Kód CZ 2612
Dolní Boříkovice
(Nieder Ullersdorf) Kostel Povýšení
sv.Kříže Zdroj C)
Jednolodní 1706. Pozdně renesanční venkovský
kostel se západní věží, pochází z doby kolem roku 1600 (obvodové zdi a věž
kostela), upravený a klenutý ve dvou barokních fázích kolem roku 1706 a 1780.
Před západním průčelím kostela se nachází kamenné klasicistní sousoší
Kalvárie z roku 1816. Na severozápadní straně je situován hřbitov a márnice
přimknutá ke kostelní zdi. O přesné době vzniku kostela se nedochovalo mnoho
zpráv. Při opravě jeho střechy byla ze hřebenu nad kněžištěm sejmuta železná
korouhvička, v níž byly vyřezány dva letopočty vztahující se k opravám v roce
1752 a 1791 V kronice města Králík je zmínka o prvním kostele v Dolních
Boříkovicích z roku 1652 jako o stavbě renesanční s barokními a románskými
prvky. Dolní Boříkovice patřily do farnosti Králíky a patří dodnes. Kostel i
škola byly pod patronátem náboženských fondů. V roce 1787 byl kostel povýšen
z filiálního na lokální a v roce 1859 (někdy uváděn i rok 1869) povýšen na
farní. Na původní šindelovou střechu byla položena zřejmě již v 19. století
břidlicová krytina, která byla v roce 1971 nahrazena střechou plechovou
společně s novým hodinovým strojem a ciferníkem. Zároveň proběhla oprava věže
a a také oprava oken katedrálním sklem z Nového Boru. Rovněž byly vyrobeny a
osazeny ochranné sítě na okna. Do věže byla umístěna skříň s hodinovým
strojem, které zde byly do 23. září 1993. V roce 1971 byla zahájena také
asanace hřbitova a stavba vodovodu. V říjnu 1971 byla rozebrána stará
šindelová stříška z ohrady kolem hřbitova a byly položeny nové šindele. V
roce 1972 byla opravena márnice. S rozebíráním staré dřevěné verandy a
schodištěm se začalo v roce 1973. Kolem kostela a přístavku byl u vchodu
nahozen speciální sokl, který dosahoval výšky až 150 cm. V roce 1974 byly
rámy a pomníky hrobů, ke kterým se nikdo nepřihlásil (většinou se jednalo o
hroby s náhrobky původních německých rodin) rozebrány a svezeny pod budoucí
schody u kostela. V roce 1975 byla úprava hřbitova ukončena. V roce 1976 bylo
vyhotoveno nové vstupní schodiště podle návrhu Státního ústavu památkové péče
v Pardubicích. Byly také pořízeny nové dveře z boku chrámové lodi. Tím byla
ukončena venkovní oprava kostela. Vnitřní oprava kostela probíhala v letních
měsících roku 1988 – zednické, truhlářské práce, bílení a nátěry. Na opravách
interiéru pracovali kostelník p. Temňák, který prováděl práce natěračské a
mistr malířský Stanislav Vacek z Králík, který odborně opravil hlavní oltářní
obraz a doplnil poškozené zlacení. Tolik uvádí deník stavebních prací Ing.
Němce z Boříkovic, který se také zasloužil o opravu kostela a byl správcem
této památky.V roce 1993 byl kostel vykraden – zmizely dřevěné sochy andělů z
obou oltářů a všechny figury z betléma (Kralický betlém). Jednolodní obdélná stavba s
půlkruhovým odsazeným presbytářem, postavený ze smíšeného zdiva. V podélné
ose na presbytář navazuje obdélná, valbově zastřešená sakristie se vstupním
přístavkem po boku presbytáře. Před vstup je předložené dvoustranné kryté
obedněné schodiště z roku 1976, nad ním obdélné okno se segmentovým
záklenkem. Západní průčelí je uprostřed svisle členěno lizénovým rámem,
nesoucím korunovou římsu. Nad ním čtyřboká věž ukončená bání s lucernou. K
jižnímu boku lodi přiléhá hranolová předsíň. Loď kostela je zastropena na
polopilířích valenou klenbou s trojbokými vstřícnými výsečemi, jejichž hrany
jsou vytaženy do hřebínků. Klenba je ve vrcholu zdobena mělkými vpadlými
vykrajovanými rámy. Mezilehlé plochy klenby člení ploše naznačené pasy s
rytými rámci. Po třech stranách lodi jsou vloženy dřevěné empory nesené
dřevěnými sloupy. Parapety jsou plné, bedněné, na kruchtě se zakomponovanými
