Kostel sv.Markéty v obci Šonov, bývalý politický okres Broumov.

Kostel sv.Markéty

Šonov, bývalý politický okres Broumov

Obec Šonov byla založena ve druhé polovině 13. století německými kolonisty. V obci stál dřevěný kostel sv. Jana Evangelisty, který již v roce 1354 odváděl desátky. V letech 1547 a 1688 byl opravován, ale bohužel roku 1775 shořel. Nyní na jeho místě stojí kaple P. Marie. Po zániku tohoto kostela přešla farnost ke kostelu sv. Markéty, který leží o samotě na vrchu západně nad obcí. Za svůj vznik vděčí zejména broumovskému opatu Otmaru Zinkemu. Stavba probíhala v letech 1727 - 1730. Kostel byl postaven pravděpodobně podle plánů Kiliána Ignáce Dietzenhofera, autorství však vyplývá pouze z jeho činnosti pro břevnovsko-broumovské benediktiny. Koncem 18. století byla přistavěna boční předsíň a dřevěná kruchta.

Stavba je zajímavě orientovaná štítovou zdí s věžemi směrem k Broumovskému klášteru, který je k spatření jen z kruchty nebo věží. Má velmi členitý půdorys a je hladce omítaná s výplněmi a s vrhanou omítkou. Na západní straně úhlopříčně vyčnívají z jediné lodi věže, na východě sakristie a depozitář. Západní průčelí je vystavěno do štítu, který je ukončen zalomenou římsou, vytočenou uprostřed obloukem. Pod celou budovou je podložen trnož z tesaného pískovce, na kterém stojí stěny doplněné toskánskými pilastry. Střecha lodi je sedlová, nad kněžištěm zvalbená. Čtyřboké dvoupatrové věže jsou převedeny ve vysokých nábězích na osmiboké, zvonovité báně, ukončené na hrotech proláklými kužely.

Uvnitř kostel měří 31m na délku a 12m na šířku, ale svou bohatou členitostí působí větším dojmem než doopravdy je. Samotná loď je 25m dlouhá, 12m široká a je v rozích obrněna dórskými pilastry, jejíž kládí sahá až pod strop. Kněžiště zdobí půlkruhový vítězný oblouk s vroubenými pilastry. Samotné kněžiště má stěny s jónskými pilastry, je zaklenuto v obdélném poli českou plackou a je 5x5 metrů velké. Nad kruchtou se pne eliptický pás. Stavba má šest vchodů, z toho tři vedou do předsíně a tři do lodi. Všechny vchody jsou umístěny v kamenném ostění. Tři postranní vchody uprostřed lodi vedou do předsíně, do sakristie a do depositáře. Okna jsou umístěny v kamenném ostění a jsou trojích tvarů. Malbu kostela provedl v roce 1867 František Šrůtek z Náchoda.

Zvony v chrámu sv. Markéty byly v roce 1916 rekvírovány (4 ze 3) pro válečné účely. Proto byly v roce 1927 pořízeny zvony nové od Oktáva Wintra z Broumova. Tyto zvony až na jeden byly opět zrekvírovány v druhé světové válce. Zvon který zůstal byl v devadesátých letech převezen na věž klášterního kostela v Broumově.

Na hřbitově v obci stojí pseudogotická kaple Panny Marie Růžencové z druhé poloviny minulého století. Reliéf sv. Vojtěcha, který byl kdysi umístěn ve hřbitovní zdi, je nyní v broumovském muzeu. Na hřbitově je hrob dvou benediktinských kněží, zastřelených brutálně revolučními bojůvkami v roce 1945. Mobiliář kostela sv. Markéty byl částečně rozkraden, zbytek uložen v depositáři.

Bohoslužby se zde nekonají.

Zdroj: sonov.cz (27.7.2014)

Stavbu prováděl pravděpodobně Kilián Ignác Dientzenhofer, i když to vyplývá jen z jeho tehdejší činnosti pro broumovské benediktiny. Za svůj vznik vděčí zejména broumovskému opatovi Otmaru Zinkemu. Byl postaven v letech 1727-1730.

Orientace stavby je štítovou zdí s průčelím k broumovskému klášteru, který je vidět z kruchty nebo z věží. Půdorys kostela je členitý, na východě z lodi vyčnívá sakristie a depozitář, na západní průčelní straně jsou úhlopříčně věže. Střecha je sedlová, zvalbená nad kněžištěm. Věže jsou čtyřboké, dvoupatrové, zakončené bání. Loď je dlouhá 25 metrů a široká 12 metrů. Kněžiště má rozměry 5 x 5 metrů. Kostel má 6 vchodů s ostěními, 3 do předsíně a 3 do lodi. Okna mají kamenné ostění. Kostel měl původně čtyři zvony, většina však byla zrekvírována za první světové války. V roce 1927 byly nově pořízeny tři zvony, které odlila broumovská zvonařská dílna Octava Wintera. I ty však byly kromě jediného během druhé světové války zabaveny. Poslední zvon byl později převezen a zavěšen na věž klášterního kostela v Broumově. Na hřbitově pod návrším byl v ohradní zdi na západní straně zazděn reliéf zvaný sv. Vojtěch. 1m vysoký a 0,35m široký z červenohnědého pískovce. Vyobrazující bezvousého muze sedícího na vysoké stolici, držící biskupskou hůl a kříž. K.Bienber uvádí ještě letopočet 1112, ale nyní již není patrný.

Zdroj: cs.wikipedia.org (27.7.2014)

Půdorys kostela