Historie obce Vernéřov (Wernersreuth), bývalý politický okres Aš |
Vernéřov
leží v údolí Halštrova ve výšce 600 m. n. m., 3,5
km východně od Aše. Kopce v okolí se zvedají do výše přes 700 m n. m. a
jejich svahy se málo hodily k obdělávání. Hospodářství bylo málo výnosné a po
celé 15. století se obec nerozvíjela. Kopce však skrývaly jiné bohatství -
cín. Dne 9. 3. 1490 si nechali bratři Vít a Oldřich Zedtwitzovi
potvrdit českým králem Vladislavem do lenního spisu povolení otevřít a
vlastnit doly na zlato, stříbro a jiné kovy na ašském území. Také v lenním
listu z 10. dubna 1549 jsou doly na panství zmiňovány. Je možné, že v 15.
století byly vzácnější kovy náhodně nacházeny v potocích a lenní spisy z roku
1490 měly pojistit budoucí těžbu. V 16. století se již zcela jistě ve Vernéřově a v Pasekách těžilo. Vyplývá to z dopisu Adama Zedtwitze Erhardu Wettengelovi, který měl v nájmu panský dvůr a mimo to byl
majitelem podhradské papírny. V dopise Zedtwitz
konstatuje, že těžba cínu upadá, a proto povoluje přestavět stoupu na drcení
rudy na mlýn s tím, že pokud bude těžba obnovena, zprovozní Erhard Wettengel stoupu novou.
Po roce 1606 byl dozorem nad těžbou cínu vrchnosti pověřen člověk znalý
mechaniky a hydrologie Adam Kappel, papírník, syn
zakladatele nejstarší doubravské papírny Tobiáše Kappela. Jak dlouho se ve Vernéřově
těžilo, není známo, ale ještě roku 1700 nechal Kryštof Karel Ludvík Adam Zedtwitz zapsat do obchodního rejstříku dohodu o těžbě
kovů a nerostů. Cín se v 15. a 16. století těžil rýžováním. Po tomto způsobu
získávání kovů zůstávaly na březích potoků hromady proprané hlušiny. Těmto
místům se říkalo Na pískách. Ve 30. letech 20. století byla názvem Na pískách
označena skupina 13 domů s 84 obyvateli, která náležela k obci Vernéřov. V posledních letech 19. století žilo ve 150 vernéřovských domech 1071
obyvatel. Obec byla po rozpadu vrchnostenské správy samostatná a skládala se ze 3 vsí, jedné vísky, 5 samot, 2 mlýnů a hostince. Mezi
válkami se počet obyvatel v podstatě neměnil. Po 2. světové válce se odsunuté
obyvatelstvo nepodařilo nahradit. Obec byla připojena k Aši a na konci 20
století tu žije v 34 domech a 28 chalupách pouhých 104 obyvatel. Většina z
nich dojíždí za prací do Aše, někteří našli zaměstnání v zemědělství na
místní farmě. Z původní zástavby se zachovalo jen několik modernějších domků,
jen hostinec Gustava Beilschmidta přečkal nepřízeň
doby a dál slouží jako hostinec. Před bývalou školou se zachoval památník
padlým z 1. světové války. Vernéřovem prochází
zelená turistická stezka z Hazlova, prochází údolím
Halštrova do Podhradí a končí na železniční
zastávce Podhradí Zdroj:
http://www.matejovic.webzdarma.cz Historicko turistický průvodce č.15 z r.2000 vyd.nakladatelstvím
Českého lesa |
Jaromír
Lenoch © Aktualizace 5.2.2012 |