varhany. Na parapetech jsou zavěšeny obrazy křížové cesty. Sloupy kruchty
jsou barevně pojednány mramorováním. Podvěží je zaklenuto příčně valenou
klenbou, při severní a jižní straně s vestavěným schodištěm do věže. Na kúru
kostela jsou zachovalé jednomanuálové varhany pražského stavitele varhan
Jindřicha Schifnera. Na dřevěném ochozu po obou stranách
visí dřevěné deskové obrazy „Křížová cesta“. V samotném interiéru kostela je
dominantní oltář, kazatelna a také dřevěná socha sv. Jana Nepomuckého. Fara
Patrová Hřbitov
Za kostelem, na bráně původně
vyřezávaný nápis, při opravě zničen Kaplička
Polygonální s jehlancovou
střechou. Na začátku obce Kaplička
V horní části obce Kamenný kříž - Kalvárie
Před kostelem, se sochami na bocích,
1816, jedna ze soch ukradena. Socha Nejsv.Trojice Zdroj C) Jen sokl, obnovena 2016 Socha sv.Jana Nepomuckého Zdroj C) V zahradě u č.p.175 Socha Anny … Kamenný kříž - Kalvárie Zdroj C) Před č.p.37 Kamenný kříž
Centrální na hřbitově Obrázek P.Marie
Za
č.p.110 Sloupek
Před č.p.97 Chalupa č.p.1
… Chalupa č.p.5
… Chalupa č.p.15
… Dům č.p.17
… Chalupa č.p.19
… Chalupa č.p.23
… Chalupa č.p.37
… Chalupa č.p.43 Zdroj C)
… Chalupa č.p.48
… [Chalupa č.p.50] Zdroj C)
Na horním konci, vyhořela kol.2010,
zbořena Chalupa č.p.69
… Chalupa č.p.90
… Chalupa č.p.110 Zdroj C)
Autentický vzhled výrazně narušen
necitlivou rekonstrukcí Chalupa č.p.124
… Chalupa č.p.125
… Chalupa č.p.132
… Chalupa č.p.137
… Chalupa č.p.138
… Chalupa č.p.156
… Chalupa č.p.157
… Chalupa č.p.170
… Chalupa č.p.174
… Bunkr K-Ba-S 21 Kazi
Zdroj C)
Pěchotní srub leží na linii hlavního
obranného postavení, nejpozději kde měl být zastaven postup útočníka. Hlavní
výzbrojí objektu byly trojice dvojčat těžkých kulometů vz. 37 (dvě ve střílnách
směřujících na sousední pěchotní srub K-S 20 Na Pupku a jedno v pancéřové
kopuli směřující na objekt K-S 23 Teta. Lehké kulomety vz. 26 se nacházely v
jedné pomocné střílně a v pancéřovém zvonu.) Objekt byl vybetonován 19. - 25.
8. 1937 ve IV. třídě odolnosti a jeho kubatura je 1 736 m³. Na podzemní
systém tvrze je napojen svislou schodišťovou a výtahovou šachtou. Zvon i
kopule byly vytrženy v období okupace. Interiér objektu je přístupný v rámci
nepravidelně provozovaných delších typů prohlídek muzea. Bunkr K-Ba-S 22
Horymír Zdroj C)
Objekt věže byl vybudován pro hlavní
zbraň tvrze, dvojice 10 cm houfnic vz. 38 umístěné v dělostřelecké otočné a
výsuvné věži. Jeho betonáž proběhla 22. 11. - 7. 12. 1937 ve IV. třídě
odolnosti a kubatura betonu je 2 680 m³. Na podzemní systém tvrze je
napojen svislou schodišťovou a výtahovou šachtou. Kromě otočné věže byl vyzbrojen
ještě lehkým kulometem vz. 26 v pancéřovém zvonu. Soustrojí věže nebylo nikdy
osazeno. Unikátním dnes tento objekt činí fakt, že jako u jediného u něj
nikdy nedošlo k zabetonování šachty. Pancéřový zvon byl vytržen během
okupace. Interiér objektu je přístupný v rámci běžných prohlídek muzea. Bunkr K-Ba-S 22a
Krok Zdroj C)
Vchodový objekt československé
dělostřelecké tvrze byl vždy zásadně budován na skrytém místě na odvráceném
svahu v dostatečné vzdálenosti od hlavního obranného postavení. Nebylo
předpokládáno jeho přímé zapojení do bojů, naopak i během nich mělo probíhat
nerušené zásobování tvrze. V objektu se nachází vjezd pro nákladní
automobily, vchod pro pěší, překladiště na pevnostní dráhu o rozchodu 600 mm,
nasávání vzduchu pro centrální filtrovnu, dopravní kancelář a místnosti
obvyklého zázemí. Byl vyzbrojen jedním těžkým kulometem vz. 37 v pravé vnější
střílně a lehkým kulometem vz. 26 v levé vnější střílně, ve střílně v prvních
pancéřových vratech, v prvním zalomení vjezdu a ve dvou pancéřových zvonech
na střeše objektu. Objekt byl vybetonován 2. - 14. 10.
