Palonín
(Pollein)
Kostel sv.Josefa C)
1833 Kaplička sv.Pavlíny C) Votivní, po
morové epidemii v r. 1720 u cesty do Loštic na pozemku hospodáře z č.p. 32 Socha sv.Jana Nepouckého C)
1716 na
dolním konci obce Kříž C) z r. 1766 na
křižovatce cesty doubravické a hradčické. Kříž C) z r. 1768
na cestě do Loštic. Kříž C) z r. 1770
na silnici k Novým Mlýnům (v Příhoně) Kříž C) z r. 1816
na cestě k Červené Lhotě. Kříž C) z r. 1855
na cestě k Měníku Kříž C) z r. 1855
na cestě do Obectova Kříž C) z r. 1825
na návsi u kaple. Pomník padlým C) s bustami
prezidenta Beneše a TGM Zemědělská usedlost
čp. 3 C) z 19. stol. Zemědělská usedlost
čp. 9 C) z 19. stol. Zemědělská usedlost
čp. 11 C) z 19. stol. Zemědělská usedlost čp.
22 C) z 19. stol. Zemědělská usedlost
čp. 32 C) z 19. stol. Zemědělská usedlost
čp. 33 C) z 19. stol. Zemědělská usedlost
čp. 36 C) z 19. stol. |
Panství Politický okres Zábřeh, s.o.Mohelnice 1961 Okres 2003 Pověřený městský úřad Historie obce >>
Palonínský katastr s rozlohou 574
hektarů poměrně úrodné půdy se rozkládá v nejjižnějším cípu okresu, při jeho
hranici s okresem Olomouc. Ves sama má protáhlý tvar západně od dřívější
hlavní silnice z Olomouce do Loštic a Mohelnice, kterou však nahradila v
posledních letech východněji vybudovaná komunikace dálničního typu. Protože
jde o západní okraj údolí řeky Moravy a již-ní cíp tzv. Mohelnické brázdy, má
ves i okolí poměrně malou nadmořskou výšku kolem 272 m. Palonín si udržoval
spíše menší, ale velmi stabilní počet obyvatel. V roce 1900 zde bylo zjištěno
84 domů a 582 obyvatel. Protože šlo o českou obec (v roce 1930 jen tří
Němci), došlo tu po roce 1945 pouze k poklesu na 402 obyvatel ve 107 domech v
roce 1950 a nakonec na 358 osob ve 106 obydlených domech venkovského typu v
roce 1991 Jméno vsi je zřejmě odvozeno od osobního jména Paloňa, jehož původ a výklad je však již různý (např. osoba s velkou hlavou, spojení se slovesem páliti). Je to jedna z mála obcí, která si v posledních stoletích udržela administrativní samostatnost. V pečetním poli Palonína je štít s kosmým břevnem, na němž spočívá zvláštní znamení, které připomíná srdce nabodené na rožeň. Palonínský katastr
s rozlohou 574 hektarů poměrně úrodné půdy se rozkládá v nejjižnějším cípu
okresu, při jeho hranici s okresem Olomouc. Ves sama má protáhlý tvar západně
od dřívější hlavní silnice z Olomouce do Loštic a Mohelnice, kterou však
nahradila v posledních letech východněji vybudovaná ko-munikace dálničního
typu. Protože jde o západní okraj údolí řeky Moravy a jižní cíp tzv.
Mohelnické brázdy, má ves i okolí poměrně malou nadmořskou výšku kolem 272 m.
Palonín si udržoval spíše menší, ale velmi stabilní počet obyvatel. V roce
1900 zde bylo zjištěno 84 domů a 582 obyvatel. Protože šlo o českou obec (v
roce 1930 jen tří Němci), došlo tu po roce 1945 pouze k poklesu na 402
obyvatel ve 107 domech v roce 1950 a nakonec na 358 osob ve 106 obydlených
domech venkovského typu v roce 1991 . Katastr Palonína
byl osídlen již v pravěku. V 9. století vznikla na jižním okraji vsi
slovanská osada, která existovala až do poloviny 13. století. První písemná
zmínka je z roku 1353. Byly zde dva poplužní dvory. O několik desítek let
později byla tato ves již spojována s Moravičany, tj. především s kartuziány
z Tržku u Litomyšle, potom z Dolan a nakonec z Olomouce. Po zrušení
kartuziánského kláštera v Olomouci Josefem II. roku 1782 připadl také Palonín
k panství Doubravice a v tomto rámci setrval až do roku 1848. Roku 1834 měla
ves 72 domů a 520 obyvatel a již asi od roku 1815 zde byla škola. Po zrušení
poddanství se Palonín dostal do soudního okresu Mohelnice a politického
okresu Zábřeh. Byla to bohatá a pokročilá zemědělská vesnice. Ne náhodou
právě zde vznikl již v roce 1869 čtenářský spolek a roku 1893 tu byla
založena družstevní mlékárna, jedna z prvních na celé Moravě. Bylo logické, že
zde po roce 1918 ve volbách vítězila agrární strana. V roce 1938 patřila ves
k těm obcím, které nebyly po mnichovské dohodě obsazeny německým vojskem,
takže druhou světovou válku prožila v rámci soudního a politického okresu
Litovel. Po roce 1945 se samozřejmě
ani Palonín nevyhnul všem tehdejším změnám. Nakonec bylo i zde v roce 1956
založeno JZD, které se však již v roce 1960 spojilo s družstvem v Lošticích.
Škola v místě byla zrušena, a tak v roce 1990 zůstal jenom kulturní dům,
jeden obchod a pohostinství. Na palonínské
škole působil v letech 1871 až 1888 národní a vlastivědný pracovník a
spisovatel Jakub Lolek, rodák z Lipinky, a narodil se zde jeho syn, pozdější
akademický malíř Stanislav Lolek (1873 až 1936), známý jako výtvarný
inspirátor Lišky Bystroušky. Poněkud méně známý je další rodák, česko-německý
spisovatel, Antonín Smital (1863 až 1897), který však působil hlavně v Praze
a ve Vídni. V obci je zachováno a památkově chráněno několik typických
zemědělských usedlostí (čp. 3, 9, 1 l, 32, 33 a 36).
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927 C) cs.wikipeda.org (.2015) D) infosumperk.cz (21.12.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 29.8.2015 Předchozí editace: 21.12.2008 |