Stavenice

Kaplička sv. Floriána ^C)

uprostřed obce 1792

Hřbitov ²⁾

…

Boží muka ^C)

pilířová ze 2. poloviny 18. stol u silnice na Úsov

Boží muka ^C)

u silnice na Úsov

Boží muka ^C)

piliřová z 18. století na návsi

Kamenný kříž ^C)

empírový z roku 1816 u silnice

15 mohyl lužické kultury ^C)

z doby 1500 let př. Kr. na vrcholu Velký Bradlec v Doubravě

Památník padlým 1914-18 ^C)

Na místním hřbitově. Na první část je státní znak a nápis, na druhé jména a fotografie padlých.

Škola ^C)

S poničenou secesní fasádou

Slovanské hradisko ^C)

v Doubravě v lese u kóty 316,1 na ploše zhruba oválu (100×50 m) kolem kóty; archeologická lokalita - slovanské hradisko

pravěké hradiště "Na flecích" ^C)

významná archeologická lokalita bolerázské kultury datovaná do období 3500-3300 př.n.l.

Zpět na

okres

Panství

Politický okres Zábřeh, s.o.Mohelnice

1961 Okres

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

V místech, kde kdysi stávalo slovanské hradisko s valy z mladší doby hradištní a kde byly nalezeny mohyly lužické kultury z doby bronzové, vznikla již v předhistorickém období vesnice Stavenice. V polích na cestě z Mohelnice do Úsova stojí tato odjakživa čistě česká obec, která byla mostem mezi českým obyvatelstvem na jihu a českými obcemi na Zábřežsku a Šumpersku. Jméno vesnice snad pochází od vlastního slovanského jména Staven.

V rovině u řeky Moravy, v nadmořské výšce 250 m, s katastrem kolem 700 hektarů, žije zde ve čtyřiceti domech asi 150 obyvatel. Jejich obživou bývalo vždy zemědělství, péče o rybníky, rybolov v Moravě, pronájem luk a těžby dřeva v nedaleké Doubravě.

První historická písemná zmínka o vsi je z roku 1273, kdy tato náležela biskupské Mohelnici. Později patřila až do přelomového roku 1848 úsovskému panství. Její postavení však bylo poněkud zvláštní, protože podle rozhodnutí z roku 1519 náležel výnos obce úsovskému špitálu. Byla tedy Stavenice jakýmsi zdrojem financí na podporu, provoz a údržbu středověkého sociálního zařízení. Úřední češtinou to tehdy bylo řečeno takto: Jan z Vlašimi, podkomoří moravského markrabství vložil Stavenici k špitáli na polepšení živnosti a potřeb chudých.

Poručníkem a vykonavatelem tohoto rozhodnutí byl úsovský fojt a jeho páni konšelé. Zajímavé je, že to už tehdy stavenickým ekonomicky myslelo a na základě tvrzení, že vlastně oficiálně slouží bohulibé činnosti, odmítali platit vrchnosti další daně.

JZD vzniklo ve Stavenici poměrně pozdě - až roku 1957 a po třech letech se spojilo se zemědělským komplexem Úsovsko. Jednotřídní obecnou školu měla tato malá obec od roku 1911. Ta však byla počátkem devadesátých let i s hospodou uzavřena a její krásná fasáda byla necitlivým a neodborných zásahem zničena.

Stavenice je obklopena turisticky atraktivními scenériemi. Lukami zde protéká řeka Morava, přímo v katastru obce je les Doubrava a na něj navazuje chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví.

Stavenické letopisy

1273 - první písemná zmínka o Stavenici, která patřila mohelnické rychtě

1344 - Stavenice je uváděna mezi obcemi úsovského panství

1371 - obec patří k údělu markraběte Prokopa

1512 - obec osvobozena od daně odúmrtí

1519 - od tohoto roku náleží výnosy obce úsovskému špitálu

1551 - Stavenice zbavena povinnosti posílat do služby hlásné na úsovský hrad

1758 - obec má pečeť se zobrazením radlice a kráječe

1764 - od tohoto roku jsou vedeny pozemkové knihy a v obci je zapsán mlýn

1783 - Stavenice převedena z mohelnické farnosti do Úsova

1848 - Stavenice přestává být poddanskou obcí

1900 - nejvyšší počet obyvatel v historii obce (285 lidí ve 42 domech)

1911 - v obci zřízena jednotřídní obecná škola

1945 - (8. května) u Stavenice byla příslušníky SS zastřelena skupina obyvatel z Leštiny

1957 - založeno JZD

1960 - JZD se spojuje s úsovským družstvem

1976 - obec se připojila k Úsovu

1990 - uzavřena hospoda

1992 - opětovné osamostatnění obce

Podnikání a řemesla ve 30. letech 20. století: Jan Vykydal - hostinský, řezník a majitel trafiky * Josef Motlíček - krejčí * František Vedra - mlynář * Jan Vedra - natěrač * Gustav Bair - obuvník * Ludmila Drlíková - ochod se smíšeným zbožím * František Berg, Vlastimil Berg, Rudolf Drlík, Václav Höffler, Jaroslav Kadlec, Antonín Merta, Vilém Motlíček, Karel Motlíček, Jan Müller, Rudolf Ticner, Jan Žák - rolníci

Rok	obyv.	domů
1850
1927	218
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) Mohelnický zpravodaj 1.2006

C) cs.wikipeda.org (29.8.2015)