Památky obce Ostružná, politický okres Šumperk

Kód CZ

Ostružná

(Spornhau)

Osada: Petříkov

Připojená obec: Ramzová

Kostel Tří králů ^{2) 3) D) C)}

1794, obrazy od A.Handkeho, varhany 1802. barokní stavba z roku 1794. V něm dva obrazy Jana Kryštofa Handkeho - Klanění tří králů na hlavním oltáři a sb. Ondřej Velinský na bočním oltáři, oba s četnými pozdějšími přemalbami, pocházející ze zrušeného kostela P. Marie na Předhradí v Olomouci

Kostel Tří králů

Fara ^D)

1795

Kaplička ^D)

U elektráren

Kamenný kříž

Před kostelem

Boží muka ^C)

…

Pamětní deska ^{2)
3)}

Na vrcholu hory Šerák, latinský nápis z r.1650, že zde poobědval vratislavický biskup s polským princem

Památník padlým

…

Škola ^{2)
3)}

1800, Dvoutřídní, německá

Škola ³⁾

Jednotřídní česká

Myslivna ³⁾

…

Pila ³⁾

…

Mlýn ³⁾

…

Mlýn ³⁾

…

Budova ^A)

…

Chalupa ^A)

…

Větrné elektrárny ^{3) D)}

5 x 850 kW

Zpět na

okres

Politický okres Šumperk, s.o.Staré Město

1960 připojena Ramzová

1961 Okres

1975 připojena k Branné

1990 samostatná obec

2003 Pověřený městský úřad

Historie

670-830 m.n.m., založena 1561 na panenské půdě.

Klíčem k vysvětlení českého jména obce je její německý název. Ten však původně zněl Spaarrenhau ve významu místo, kde se kácely klády. Z původního názvu vzniklo nářeční Spornhau (Sporn- ve významu ostruha) a jeho překladem koncem 19. století dnešní Ostružná. Částí Ostružné je osada a katastrální obec Petříkov (německy Peterswald), které dal jméno její zakladatel Hanuš Petřvaldský. Zatímco Ostružná měla ve znaku na pečeti dva kopáče přeložené křížem, na petříkovské pečetí byla radlice.

V roce 1960 byla k Ostružné připojena osada Ramzová. Katastrální výměra se tím rozšířila na 2508 hektarů a v roce 1991 v tomto areálu žilo 1 123 osob ve 36 trvale obydlených domech. V letech 1975 až 1990 byla Ostružná s osadami formálně připojena k Branné. Bez Ramzové měl katastr obce rozlohu 2443 hektary, z nichž 1820 připadalo na katastrální území Ostružné a 623 na katastrální území Petříkova. Osou je údolí Černého potoka s prameny pod Smrkem (1125 m), Brouskem (1114 m) a Travnou horou (1120 m) v severní části petříkovského katastru při státní hranici s Polskem. Proti toku Černého potoka směřuje železniční trať z Hanušovic do Jeseníku, severně od Ostružné opouští údolí a společně se silnicí stoupá do Ramzovského sedla. Východní část katastru Ostružné je pokryta Keprnickou hornatinou, pod Keprníkem (1423 m) a Šerákem (1351 m) pramení řeka Branná. Střední nadmořská výška Ostružné je 694 m.

Počet obyvatel Ostružné se od poloviny 19. století neustále snižoval. V roce 1869 zde žilo 869 obyvatel, do roku 1900 se jejich počet snížil na 791 ve 144 domech (v Ostružné 105 domů a 584 obyvatel, v Petříkově 39 domů a 207 obyvatel). Až na jednoho se tehdy všichni hlásili k německé obcovací řeči. Avšak postupně se zde po roce 1918, zejména zásluhou železničních zaměstnanců, vytvořila česká menšina (v roce 1930 bylo ze 708 obyvatel 51 Čechů). Výměna obyvatel po druhé světové válce vedla do roku 1950 k poklesu na 357 obyvatel ve 132 domech (v Ostružné 314 obyvatel a 94 domů, v Petříkově 43 obyvatel a 38 domů). Při posledním sčítání V roce 1991 bylo v Ostružné zjištěno 97 osob ve 28 domech, v Petříkově jen 16 osob v pěti trvale obydlených domech.

