Kod CZ 15269

Stařeč

(Startsch, Starč, Staříč, Stařice)

Kostel sv.Jakuba st. ^{2) C)}

14.stol., upravený 1597, přestavěný barokně 1754. nachází se na mírně vyvýšeném místě na stejnojmenném náměstí v centru obce. Celá stavba byla přestavěna v barokním slohu, takže z původní starší stavby zůstala pouze mohutná čtyřhranná věž. V interiéru se nachází hlavní oltář svatého Jakuba a další tři postranní oltáře. V kostelní dlažbě pak jsou usazeny tři náhrobní kameny úředníků ze Sádku. Na věži je po několikerém restaurování patrný historický ciferník z roku 1597, který je atypický 24hodinovým zobrazením. Původně gotický kostel byl do dnešní barokní podoby přestavěn v polovině 18. století.[2]

Stařečský kostel svatého Jakuba se vypíná na nevýrazném vršku na pravém břehu Stařečského potoka v nadmořské výšce asi 458 m; je obklopen zídkou starého hřbitova. Kostel byl zbudován v gotickém slohu v roce 1231.[2] Na hranolové věži, upravené ve stylu pozdní renesance, je čtyřiadvacetihodinový ciferník z roku 1597 a sluneční hodiny. Barokně byl kostel přestavěn v roce 1754.

Hlavní oltář kostela je zasvěcen svatému Jakubovi Staršímu, vedlejší oltáře pak Božskému Srdci, Panně Marii Lurdské a svatému Janu Nepomuckému.

Před první světovou válkou bývaly ve věži zavěšeny zvony z let 1553 („Jakub“), 1803 a 1877.[4] Zvony byly rekvírovány pro válečná úsilí obou světových válek. Současné zvony byly vysvěceny v roce 1985. První z nich nese jméno svatého Jakuba (850 kg), druhý Jana Sarkandra (530 kg). Dva menší zvony jsou přísluší k věžním hodinám.

Fara ²⁾

Pozdně barokní. Fara ve Starči je poměrně stará. Roku 1311 se připomíná farář. Roku 1331 dal král Jan Lucemburský patronátní právo fary brněnské kapitule. Roku 1346 je zmíněn farář Cizkraj na listině, kterou Beneš z Budče daroval patronát fary v budči klášteru v Pustiměři. Po majetkových změnách měla připadnout zdejší fara do rukou místních pánů. V době těchto změn panovalo ve Starči i kališnictví či luteránství