Kód CZ 3698

Hartmanice

(Hartmanitz)

Osada: Dobrá Voda, Palvinov

Připojené: Dobrá Voda, Dolejší Krušec, Dolejší Těšov, Hořejší Krušec, Hořejší Těšov, Chlum, Javoří, Keply, Kochánov, Kříženec, Kundratice, Loučová, Malý Radkov, Mochov, Prostřední Krušec, Světlá, Štěpanice, Trpěšice, Vatětice, Vlastějov, Zálužice

Kostel sv.Kateřiny ^{Zdroj 2)}

Pův.gotický, přestavěn barokně v 18.stol.

Fara

…

Synagoga ^{Zdroj C)}

postavena v letech 1883–1898. Nacisty byla uzavřena roku 1938. Později sloužila jako truhlárna, sklad pneumatik, apod. V roce 2003 došlo k vážnému poškození střechy a hrozil definitivní zánik celé budovy. Obnovy synagogy se ujalo občanské sdružení Památník Hartmanice, založené Michalem Klímou. S ideovým námětem, vytvořit v Synagoze Hartmanice "Památník česko-německo-židovského soužití", přišla Zuzana Jonová. O tři roky později, v roce 2006, byla synagoga slavnostně znovuotevřena.

Židovský hřbitov

…

Hřbitovní kaple

…

Kaple

Na Karlově

Kaple

Sev.nad městem

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj 2)}

Nedaleko kostela 1731

Železný kříž

U kostela

Železný kříž

Před hřbitovní kaplí

Železný kříž

U cesty na Peklo

Železný kříž

U cesty na Peklo a Karlov

Železný kříž

U cesty od Roviny

Železný kříž

U cesty na Nové Městečko

Železný kříž

Severně nad městem, 1800

Železný kříž

V zahradě č.p.123

Kašna ^{Zdroj C)}

…

Kašna ^{Zdroj C)}

…

Památník padlým

…

Dům č.p.37 ^{Zdroj C)}

…

Vila Karlov

…

Zpět na okres

Panství

Politický okres Sušice, s.o.Hartmanice

1961 Okres Klatovy

2003 Pověřený městský úřad

Historie města ^{Zdroj C)}

Pův.ves pánů z Velhartic, později městečko na místě výběru cla pro břevnovský klášter, první zmínka 1331, procházela tudy odbočka zlaté stezky, za třicetileté války opuštěna i fara.

První zmínka o Hartmanicích pochází z roku 1219, další z roku 1315. Původní osada na tzv. Březnické stezce spojující Čechy s Bavorskem vznikla za účelem výběru cla. Hartmanice patří mezi nejstarší sídla v této části Šumavy, jež byla Kelty nazývána „Gabreta“. Od konce 13. století se zde těžilo zlato, a došlo tak k rozkvětu městečka, které mohlo být v roce 1320 za vlády Jana Lucemburského povýšeno na „královské svobodné zlatohorské město“. Do toho roku patřily Hartmanice k panství Velhartice, v pozdějších letech již náležely k hornímu právu Kašperských Hor. Před rokem 1340 spolu s dalšími českými zlatými doly král zastavil hartmanické doly Petrovi z Rožmberka. Výrazné zbytky dolovacích prací jsou patrné na svahu vrchu Hamižná, západně od silnice z Hartmanic do Dobré Vody.

V letech 1603–1848 náležely Hartmanice i s okolím městu Sušici. Během třicetileté války bylo městečko vypáleno a několik let bylo zcela pusté. Až po roce 1650 byly Hartmanice opět obydleny, české obyvatelstvo zde však nahradili švábští Němci, kteří zde tvořili naprostou početní většinu až do roku 1918.

V polovině 19. století dochází ke zrušení nevolnictví, s čímž souvisí i vznik nových správních jednotek – okresů. Hartmanice připadly logicky pod okres Sušice, v roce 1875 vznikl menší soudní okres se sídlem v Hartmanicích, který zahrnoval okolní „německé“ obce sušického okresu. V roce 1869 byla v Hartmanicích založena pošta, roku 1873 pak hasičský sbor. Na sklonku 19. století bylo v Hartmanicích zajímavé národnostní složení – kromě převažujících Němců zde po roce 1847 vznikla relativně početná židovská komunita čítající téměř 120 osob v roce 1890 (13 % obyvatel městečka). Ve stejném roce zde žilo pouze 7 česky hovořících osob.

Ke zvratu došlo po první světové válce a po vyhlášení samostatnosti ČSR roku 1918. Zatímco v roce 1910 žilo v Hartmanicích pouze 8 Čechů a Němci tvořili 90 % populace, při sčítání v roce 1921 bylo v Hartmanicích přihlášeno již 73 osob československé národnosti a podíl Němců poklesl na 81 %. Na nárůst počtu Čechů v Hartmanicích mělo kladný vliv založení české školy v roce 1920. Po Mnichově v roce 1938 byl celý soudní okres Hartmanice odstoupen Německu. Židovská komunita za druhé světové války zanikla, mnoho jejích členů zahynulo v koncentračních táborech. Koncem války, v dubnu 1945 procházel Hartmanicemi pochod smrti žen z koncentračního tábora Helmbrechts do Volar. Nelidské podmínky pochodu si vyžádaly dvanáct obětí, které jsou pohřbeny na hartmanickém židovském hřbitově.

Po osvobození v květnu 1945 se městečko navrací pod českou správu – starousedlým Němcům je konfiskován majetek a dochází k jejich vysídlení. Na jejich místo přicházejí dosídlenci z Čech a Slovenska, vč. volyňských Čechů a slovenských Rumunů. Po roce 1948 dochází k zestátnění veškerých provozů, vzniká státní statek.

V roce 1952 byl na území rozprostírajícím se mezi Hartmanicemi a „problematickou“ hranicí s NSR vyhlášen vojenský výcvikový prostor se sídlem na Dobré Vodě. V centru VVP se nachází vesnice Prášily, téměř veškerá další sídla v jeho obvodu zanikají. Hartmanice se tak nacházejí na výspě „přístupné“ části Šumavy, ačkoliv jsou od hranice vzdáleny 13 km vzdušnou čarou.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	783 N
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice Čsl, 1927

2) Poche Emanuel, Umělecké památky Čech, 1977-82

C) cs.wikipedia.org

D) cestamipromen.cz (26.3.2019)

Kód CZ

Dobrá Voda (část)

(Gutwasser)

…

2.část v Kundraticích

Kód CZ 11798

Palvinov

(…)

Kašna

Před zámkem

Zámeček ^{Zdroj D)}

V první polovině 17. století zde vzniklo panské sídlo s poplužním dvorem. Od roku 1702 statek vlastnila šlechtická rodina Bomalů, jež v roce 1709 iniciovala založení kaple.

23 – 22 - 0

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 15.9.2019