Ostružná byla založena kolštejnskou vrchností v roce 1561. Podle lánového rejstříku zde roku 1677 hospodařilo již 41 usedlíků. Ti si v roce 1794 postavili kostel Tří králů a o rok později při něm byla obnovena fara, zaniklá v 16. století. Školní vyučování v soukromých domech začalo v 18. století, budova školy byla postavena v roce 1800. V roce 1834 měla Ostružná 98 domů a 627 obyvatel. Petříkov byl založen v roce 1617 a podle lánového rejstříku hospodařilo v osadě v roce 1677 12 zahradníků. Do roku 1834 se rozrostla na 32 domů s 202 obyvateli. Po roce 1848 byly obě vesnice připojeny k staroměstskému soudnímu okresu v šumperském hejtmanství. V Petříkově se začala rozvíjet těžba pyritu (zanikla po první světové válce) a tuhy (s přestávkami pokračovala i v meziválečném období). Ve druhé polovině 19. století zde pracovala jediná výrobna zinkových barev v tehdejším Rakousko-Uhersku. Zdejší rozlehlé lesy byly majetkem kolštejnského velkostatku a v meziválečném období pečoval státní revír o 900 hektarů lesa. Jeho bohatství bylo částečně zpracováváno na pile a výrobnou kartáčových destiček. Mezi dvěma válkami pracovaly v Ostružné také dva mlýny. Pro její rozvoj bylo důležité zřízení železniční stanice na trati z Hanušovic do Frývaldova v roce 1888. V roce 1854 začalo školní vyučování v soukromých domech v Petříkově a v roce 1915 zde byla postavena školní budova. K německým školám v obou vesnicích přibyly po roce 1918 české menšinové školy, ale po roce 1938 byly uzavřeny. Politickému životu v obci dominovaly německá křesťanskosociální a agrární strana, které si své postaveni udržely i před druhou světovou válkou.

Po roce 1945 se hospodářsky málo atraktivní obec začala vylidňovat. Na zemědělské půdě od roku 1949 hospodařil staroměstský státní statek. Na druhé straně se v místě zvyšoval turistický ruch a Ramzová (zvláště po vybudování lanovky na Šerák), ale i Petříkov, se staly oblíbenými turistickými a zejména lyžařskými středisky.

Rok	obyv.	domů
1654	215 ob.	40 d.
1677		41 d.
1785	450 ob.
1791	446 ob.	71 d.
1839	627 ob.	98 d.
1921	514 ob.	120 d.
1927	694 obyv N
1930	560 ob.	116 d.
1950	314 ob.	94 d.
1991	97 ob.	28 d.

www.obecostruzna.cz

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) Vlastivěda moravská 1932

3) Vlastivěda šumperského okresu 1993

A) obecostruzna.cz (11.6.2015)

C) cs.wikipedia.org (9.2.2015)

D) ostruzna.rychleby.cz (3.3.2008)

E) turistika.cz (11.6.2015)

Petříkov

(Peterswald)

Kaple sv.Vavřince ^D)

1909

Kamenný kříž ^E)

U kaple, 1910 s reliéfem P.Marie

Škola ³⁾

1915, jednotřídní

Myslivna ³⁾

…

Pila ³⁾

…

Založen 1617

Horská osada Petříkov (740-950 m n.m) byal založena v roce 1617 a podle lánového rejstříku hospodařilo v osadě v roce 1677 12 zahradníků. Do roku 1834 se rozrostl na 32 domů s 202 obyvateli. Po roce 1848 byl Petříkov připojen k staroměstskému soudnímu okresu v šumperském hejtmanství a v roce 1854 zde začalo v soukromém domě také školní vyučování . V Petříkově se začala rozvíjet těžba pyritu (zanikla po první světové válce) a tuhy (s přestávkami pokračovala i v meziválečném období). V roce 1900 měla osada 39 domů s 207 obyvateli, v roce 1950 43 obyvatel a 38 domů a v roce 1991 jen 16 osob v pěti trvale obydlených domech.

Rok	obyv.	domů
1677	70	12
1785
1791	146.	27
1839	202.	32
1921	150	42
1927
1930	148.	38
1950	43.	38
1991	16.	5 trv.ob.d.

Předchozí editace: 3.3.2008