Hoštejn

(Hochstein)

[Kostel sv.Kunhuty] ^C)

Farní připomínaný již v roce 1350 zanikl současně s hradem.

Kostel sv.Anny

Původní kaple přestvěna na kostel 1815

Fara

...

Sousoší Nejsv. Trojice

nad vsí, empírové 1820

Kamenný kříž ^F)

U kostela

Litinový kříž

kamenným podstavcem u vchodu na hřbitově

Obelisk ^C)

na vrcholu hradního kopce na paměť dostavby železniční dráhy z Olomouce do Prahy v roce 1845

Památník padlým ^G)

Před školou

[Hrad] ^C)

Zanikl, na kopci nad vsí. Z konce 13. st. Mezi r. 1285-87 zničen jako sídlo loupeživých pánů. Ve 14. st. v rukou Šternberků. Asi r. 1424 dobyt jako opěrný bod husitů, r. 1437 opět loupeživé výpady z hradu, r. 1446 pustý.

Zakladatelem hradu byl pravděpodobně příslušník rodu Hrabišiců Boreš z Rýzmburka, který v tomto kraji založil také augustiniánský klášter Koruna Mariina v Krasíkově. V Borešově listině pro tento klášter z roku 1267 najdeme mezi svědky mimo jiné jméno jistého Mutiše de Honstein, jehož snad můžeme pokládat za Borešova purkrabího na hoštejnském hradě. Hrad, o němž máme první přímou písemnou zmínku z roku 1289, byl postaven pravděpodobně jako mocenská protiváha zábřežského hradu pánů ze Zábřeha, politických odpůrců pánů z Rýzmburka. Hrabišicové coby příznivci německého krále Rudolfa Habsbuského byli oponenty Přemysla Otakara II. Po králově smrti na Moravském poli roku 1278 jejich pozice ještě zesílila, takže hrad Hoštejn, který byl dočasně v držení Protivy ze Zábřeha, získal zpět do svých rukou poručník dětí Boreše z Rýzmburka Fridrich ze Schonburku.

V dalších letech se zmiňuje Zbraslavská kronika o Hochštejně jako o loupežnickém hnízdě, proti němuž bylo králem Václavem II. vysláno královské vojsko pod vedením Záviše z Falkenštejna. Fridrich ze Schonburku zřejmě nebyl lupičem v pravém slova smyslu, ale Závišovým politickým protivníkem a stoupencem protikrálovské koalice v zemi. Trestná výprava hrad dobyla, posádku popravila a králův otčím se stal jeho pánem. Po Závišově smrti (roku 1290) připadl hrad i s příslušenstvím pánům ze Šternberka. První jistá zmínka o jejich vlastnictví pochází až z roku 1335. Šternberkové spojili hoštejnské zboží se šilperským a zábřežským panstvím, které jim také tehdy již patřilo. Po smrti Smila z Hoštejna v roce 1398 (kamenná poloplastika mužské hlavy z bývalého hoštejnského kostela, která je dnes ve sbírkách šumperského muzea, byla mylně považována za zbytek jeho náhrobku,[1]) přešlo panství do držení lukovské větve Šternberků, proti nimž vystoupil s územním nárokem markrabě Jošt Moravský. V roce 1406 byl hejtmanem na Hoštejně Hynčík z Frývaldova, pozdější přední opora husitství na Zábřežsku. Jeho hrad se proto stal častým cílem nepřátelských útoků. Přibližně v roce 1424 byl Hoštejn přepaden oddílem vojska Albrechta Rakouského, který jej těžce poškodil. V roce 1434 měl hrad nového majitele, tentokrát čelního představitele katolické strany na Zábřežsku Jana ze Zvole, který se v té době psal také z Hoštejna. Tři roky poté měli hoštejnské zboží i s vesnicí pod hradem v držení Tunklové z Brníčka, konkrétně Jan Tunkl z Brníčka a ten je natrvalo spojil se zábřežským panstvím. Na hoštejnské zboží si však činily nároky i další rody, a tak vznikly kolem jeho vlastnictví dlouhé spory. V roce 1437 byl hrad již v rozvalinách, což znamená, že k jeho zkáze došlo za husitských válek. Noví majitelé sídlili jinde a neměli o pobořenou stavbu zájem a obnova hradu by stála značné finanční prostředky. Jeho zbytky se staly počátkem 16. století útočištěm lapků, takže tehdy učinil loupežnickému životu na hradě konec Arkleb Trnavský z Boskovic, který hrad dobyl a údajně v roce 1522 úplně vyvrátil do základů. Lapkové zde sídlili celých šest let, ačkoliv hrad patřil Ladislavu z Boskovic.

Zkázu zříceniny dovršila výstavba železniční trati Olomouc–Praha v roce 1845, kdy byly pozůstatky rozebrány a použity na stavbu železničního svršku.

Nádraží

do 1930

Stará škola

do 1909

Popis: image009

Škola ^G)

...

Popis: image011

Zpět na

okres

Panství

Politický i soudní okres Zábřeh

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce >>

Obec Hoštejn je známá hlavně těm, kteří cestují vlaky po hlavní trati z Prahy do Ostravy a mezi Českou Třebovou a Zábřehem se jim na levém břehu Moravské Sázavy za nádražím a pilou objeví malebný obraz na stráních rozložené vesnice s kostelem a s vysokým holým kopcem vedle, na jehož vrcholu se tyčí jehlan památníku dokončení stavby zdejší železnice v roce 1845.

Na úvod uvedeme několik charakteristických čísel o nedávném a současném Hoštejně. Začátkem roku 2000 zde žilo celkem 452 obyvatel, z toho 218 mužů a 234 žen.Je to důležitý údaj, protože dokazuje, že na rozdíl od mnoha jiných venkovských sídel Hoštejn po poválečném poklesu obyvatel v roce 1950 a 328 osobách v roce 1970 rostl, takže 376 občany v roce 1971 a 431 v roce 1991 překročil předválečnou hranici a roste i nadále

	domů	obyv
1927		364
1950	81
1970	74	328
1971		376
1991		431
2000	128	452

Rok	obyv.	domů
1850
1927
1930
1947
1961
1970
2005

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

C) cs.wikipeda.org (.2015)

D) hostejn.zabrezsko.cz

E) hrady.cz

F) mapio.cz (30.8.2015)

G) cz.worldmapz.com (30.8.2015)

Předchozí editace: 21.12.2008