Kód CZ 3080
Doubravice
(Doubrawitz)
Osada: Mitrovice Kaple Nejsv. Trojice Zdroj 2) Zdroj B) Zdroj C) Zakládací listina není. V roce 1893 jí dal při příležitosti svého 25
letého kněžského jubilea důkladně opravit P. Tomáš Wiedermann, doubravický
rodák. Kapli věnoval sochu Immaculaty a obraz N. Trojice. Slavnostně byly
posvěceny 28. 5. 1893. Poslední oprava kaple byla v roce 2005. Interiér
vymaloval pan Petr Herzig Dubický. Hřbitov Zdroj B) … Hřbitovní brána Zdroj B) S márnicí Socha sv. Jana Nepomuckého Zdroj 2) Zdroj B) na
konci Doubravicce z roku 1773, dílo olomouckého sochaře J. M. Scherhaufla
na křižovatce u č.p.41 Kamenný kříž Zdroj B) Před
kaplí Boží muka Zděná,
u silnice na Moravičany Smírčí kříž Zdroj 2) Zdroj B)
v
Doubravici na rozcestí k Palonínu ze 16. Století před č.p.41 Erby Zdroj D)
Na
zámku Památník padlým 1914-18
Na
návsi, proti kovárně Památník padlým 1938-45
Na
návsi u školy [Tvrz] Zdroj C) poprvé výslovně uváděná za držitele
Doubravice Hynka ze Žeranovic v roce 1382. Později se stala střediskem malého
panství s často se střídajícími majiteli. V průběhu 14. století sdílelo
doubravické zboží několikráte osudy sousedního bouzovského panství, jehož
držitelé bývali majetkově spjati s touto vsí. Původní tvrz však byla zničena
za bojů mezi markrabaty Joštem a Prokopem, kdy v r. 1405 zpustošil Doubravice
litovelský hejtman Přibík z Odlochovic. V r. 1448 se již uvádí jako pustá a
tehdy ves s tvrzištěm kupuje Hynek z Rokytnice, který ji následně daroval
Janu ze Slavíkovic. Kolem r.1450 již vlastnil doubravické
zboží dle zemských desk Jan Bítovský ze Slavíkovic. V 1. polovině 16. století
zde obnovili Bítovští za Slavíkovic renesanční tvrz, protože Václav Záviš,
zvaný starší Bítovský (†1553) na ní opět sídlil. Od r. 1492 pak drželi
Doubravici Bítovští ze Slavíkovic až do r. 1624, kdy ji Anna ze Zástřizl,
rozená Bítovská ze Slavíkovic, na Malenovicích a Loukách, prodala r. 1624
Kateřině Lvové z Rožmitálu. Doubravici držel od r. 1626 manžel Kateřiny
Lvové, Zdeněk František Lev z Rožmitálu a Blatné v Čechách. Seděl tu ještě r.
1631. Třicetiletá válka však znamenala její
definitivní zánik. Roku 1642 byla ves s tvrzí vypleněna švédským vojskem. Z
kamenů bývalé tvrze, kterou stará ústní tradice umísťuje do východní části
vsi nazývané Prchov, byl postaven pozdější doubravický zámek. Zámek Zdroj C) V letech 1869-76 vyšší
hospodářský vyučovací ústav, dnes v dezolátním stavu. První písemná
zpráva o místní tvrzi pochází z roku 1382, kdy byla v majetku vladyky Hynka
ze Žeranovic. Později se stala střediskem malého panství, jehož majitelé se
často střídali. Tvrz byla zničena za bojů mezi markrabaty Joštem a Prokopem,
kdy v roce 1405 zpustošil Doubravice litovelský hejtman Přibík z Odlochovic.
