130
1880	990	135
1890	998	134
1900	905	137
1910	808	134
1921	676	136
1927	1268 N
1930	647	139
1950	204	135
1961	192	101
1970	161	50
1980	110	38
1991	98	96
2001	85	103
2011	110	102

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

A) krasnalipa.cz (6.12.2013)

B) hrady.cz (9.12.2013)

C) mistopis.eu (9.12.2013)

D) ceskosaske-svycarsko.cz (9.12.2013)

KOD CZ 2396

Dlouhý Důl

(Langengrund)

Kaplička sv.Anny ^{Zdroj A)}

Dřevěná cestou lesem k domu Dlouhý Důl č.p. 25

Železný kříž ^{Zdroj A)}

na mezi za domem č.p. 21, Henkeho (Mlynářský)

Železný kříž ^{Zdroj A)}

u lesa na mezi směrem k dřevěné kapličce ( od č.p.21 Dl.Důl do lesa)

Železný kříž ^{Zdroj A) Zdroj B)}

u silnice z Kyjova na Vlčí horu Dlouhým Dolem u domu č.p.15, mlynáře Marschnera

Železný kříž ^{Zdroj A)}

u cesty Dlouhým Dolem proti chalupě č.e. 668

Železný kříž ^{Zdroj A)}

na Sněžné za domem č.p.25 u lesa

Železný kříž ^{Zdroj A)}

na Sněžné za domem č.p.25 u lesa

Dřevěný kříž ^{Zdroj A)}

u silnice z Vl. Hory do Kyjova Dlouhým Dolem u domu č.p. 25

Dřevěný kříž ^{Zdroj A)}

u cesta k domu č.p.160

Dům

…

Dům

…

Dům

…

Dům

…

Dům

…

Dům

…

Dům

…

Dům

…

Dům

…

Dům

…

Stodola

…

Dům č.p.27 ^{Zdroj B)}

S roubenou patrovou stodolou

Dům č.p.34 ^{Zdroj B)}

…

Továrna

…

1.p.z.

VPZ 2004

Historie ^{Zdroj B)}

Na pomezí Vlčí Hory a Kyjova (obě osady města Krásná Lípa) se do svahu nad pravým břehem Křinice ostře zařezává údolí jejího krátkého přítoku, zvané Dlouhý Důl. Od počátku 18. století zde postupně střídavě po obou jeho březích vznikla řádka zpravidla roubených obytných stavení, která obývali většinou domkáři, zaměstnanci manufaktur v okolí (poprvé připomínána 1719). Jen výjimečně zde najdeme větší usedlosti (zejména bývalé mlýny). Několik domů prošlo přestavbou v I. polovině 20. století, většina si díky chalupářům i po II. světové válce zachovala původní vzhled.

Kromě domků v údolí najdeme i několik lidových drobných sakrálních památek – železných křížků na zdobných kamenných soklech.

Velmi ojedinělá je patrová stodola s roubeným přízemím a bedněným patrem u někdejšího domu čp. 27 (dnes č. e. 668). Podobně velké hospodářské objekty zpravidla chalupáři nebyli schopni udržovat, takže se jich dochovalo jen velmi málo.

KOD CZ 14831

Sněžná

(Schnauhübel)

Kostel P.Marie Sněžné ^{Zdroj A) C)}

Z původní soukromé kaple manželů Liebschových se stal presbytář kostela. Poutní místo je spojeno s osudy manželů Anny Marie Liebschové, rozené Heinrichové a Johanna Christopha Liebsche, kteří žili v 17 až 18. století. Zbožným manželům se zdál stejný sen, zjevila se jim Panna Maria a prosila je, aby pro ni na Sněžné postavili kapli. Základní kámen byl položen 29. 7. 1732. Stavitelem kaple Panny Marie Sněžné se stal Zacharias Hoffmann z Lipové. Jednolodní barokní kaple byla dostavěna roku 1734. Papež Klement XII. udělil kapli ve Sněžné roku 1738 odpustky o svátku Panny Marie Sněžné a položil tak tradici poutního místa.

V letech 1843 - 1845 došlo pod vedením lipovského stavitele Franze Eiselta k rozšíření kaple. Z původní soukromé kaple manželů Liebschových se stal presbytář kostela.

