Zubří
Části: Kubičanky,
Na Ostrém, Machulky, Boňkov,
Gatičky, Pivčánky, Na
Kopci, Pádoly, Mírov, Staré Zubří, Drážky, Zemanky,
Vlkoprdy, Čertoryje, Porubky, Randusky, Prachovňa, Hamra, Za Vodou
[Kostel sv. Kateřiny
Alexandrijské] 2) Dřevěný po 1518,
údajně dokončen 1575, 1624-66 byl protestantský Kostel sv. Kateřiny C)
B) 1788. Při
generální opravě exteriéru i interiéru r. 1892 byly instalovány nové varhany.
Úpravy pokračovaly i po roce 1900 – postupně byl dohotoven nový barevný
presbytář, o několik let později pak Křížová cesta. Válečné problémy se však
nevyhnuly ani obci, ani kostelu. V r. 1917 byly na válečné účely zabaveny dva
zvony, o rok později i varhanní píšťaly. Podobné to bylo během 2. světové
války. Přes to všechno průběžně probíhaly opravy kostela. Nové zvony byly
pořízeny v roce 1970. V roce 1973 byl upraven liturgický prostor s oltářem
čelem k lidu. Farní kostel sv. Kateřiny je zapsán do seznamu kulturních
památek pro svou ojedinělou trojlodní dispozici s vestavěnými emporami. Po celkových opravách v 90. letech 20. století
a úpravě liturgického prostoru byl v roce 2010 slavnostně vysvěcen
arcibiskupem olomouckým Janem Graubnerem 222 let od
svého dokončení.
Kaple
sv.Ducha D) Návrh
vypracoval Ing. Arch. Marek Štěpán z Brna, provedení stavby se ujali s
velikou obětavostí převážně místní občané. Podíl profesionálních stavebních
firem na kapli je minimální. Lidé štědře přispívali finančními dary a někdy i
stavebním materiálem, odpracovali zde zdarma tisíce brigádnických hodin.
Základní kámen ke kapli byl posvěcen 21.května 1995 svatým otcem Janem Pavlem
II při příležitosti jeho návštěvy v naší republice. Stavbu se s maximálním
pracovním nasazením zejména při dokončovacích pracích podařilo skutečně
dokončit v Jubilejním roce 2000 a byla vysvěcena 11. června na Slavnost
Seslání Ducha svatého. Poté ještě pokračovaly úpravy okolí a doplnění
vnitřního vybavení, především lavic.
Fara B) 2) Pův.dřevěná z 1785, zbořena 1886 současná
patrová z 1886budova nesloužila vždy zcela svému účelu. V padesátých letech
byly některé její prostory zabrány a byly v nich zřízeny kanceláře
zemědělského družstva, krejčovská provozovna a sklad plynových masek. Budova
také utrpěla požárem v roce 1984. Její generální oprava se uskutečnila o 6
let později, kdy byla opět celá v užívání církve.
Hřbitov A) …
Výklenková kaplička Ulice Ke
kapličce, mezi 4 lípami
Výklenková kaplička Před
rodinným domem nad ul.Záhumení a Převrátí
Kamenný kříž E) Na horním
konci, šafránová ulice, rozcestí
Dřevěný kříž U kostela
Památník E) A) Partizánům Procházkovi a Sedlákovi. V listopadu
1944 byli pro výstrahu nedaleko mostu na začátku Rožnovské ulice popraveni V.
Procházka a V. Sedlák a tuto tragedii připomíná pomníček na místě exekuce.
Další připomínkou nacistického teroru je mramorová deska věnovaná památce
popraveného Josefa Holiše. Nedaleko Sokolovny na
Hlavní ulici stojí jeden z mála pomníků prvního československého prezidenta T.G.Masaryka s jezdeckým motivem. Autorem reliéfu je
akademický sochař M. Kotrba.
