Kód CZ

Bezvěrov

(Weserau)

Osada: [Svatý Vojtěch]

Zpět na okres

Panství

Politický okres Teplá, s.o. Teplá

1961 Okres

Část města Teplá

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1273

Několik domů v prořídlé zástavbě

Rok	obyv.	domů
1850
1927	237 N
1930
1947
1961
1970
2001

www odkazy

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

C) cs.wikipedia.org (9.2.2015)

D) zanikleobce.cz (Richard Švandrlík) (6.6.2015)

Kód CZ

[Svatý Vojtěch]

(Sankt Adalbert)

[Kostel sv.Vojtěcha] ^{Zdroj D)}

poutní. Uvádí se, že nový kostel nechal postavit opat Matthias Göhl roku 1589 na místě staršího dřevěného a v blízkosti postavil klášter malé dřevěné stavení pro kostelníka Postaveno:raně gotický, obnoven 1589, věž přistavěna 1664, znovu obnoven 1711 Zbořeno:srpen 1959

Jednolodní, obdélný (celkově cca 9,5 x 32 m), s trojboce uzavřeným presbytářem a věží přistavěnou roku 1664 v ose presbytáře. Věž měla v přízemí sakristii. Okna i dveře zakončeny polokruhově (po obou stranách měla loď po třech a presbytář po jednom okně). Loď i presbytář plochostropé s nástěnnou malbou imitující štuk z konce 17. století. Sakristie sklenuta plackou. Hlavní oltář z roku 1723. - Osada Svatý Vojtěch počátkem 50. let vysídlena a následně v jejím okolí byla zřízena vojenská minometná střelnice; při střelbách byl poškozen kostel i domy v obci. Poškozený kostel byl po zrušení střelnice využíván jako stáj pro dobytek a stodola na len, v srpnu 1959 byl zbořen. - Zůstala jen veliká hromada trosek (i velké a opracované kameny a cihly) mezi dvěma řadami javorů nad chatou.

Hřbitov ^{Zdroj D)}

Rozvalené zbytky

[Fara]

…

[Kříž] ^{Zdroj D)}

stával U studánky

[Socha sv.Vojtěcha] ^{Zdroj D)}

Později na místě kříže u studánky

[Socha sv. Václava] ^{Zdroj D)}

postaveny v roce 1722 kolem kostela. Nápisy na podstavcích byly vzýváním k českým světcům a chronogramy na nich prozrazovaly letopočet postavení. Výška soch i s podstavci byla 375 cm. Sochy měly být údajně odvezeny v roce 1950 do kláštera a zde uloženy.

[Socha sv.Jana Nepomuckého] ^{Zdroj D)}

[Socha sv.Prokopa] ^{Zdroj D)}

[Socha sv.Víta] ^{Zdroj D)}

Pramen ^{Zdroj D)}

…

Historie ^{Zdroj D)}

obec Svatý Vojtěch, která byla v roce 1950 přeměněna v minometnou střelnici pro naši armádu a rozstřílena včetně poutního kostela sv.Vojtěcha minomety. Zanikla přitom i zázračná Vojtěšská studánka; její místo však prozrazují vrby nedaleko kostela. Obec Svatý Vojtěch ležela na Tepelsku mezi obcemi Bezvěrov a Beranov. Podle staré tradice zde pobýval nějaký čas český biskup Vojtěch, když se vracel z Říma do Čech. Premonstrátský klášter Teplá dosud neexistoval, byl založen až po dvou stech letech. V době pobývání Vojtěcha zde bylo jen řídké osídlení a biskup Vojtěch i tady šířil horlivě křesťanskou víru. Nedalekou obec Bezvěrov měl pojmenovat sám Vojtěch, neboť tu nalezl pouze pohany - lidi „bez víry“. Původní název obce "Bezwierouo" byl až mnohem později uváděn v němčině jako Weserau (vyslovován byl však jako "Bezjerou"). Tradice uctívání zdejšího místa, kde pobýval Vojtěch, a především studánka, ze které pil, byla od nejstarších dob velice silná. Místo se stalo významným poutním místem a zvláště po založení kláštera Teplá Hroznatou (1193) odtud přicházela každým rokem ke studánce procesí poutníků, kteří věřili v její zázračnost. Nešlo sice o minerální vodu, ale léčivé, ba zázračné účinky studánky se odvíjely od toho, že z ní pil veliký světec. U studánky stával kříž, později socha sv.Vojtěcha a nakonec tu byl postaven i poutní kostel sv.Vojtěcha. Uvádí se, že nový kostel nechal postavit opat Matthias Göhl roku 1589 na místě staršího dřevěného a v blízkosti postavil klášter malé dřevěné stavení pro kostelníka. Jeho prvním známým obyvatelem byl jakýsi Johann Haas, který sem přišel roku 1694. Protože ve volném čase vyučoval chlapce čtení a psaní, byl označován jako pomocný učitel. Jedné noci bylo stavení přepadeno a Haasova dcera uprchla do Bezvěrova pro pomoc. Když bezvěrovští sousedé přišli, byl však již Haas mrtev. Zemřel na následky těžkých zranění. Byl pohřben přímo v kostele před postranním oltářem sv.Martina a jeho hrob označen plochým kamenem. Zde odpočívá dodnes pod troskami kostela. V roce 1722 byly kolem kostela postaveny sochy čtyř českých světců - sv. Václava, sv.Jana Nepomuckého, sv.Prokopa a sv.Víta. Nápisy na podstavcích byly vzýváním k českým světcům a chronografy na nich prozrazovaly letopočet postavení. Výška soch i s podstavci byla 375 cm. Sochy měly být údajně odvezeny v roce 1950 do kláštera a zde uloženy. Místo Svatý Vojtěch bylo uctíváno stejnou silou původním českým obyvatelstvem jako pozdějším německým. Obec se pak nazývala Sankt Adalbert, ale léčivý pramen poblíž kostela nazývali Němci "Vojtěchsbrunnen“. Obec se stala v 19. století farní s farním kostelem sv.Vojtěcha a vznikl tu i malý farní hřbitůvek. Dnes je jedinou dosud existující památkou vesnice. Ještě v letech 1946-47, za převora Heřmana Josefa Tyla, proběhly v klášteře Teplá velké vzpomínkové oslavy sv.Vojtěcha k 950. výročí smrti tohoto mučedníka a byla obnovena tradice svatovojtěšských poutí. Po roce 1948 byl vládnoucím ateistům zdejší Svatý Vojtěch trnem v oku. Ves byla vyklizena a opuštěna, kostel odsvěcen. Ves byla přeměněna na minometnou střelnici a rozstřílena i s kostelem v roce 1951 minometnými útvary čsl. armády. Tento zásah patří mezi nejostudnější činy v této krajině, neboť šlo o nenahraditelnou českou památku, která přežívala uprostřed již německého obyvatelstva. Zbořen byl i svatovojtěšský kostel, připomínající symbolicky působení sv.Vojtěcha na Tepelsku. Tím však nebyla vymazána pověst a vzpomínky na slavné poutě k Svatému Vojtěchu v minulosti. Zde pobýval tento mučedník a zanechal kulturní poselství, k němuž se hlásil po staletí bez ohledu na národnost celý tepelský kraj i premonstrátský klášter.