Kuřim
Kostel sv. Maří Magdalény C) založený roku 1226. kostel založil
král Přemysl Otakar I. před rokem 1226. Jednalo se o jednoduchou jednolodní
stavbu, z niž se dochovala východní část severní zdi lodi s částí zdi
kněžiště. Asi ve druhé polovině 15. století byla k severní straně chrámu
přistavěna současná hranolová věž. Zřejmě před polovinou 18. století byl
Mořicem Grimmem zpracován projekt na celkovou
barokní přestavbu kostela. K té došlo v letech 1766–1772, není však jisté,
zda byly využity Grimmovy plány. Ze starého chrámu
zbyla pouze věž a část severní zdi, jinak byl kostel postaven zcela nově jako
jednolodní s odsazeným presbytářem ukončeným apsidou. K severní i jižní zdi
kněžiště přiléhají malé útvary obdélného půdorysu, v jižním se původně
nacházela sakristie, která byla později přemístěna do severního přístavku,
kde do té doby zřejmě byla kaple. Před vchodem v jižní zdi lodi stojí malá
předsíň. Fara … Hřbitov Do roku 1833 se kolem kostela
nacházel hřbitov., přesunut za městečko Výklenková kaple Jana Nepomuckého C) Nad pramenem. Na jižním okraji města
se nachází velký lesnatý kopec Kuřimská hora. Na úbočí kopce stojí tato vodní
kaple zasvěcená sv. Janu Nepomuckému. Dle zdejší kroniky měla být postavena
na začátku 18. století, v roce 1722. Jedná se o malou půlkruhovou stavbu, v
jejímž horním výklenku je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého. Ve spodním
výklenku pak vytéká pramenitá voda. K přívodu vody pro studánku slouží
dřevěná kulatina, která funguje jako přírodní potrubí. V dřívějších dobách
nebyly známy dnešní technologie a proto se při stavbě použily po délce
provrtávané kmeny stromů, většinou borovic. Potrubí bylo objeveno, když došlo
vlivem svozu dřeva při jeho těžbě k odkrytí zeminy z lesní cesty v blízkosti
kaple. Kaple byla odedávna místem konání
nejrůznějších pobožností, především pak vždy v den svátku sv. Jana
Nepomuckého, kterému je zasvěcena. V padesátých letech však akce nebyly
povoleny. Ačkoli se v roce 1972 pokusil místní farář P. Jan Hřebíček o
obnovení, okresní tajemník pro věci církevní je písemně zakázal. První
pobožnost se tu konala až po pádu komunistického režimu, a to v roce 1990. Stále se nepovedlo určit, odkud
vyvěrá místní pramen. Nejpravděpodobněji však vzniká uvnitř skalního masívu
Kuřimské hory. Oproti minulosti došlo u studánky k úbytku vody. Na rozdíl od
dřívějších dob, i po silném dešti vytéká voda jen slabým pramenem. Doposud se
nezjistilo, jestli k úbytku vody došlo vlivem přírody, či zásahem člověka. Socha sv. Floriána C) … Kamenný kříž C) U kostela Boží muka C) … Zámek C) založený kolem poloviny 14. Století.
Snad od 14. století zde stála tvrz, názory na její přesnou lokalizaci se
různí. Stavebněhistorický průzkum J. Eliáše určil
za dochovanou budovu tvrze větší část východního křídla Starého zámku,
archeologický průzkum L. Belcrediho naopak považuje
za zbytky tvrze základy, které archeologové nalezli ve sklepech jižního
křídla. Obě možnosti se přitom vzájemně nevylučují. Tvrz je poprvé zmiňována
až v roce 1547, kdy Kuřim s tvrzí získalo od dědiců zemřelého Zikmunda Nekeše z Landeka město Brno,
které sem přemístilo správu městských statků. Protože původní tvrz prostorově
nevyhovovala, byla nahrazena trojkřídlým jednopatrovým renesančním zámkem,
který v letech 1592–1594 postavil Antonio Paris. Na nádvorní straně jižního
křídla byla vytvořena arkádová lodžie, dvůr byl na severní straně uzavřen
zdí, za kterou se nacházely hospodářské budovy. V 18. století byla k
západnímu křídlu přistavěna kočárovna.[2][3] Správa brněnských statků zůstala na
kuřimském zámku do roku 1884, poté zde byl umístěn městský dívčí sirotčinec.
Pro rozšíření kapacity byl v letech 1888 a 1889 postaven tzv. Nový zámek,
který je dlouhým západním spojovacím křídlem na místě kočárovny
napojen na západní křídlo Starého zámku. Historizující Nový zámek byl
postaven jako upravená zrcadlová kopie původní stavby, jedná se o trojkřídlou
budovu, oproti renesančnímu zámku ovšem s velmi krátkými bočními křídly.
Severní křídlo, které tvoří čelo nádvoří, disponuje v přízemí arkádovou
chodbou. Podlouhlý dvůr mezi oběma stavbami je z východní strany uzavřen
zdí.[2][3][4] Od roku 1923 sídlil v zámku zemský
ústav pro kojence a kojící matky, od roku 1948 domov mládeže a od roku 1951
zde působí Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Kuřim, která také
objekt vlastní. Bývalá konírna je využívána jako galerie současného umění,
funguje zde také kavárna |
panství 1850 politický a soudní okres Tišnov 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad Historie obce 1964 město
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 C) cs,wikipedia.org (1.2.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 1.2.2015 |