Kód CZ

Malá Stáhle

(Klein Stohl)

Kaple sv.Jana Křtitele ^D)

Pův.14 pomocníků, 1759, nyní je zasvěcena sv.Janu Křtiteli. V kostelíku se zachovala lidová malba na skle. Jde o čtrnáct obrázků křížové cesty.

Zpět na okres

Panství

Politický i soudní okres Rýmařov

1961 Okres Rýmařov

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^C)

založena okolo roku 1540 Josefem Pňovským na Sovinci - patřila tedy jako Velká Štáhle k panství sovineckému. Osídlenci přicházeli většinou ze severních Čech, pak ze Slezska a něco také z jižních částí našeho okresu. Byl tudíž mezi osídlenci zastoupen i živel český, který však v pozdějších pohromách a v německém živlu zanikl. Za třicetileté války odešlo mnoho obyvatel z důvodů náboženských do sousedního Slezska. Mírem vestfálským neskončila válka pro zdejší kraj. Ještě v letech 1649 - 1652 procházela tudy vojska, která drancovala a ochuzovala obyvatelstvo. Mnohé vesnice - mezi nimi i Malá Štáhle - byly zcela vylidněny a trpěly nedostatkem i nemocemi. Teprve roku 1653 prošel zdejším krajem poslední oddíl švédských vojsk. Jen pomalu se vesnice zotavovala. A sotva se zotavila, přišel v letech 1661 - 1663 zhoubný mor a pak hrozný hlad. Obyvatelstvo nemělo ani dostatek otrub na zápražky na polévky, tím méně na chléb. Živelní pohromy a časná zima dokonaly zkázu. Obyvatel zůstalo ve vesnici poskrovnu.

Teprve později přicházejí léta poklidu a ozdravení Malé Štáhle. Dík dlouhému pokoji vesnice roste a obyvatelstvo se přibližuje i jakémusi blahobytu. Proto roku 1759 může dáti dědičný rychtář postaviti kapli - zasvěcenou 14 Pomocníkům (dnes s obrazem křtu Krista Pána). Kaple byla postavena z dobrého staviva. Ještě dnes - co venkovský kostelík - vévodí vesnici. V kostelíku zachovala se lidová malba na skle - 13 obrázků křížové cesty, z nichž jeden je prasklý. Škola v Malé Štáhli je mladá. Do roku 1873 docházel sem vyučovat učitel z Dolní Moravice (v některých letech také z Velké Šťáhle). Teprve toho roku stává se samostatnou jednotřídní školou. Do roku 1880 byla umístěna v různých soukromých staveních. V letech 1879 - 1880 byla postavena nynější školní budova, která zcela vyhovovala svému poslání.

Vesnice byla výlučně zemědělská. Za neúrodných let obyvatelstvo trpělo hladem a různými nemocemi. V roce 1865 bylo postaveno bělidlo na přízi, které bylo stále rozšiřováno, až vzniklo bělidlo a barvírna. V důsledku toho chudší obyvatelé nalezli zde trvalé zaměstnání a jejich blahobyt se velmi zvedl. Roku 1879 byl starý most přes Moravici stržen a nový most místními občany postaven. Železobetonový most na státní silnici přes Moravici byl pak zřízen r. 1924.

Další léta ubíhala v poklidu, až r. 1914 přišla první světová válka. Vesnice ji přečkala v celkovém klidu. Zřejmě její těžkosti však doléhaly na lid stejně jako v jiných krajích. Státním převratem bylo zdejší obyvatelstvo překvapeno. Nejdříve doufalo, že pohraniční oblasti (Sudety) budou přivtěleny k nově se rodící republice rakouské. Nestalo se tak a obyvatelstvo se jen těžce smířilo (z pouhé nenávisti) s faktem, že se stává součástí mladého, ale životného, Československa. A opět léta ubíhala v poklidu.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	173 N
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

C) cs.wikipedia.org (15.12.2015)

D) místopisy.cz (15.12.2015)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 15.12.2015