V roce 1448 se již uvádí jako pustá a tehdy ves s tvrzištěm koupil Hynek z
Rokytnice, který ji následně daroval Janu ze Slavíkovic. Kolem roku 1450 byl majitelem
Doubravice Jan Bítovský ze Slavíkovic. V 1. polovině 16. století zde obnovili
Bítovští ze Slavíkovic renesanční tvrz, protože Václav Záviš, zvaný starší
Bítovský (†1553) na ní opět sídlil. Bítovští ze Slavíkovic drželi Doubravici
až do roku 1624, kdy ji Anna ze Zástřizl, rozená Bítovská ze Slavíkovic, na
Malenovicích a Loukách, prodala Kateřině Lvové z Rožmitálu. Doubravici držel
od roku 1626 manžel Kateřiny Lvové, Zdeněk František Lev z Rožmitálu a
Blatné. Zmiňován je tu ještě roku 1631. Třicetiletá válka však znamenala
zánik tvrze, roku 1642 byla ves s tvrzí vypleněna švédským vojskem. Z kamenů
bývalé tvrze, kterou stará ústní tradice umísťuje do východní části vsi
nazývané Prchov, byl prý postaven pozdější doubravický zámek. Za panství kartuziánského kláštera v
Olomouci (1669-1784), který již předtím vlastnil blízké vsi Moravičany,
Palonín a později ještě Pavlov, Radnici a Lechovice se Doubravice v 18.
století staly sídlem většího panství. Kartuziánský řád byl zrušen v roce 1782
a jeho majetek převzal náboženský fond. Ten prodal Doubravické panství v roce
1807 Fürstenberkům. V části obce zvané Zámčí, postavila kartuziánská vrchnost
jednoduchý barokní zámek. Architektonicky bezvýznamný zámek zřejmě sloužil
jako sídlo správy panství a jeho hospodářským potřebám. V roce 1869 dal
olomoucký arcibiskup Bedřich z Fürstenberka (1853-1892) zámeckou budovu k
dispozici Prvnímu moravskému vyššímu hospodářskému ústavu (odborná zemědělská
škola), který po čase zanikl. V
letech 1869-1876 byla v zámku umístěna sladovna. Poslední majitelé hrabata
Dubští z Třebomyslic (1901-1945) užívali zámek jako skladiště, po určitou
dobu také jako dřevařskou továrnu. Mlýn – vodní elektrárna … Kulturní dům č.p.6 Se
sgrafitovou výzdobou kolem 1965 Usedlost č.p.13 … Usedlost č.p.23 Památkově
chráněná do 1975, poškozena přestavbou a modernizacemi, postupně obnovována Usedlost č.p.32 Původní
osově řešené klasicistní průčelí zničeno modernizací Kovárna č.p.36 Zdroj 2) Zdroj B) s
podloubím v Doubravici – lidová architektura z poloviny 19. století |
Panství Politický okres Zábřeh, s.o.Mohelnice 1961 Okres Šumperk 1976 připojeny k Moravičanům 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce
Na pravém břehu řeky Moravy v
nadmořské výšce 250 metrů se na rozloze
350 hektarů již v dávných dobách usadila obec zvaná Doubravice.
