Okres Prostějov

Kod CZ 7009

Kopřivná

(Geppersdorf)

Osada: Lužná

Kostel Nejsv.Trojice ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj D)}

Barokní 1746-52, malby Ignáce Oderlického z Uničova. Největší kulturní památkou obce je památkově chráněný farní kostel Nejsvětější Trojice, který se tyčí jako dominanta nad obcí.

Přesná doba výstavby farního kostela není známa, jde o stavbu rokokové architektury, která byla budována zřejmě v letech 1746-1753. Chrám je jednolodní s polygonálním závěrem a vestavěnou kvadratickou věží, s freskami Ignáce Oderlického a plastikami Ignáce Güntera.

Ke kostelu přiléhá hřbitov obehnaný zdí se čtyřmi branami a dvěma nárožními kaplemi.

Dalším skvostem jsou barokní varhany, které mají 792 píšťal a 20 registrů. Původně byly poháněny měchy se šlapacím zařízením, v r. 1937 byla na nich provedena generální oprava.

V roce 1923 byla z finančních darů obyvatel obce obnovena a umělecky zpracována chrámová okna - jsou sestavena z olověných krystalů a znázorňují postavy světců. Zvláštností jsou tabulky na lavicích, které svědčí o tom, že dříve měli někteří občané v kostele svá stálá místa.

V roce 1934 věnoval ing. Hugo Storeck kostelu litinovou mřížovou branku. Byla usazena v předsíňové hale, kde ji můžeme vidět dodnes, takže ačkoliv je jí kostel uzavřen, je možno zhlédnout interiér chrámu. Ornamenty na brance představují růžové stromky a je zde též věnování: "V upomínku na paní Mimi Storckovou 1903-1933", která přišla o život při dopravní nehodě na železničním přejezdu v blízkosti Zábřeha.

Zvony do kostela byly darovány bratry Storeckovými z Brna. Kostelní věž zdobí mohutný železný kříž. Dnes přístup ke kostelu lemují po obou stranách cesty již bezmála 200 let staré lípy.

V roce 1997 byla dokončena oprava fasády a okapů na kostele.

Fara ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj D)}

Od 1639

Hřbitov ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj D)}

Kolem kostela, na půdorysu maltézkého kříže s osově umístěnými branami a kaplemi

Kaple ^{Zdroj C)}

Na hřbitově

Kaplička Nanebevstoupení Páně (Matzekova kaple) ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj D)}

Na vrcholu kopce 642 m n. m. na cestě do Lužné. Její vnitřek je klenutý, lomenici zdobí železný kříž s dvojitým příčným břevnem.

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

Pod kostelem

Železný kříž ^{Zdroj C)}

Před kostelem

Památník obětem války ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj D)}

Opraven po 1996

Pivovar ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj D)}

S dvorem a velkým sklepem, 1710

Škola ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj D)}

Trojtřídní

Mlýn ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj D)}

Vodní

Lihovar ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj D)}

Družstevní

Fojtství

Pod kostelm

Zpět na

okres

Panství Bludov

Politický i soudní okres Šumperk

1961 Okres Šumperk

1975 připojena k Hanušovicím

1990 osamostatnění obce

2003 Pověřený městský úřad

Historie

480-650 m.n.m.

V písemných pramenech se Kopřivná poprvé připomíná v r. 1414, kdy byla součástí bludovského panství.

Vesnice až do počátku 18. století používala jen německý název Geppersdorf, odvozený od osobního jména lokátora Geppera (od Gebharda) ve významu "Gepperova ves". Při počeštění jména bylo počáteční Gepper uměle spojeno s českým kopř-, proto od roku 1846 je obec uváděna jako Kopřinov, což bylo snadno přikloněno ke slovu "kopřiva". Od r. 1881 se ves nazývala Kopřivnov a teprve od r. 1924 Kopřivná.

Symbolem obce je stará obecní pečeť: uprostřed je znázorněna radlice, po stranách důtky a krojidlo. Tento znak byl v 18. století obklopen následujícími písmeny - GMSADGMGD, ve starém způsobu psaní Gemein Sigill aus der Gemein Geppersdorff, tj. v překladu: obecní pečeť obce Kopřivná.

Od poloviny 19. století je součástí Kopřivné osada a katastrální obec Lužná, od r. 1949 Velvíz, německy Pföhlweis. Úřední český název je odvozen od slova luh ve významu "háj, lesík na bažinaté, nížinné půdě". Lužná měla jako pečetní znamení třílístkový jetelový list, který byl orámován nápisem SJGJLLDGEMEJNWS, v překladu: pečeť obce Weis. Tato pečeť se nedochovala.

Rok	obyv.	domů
1577		28 d.
1591		37 d.
1677	46 osedlých
1749
1793	668 ob.	106 d.
1839	736 ob.	125 d.
1880	1103 ob. Vč.Velvízu
1900	910 ob.	125 d.
1921	814 ob. (801 N)	145 d.
1927	980 obyv N
1930	845 ob. (831 N)	154 d.
1950	548 ob.	141 d.
1991	286 ob.	72 d.

www.obeckoprivna.cz

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) Vlastivěda moravská 1932

3) Vlastivěda šumperského okresu 1993

C) cs.wikipedia.org (22.8.2016)

D) sumperk-net.cz/koprivna (3.3.2008)

Kód CZ

Lužná (Velviz)

(Pföhlwies)

Nový hrad ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj D)}

Neuschloss, Forchtenberg, Gabelsberg, první zmínka 1374. Nový Hrad u Hanušovic byl založen pravděpodobně v první čtvrtině 14. století. Jeho úkolem bylo chránit důležitou obchodní stezku z Moravy do Slezska. V literatuře je zmiňován jako Nový Hrad u Kopřivné, u Šumperka, též jako Neuhaus, Furchtenberg (hrozivý hrad - to rozsahem opevnění), Gabelsberg (rozsochatec).

