Kód CZ

Skály

(Hankštejn, Hangenstein)

Kostel sv. Václava ^{C) D)}

leží vlevo nad odbočkou ze silnice Rýmařov - Horní Město do Rešova. Původní kostel byl dřevěný, o něco větší než ten současný a měl i faru. Traduje se, že jej nechala postavit Sidonie Heidenreichová, která má u hlavního oltáře náhrobní kámen. (U hlavního oltáře jsou ještě dva náhrobní kameny, které patří zdejšímu rychtáři a jeho manželce.) Je na něm vyobrazení ženy v životní velikosti ve starobylém úboru a nápis, který hlásá: Léta Páně 1572, dne 23. října v Pánu zesnula paní Sydonia von Fels. Kéž je jí Bůh milostivý zde i tam na věčnosti. Amen. Skutečný náhrobní kámen této ženy se však nachází v předsíni kostela. Podle legendy zde byla pohřbena, aby po ní lidé šlapali, protože i ona „pošlapala" svou šlechtickou čest. Mělo jít údajně o dceru tyrolského hraběte, která se zamilovala do hajného svého otce a dopustila se s ním velkého poklesku (jakého, není známo, snad útěku, snad dokonce zplodili potomka). Za něj měla být potrestána vyhnanstvím na Rýmařovsko a po smrti potupně pohřbena pod práh skalského kostela.

Hrdinka této romantické pověsti skutečně existovala, její osud byl však patrně mnohem prostší. Sidonie Heidenreichová vlastnila v Hankštejně šlechtický dvůr, hospodářský komplex, dodnes stojící u silnice z Rýmařova a sloužící jako chovná stanice pro koně. Je velmi pravděpodobné, že měla nějaké spojení s místními doly, snad byla ženou či dcerou místního horního úředníka. Dle německých kronik vystavěla Sidonie skalský kostelík pro české bratry, tzv. pikarity, kteří se zde měli usadit. Tento údaj však není podepřen žádným dokladem a z historie víme, že právě skalský kostel sloužil po nástupu luterství na Rýmařovsku jako jeden z mála katolíkům. Ačkoliv příběh zapuzené šlechtičny je pravděpodobně pouhou báchorkou, založení hankštejnského kostela je samo o sobě opředeno tajemstvím. U hlavního oltáře jsou ještě dva náhrobní kameny, které patří zdejšímu rychtáři a jeho manželce.

Nynější kostel byl postaven v roce 1812 a zasvěcen sv. Václavu. Oltářní obraz, který vznikl už pro původní chrám, namaloval slavný rodák z Janovic u Rýmařova Jan Kryštof Handke v roce 1749. Během generální opravy interiéru chrámu v 80. letech byly staré lavice nahrazeny vyřazeným nábytkem ze zrušené janovické zámecké kaple. V roce 1985 byly do Skal převezeny varhany ze zdevastované kaple v Křivé.

Kostel stojí uprostřed starého hřbitova, který je od roku 1962 místem posledního odpočinku také pro hornoměstské a po rozšíření i pro stříbrnohorské zesnulé.

Kostel sv. Václava ve Skalách byl spolu s torzem ohradní hřbitovní zdi prohlášen kulturní památkou.