Postřelmov

(Gross Heilendorf)

Kostel sv.Matouše ^B)

raně barokní stavba z roku 1665

Fara

…

Hrobka rodu Bukůvků ^B)

centrální renesanční z roku 1592 s cennými reliéfy a původní mříží

Kaple sv.Prokopa ^B)

raně barokní kaple z roku 1696, ojedinělá svého druhu v oblasti

Kaple Nanebevzetí P.Marie ^C)

v zahradě domu čp. 54 - barokní stavba z konce 18. Století

Kaplička ^E)

U obchvatu

Socha sv. Jana Nepomuckého ^C)

na hřbitově - z roku 1732, původně u železniční trati

Socha P.Marie ^E)

Ve výklenku kaple sv.Prokopa

Socha ^E)

U kostela

Kamenný kříž ^B)

Před kostelem

Kamenný kříž ^E)

Na rohu Hradecké a Žerotínovy ul.

Busta J.A.Komenského ^E)

Před školou

Památník padlým ^E)

Před OÚ

Jursův statek ^{B)
D)}

1837, na rohu ulice prof. Jursy. Hlavní patrová budova je zdobená štukovou fasádou v empírovém stylu. Tu navrhl a vytvořil zednický mistr Isidor Korger z Frankštátu (Nového Malína). Statek z l. 1836-37 je jednou z jeho nejvelkolepějších realizací. Usedlost se skládala z hlavní obytné budovy a přízemního traktu s hospodářskými prostorami.

Památkově chráněnou je stavba od r. 1976, kdy byla obnovena její venkovní fasáda. Hlavní budova je bohatě zdobena římsami a výzdobou kolem oken. Zdobný je i pískovcový portál. Na stropě chodby můžeme najít štuku na stropě. Vnitřní podoba budovy je již změněná. I dvorní omítky nejsou původní (na boční straně u vjezdu i dvoře najdeme břizolit). Dům je rodným místem prof. Jana Jursy (1853-1938), významného pedagoga, pracoval v učitelském ústavu v Praze, zabýval se mj. nářečími severní Moravy, autor slabikářů (ilustrovali M. Aleš, A. Kašpar), učebnic češtiny, čítanek aj Ostatně jak se můžeme na místě přesvědčit, Jursova rodina v domě žije dodnes.

Venkovská usedlost čp. 9 ^C)

vyhlášena památkou roku 2002

Rolnická usedlost čp. 16 ^C)

statek z roku 1837 s pozdně empírovou fasádou členěnou maltovým štukem

Obytný dům čp. 94 ^C)

lidová architektura z roku 1799 s průčelím členěným maltovým štukem

Rybárna ^C)

stodůlka zděná hospodářská součást usedlosti

Dům ^C)

…

Zpět na

okres

Panství

Politický i soudní okres Zábřeh

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

Je obcí okresu Šumperk s nadmořskou výškou 284 m. Postřelmov je součástí horní Hané, nachází se zcela v rovinatém terénu. V jeho katastru se vlévá řeka Desná do řeky Moravy. Od dob dávno minulých až po dnešek díky své poloze mezi městy Zábřehem a Šumperkem sehrávala nepsanou přední úlohu pro okolní obce. Postřelmov byl vždy v minulosti typickou českou - ryze hanáckou vesnicí.

Této charakteristice plně odpovídal lidový jazyk zdejších obyvatel. První písemná zmínka o Postřelmovu je v zemských deskách z roku 1349. Jeho existence se však dá předpokládat, že vznikl v průběhu kolonizačního procesu a byl založen na právu zákupném. Tento předpoklad má oporu i tvaru jména, což svádí k domněnce, že jde o staré předkolonizační sídelní území.

Vesnice vznikla pravděpodobně ve 13. století, nejpozději v první polovině 14. století v ní byla vybudována zemanská tvrz, která záhy zanikla. Dochovaly se po ní terénní nerovnosti v místní části zvané Kopec. Se stavbou tvrze souvisí výstavba postřelmovského kostela, k němuž měli patronátní právo potomci stavebníka, zemané ze Závořic a Kolšova. Z rodů, které Postřelmov vlastnily, je třeba uvést zemany z Postřelmova, ze Závořic a Kolšova, biskupské many ze Zvole, později Žerotíny, pány z Boskovic a Lichtenštejny.

V osmdesátých a počátkem devadesátých let 15. století vzniklo v sousedství Postřelmova významné vodní dílo, jemuž padla za oběť ves Závořice. Závořický rybník byl ve své době největším na Moravě (108 ha), jeho dodnes zachovaná více než tříkilometrová hráz je turistickou atrakcí a cesta vedoucí po její koruně je vyhledávanou cykloturistickou stezkou. Hráz se táhne od bývalé postřelmovské pískovny až k Zábřehu, kde dosahuje největší výšky.

Bedřich ze Žerotína v roce 1568 odprodal Postřelmov Janovi z Boskovic, který ho připojil ke svému zábřežskému panství, u něhož obec zůstala až do roku 1848. Poručníci Janova dědice Ladislava Velena ze Žerotína povolili majiteli sousední Chromče Zikmundu Bukůvkovi z Bukůvky postavit v roce 1592 na postřelmovském hřbitově rodinnou hrobku, která je nejcennější historickou památkou v obci.

Od svého vzniku patřil Postřelmov k největším obcím na severozápadní Moravě, již v 15. století v něm bylo přes čtyřicet poddanských usedlostí, většinou patřících zámožným sedlákům. V roce 1756 bylo v Postřelmově 95 usedlostí, z toho 37 selských statků. Již jen několik statků připomíná svojí architekturou, zvláště arkádovým zápražím, portálem vrat či zdobenou fasádou, výstavnost obce v 19. století. Do dnešních dnů se z této doby zachovalo několik staveb, mezi nimi i honosný Jursův statek z roku 1837 stojící při hlavní silnici naproti obecnímu úřadu, který je rodným domem pedagoga a vydavatele učebnic Jana Jursy (1853 - 1938).

Rozvoj průmyslového podnikání na sklonku 19. a ve 20. století výrazně pozměnil podobu předtím zemědělské vesnice. Josef Vítek zde na počátku 20. století rozvinul strojírenskou výrobu, od roku 1909 začali bratři Scheinostové s výrobou zápalek (pozdější firma Helios), Jiří Vaněk zde založil výrobnu dehtového a později převážně cementového zboží. Prostory bývalé Vítkovy strojírny, pozdější MEZ II, dnes slouží různým firmám, na místě továrny na zápalky stojí elektrotechnický podnik MEP Postřelmov navazující na tradici závodu Jana Wagnera z třicátých let 20. století a svého bezprostředního předchůdce, podniku MEZ Postřelmov. V tradici výroby betonového zboží pokračuje závod BETA, nástupce postřelmovské Prefy. Nyní již zaniklý lihovar, založený v roce 1900, připomíná pouze název Lihovarské ulice. Také brusírna skla, vyrábějící od roku 1923 tradiční české broušené sklo, ukončila svoji činnost v 90. letech 20. století. Kromě zmíněných podniků vznikala a zanikala řada menších výroben, které s většími továrnami a novými ulicemi a sídlišti vytvářely z Postřelmova moderní průmyslově zemědělskou obec.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	1798
1930
1947
1961
1970
2005

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

B) postrelmov.zabrezsko.cz (21.12.2008)

C) cs.wikipeda.org (30.8.2015)

D) turistika.cz (30.8.2015)

Předchozí editace: 21.12.2008