Jednolodní bezvěžový neorientovaný barokní kostel s polokruhově ukončeným presbytářem stojí na západním okraji vsi, na samé hraně srázu nad Dlouhým Dolem. V interiéru, vybaveném vesměs v 19. stol., zaujme především kazatelna s polychromovanými reliéfy svatých a dřevěné kruchta, vybíhající nezvykle též po stranách lodi (nahlédnout bývá možné otevřenými bočními dveřmi). Na vnější straně kostela nádherný kamenný náhrobník manželů Liebschových s reliéfem Sv. Trojice a manželů klečících u kříže. Stavitelem kostela byl Zacharias Hoffmann z Lipové. Roku 1738 udělil papež Klement XII. kapli o svátku Panny Marie Sněžné odpustky, čímž položil tradici zdejších poutí. V letech 1745-47 byla kaple rozšířena – z původní soukromé kaple se stal dnešní presbytář. Roku 1749 dodal vlčihorský hodinář dnes již neexistující “střešní” hodiny. 1850 se stala Sněžná samostatnou farností. V 80. letech 19. stol. usiloval místní farář Anton Tscherney o novogotickou přestavbu kostela a přístavbu vysoké zvonice – k tomuto naštěstí nikdy nedošlo.

Fara

Vedle kaple, za školou

Kaplička Nejsv.Trojice ^{Zdroj A)}

Při vjezdu do osady, kamenný reliéf sv.Trojice nad oltáříkem, 1709

Márnice ^{Zdroj A)}

na hřbitově, s kostlivcem na vrcholu věže na místě starší zvonice

Hřbitov ^{Zdroj A)}

s řadou dochovaných německých náhrobků (nejpozoruhodnější dřevěný náhrobek v podobě malých božích muk; z bývalých, dnes již vesměs zaniklých hrobek při ohradní zdi dochovány zajímavé mříže) v severozápadním sousedství kostela.

Socha sv. Josefa ^{Zdroj A)}

na zahradě u domu č.p.37, Sněžná

Socha sv. Jan Nepomuckého ^{Zdroj A)}

u kostela na Sněžné

Železný kříž ^{Zdroj A)}

na Sněžné "U hasičů"

Železný kříž ^{Zdroj A)}

při křižovatce cest do Krásného Buku a Dlouhého Dolu, Grohmannův kříž z roku 1760

Železný kříž ^{Zdroj A)}

na hřbitově. Litinový hřbitovní kříž na pískovcovém soklu z roku 1878 (na místě staršího dřevěného).

Památník padlým

Na hřbitově

[Škola]

Na místě současné 1760

Škola

U kaple

Dům

…

Dům č.p.15

…

Dům č.p.16

…

Dům č.p.17

…

Dům č.p.49

…

Památná lípa

U kapličky

Arboretum

…

1.P.Z.1571

Rozptýlená ves s poutním kostelem na náhorní plošině (490 m n.m.) nad levou stranou Dlouhého Dolu, složená z několika samostatných částí. Původní jádro vsi leží v severovýchodním sousedství kostela, při pramenné kotlině potoka, stékající do jižní části Dlouhého Dolu. Další skupina chalup se nalézá níže v tomto údolí a stavebně přímo souvisí s Dlouhým Dolem. Třetí samostatná skupina leží cca kilometr jihovýchodně od kostela při pramenné pánvi Hradního potoka. Roztýlená zástavba se pak nalézá na samém severním okraji osady při tzv. Černé cestě, sestupující do severní části Dlouhého Dolu…

Ve vsi řada vesměs přízemních roubených ukázek lidové architektury. Nejcennější a nejmalebnější je celek navazující bezprostředně na jižní část Dlouhého Dolu (součást památkové zóny Dlouhý Důl), řada zajímavých chalup je však i na plošině východně od kostela či při Černé cestě. Jediný patrový roubeným domem je č.p. 5 na severním okraji jihovýchodní části zástavby.

Jméno doloženo poprvé 1571, tehdy zde však pouze seník a myslivna. Ves založena pravděpodobně až ve 2. polovině 17. století při tzv. dominikální kolonizaci. Součást panství Haňšpach (Lipová). Řada domů vznikla v souvislosti s rozvojem podomácké textilní výroby (přadláctví, tkalcovství a bělení) v 19. stol. ^C)

72 – 72 – 0

63 – 63 - 0

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 1.1.2020

Předchozí editace: 9.12.2013