Kód CZ 6182

Kačice

Kaplička sv. Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

výklenková stavba na návsi pochází z roku 1851. Je v ní umístěna socha světce z 1. poloviny 19. století

Hřbitov^{Zdroj C)}

...

Socha sv.Blažeje ^{Zdroj 2)}

1711 na návsi.V létě 2008 proběhla rekonstrukce sochy

Socha sv.Vojtěcha ^{Zdroj 2)}

Barokní

Železný kříž ^{Zdroj C)}

vedle kapličky na kamenném podstavci, z roku 1851.

Památník padlým 1914-18 ^{Zdroj C)}

V parku na návsi

Památník padlým 1939-45 ^{Zdroj C)}

V parku na návsi

Památník Antonína Švehly ^{Zdroj C)}

V parku na návsi

[Tvrz] ^{Zdroj A)}

Ves Kačice se objevuje v historických pramenech poprvé v r. 1318, kdy ji držel Vladyka Zdeněk z Kačice. Vladykové z Kačice si tu vystavěli patrně též tvrz, která se však uvádí až v r. 1437 za Ctibora ze Svojkova. Od konce 14. století se Vladykové z Kačice dělili o svůj majetek ve vsi s jinými drobnými šlechtici, zatímco sami se zakupovali jinde na Slánsku. V 15. století se tu usadili Kapouni ze Svojkova a nakonec získali Kačici celou. V první polovině 16. stotetí se o Kačici dělili majitelé Mšece a Stochova. Tvrz tehdy ztratila funkci šlechticého sídla a zpustla. V letech 1550 - 1551 byly oba díly Kačice připojeny k Martinickému Smečenskému panství. To zpečetilo osud tvrze, která Již nebyla obnovena. Její zbytky viděl v obci v první polovině 19. stotetí F.A. Heber, ale ty během další doby vzaly zcela za své. Tvrz stála patrně v bývalém poplužném dvoře, náležejícím dnes Agrodružstvu Kačice.

Škola ^{Zdroj C)}

...

Usedlost č. 52 ^{Zdroj C)}

hrázděné stavení z přelomu 18. a 19. století při silnici směrem na Smečno.

Zpět na okres

1551 Panství Smečov

Politický okres Slaný, s.o.Nové Strašecí

1961 Okres Kladno

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^{Zdroj C) Zdroj A)}

Na jihozápadním okraji Kačice byly zjištěny zbytky slovanského pohřebiště z 9. až 10. století, obsahující mj. stříbrný pozlacený gombík velkomoravského typu s motivem ptáka.

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1318, kdy se v zemských deskách zmiňuje vladyka Zdeněk z Kačice (Sdenco de Kacziczie). K roku 1437 se v Kačici připomíná tvrz, zaniklá pravděpodobně po připojení vsi ke smečenskému panství Martiniců roku 1551.

Připomíná se již r. 1318. V 16. stol. koupil Kačici ke Stochovu Hynce Zejdlic ze Šenfeldu. V 16. stol. r. 1550-52 drží Kačici Jan Martinic. Kačice má na návsi barokní sochu pod košatými stromy, která prý stávala ve zmíněné Německé Lhotě. Nápisy na podstavci svědčí o kameníkovi Herstorfovi, který zemřel r. 1723 (dokonce snad socha na původním místě označovala místo, kde zemřel). Kameník Herstorf stavěl kapličky (zastavení) z bývalého hájeckého kláštera po cestě do Prahy (ke Strahovské bráně). Vdova po něm byla Magdalena Stehlíková, ovdovělá Herstorffová (1723 - Podlaha, 254).

V trojúhelníku polních cest severně nad železniční zastávkou a dnes zrušenou pěšinou k hájovně U ručiček (Placata) na 14° v. d. od Gr. se připomínal dnes zaniklý hřbitov francouzských vojáků (1742?). Svědectví, že přes Kačici táhla různá vojska.

Kačice mívala již v 19. stol. "nádražíčko" Pražsko-lánské koněspřežní železnice. Obrázek je zachován v jednom díle Geschichte der Eisenbahnen der öster.-ungar. Monarchie. V Kačici byly dvě koleje pro vyhýbání a přepřahání transportů z Prahy a Píní (výhybka). Trasa zaniklé koněspřežky sledovala Kačák až do Čelechovic, kde teprve přešla po můstku na druhý břeh (jsou tam kvádry žehrováku). Dále v protisměru šla po lukách a polích pod úbočím Stochova přes dnešní silnici (Kačice-Slovanka) do blízkosti Tuchlovic a pak k dnešnímu stochovskému (dříve lánskému) nádraží. Zákruty dráhy po vrstevnici pochopíme, uvážíme-li, že podél Kačáku byly rozsáhlé močály s rašeliništi. Teprve přestavba koňky na parní železnici (1866-67) zkrátila trasu náspem a viadukty stoupáním k lánskému nádraží (JZD v Kačici vytrhalo pod náspem vrby a olše a provedlo nyní melioraci luk na Kačáku). Lánská koněspřežka Praha – Kladno – Stochov – Lány byla první železnicí na dnešním území Prahy a po dráze z Českých Budějovic do Lince druhou nejstarší veřejnou železnicí v kontinentální Evropě. Z větší části spadá do dnešní trati 120. Od r. 1830 byla koněspřežka v provozu od Písecké brány, poblíž dnešní stanice Praha-Dejvice, do stanice Kladno-Vejhybka. Ještě roku 1830 byla prodloužena přes Stochov do Lán a roku 1833 až do polesí Píně jihozápadně od Lán na Křivoklátsku. Délka dráhy dosáhla 58,7 km a výstavba se zastavila. Roku 1831 byla vybudována Chotkova silnice, která umožnila krátké dopravní spojení od Písecké brány na Malou Stranu a přes Karlův most do centra Prahy.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	1245
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

A) kacice.cz (11.11.2017)

C) cs.wikipedia.org (11.11.2017)

Stav: 11- 9 - 0

Stav: 2 -0 -0

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 11.11.2017

Předchozí editace: 25.8.2013