Byl založen jako drobný strážní hrádek, s mohutnou útočištnou věží (bergfritem) kruhového půdorysu o síle zdiva 5 m. K bergfritu přiléhalo miniaturní nádvoří a skromný palác. Stavebník a původní majitel hradu je neznámý. Před rokem 1360 získal hrad i s přilehlými obcemi moravský markrabě Jan Jindřich a v následujících letech z něj velkorysými stavbami učinil významný opěrný bod na okraji rozlehlé zeměpanské domény. V letech 1360-1375 byl Nový Hrad vybaven opevněním, které nemá v českých zemích obdoby. Součástí opevnění bylo šest velkých hranolových polootevřených věží (bašt), které působí spíše dojmem městského opevnění. Z této doby také pochází první písemná zmínka o hradu - v roce 1374 se připomíná Václav z Mladějova jako purkrabí na Novém Hradě.

V roce 1375 markrabě Jan Jindřich umírá a Nový Hrad zdědil jeho syn, markrabě Jošt. Od počátku 15. století byl hrad často zastavován - jako poslednímu Mikuláši z Lobkovic. Od něj vykoupil král Zikmund Nový Hrad ze zástav zpět. Hrad tehdy krátce sloužil jako spolehlivá ochrana zeměpanských zájmů, zejména proti husitským pánům z Valdštejna, kteří tehdy drželi sousední Kolštejn (Brannou). V roce 1423 dostal Nový Hrad jako léno katolík Beneš z Valdštejna. Někdy v této době proběhlo druhé významné rozšíření hradu. Hrad dostal další pás opevnění s drobnými otevřenými baštami, který nahradil starší palisádu. Nově ohrazená plocha předhradí mohla poskytnout dostatek ploch pro táboření vojenských oddílů, působících odtud v bouřlivých dobách 15. století. Dalším vlastníkem Nového Hradu byl Benešův nevlastní bratr Bernart z Cimburka, proslulý válečník, který získal Nový Hrad roku 1437. Pokud nebyl mimo zemi na četných válečných výpravách, sídlil právě na Novém Hradě a sem také stahoval získanou kořist. Četné soudní půhony té doby ukazují, že byl pro okolní šlechtice sousedem velmi nepříjemným a z Nového Hradu podnikal četné přepady jejich majetku. Kolem roku 1450 vstoupil Bernart z Cimburka do služeb Řádu německých rytířů, a protože dlouhodobě pobýval v Prusku, postoupil v roce 1455 Nový Hrad Janu Tunklovi z Brníčka.

Po jeho smrti hrad zdědil jeho syn Jiří Tunkl z Brníčka a Zábřehu. Ten proslul jako zakladatel četných rybníků na Zábřežsku a také jako nemilosrdný pán svých poddaných. V bojích o českou korunu mezi králem Jiřím z Poděbrad a uherským králem Matyášem Korvínem stál Jiří Tunkl na straně českého krále. Ačkoliv se nedochovaly konkrétní zprávy o dobývání hradu, došlo k němu zřejmě v roce 1471, za ofenzívy uherských vojsk proti Tunklovým hradům Brníčku, Bludovu a Rabštejnu. Všechny tyto hrady byly dobyty a vydrancovány, způsob obléhání s využitím dělostřelby a vycvičené pěchoty byl již tehdy velmi účinný. Je také možné, že Jiří Tunkl neměl dostatek vojáků potřebných k obraně tolika hradů najednou. V každém případě nepřítel ocenil kvalitu opevnění hradu, neboť mu stálo za to pobořit celé úseky hradeb a hlavní věž roztrhat cenným střelným prachem, jen aby tuto pevnost zlikvidoval. V roce 1504, kdy byli již novými majiteli panství Žerotínové, se připomíná jako "hrad zbořený" a "zámek pustý".

Díky své odlehlé poloze nebyl Nový Hrad rozebrán obyvateli okolních vesnic na stavbu chalup. Dominantu zříceniny tvoří šest vysokých hranolových bašt a dvě zachovalé brány. Bašty jsou propojeny fragmenty hradeb, místy se zachovalým cimbuřím. Zdi paláce a útočištné věže jsou zachovány do úrovně 1. patra, jsou však překryty troskami věže a jen náznakově vystupují z okolního terénu. Tajemství hradního jádra poodhalí až budoucí archeologický průzkum.

Majitelem hradu a přilehlých pozemků jsou potomci po pánech ze Žerotína, kteří drželi hrad od počátku 16. století až do 2. světové války.

Škola ^{Zdroj 2) Zdroj 3) Zdroj D)}

Jednotřídní 1896

Poprvé doložena 1577

Rok	obyv.	domů
1577		13 d
1591		14 d.
1677	19 osedlých
1793	183 ob.	31 d.
1839	202 ob.	30 d.
1900	182 ob.	28 d.
1921	166 ob.	31 d.
1927
1930	162 ob. (158 N)	30 d.
1950	14 ob.	25 d.
1991	12 ob.	2 trv.obyd. d.
2001	11
2009		11

Předchozí editace: 3.3.2008