Kód CZ 1294

Březno

(Priesen)

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

1743

Hradiště ^{Zdroj C)}

Na západním okraji vesnice v poloze Na Šachtách stávalo pravěké hradiště. Místo bylo osídleno již v době kamenné, ale opevněno bylo až v době únětické kultury a podruhé v době halštatské. Druhou významnou lokalitou je archeologický skanzen Březno, který vznikl jako pracoviště experimentální archeologie na lokalitě s doloženým osídlením od neolitu (kultura s lineární keramikou po raný středověk. Ve skanzenu byla mimo jiné zrekonstruována řada výzkumem doložených staveb.

Archeologické nálezy dokládají osídlení lokality již v eneolitu a spadají do období kultur nálevkovitých pohárů a kulovitých amfor. V době únětické kultury bylo místo opevněno, ale nejpozději do mladší knovízské kultury minimálně část opevnění zanikla (zasypaný příkop). Nové opevnění bylo postaveno až v době halštatské kultury.

Místo bylo poškozeno stavbou železniční trati z Postoloprt do Loun a v letech 1987–1988 během stavby silnice, při které však byl proveden záchranný archeologický výzkum.

Nedaleko se nachází sídliště Březno, které bylo v některých obdobích osídleno současně s tímto hradištěm.

Hradiště s rozlohou asi 1,5 ha stálo na ostrožně, která asi vystupuje asi o dvacet metrů nad okolní nivní terén řeky Ohře. Z opevnění se zachovaly pouze fragmenty. Příčný val, který chránil přístupnou jižní stranu, byl z větší části rozorán. Jeho dochovaný fragment na jihovýchodní straně byl datován do období únětické kultury. Za valem se nacházel příkop z doby bronzové. Původně byl asi devět metrů široký a 3,4 metru hluboký, ale zasypán byl již v době knovízské kultury. Další část opevnění odkryl archeologický výzkum na východní straně. V době únětické kultury ho tvořil val, který v době halštatské pohltila osm metrů široká hradba s vnitřní komorovou konstrukcí a vnější kamennou zdí. Na severním konci ostrožny byla doložena vnitřní strana dalšího příkopu.

Podle nálezů byl osídlen také prostor před předpokládaným jižním opevněním, kde se kromě jiného našly tři kostrové hroby únětické kultury s kamenným obložením.

Archeoskanzen ^{Zdroj C)}

Na území o rozloze pěti hektarů byly odkryty objekty řady pravěkých kultur. Z neolitu pochází pozůstatky jedenácti dlouhých domů a jam (zásobní jámy, pece, těžba hlíny) z období kultury s lineární keramikou. Ze středního neolitu pochází nálezy závěrečné fáze kultury s vypíchanou keramikou, kterými je šestice sloupových domů, z nichž jeden byl ve skanzenu zrekonstruován. Z časného eneolitu pochází zbytky dvou mohyl s hroby a stopami po rituální orbě. Větší mohyla dosahovala délky nejméně 143,5 m, ale část jí zničila erozní činnost řeky Ohře. Lokalita byla osídlena také ve starší době bronzové, kdy se zde nacházelo sídliště, ze kterého bylo zdokumentováno jedenáct obytných staveb o rozměrech až 20 × 6 metrů, řada jam a dvě skupiny hrobů. Dále bylo doloženo osídlení lidem mohylových kultur z mladší doby bronzové a sídliště knovízské kultury, které zde existovalo po dobu 150–200 let.

V mladším stupni doby stěhování národů zde až do poloviny šestého století existovalo sídliště s 21 polozemnicemi a pěti kůlovými stavbami, které pravděpodobně obývali germánští Langobardi. Na ně ve druhé polovině šestého století navázalo slovanské osídlení, které přetrvalo až do přelomu devátého a desátého století. Výjimečným nálezem z devátého století je dvouprostorový dům s kamennými základy.

Nedaleko se nachází hradiště Březno, které bylo v některých obdobích osídleno současně s tímto sídlištěm.

Slovanská polozemnice ^{Zdroj C)}

s vyplétanými stěnami kultury pražského typu. Součástí skanzenu je rekonstrukce slovanského domu ze šestého století postaveného v rámci experimentální činnosti v roce 1981. Půdorys domu má tvar obdélníku o rozměrech 4,4 × 4,2 metru se zaoblenými rohy. Podlaha domu je oproti okolnímu terénu zahloubená o osmdesát centimetrů a ve středech užších stran stojí kůly, které nesou konstrukci krovu sedlové střechy pokryté rákosem. Stěny vysoké 145 centimetrů tvoří kůlová konstrukce vyplétaná pruty omazanými hlínou. Celková výška domu od podlahy měří tři metry. Kůly a krov jsou vzájemně spojené houžvemi a dřevěnými kolíky. Z vybavení interiéru je doloženo ohniště postavené v severozápadním rohu, lůžko a lavice. Dům byl postaven pomocí dobových nástrojů. Při práci tří lidí se odhaduje, že by k jeho stavbě v šestém století potřebovali tři až čtyři týdny.

Středověký srub ^{Zdroj C)}

z devátého století

Zahloubená chata ^{Zdroj C)}

z doby stěhování národů

Dlouhý dům ^{Zdroj C)}

z mladého eneolitu

Keramická pec ^{Zdroj C)}

raně středověká.

Zpět na

okres

Panství

Politický okres Žatec, s.o.Postoloprty

1961 Okres Louny

1981 Část Postoloprt

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1238.

Rok	obyv.	domů
1869	415	44
1880	396	49
1890	486	57
1900	604	85
1910	621	84
1921	678	86
1927	678 27%N
1930	648	92
1950	393	97
1961	390	81
1970	479	88
1980	438	90
1991	252	84
2001	273	90
2011	289	91

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice Čsl, 1927

C) cs.wikipedia.org (25.12.2018)