Kód CZ
Dlouhá
Lomnice
(Lang Lamnitz)
[Kaple
sv.Petra a Pavla] Zdroj D) Po 1968
zbořena. Pozdně barokní obecní kaple sv. Petra a Pavla byla postavena v roce
1774 na místě starší dřevěné kaple ve svahu nad silnicí uprostřed obce.
V roce 1876 byly do zvoničky kaple
zakoupeny dva zvony z roku 1815 z farního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Žalmanově, kam byly tehdy pořízeny nové zvony. Během
první světové války byl jeden ze zvonů kaple snesen a odvezen na válečné
účely. Roku 1937 byly ve štítu kaple instalovány kruhové hodiny. Po nárazu
auta do zadní části byla vyrabovaná kaple poroce
1968 zbořena
[Hřbitov]
Zdroj D) Roku 1887 byl asi
200 m od obecní kaple při cestě směrem k vrchu Rumnisko
severně od středu vsi založen hřbitov, obklopený 60 cm silnými zdmi s márnicí
při severní zdi. po 1968 rozorán
[Železný
kříž] Zdroj D) nazývaný Hillitzerův kříž (Hillitzer-Kreuz), stával nedaleko polní cesty na okraji lesa na
východním úpatí návrší Höhlbühl jižně od vsi patřil k dnes již zaniklé usedlosti čp. 44 Eduarda Hillitzera, mezi
jehož poli se nacházel. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci
druhé světové války však přestal být kříž udržován a postupně chátral. Někdy
poté byl patrně odstraněn. [Železný
kříž] Zdroj D) nazývaný Marter-Kreuz, stávala naproti
domu čp. 113 pod vsí [Železný
kříž] Zdroj D) nazývaný
Bartolomějský kříž (Bartholomäus-Kreuz), který patřil k usedlosti čp.
10 Johanna Pleinera,
stával na katastru vsi [Železný
kříž] Zdroj D) nazývaný Schönigerský kříž (Schöniger-Kreuz), který patřil k usedlosti čp.
33 zvané Schöniga Antona Götze,
stával na katastru vsi [Železný
kříž] Zdroj D) nazývaný Hiachský kříž (Hiacha-Kreuz), který patřil k usedlosti čp.
21 zvané Hiagha Anny Klötzl [Smírčí
kříž] Zdroj D) 60 x 37 cm
se znamením meče, podle Gustava Adolfa Kuhfahla asi
roku 1936 proti obecnímu domu (snad čp. 17) v zídce
zahrady. Památník
padlým Zdroj D) 1. světové
války nechala obec zřídit v roce 1920 na památku 35 zdejších padlých občanů v
oplocení v sousedství bývalé obecní kaple. Pomník vytvořil na zakázku obce
sochař Wilhelm Strohschneider
z Horních Tašovic. Slavnostní odhalení a vysvěcení
pomníku poté proběhlo dne 31. října 1920. Plochý portálový pomník je složen z
pískovcových kvádrů. V nástavci v podobě překladu, neseném dvěmi pilastrovými sloupy, je vyveden reliéfní věnovací
nápis v němčině: „Ihrem Helden
die Gemeinde Langlamitz 1914 - 1918“ (Svým hrdinům obce Dlouhá Lomnice
1914 – 1918). Mezi postraními pilastry je umístěna černá obdélná nápisová
deska s 35 jmény padlých občanů obce Dlouhá Lomnice v 1. světové válce včetně
datace skonu, vyvedených zlaceným písmem ve dvou sloupcích: „Zenker Jos. gef.
16/8 1914.-Köhler Franz
gest. 9/4 1915., Lederer Heinr.
gef. 16/8 1914.- Homola Ludw.
gef. 16/5 1915. / Hillitzer
Alois gef. 18/9 1914./ Zindl
Albert gef. 22/1 1916. / Heinz
Rudolf gef. 9/10 1914. / Schatz
Ant. gest. 21/5 1916. / Brökl Franz
gef. 15/10 1914. / Trautner
Joh. gef. 22/2 1917. / Köhler Ernst gef. 15/11 1914. / Schöniger Jos. gest. 23/8 1917. / Wettengl
Ernst gef. 20/11 1914. / Klötzl
Joh. gest. 27/10 1917. / Hillitzer
Rud. gest. 10/1 1915. / Lang Joh. gef. 23/11 1917. / Schmidt
Ant. gest. 26/2 1915 / Hein Ernst gef. 23/11 1917. / Köhler Ant. gef. 21/3 1915. / Wettengl Alb.
gest. 2/11 1918. / Schmidt Ed. gef.