Archeologické nálezy nám zde dokazují již předhistorické osídlení a první
písemná zmínka o této české vesnici je z dob okolo roku 1300. Ve znaku mají
doubravičtí ryby, z čehož je zřejmé, že důležitou součástí jejich obživy
býval rybolov. Rybnikářství, vaření piva, zemědělský dvůr a palírna - ty byly
odedávna hlavní ekonomické ukazatele této vsi ležící na kraji lesa Doubravy. Ve 14. století vesnice velmi utrpěla
válkami mezi markrabětem Joštem a Prokopem a později za válek mezi Jiřím z
Poděbrad a Matyášem Korvínem. Ves i tvrz jsou proto v polovině 15. století
označeny za pusté a od těch dob se jejich dějiny vyznačují především dlouhou
a nepřehlednou řadou nejrůznějších majitelů. Za třicetileté války pak byla
Doubravice zpustošena úplně. Roku 1669 patří obec i panství kartuziánskému
klášteru v Olomouci, který zde namísto tvrze postavil zámek vypadající spíše
jako hospodářská budova. Po likvidaci kláštera během josefínských reforem
patří obec náboženskému fondu, který roku 1782 na panství zrušil robotu. Poté
vlastnili Doubravici Fürstenberkové, k jejichž statku patřila navíc Radnice,
Krčmy, Lechovice, Mitrovice, Moravičany, Pavlov, Palonín, Pavlov a Tkanovice. Zajímavé je období let 1869 až 1876
kdy byl v doubravickém zámku vyšší hospodářský vyučovací ústav. Studovali zde
žáci z Čech, Moravy, Slezska, Polska, Ruska i Německa a za zábavou docházeli
až do Mohelnice, kde každoročně pořádali diés majálés. Bývalo zde v
Doubravici v těch dobách asi pěkně veselo. Na hranicích katastru s Lošticemi
tenkrát stával hostinec U bílé labutě, který však byl roku 1832 úředně zbořen - prý pro neplechy
v něm páchané. Určitě zajímavý úřední zásah. Farností náleží ves Doubravice k
Moravičanskému kostelu. Místní věřící si zde postavili kapli Nejsvětější
Ttrojice a roku 1773 byla vztyčena socha svatého Jana Nepomuckého. Tak zvaný
cyrilometodějský kříž pochází údajně z roku 1171, podle odhadu odborníků je
však značně mladší. Za nacistické okupace zůstala tato
česká ves v protektorátě. Za první republiky i po válce proslulá výroba floků
a kopyt byla v roce 1948 znárodněna. Roku 1957 bylo založeno JZD, které si v
šestašedesátém vybudovalo ve mlýně výrobnu krmiv. Doubravické letopisy 1464 * majetek zakoupil Jan Bítovský
ze Slavíkovic 1669 * Matylda Pachtová vkládá
majetek kartuziánskému klášteru v Olomouci 1782 * kartuziánský řád císařem
Josefem II. zrušen 1869 * zřízen v obci Vyšší
hospodářský ústav 1894 * postavena jednotřídní škola 1892 * v Moravičanech zřízena pošta
a Doubravice k ní byly přiřazeny 1902 * založen odbor Národní jednoty
(kulturní organizace) 1905 * (4. 3.) založen samostatný
hasičský sbor 1921 * postaven pomník padlým 1926 * postaven u obce hřbitov 1930 * zřízena autobusová doprava do
Loštic přes Palonín 1934 * zahájena regulace Moravy * v
obci zakoupeno první rádio 1935 * zavedení elektrického proudu 1938 * (24. 11.) Moravičany,
Doubravice a Mitrovice vypuštěny z mnichovského záboru 1945 * (duben) u hřbitova přistálo
nouzově německé letadlo, které pak partyzáni zničili 1945 * (7. 5.) Němci zničili
železniční i betonový most přes Moravu 1945 * (8. 5.) do obce padl granát,
který zabil tři občany 1947 * v obci založeno strojní
družstvo (mlátička, samovaz, okružní pila, lis) 1948 * (11. 7.) uděleno čestné
občanství Anežce Hodinové-Spurné, rozené Zavadilové 1949 * zaveden obecní rozhlas 1951 * v hostinci zřízena veřejná
telefonní hovorna 1952 * založeno JZD 1953 * JZD přešlo "do
klidu" - polovina členů vystoupila a předseda odstoupil 1955 * (30. 7.) první velký karneval
u rybníka 1956 * JZD opět založeno a současně
bylo zrušeno strojní družstvo 1971 * předán do užívání nový
kulturní dům 1973 * sloučení s JZD Loštice 1976 * administrativní připojení
Doubravice k Moravičanům Doubravická řemesla a podnikání ve
30. letech 20. stol. Evžénie Petříková, Ladislav Seifert,
bratři Tauberové - hostince * Richard Vytřísal - kolář * Ladislav Skřebský - kovář * Rudolf Seifert
- mlynář * Josef Kulíšek - obuvník * Bohuslav Havlíček - smíšené zboží *
František Ramert - trafika *
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice
čsl, 1927 2) Mohelnický zpravodaj
2.2005 B) obec-moravicany.cz (21.12.2008) C) cs.wikipeda.org (6.8.2015) D) hrady.cz (6.8.2015) E) farnostlostice.cz (8.8.2015) |
||||||||||||||||||||||||||||||
Kód CZ 9742
Mitrovice
Kaple sv. Josefa Zdroj 2) Zdroj B) s
letopočty 1861 a 1970 a s vyznačením výše povodně v roce 1997 Socha sv. Jana Křtitele Zdroj 2) Zdroj B) ve
střední části Mitrovic z poloviny 18. Století Povodňový kámen 1997 Dům č.p.12 Se sgrafitovým motivem na dvorní
stěně Roubená stodola Zdroj 2) Zdroj B) původní dřevěná naproti č.p. 19 |
Historie
Ves Mitrovice vznikla roku 1786 z
bývalého doubravického dvora, svoje jméno dostala po žadlovickém hraběti Janu
Mitrovském a přifařena byla do Moravičan. Aboliční listinou z 1. července
1797 zde byla, původně většinou německým obyvatelům, rovněž zrušena robota.
