Kód CZ Ostružná (Spornhau) Osada: Petříkov Připojená
obec: Ramzová Kostel Tří
králů 2) 3) D) C) 1794,
obrazy od A.Handkeho,
varhany 1802. barokní stavba z roku 1794. V něm dva obrazy Jana Kryštofa Handkeho - Klanění tří králů na hlavním oltáři a sb.
Ondřej Velinský na bočním oltáři, oba s četnými
pozdějšími přemalbami, pocházející ze zrušeného kostela P. Marie na Předhradí
v Olomouci Fara D) 1795 Kaplička D) U elektráren Kamenný kříž Před kostelem Boží muka C) … Pamětní deska 2)
3) Na vrcholu hory Šerák, latinský nápis
z r.1650, že zde poobědval vratislavický biskup s polským princem Památník padlým … Škola 2)
3) 1800, Dvoutřídní, německá Škola 3) Jednotřídní česká Myslivna 3)
… Pila 3) … Mlýn 3) … Mlýn 3) … Budova A) … Chalupa A) … Větrné
elektrárny 3) D) 5 x 850 kW |
Politický okres Šumperk, s.o.Staré Město 1960 připojena Ramzová 1961 Okres 1975 připojena k Branné 1990 samostatná obec 2003 Pověřený městský úřad Historie
670-830 m.n.m., založena 1561 na panenské půdě. Klíčem k vysvětlení českého jména obce je její německý název. Ten
však původně zněl Spaarrenhau ve významu místo, kde se kácely klády. Z
původního názvu vzniklo nářeční Spornhau (Sporn- ve významu ostruha) a jeho
překladem koncem 19. století dnešní Ostružná. Částí Ostružné je osada a
katastrální obec Petříkov (německy Peterswald), které dal jméno její
zakladatel Hanuš Petřvaldský. Zatímco Ostružná měla ve znaku na pečeti dva
kopáče přeložené křížem, na petříkovské pečetí byla radlice. V roce 1960 byla k Ostružné připojena osada Ramzová.
Katastrální výměra se tím rozšířila na 2508 hektarů a v roce 1991 v tomto
areálu žilo 1 123 osob ve 36 trvale obydlených domech. V letech 1975 až
1990 byla Ostružná s osadami formálně připojena k Branné. Bez Ramzové
měl katastr obce rozlohu 2443 hektary, z nichž 1820 připadalo na katastrální
území Ostružné a 623 na katastrální území Petříkova. Osou je údolí Černého
potoka s prameny pod Smrkem (1125 m), Brouskem (1114 m) a Travnou horou (1120
m) v severní části petříkovského katastru při státní hranici s Polskem. Proti
toku Černého potoka směřuje železniční trať z Hanušovic do Jeseníku, severně
od Ostružné opouští údolí a společně se silnicí stoupá do Ramzovského sedla.