23/3 1915. / Schmidt Sgm. gest. 16/12 1918. / Sussmann Fr. gest. 23/3 1915 / Zenker
Rob. gef. 21/10 1918. / Bachmann
Joh. gest. 4/4 1915 / Sandner
Ant. gest. 15/6 1919. / Schmidt Franz gef. 20/11 1914 / Heinz Jos. gef. 18/10 1918. / Jessl Karl gef. 4/10 1915 / Habl Jos. gef.
18/10 1918. - Schöniger H. vrm.
26/9 1915 / Lehrl Sig. gef. 22/11 1918. - Rott Richard vrm.
1915 / Köhler Jos. vrm. 25/9 1919.“/ Herget Ernst vrm. 31/7 1916. Na podstavci pomníku je vyveden reliéfní
nápis v němčině: „Treu bis in den Tod“ (Věrní až do smrti). Pomník je umístěn na
profilovaném hranolovém stupni. Pomník stojí mezi dvěmi
vzrostlými stromy na vyvýšené oplocené terase přístupné po kamenných schodech
skze obezdívku z kamenných kvádrů.
[Usedlost
č.p.12] Zdroj C) Zbořena
Usedlost
č.p.27 Zdroj C) …
Usedlost
č.p.30 Zdroj C) …
|
Panství Politický okres
Žlutice, s.o. Bochov 1961 Okres Karlovy Vary Část Bochova 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1378 Původní
středověká osada byla patrně založena kolem hostince čp.1, který ležel u
brodu přes Lomnický potok uprostřed lesů při staré cestě na Plzeň a dále do
Saska. V roce 1378 byl zapsán údrčskému faráři
roční plat 56 grošů z rychty ve vsi Dlouhá Lomnice jako náhrada za opuštěnou
ves Krašnov (Krassnow).
Platy byly hrazeny ve dvou půlročních splátkách na sv. Jiří a sv. Havla.
Zdejší ves patřila zpočátku k panství hradu Hartenberg,
posléze hradu Hartenštějn. Za pánů z Plavna byla v roce 1570 ves Dlouhá Lomnice připojena k
panství Andělská Hora, se kterým byla v roce 1622 začleněna do panství Kysibl (Stružná), u kterého
poté zůstala až do roku 1848. Roku 1733 byla část vsi patřící tehdy k zámku v
Javorné připojena k panství Bečov.
Na základě zákona o obcích ze dne 17. března 1849 se roku 1850 nakonec Dlouhá
Lomnice stala samostatnou obcí. Farně spadla ke kostelu v Bochově.
Roku 1887 byl asi 200 m od obecní kaple při cestě směrem k vrchu Rumnisko severně od středu vsi založen hřbitov, obklopený
60 cm silnými zdmi s márnicí při severní zdi. Za první světové války padlo na
frontách celkem 35 zdejších občanů. Na konci druhé války v roce 1945 stávalo
ve vsi celkem 113 stavení a domů, za kterých bylo 110 obydleno. Po nuceném
vysídlení německého obyvatelstva byla ves postupně částečně dosídlena. V
únoru roku 1968 byla zbořena bývalá obecní kaple sv. Petra a Pavla a na konci
následujícího roku byl zbořen opuštěný hřbitov a jeho plocha rozorána. Jeho
místo dnes připomínají pouze oba kaštany, které stávaly u bývalé vstupní
brány. Během druhé poloviny 20. století byla zničena velká část původní
zástavby vsi, z původních 113 domů bylo celkem 72 zbořeno převážně v horní
části vsi pod vrchem Kreuzerberg, část zbylých domů
složí jako chaty, ostatní jsou trvale obydleny. V roce 2001 žilo ve vsi
celkem 95 obyvatel a roku 2009 zde stávalo 67 domů.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v
republice čsl, 1927 C) cs.wikipedia.org (19.7.2016) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 19.7.2016 |
