Historie obce Výhledy, okres Aš

Historie obce

Výhledy (Steingrün)

Bývalý politický okres Aš

Ves Výhledy, od roku 1950 ve společné obci s Hazlovem, leží v nadmořské výšce 687 m, sevřená Halštrovským a Chebským lesem asi 4 km severně od Hazlova. Výhledy byly založeny před rokem 1224 na kamenité půdě, kterou osadníci získali vyklučením lesa. Od roku 1526 patřila vesnice Šlikům z Chebu, nebyla však výnosná a v roce 1539 byla popisována jako pustina. Roku 1629 přešla do správy hazlovského panství. Od roku 1850 byla samostatnou obcí. V terénu jsou dosud patrné pozůstatky panského sídla, které bylo založeno ve 14. století. Stálo uvnitř vsi, na sever od vesnického rybníka, blízko čp. 10. Jednalo se stejně jako v ostatních případech na Ašsku o srubovou stavbu obehnanou kruhovým vodním příkopem s ostrůvkem pro vlastní pevnůstku. Zachovala se část ústředního ostrůvku o průměru kolem 12 m a zbytek přikopu. Zaměstnání nacházelo místní obyvatelstvo v chovu dobytka a v práci v lese Od roku 1825 část populace zaměstnávala přádelna bavlny, založená Františkem Procherem. V té době předlo přízi na Ašsku 6 přádelen, které přecházely na strojní provoz poháněný žentourem nebo vodním kolem. Přádelna ve Výhledech měla podle starších údajů 4 000 vřeten. Hnací sílu dodávala voda jedné ze zdrojnic Hazlovského potoka, nadržená malým rybníkem. Firmu později převzal Georg Huscher, který roku 1841 koupil, od Andrease Kirchhoffa přádelnu v Aši, která již byla vybavena parním strojem. Přádelna ve Výhledech nebyla schopna modernizace pro slabý zdroj vody. Nejpozději k roku 1850 byl provoz v přádelně ukončen. První školy se zakládaly při kostelech a školská reforma Marie Terezie se nejdříve uplatnila v místech, kde byly příznivější podmínky, což nebyl případ Výhledů. Celoroční školní docházka byla ve vsi zavedena až v 19. století a vlastní školní budovu obec postavila na začátku 20. století. V roce 1890 žilo ve Výhledech v 65 domech 638 obyvatel. Mezi válkami se počet obyvatel snížil na 572, ale počet domů se nezměnil. Po 2. světové válce se podařilo osídlit pouze část domů Dnes je ve vsi registrováno 16 domů a 20 chalup s pouhými 37 obyvateli. Většina domů i chalup byla v posledních letech přestavěna a modernizována, pokud na starých základech nebyl postaven dům nový. Původní podobu i dispozici si zachoval např. dům čp. 43. Nejstarší drobnou památkou je hraničník z doby před úpravou hraničního značeni roku 1844. V nejstarších dobách se hranice značila do hloubky vysekaným křížkem, např. Schösselstein v Novém Žďáru. Místní kámen je hrubě otesaný hranol s negativním reliéfem kříže. Nejkrásnější památkou jsou boží muka z roku 1833 s motivem Nejsvětější Trojice na velkém medailonu, který je postaven na profilovaném sloupku s římsou. Zbožnost zdejších občanů, kteří byli z 97 % katolíky, se projevovala v množství religiózních památek. Ve vsi stoji několik železných a litinových křížků z 19. a 1. poloviny 20. století. Občané z Výhledů, kteří padli v 1. světové válce, mají svůj památník před bývalou školou. Je bohužel značně poškozený. Asi 1,5 km na sever od Výhledů po zelené turistické stezce stojí památník nad pramenem Halštrova (Die Elsterquelle). Zde byl roku 1898 sveden pramen Halštrova do umělé jeskyňky, vyhloubené pod žulovým památníkem. Z ní vytéká voda do bazénku a odtud přepadem do volného toku, který končí jako Halštrov v Doubravě a v Německu pod názvem Weisse Elster protéká Adorfem, Plavnem, Lipskem a u Halle se vlévá do Sály. Pozemek pro postavení památníku věnoval majitel nemovitosti Fridrich Wilhelm Edler z Helmfeldu. Jeho erb nechali zřizovatelé pomníku - Vogtlandský horský a turistický spolek umístit roku 1898 do čela památníku. V poloze U buku se k zelené připojuje žlutě značená cesta.

Zdroj: http://www.matejovic.webzdarma.cz

Historicko turistický průvodce č.15 z r.2000 vyd.nakladatelstvím Českého lesa