Památník padlým Při hlavní
cestě nedaleko kostela
Památník Proti
památníku padlým
Památník E) Odboje II.světové války, u Trojačky
Sousoší Před
budovou
Hraniční kámen E) 1675
[Fojtství] 2) 1865 koupeno
obcí, vyhořelo 1871, na jeho místě novostavba [Škola] 2) Menší
dřevěná budova, na jejím místě dnes cukrárna 1784 [Škola] 2) Dolní 1852,
rozšířena 1910, 1973 při dopravní nehodě pobořena, 1979 srovnána se zemí Škola 2) Ve Starém
Zubří 1887 Škola 2) Na horním
konci 1896 Škola 2) Jubilejní
měšťanská škola T.G.Masarika, 1930, projekt arch.Laml z Brna, nový návrh arch Kupka z Val.Meziříčí 1932-7 Sokolovna2) 1926 Muzeum B) Dům “Na Petrohradě”
pochází z poloviny 19. století a žila v něm rodina Rozárky Otáhalové, neteře českého historika a politika Františka
Palackého. Spolu s Otáhalovými zde bydlel i mladší
bratr Fr. Palackého Ondřej. Později sloužil dům jako obydlí kantorů, kteří učili
v Zubří, mimo jiné i Marie Schobrové. Ta zde v roce
1920 zřídila soukromou školu zuberského vyšívání.
Po ukončení činnosti školy byly místnosti v domě dále pronajímány jako byty,
ale budova postupně chátrala, až musela být roce 1974 zahájena její rekonstrukce.
V roce 1976 byla v rekonstruovaném domě otevřena stálá expozice
protifašistického odboje v Zubří a na Valašsku. Roku 1995 byla tato expozice
zrušena, materiály byly umístěny do depozitáře a po úpravách slouží dnes
přízemí budovy komerčním účelům a horní patro výstavní činnosti. Každoročně
jsou zde pořádány výstavy výtvarných prací žáků Základní školy, výstavy
sušených květin, obrazů, fotografií, řemeslných prací. Výstavy mají
regionální zaměření – propagují práci umělců i prostých lidí, kteří jsou se
Zubřím a Valašskem nějakým způsobem spjati.
Chalupa E) Na horním
konci
Chalupa E) U starého
tisu
Chalupa E) Na horním
konci
Koláčkův tis C) jeden z
nejstarších tisů na Valašsku, stáří cca 360 let
Lípa srdčitá C) u pomníku popravených
partyzánů |
Panství Politický okres Val. Meziříčí, s.o.Rožnov pod Radh. 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad
Historie
města
První písemná
zmínka pochází z roku 1310, kdy páni z Krásna nechali v tehdejší osadě osadit
40 lánů a založili jednu z prvních „horních vesnic“ rožnovského panství. V 18. století se
v Zubří-Hamrech vyrábělo železo. Pro rozvoj města mělo velký význam
železniční spojení mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm, které
bylo vybudováno v roce 1892. Posledním
majitelem fojtství v Zubří byla rodina Palackých z Hodslavic, ze které
pocházel historik František Palacký. V domě Na Petrohradě, který byl postaven
pro neteř Františka Palackého, je dnes umístěno Muzeum města Zubří. V období po 1.
světové válce do roku 1932 v Zubří existovala soukromá škola vyšívání, která
dala základ bílé zuberské výšivce. Na místě původní
lovecké osady byla roku 1310 založena pány z Krásna na 40 lánech vesnice
Zubří. Patřila mezi první a největší vesnice rožnovského panství, jemuž
vévodil až do poloviny 16. století na kopci Hradisko hrad Rožnov. Podle lidové báje
obývali Zubří horníci, kteří pracovali v dolech na stříbro pod rožnovským
hradem. Na protest proti
krutému zacházení prý doly zatopili a ze Zubří uprchli do Uher. I když tato pověst
historicky doložená není, jako kolonisté se do uherského Megeru
(dnešního Palárikova na jižním Slovensku) zuberští skutečně stěhovali – ale až koncem 17. století. Na rožnovském
hradě i panství se vystřídala řada vlastníků, např. páni z Kravař (erb na obr.), z Cimburka,
z Kunštátu, z Pernštejna. Nejdéle drželi panství Žerotínové (1548 – 1815), kteří přenesli své sídlo do
Valašského Meziříčí. Posledními majiteli panství byli Kinští
(1815 – 1848). Žerotínové postavili roku 1712 v
Zubří v železné hutě - hamry, v nichž se zpracovávala vytěžená železná ruda
až do roku 1775. Jediným pozůstatkem těchto hamrů jsou Hamerské rybníky na
okraji obce. Představitelem
obce býval fojt. Posledními majiteli fojtství v Zubří byla rodina Palackých z
nedalekých Hodslavic. Toto fojtství koupil Jiří Palacký, otec pozdějšího
historika Františka Palackého, a po jeho tragické smrti byl fojtem jeho syn
Jan. K historii rodiny Palackých se váže i dům, nazývaný Na Petrohradě, ve
kterém je dnes umístěno Muzeum města Zubří. Samostatná obec
Zubří si roku 1850 zvolila svého prvního starostu, obchodníka Josefa
Alexandra. Od té doby začíná obec vzkvétat. Největší pozornost je věnována
rozvoji školství, jsou postaveny 3 školní budovy. Pro hospodářský, kulturní a
společenský rozmach mělo velký význam jeho spojení s vnitrozemím železniční
tratí Rožnov p.R. – Valašské Meziříčí, vybudovanou
roku 1892. Nové železniční spojení umožnilo dojíždět za prací do průmyslových
podniků ve Valašském Meziříčí, Frýdku či Ostravě. Na přelomu 19. a
20. století dochází v Zubří k velkému společenskému a sociálnímu ruchu.
