|
Kód CZ 12549 Podolí
Kostel
sv.Jana Nepomuckého C) z
let 1896–1899. Kostel v Podolí byl postaven podle plánů Václava Dvořáka a Karla
Welzla, profesorů české průmyslové školy v Brně, v letech 1896–1899, přičemž
základní kámen byl posvěcen 23. srpna 1896 šlapanickým farářem Janem Hudcem.
Samotný kostel byl vysvěcen 7. května 1899 za přítomnosti za přítomnosti
brněnského biskupa Františka Saleského Bauera
Kamenný
kříž C) Před kostelem
Pomník
padlým 1914-18 C) jižně od kostela Zámek
C) z let 1792–1795. postaven mezi lety 1792 a
1795, možná na místě bývalé tvrze. Patřil petrovským kanovníkům. Jedná se o
jednopatrovou budovu s půdorysem obráceného písmene L, stojící ve svahu s
průčelím obráceným do obce. V rohu stavby se nacházela věž, která byla
vyztužena pilíři. Kvůli nestabilnímu podloží ale musela být v roce 1869
stržena, její hodiny byly v roce 1887 instalovány na zvýšenou věž kostela ve
Šlapanicích.[2] Za zámkem býval dvůr a zahrada. Dnes
je sídlem obecního i poštovního úřadu a Galerie Rudolfa Březy. V galerii je
sbírka plastik na téma československých legií z pozůstalosti místního rodáka,
legionáře Rudolfa Březy.
Zájezdní
hospoda Pindulka C) na
samotě jižně od obce, kde 29. listopadu 1805 povečeřel Napoleon. Vznikla
původně jako zájezdní hostinec při nové císařské cestě z Brna do Olomouce a spolu
s dalšími sloužila k přepřahání koní, občerstvení a odpočinku cestujících. Na
úseku mezi Brnem a Rousínovem to byly ještě Maxlovka, Rohlenka, Holubská či
Stará pošta Připomínána je od roku 1594. Název pochází od vulgárního slova
„pina, pinda“ a často se používal pro vykřičené hostince na samotě. Byla zde
i kovárna a zdejší přípřeží koně pomáhali těžkým povozům překonat stoupání
přes kopec Žuráň. V
předvečer bitvy u Slavkova, 1. prosince 1805, zde údajně povečeřel císař
Napoleon. V
roce 1907 zde byla z tehdejších archeologických nálezů v okolí Podolí
uspořádána první archeologická výstava na Moravě. Ostatně to byl právě
tehdejší majitel hostince Vencl Pestic, který učinil nález prvního hrobu. V
roce 1910 se zde, spolu s budovou podolské školy, konala
Hospodářsko-živnostensko-průmyslová výstava. S rozvojem automobilismu a s
přeložením silnice roku 1930 ztratil zájezdní hostinec na významu a v roce
1947 byl jeho provoz ukončen.[2] Budova se stala objektem správy silnic.
Archeologická
lokalita Cihelna C) V
místní cihelně bylo od konce 19. století postupně zkoumáno žárové pohřebiště
z pozdní doby bronzové a rané doby železné (celkem cca 145 hrobů z původních
asi šesti set), které dalo název fázi kultury popelnicových polí na Moravě - podolská kultura. Návrší Žuráň C) byla
v roce 1853 náhodně a pouze částečně objevena a v letech 1948-1950 komplexně
prozkoumána velká mohyla z doby stěhování národů, která ukrývala několik
bohatých (nedlouho po pohřbu však vyloupených) hrobů. V nich byli pohřbeni
příslušníci nejvyšší vrstvy germánské aristokracie z konce 5. století (podle
některých historiků herulského krále Rodolfa) a z počátku 6. století (snad
langobardský král Wacho). |
panství 1850 politický a soudní okres Tišnov 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad Historie obce
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v
republice čsl, 1927 C) cs.wikipedia.org (1.2.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace
1.2.2015 |