1937 ve IV. třídě odolnosti. Kubatura betonu je 4860 m³. Během okupace
došlo k vytržení pancéřových zvonů, což objekt značně devastovalo. Na přelomu
čtyřicátých a padesátých let došlo k odstřelení jeho čelní masky a jejímu
následnému dobetonování podle původních plánů firmou Baraba Litice. Díky této
opravě je K-S 22a jediným vchodovým objektem v rámci československého
opevnění, který si uchoval svou původní podobu. V současné době se zde
nachází vstup do muzea. Bunkr K-Ba-S 23 Teta
Zdroj C)
Pěchotní srub leží na linii hlavního
obranného postavení, nejpozději kde měl být zastaven postup útočníka. Hlavní
výzbrojí objektu bylo jedno dvojče těžkých kulometů vz. 37 v pancéřové kopuli
směřující na sousední objekt K-S 24 Libuše. Další lehký kulomet vz. 26 byl
osazen v pancéřovém zvonu. V dalším pancéřovém zvonu měla být umístěna
speciální pozorovací optika a objekt díky tomu měl sloužit jako pozorovatelna
pro tvrz i okolní objekty opevnění a polní jednotky. Pozorovací zvon byl sice
osazen, ale svůj účel nesplňoval, proto byl opět vytažen a odlit nový. Díky
mnichovské dohodě a odstoupení pohraničí Německu ale již nebyl osazen, díky
čemuž se na Boudě dochovala jediná původní neporušená zvonová šachta. Srub
K-S 23 byl vybetonován 26. 7. - 2. 8. 1937 ve IV. třídě odolnosti s kubaturou
betonu 2 098 m³. Je unikátní tím, že na něm nebyly umístěny žádné
klasické střílny. Kromě něj byla tato praxe na objektu československého
těžkého opevnění uskutečněna již jen na dělostřelecké pozorovatelně MO-S 42
Nad hájem tvrze Smolkov. Na podzemní systém tvrze je napojen svislou
schodišťovou a výtahovou šachtou. Během okupace byl vytržen pancéřový zvon i
kopule. Interiér objektu není veřejnosti přístupný. Bunkr K-Ba-S 24
Libuše Zdroj C)
Pěchotní srub leží na linii hlavního
obranného postavení, nejpozději kde měl být zastaven postup útočníka. Hlavní
výzbrojí objektu byla trojice dvojčat těžkých kulometů vz. 37. Dvě ve
střílnách směřovaly na sousední pěchotní srub K-S 25 V sedle a jedno v
pancéřové kopuli na sousední K-S 23 Teta. Ve dvou pancéřových zvonech a ve
dvou pomocných střílnách byly umístěny další čtyři lehké kulomety vz. 26.
Netypické je použití standardního vchodu pro pěší na úrovni bojového patra,
jako je tomu u izolovaných, tj. netvrzových objektů. Důvodem je určitá
odlehlost objektu a uvažované uplatnění při výpadu pěchoty na povrch tvrze.
Objekt byl vybetonován 8. - 19. 7. 1937 ve IV. třídě odolnosti o kubatuře
betonu 2 192 m³. Během okupace došlo k vytržení pancéřových zvonů a
kopule. U stěny objektu byla odpálena silná nálož, která způsobila prohnutí
přilehlé stěny a jeho posunutí po základové desce asi o půl metru. Ve
schodišťové a výtahové šachtě, pomocí které byl srub napojen na podzemní
systém tvrze, je místo posunu zřetelné. Interiér objektu je přístupný v rámci
nepravidelně provozovaných delších typů prohlídek muzea. |
Panství Politický okres
Žamberk, s.o.Králíky 1961 Okres Ústí nad Orlicí Část Králík 2003 Pověřený městský úřad Historie obce
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v
republice čsl, 1927 C) cs.wikipedia.org (25.2.2015) fotografie 21.3.2005, 1.11.2009, 28.9.2012 |
|||||||||||||||||||||||||||
40 – 40 – 0 15 – 15 – 0 ???? |
Jaromír Lenoch © Aktualizace 15.3.2018 Předchozí editace: 25.2.2015 Předchozí editace: 10.7.2012 |