Domašov nad Bystřicí
(Domstadtl) Kostel
sv.Anny C) 1791
Fara Za kostelem Kamenný
kříž C) Před kostelem
Železný
kříž C) Památník bitvy u Damašova
… |
Panství Politický a soudní
okres Šternberk 1961 Okres Olomouc 2003 Pověřený
městský úřad
Historie obce C)
Poprvé je Domašov zaznamenán v listině z roku 1269[4] a v pozdější
listině v roce 1274,[5] kde je uváděn v latinském tvar Domatsov.
Podobný nejstarší český název uvádí listina z roku 1410, která uvádí tvar Domassov. V českých listinách a písemnostech se rovněž
setkáváme s názvy Domaštat (1516), Thomštat (1771) nebo Tomášov
(1850). V německých pramenech se objevují pojmenování Domstadt
(1547), Domestat (1561), Domostat
(1636) a Domastadtl (1751).[6] Názvy vycházejí z
původní podoby Thomasstat, která se nachází v
listině z roku 1323.[7] Domašov spolu s nedalekými
Hraničními Petrovicemi a Bělou původně náležel jako
léno Olomouckému biskupovi,[P 1] od kterého byl odkoupen v roce 1403
tehdejším majitelem šternberského panství Petrem z Kravař
a v rámci kterého zůstal trvale součástí až do zániku patrimoniální správy v
roce 1848, kdy se o dva roky později stal součástí vytvořeného okresu
Šternberk, s výjimkou let 1938 – 1945, ve kterých došlo k jeho připojení k
Německu a podřízení Landrátu ve Šternberku náležejícímu k Sudetské župě. V
roce 1960 při reorganizaci státní správy a zániku některých menších okresů se
připojil k okresu Olomouc. Toto sídlo bylo
původně důležitým střediskem na cestě z Olomouce do Slezska. Ze středověku se
zde zachovaly zbytky tvrze na ostrohu ve vzdálenosti asi 120 metrů od kostela
směrem ke hřbitovu. Tvrz svou funkcí sloužila nejen k ochraně kupecké cesty,
ale zároveň jako odpočívadlo pro byzantské kupce, kteří touto cestou jezdili
k Baltskému moři. Někdy v době, kdy se Domašov
dostává do rukou Petra z Kravař a tím trvalou
součástí panství Šternberk, je povýšen na město.[P 2] To souviselo mimo jiné
s povahou tohoto sídla, jehož obyvatelé se ve středověku do značné míry
zabývali hornictvím a zpracováním železné rudy. Až v pozdější době převládl
ráz téměř zemědělský s menším podílem řemeslné výroby. Správu obce vykonával
v zastoupení vrchnosti rychtář společně s purkmistrem a několika konšely
(přísežnými). V roce 1548 získala obec městskou rychtu a správní moc přešla
do rukou městské rady. V tomtéž roce je také poprvé zmíněna místní, později
rychtářská, rodina Rosensprungů,[8] jejíž členové
postupně obsazovali rychty v okolí a ve stoletích následujících se celý rod
výrazně rozvětvil v dalších okolních obcích. V roce 1617 byla Domašovu propůjčena králem Matyášem městská práva a v
roce 1626 tehdejší držitelé panství Jindřich Václav a Karel Friedrich
vévodové Münsterberští, páni na Šternberku a Jevišovicích, osvobozují poddané v městečku Domašově nad Bystřicí od povinných robot za stanovený
roční plat.[9] V roce 1636 dostal Domašov od vévody
Silvia Würtemberského právo várečné a
odúmrť.[P 3] Místní fojtství společně se statkem za fojta Michaela Bernarda[P
4] od téhož majitele panství získalo v prosinci 1659 výsady.[10] V roce 1690
bylo městečko osvobozeno od stavění sirotků. Ve dnech 29. a 30. června 1758
zde proběhla tzv. bitva u Domašova mezi rakouskými
a pruskými vojsky. Rakušané pod velením generálmajora Ernsta Gideona von Laudon a
generálmajora Josefa von Žiškovič
napadli a rozprášili zásobovací konvoj pro pruskou armádu obléhající Olomouc,
chráněnou silami generála Hanse Joachima von Ziethen, načež Fridrich II.
opustil v důsledku těchto ztrát 2. července své pozice u moravské
metropole.[11] Na paměť této události o sto let později nechalo na místě této
události město Olomouc postavit tzv. Černý kříž. V roce 1791 byl postaven
kostel svaté Anny na místě původního dřevěného kostelíka zříceného o rok
dříve a osazen oltářem ze zrušeného kláštera Hradisko. Již na přelomu 18. a
19. století zde byla triviální, později obecná škola. 1. července 1872 byl
zahájen provoz na Moravsko-slezské centrální dráze Olomouc – Opava, nynější
staniční budova byla postavena v roce 1883. Konec devatenáctého a přelom
dvacátého století je ve znamení postupného rozvoje průmyslu. Postaven byl
mlýn a lihovar, později podnik na zpracování kyselek z místních pramenů a
otevření kamenolomu. V roce 1921 byla v městečku založena menšinová česká
škola. V roce 1949 došlo ke zřízení vojenského prostoru Libavá
na sousedním katastru obce. Domašov byl obcí téměř s čistě
převládajícím německým etnikem. Výjimku tvoří pouze pár českých jmen
uváděných v urbářích v průběhu šestnáctého století a poté až v roce 1930
provedené sčítání obyvatel, které uvádí, že v městečku Domašově
žilo 1 149 obyvatel a z toho 84 Čechů. Ke kompletní výměně obyvatelstva
dochází až po roce 1945, kdy vlivem vysídlení Němců z Československa
přicházejí noví čeští dosídlenci, kteří však
demograficky již původní stav obyvatel nenaplnili.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v
republice čsl, 1927 C) cs.wikipedia.org (7.3.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 7.3.2015 |