Zdejší zemědělství bylo každoročně ohrožováno rozvodněnou Moravou a pole s
loukami musely být chráněny vybudováním celého systému hrází. Po 1. světové
válce se ves úspěšně rozvíjí, Mitrovice jsou spojeny autobusovou dopravou
přes Palonín s Lošticemi a v roce 1934 bylo v obci zakoupeno první rádio. V
roce 1932 se zde utvořilo třináctičlenné Družstvo pro vedení a zužitkování
elektrické síly, jehož předsedou se stal Josef Pazdera a jednatelem Ladislav
Sedlář. Vybudování rozvodů elektrického proudu jim zajistila olomoucká firma
Elektrosa za 8 100 korun a transformátor a část vedení daroval majitel
elektrárny na Nových Mlýnech Miroslav Plhák. V roce 1935 byla dokončena
stavba silnice a břehy Moravy byly kvůli zpevnění osety semeny lesních
stromů. V obci byl hostinec a Jaroslav Stejskal provozoval zahradnictví a
prodej květin. Po mnichovském diktátu si občané Moravičan, Doubravic a
Mitrovic vymohli vypuštění z německého záboru a stali se alespoň na pár
měsíců opět občany Česko-slovenska. Novodobé dějiny vesnice jsou ve znamení
postupného spojování JZD i obcí, které skončilo v roce 1976 administrativním
připojením Mitrovic a Doubravice k Moravičanům. Mitrovické letopisy 1786 * z doubravického dvora vznikla ves Mitrovice * ves je
přifařena do Moravičan 1892 * Mitrovice přiřazeny pod poštovní úřad v Moravičanech 1924 * na jaře se vylila řeka a odnesla sena a brambory zčernaly 1926 * zahájena stavba silnice do Mitrovic (nedokončena pro
nedostatek financí) 1930 * zahájena autobusová doprava z Mitrovic, přes Palonín a
Doubravici do Loštic 1932 * utvořilo se třináctičlenné Družstvo pro vedení a
zužitkování elektrické síly * při taneční zábavě zabili dva doubravičtí
občané tanečníka z Řimic 1933 * autobusová doprava pro finanční "tíseň" 1935 * stavba silnice dokončena 1936 * břehy Moravy osety semeny lesních stromů 1938 * (24. 11.) Moravičany, Doubravice a Mitrovice vypuštěny z
mnichovského záboru 1942 * četa příslušníků SS prohledala všechny domy 1958 * (1. 1.) JZD nastupuje na III. typ 1960 * (1. 1.) sloučení JZD Doubravice a Moravičany 1965 * náves rozšířena tak, že si lidé posunuli ploty blíže k
domům 1970 * zavedeno výbojkové osvětlení 1976 * administrativní připojení Doubravice k Moravičanům |
||||||||||||||||||||||||||||||
23 – 22 – 0
13 – 10 – 0 ???? |
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 23.3.2019 Předchozí editace: 8.8.2015 Předchozí editace: 21.12.2008 |