Kód CZ

Rapotín

(Rejpotín, Reitendorf)

Osada: Ludvíkov, Nové Domky, Nové sady

Kostel Nanebevzetí P.Marie ^{Zdroj C) Zdroj A)}

Před 1391, dostavěn 1524 pův.sv.Jakuba apoštola, podobný zbořenému kostelu v Petrovicích, přestavěn 1874 arch. E.Ettmaer, stav. J. Baier

Fara ^{Zdroj 2) Zdroj 3)}

Před 1391

Starokatolická modlitebna ^{Zdroj 2) Zdroj 3)}

…

Kaple sv.Michaela ^{Zdroj C)}

Barokní, 1775

Socha P.Marie ^{Zdroj A)}

Před kostelem, Donátor J. Winter, 1876

Kamenný kříž ^{Zdroj A)}

Před kostelem žulový z roku 1896

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

u hřbitova, 1879

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

Mramorový, 1831, Družstevní 112, původně před rychtou

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

Pískovcový, 1894, Farská ul.

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

Mramorový Jesenická

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

Mramorový Družstevní ul. 1894, Donátor Frannz a Karolina Voth

Dřevěný kříž ^{Zdroj C)}

Za Hutí, před 1930

Dřevěný kříž ^{Zdroj A)}

…

Dřevěný kříž ^{Zdroj A)}

U sklárny

Boží muka ^{Zdroj C)}

1678, památka na čarodějnické procesy, v zahradě č.p.56

Boží muka ^{Zdroj C)}

Ul. K zahrádkám, 1660, ve štítě pod stříškou bývalo štukové Boží oko

Boží muka ^{Zdroj A)}

…

Svatý obrázek ^{Zdroj A)}

…

Svatý obrázek ^{Zdroj A)}

…

Svatý obrázek ^{Zdroj A)}

…

Obrázek Nejsv.Trojice ^{Zdroj A)}

Ve štítě domu

Pamětní deska padlým ^{Zdroj C)}

za 1.sv. války na kostele Nanebevzetí P. Marie, 1931

Hromadný hrob ^{Zdroj C)}

Místo hromadného hrobu za VABem (ACC), 1714-15

[Památník Hanse Kudlicha] ^{Zdroj C)}

1714-15

Kašna ^{Zdroj A)}

Před dome s pečovatelskou službou, po roce 2000

Studna ^{Zdroj A)}

U kostela

Rychta č.p. 112 ^{Zdroj C)}

1700

Knížecí dvůr ^{Zdroj 2) Zdroj 3)}

1924 vytvořen zbytkový statek

Terezin dvůr ^{Zdroj 2) Zdroj 3)}

Vznikl 1850 skoupením 6 statků Oberleithnerem

Škola ^{Zdroj A)}

Pětitřídní, 1878

Škola ^{Zdroj 2) Zdroj 3)}

Dvoutřídní, 1919, pův.česká

Škola ^{Zdroj 2) Zdroj 3)}

Při sklárně, 1857, dvoutřídní, do r.1877

Pila ^{Zdroj 2) Zdroj 3)}

Na elektrický pohon

Heinischův mlýn ^{Zdroj 2) Zdroj 3)}

…

Elektrárna ^{Zdroj 2) Zdroj 3)}

Úpravou pův.bělidla v r.1929 (1000 kW za den)

Sklárna ^{Zdroj C)}

1855 J.Schreiber, památkově chráněny

Vojenské cvičiště ^{Zdroj 2) Zdroj 3)}

60 ha knížecí půdy pro šumperskou vojenskou posádku

Dřevěná lávka ^{Zdroj A)}

…

Hostinec ^{Zdroj A)}

…

Hostinec ^{Zdroj A)}

…

Hostinec ^{Zdroj A)}

…

Dům ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Dům ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Chalupa ^{Zdroj A)}

…

Vila ^{Zdroj A)}

…

Vila ^{Zdroj A)}

…

Vila ^{Zdroj A)}

…

Památný strom ^{Zdroj C)}

U Pomněnky, Jilm, 1840

Zpět na okres

Panství Velké Losiny

Politický i soudní okres Šumperk

1961 Okres

1976 připojeny Rejchartice

1980 připojen k Šumperku

1990 osamostatnění obce

2003 Pověřený městský úřad

Historie ^{Zdroj A)}

Osm kilometrů dlouhá obec se rozkládá od města Šumperka až po Losinský zámek. Na východní straně ji od obce Vikýřovice a Petrova nad Desnou odděluje řeka Desná

V roce 2001 jsme si připomněli  610 let od datování první písemné zmínky o existenci obce Rapotín.

Pověst praví, že Rapotín založil markomanský uprchlík Reibod při stěhování národů. Ve skutečnosti založili Rapotín němečtí kolonisté ve 13. Století. Obec tehdy patřila do kraje Šumperka a Branenska pod správou zeměpánů, kteří jednotlivé obce dávali do zástavy různým šlechtickým rodům. Mezi vlastníky patřili postupně  Čeněk z Lipé, pak Eberhard z Kunštátu, Beneš z Valdštejna, Bernard z Cimburku, Jan Tunkl ze Zábřeha a nakonec Jan starší ze Žerotína.