Východní část katastru Ostružné je pokryta Keprnickou hornatinou, pod
Keprníkem (1423 m) a Šerákem (1351 m) pramení řeka Branná. Střední nadmořská
výška Ostružné je 694 m. Počet obyvatel Ostružné se od poloviny 19. století neustále
snižoval. V roce 1869 zde žilo 869 obyvatel, do roku 1900 se jejich počet
snížil na 791 ve 144 domech (v Ostružné 105 domů a 584 obyvatel, v Petříkově
39 domů a 207 obyvatel). Až na jednoho se tehdy všichni hlásili k německé
obcovací řeči. Avšak postupně se zde po roce 1918, zejména zásluhou
železničních zaměstnanců, vytvořila česká menšina (v roce 1930 bylo ze 708
obyvatel 51 Čechů). Výměna obyvatel po druhé světové válce vedla do roku 1950
k poklesu na 357 obyvatel ve 132 domech (v Ostružné 314 obyvatel a 94 domů, v
Petříkově 43 obyvatel a 38 domů). Při posledním sčítání V roce 1991 bylo v
Ostružné zjištěno 97 osob ve 28 domech, v Petříkově jen 16 osob v pěti trvale
obydlených domech. Ostružná byla založena kolštejnskou vrchností v roce 1561. Podle
lánového rejstříku zde roku 1677 hospodařilo již 41 usedlíků. Ti si v roce
1794 postavili kostel Tří králů a o rok později při něm byla obnovena fara, zaniklá
v 16. století. Školní vyučování v soukromých domech začalo v 18. století,
budova školy byla postavena v roce 1800. V roce 1834 měla Ostružná 98 domů a
627 obyvatel. Petříkov byl založen v roce 1617 a podle lánového rejstříku
hospodařilo v osadě v roce 1677 12 zahradníků. Do roku 1834 se rozrostla na
32 domů s 202 obyvateli. Po roce 1848 byly obě vesnice připojeny k
staroměstskému soudnímu okresu v šumperském hejtmanství. V Petříkově se
začala rozvíjet těžba pyritu (zanikla po první světové válce) a tuhy (s
přestávkami pokračovala i v meziválečném období). Ve druhé polovině 19.
století zde pracovala jediná výrobna zinkových barev v tehdejším
Rakousko-Uhersku. Zdejší rozlehlé lesy byly majetkem kolštejnského
velkostatku a v meziválečném období pečoval státní revír o 900 hektarů lesa.
Jeho bohatství bylo částečně zpracováváno na pile a výrobnou kartáčových
destiček. Mezi dvěma válkami pracovaly v Ostružné také dva mlýny. Pro její
rozvoj bylo důležité zřízení železniční stanice na trati z Hanušovic do Frývaldova
v roce 1888. V roce 1854 začalo školní vyučování v soukromých
domech v Petříkově a v roce 1915 zde byla postavena školní budova.
K německým školám v obou vesnicích přibyly po roce 1918 české
menšinové školy, ale po roce 1938 byly uzavřeny. Politickému životu
v obci dominovaly německá křesťanskosociální a agrární strana, které si
své postaveni udržely i před druhou světovou válkou. Po roce 1945 se hospodářsky málo atraktivní obec začala
vylidňovat. Na zemědělské půdě od roku 1949 hospodařil staroměstský státní
statek. Na druhé straně se v místě zvyšoval turistický ruch a Ramzová
(zvláště po vybudování lanovky na Šerák), ale i Petříkov, se staly oblíbenými
turistickými a zejména lyžařskými středisky.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v
republice čsl, 1927 2) Vlastivěda
moravská 1932 3) Vlastivěda šumperského okresu 1993 A) obecostruzna.cz (11.6.2015) C) cs.wikipedia.org (9.2.2015) D) ostruzna.rychleby.cz (3.3.2008) E) turistika.cz (11.6.2015) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Petříkov (Peterswald) Kaple sv.Vavřince D) 1909 Kamenný kříž E) U kaple, 1910 s reliéfem P.Marie Škola 3) 1915, jednotřídní Myslivna 3) … Pila 3) … |
Založen 1617 Horská osada Petříkov (740-950 m n.m) byal založena v roce 1617
a podle lánového rejstříku hospodařilo v osadě v roce 1677 12 zahradníků. Do
roku 1834 se rozrostl na 32 domů s 202 obyvateli. Po roce 1848 byl Petříkov
připojen k staroměstskému soudnímu okresu v šumperském hejtmanství a v roce
1854 zde začalo v soukromém domě také školní vyučování . V Petříkově se
začala rozvíjet těžba pyritu (zanikla po první světové válce) a tuhy (s
přestávkami pokračovala i v meziválečném období). V roce 1900 měla osada 39
domů s 207 obyvateli, v roce 1950 43 obyvatel a 38 domů a v roce 1991 jen 16
osob v pěti trvale obydlených domech.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 11.6.2015 Předchozí editace: 3.3.2008 |