Neocenitelnou zásluhu na tom má starosta Čeněk Krupa,
který stál od r. 1892 v čele obce celých 28 let. V době jeho působení byl
založen v Zubří první spolek – Dobrovolný sbor hasičů (1894), vznikl Sokol,
spořitelní a záloženský spolek (kampelička), Jednota katolických mužů a
jinochů, odbor Ústřední matice školské aj. V obci byl zřízen c. a k. poštovní a telegrafní úřad, knihovna, došlo k
rozšíření škol a jejich vybavení učebními pomůckami a školními potřebami.
Vedle rozvoje společenského dochází i k rozvoji hospodářskému a zavádění
nových poznatků do praxe místních rolníků. Nadějný rozvoj
obce přerušila 1. světová válka, během níž ze Zubří postupně narukovalo asi
600 mužů, z nichž 64 padlo a 81 zůstalo nezvěstných. Bída a hlad těžce
zasáhly i do života lidí v obci – v roce 1915 byly pro spálu zavřeny všechny zuberské školy, 8 dětí nákaze podlehlo. V dalších letech
vypukla epidemie tyfu a nebezpečné španělské chřipky. Pro válečnou potřebu
byly rekvírovány nejen potraviny a zemědělská produkce, ale i zvony, cínové
píšťaly a další předměty z kostela. Po vzniku
Československa je přes finanční obtíže vybudována hlavní cesta přes obec,
regulován potok, staví se mosty a lávky. Je vystavěno 240 rodinných domků a z
bývalé tkalcovny vzniká gumárenský závod Optimit.
Velkou společenskou a tělovýchovnou aktivitu vyvíjí kromě Sokola i Orel a
DTJ. Sokolovna byla vybudována v roce 1926. V obci aktivně působí divadelní
ochotníci, učitelka M. Schobrová zakládá a vede v letech
1920 – 1932 školu valašského vyšívání a zuberská
výšivka získává svůj věhlas. Za velkých obtíží je dokončena nová Jubilejní
měšťanská škola T.G.Masaryka, od roku 1930 je obec
elektrifikována. Kruté represálie
– i za osobní účasti K. H. Franka – zažívali obyvatelé za fašistické okupace.
V okolí Zubří vyvíjely už od roku 1943 činnost odbojové skupiny (Štramberští
partyzáni). Fašisté se krutě mstili jak na zajatých partyzánech, tak i na
obyvatelstvu. Bylo zatčeno 59 občanů Zubří, 23 z nich bylo popraveno nebo
umučeno, byla vypálena Holišova usedlost v horní
části obce. Obětem obou světových válek byl postaven pomník a umučeným obětem
2. světové války je věnována pamětní deska na budově městského muzea ”Na
Petrohradě”. Po 2. světové
válce se otevřela cesta dynamickému rozvoji obce. Rostou Gumárny Zubří, v
sousedním Rožnově p.R. je vybudován podnik Tesla. Z
obce mizí dřevěnice a vznikají nové výstavné části obce – Pod Hůrkou, Na Dražkách, Bořkova a další. Výstavba panelového sídliště
vtiskuje obci nový ráz, staví se školky, obchody, koupaliště, kulturní dům.
Dolní část obce a nově vystavěné části získávají městský charakter, horní
část a okolní paseky si udržují vesnický charakter.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl,
1927 2) K.Kuča,
Města a městečka v Č. na M. a ve S., 2011 A) mesto-zubri.cz (18.10.2014) B) zubran.cz (18.10.2014) C) cs.wikipedia.org (18.10.2014) D) farnostzubri-vidce.wz.cz
(18.10.2014) E) panoramio.com |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 18.10.2014 |