Za panství Žerotínů došlo v r. 1620-1621 k neúspěšnému povstání sedláků proti vrchnosti. Vzpoura v letech 1659-1662 skončila popravou tří vůdců

zpoury.
Ve druhé polovině 17. století prožili obyvatelé údolí Desné procesy s čarodějnicemi. Inkviziční soud na zámku ve Velkých Losinách odsodil za řizení Franatiška Bobliga k trestu smrti upálením 56 lidí. Mezi nimi bylo sedm žen s Rapotína. Upálení rapotínských žen připomíná sloup z r.1678.
V první polovině 18. Století žilo v obci 47 sedláků, 32 chalupníků a 45 domkařů. V roce 1770 bylo provedeno první číslování domů. Rapotín měl tehdy 150 čísel a v roce 1834 už to bylo 211 čísel .Další číslování bylo provedeno v letech 1870 – 1880 a pozděj v roce 1910. 

Stará cesta procházející středem obce přestala být dopravní tepnou údolí Desné. V r. 1839 začali stavět podnikatelé Kleinové z Loučné nad Desnou silnici

ablonné - Opava, která byla vedena mimo obec. K ní se začala postupně realizovat další výstavba Rapotína.

V období průmyslového rozmachu okolních obcí nezaostával ani Rapotín. V horní část obce vznikly sklárny, které sem byly roku 1829 přeloženy z Andělských Žlebů. Provoz sklárny však brzy ustal. Teprve za nového majitele Josefa Schreibera se  pozvedla výroba a obchod. Schreiber pozval do sklárny odborníky z Čech a tím, mimo jiné, položil základ české menšině v obci.

Ve druhé polovině 19. století byl postaven kostel v r.1870, škola u skláren v r.1872, obecní dům v r. 1880, hřbitova v r. 1900 a fara v r. 1896.

V letech 1872-73 byla vybudována železnice Šternberk-Šumperk-Hanušovice a v roce 1871 byla postavena odbočka ze Zábřeha do Sobotína. Teprve v roce 1904 byla provedena stavba dráhy z Petrova nad Desnou do Koutů. Ta je využívána i v současné době. Po ničivé povodni v roce 1997 dostala  železniční trať novější podobu.

Za hluboké hospodářské krize v lednu roku 1935 zastavily rapotínské sklárny provoz a téměř 450 dělníků přišlo o práci.

Před tím již zastavily provoz všechny továrny v údolí Desné. Nezaměstnanost a národnostní třenice podpořily přiliv členů do Henleinovy strany. Projevilo se to i ve volbách r. 1935. Voleb se zúčastnilo 1848 voličů.

Henleinova strana SPD obdržela 937 hlasů, komunisté 309 hlasů, strana německých zemědělců 111 hlasů, německá soc. demokratická strana 228 hlasů. německá soc. křesťanská strana 97 hlasů, česká soc. demokratická strana 74 hlasů a česká národně-socialistická strana 32 hlasů. Rapotínští  komunisté se r. 1938 plně postavili na obranu ČSR a dokonce odzbrojili henleinovskou bojůvku na pile u řeky Losinky.

Po odstoupení Sudet na podzim r. 1938 utkali němečtí antifašisté spolu s čechy do vnitrozemí. Z 258 čechů zůstalo v Rapotíně jen 65. Ve středu 7. října 1938 v 10 hodin přijely za velkého nadšení obyvatel do Rapotína první německé tanky. Současně zatklo gestapo 84 občanů. V místě se usídlila jedna četa standardy SS - Sturm 98/2. Výsledky voleb v tomto období nejsou známy.

Dne 5. května 1939 byl zřízen v Rapotíně občanský úřad, jehož prvním představeným byl Otto Teisler, který byl brzy vystřídán řišským Němcem Heinrichem Follem. Rapotín, Petrov n. D. a Vikýřovice byly spojeny v jednu obec pod názvem Rapotín. Konec strádáni, konec vlády nacismu a gestapa přineslo osvobození obce sovětskou armádou dne 8.5.1945.

Hned po osvobozeni v r. 1945 a 1946 nastala výměna obyvatelstva v Rapotíně. První se do obce vrátili ti Čechové, kteří v r. 1938 uprchli před nacisty. Pak přicházeli čechové z okolních českých vesnic, ale i z jiných krajů.

V roce 1948 byl Rapotín spojen se Šumperkem, ale pro četné námitky občanů byl od r. 1951 opět samostatnou bocí.

Do klidného života obce rušivě zasáhly události 21. srpna 1968. Obcí prošla polská armáda, která tu pobyla na okrajových komunikacích až do 23. října 1968. Přes všechny změny, které tyto události přinesly, pokračoval život v obci dál.

Po 17. listopadu 1989 nastaly v celé naší vlasti převratné změny, které přinesly dne 1.1.1991 odddělení Rapotína i Rejchartic od Šumperka.

Rok	obyv.	domů
1577	59 osedlých
1591	71 osedlých
1677	85 osedlých
1739		118 d.
1793	1200	163 d.
1839	1640	212 d.
1921	2410 (29Č)	331 d.
1927	2410 N
1930	2888 (259 Č.)	401 d.
1950	2235	494 d.
1991	2731	521 d.

www.rapotin.cz

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Jan Březina, Vlastivěda moravská, 1932

3) M.Melzer aj.Schulz, Vlastivěda Šumperského okresu, 1993

A) rapotin.cz (3.3.2009)

C) cs.wikipedia.org (12.10.2016)

Kód CZ

Ludvíkov

(Ludwigsthal)

Připojen k Velkým Losinám

zal.kol. 1770

1839 11 d. a 67 ob.

1921 12 d. a 64 obyv.

1930 15 d. a 76 obyv.

Kód CZ

Nové Domky

(Neuhäusel)

zal.kol. 1780, několik výletních hostinců

Kód CZ

Nové Sady

(Neusiedl)

30 domů, zal.kol. 1780

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 12.10.2016

Předchozí editace: 3.3.2008