|
Kód CZ Zákupy
(Reichstadt)
Osada: Nové Zákupy, Podlesí Připojené: Božíkov, Brenná, Kamenice, Lasvice, Starý Šidlov, Nový Šidlov, Veselí Kostel sv.Fabiána
a Šebestiána 1550-62,
přestavěn neogoticky 1863
Fara … Hřbitov Kolem
kostela, 2 náhrobníky z 1745 Kapucínský kostel Raně
barokní 1679-85
Klášter milosrdných sester Neorománský 1865 Kaple sv.Josefa 1698,
zrušena 1834
Kaple sv.Anny
Na morovém
hřbitově, 1680
Zvonička …
Socha Nejsv.Trojice Varianta
sousoší Am Graben ve
Vídni O.Dubek 1708
Socha sv.Felixe Před
průčelím kostela
1752 Socha sv.Fidelia Před
průčelím kostela
1752 Socha sv.Františka
z Assisi Před
průčelím kostela
1752 Socha sv.Josefa Před
průčelím kostela
1752 Socha sv.Judy
Tadeáše 1707 Socha Piety Pol.18.stol. Sousoší sv.Kosmy
a Damiána Na mostě poč.18.stol. Socha sv.Prokopa Na mostě poč.18.stol. Socha sv.Blažeje Na mostě poč.18.stol. Socha sv.Valentina Na mostě poč.18.stol. Socha sv.Antonína Na mostě poč.18.stol. Socha sv.Jana
Nepomuckého Na mostě poč.18.stol. Socha sv.Fabiána Na mostě poč.18.stol. Socha sv.Šebestiána Na mostě poč.18.stol. Socha sv.biskupa Na mostě poč.18.stol. Socha sv.Barbory Na mostě poč.18.stol. Socha sv.Apolonie Na mostě poč.18.stol. Socha sv.Valburgy Na mostě poč.18.stol. Zámek 1548-52
zpustošen 1612, přestavěn 1683 Jer.Süssnerem Vrchnostenský dvůr před zámkem 2.pol.17.stol. Radnice 1867
neogotická
Most Se sochami
Dům …
Dům …
Dům …
Dům č.p.103 …
Dům …
Dům …
Dům …
Dům …
|
Panství Politický okres Česká
Lípa, s.o. Mimoň 1961 Okres Česká Lípa 2003 Pověřený městský úřad
Historie
obce
2003 MPZ Poprvé jsou
písemně Zákupy (tehdy Reichstadt) zmiňovány roku
1315 v souvislosti s rytířem Fridmanem ze Zákup
(častěji se v letech 1309 až 1327 uváděl ze Smojna),
příslušníkem českého vladyckého rodu Pancířů ze Smojna.
Fridman ze Zákup je jmenován jako svědek u prodeje
majetku Jindřicha z Lipé. Je pravděpodobné,
že na místě, kde nyní stojí zámek, stála jednoduchá tvrz a nedaleko ní
vznikly dvě vesničky, Česká Ves a v místech dnešního náměstí Reichstadt s německými osadníky. Obě vsi časem splynuly.
Od roku 1359 byly Zákupy považovány za městečko. Po úmrtí Fridmana
ze Smojna se území ujal roku 1320 jeho syn stejného
jména. Zhruba v období
let 1363–1460 patřily pánům z Vartenberka, kteří
nechali postavit koncem 14. století v Zákupech opevněnou tvrz či hrad. Když
zemřel koncem roku 1383 majitel Zákup Vaněk Bílý z Vartneberka,
nárokoval listinou z 20. prosince 1383 pro sirotka Beneše Veselského pevnost
Zákupy. Pozdější průzkumy objevily na místě nynějšího zámku zbytky
středověkého opevnění a pozůstatek gotického okna. Je tedy pravděpodobné, že
v té době byla pevnost gotickým hradem, jehož zbytky zanikly v 16. století
při stavbě renesančního zámku. Pancířové ze Smojna zůstali jako jejich manové. Beneš z Vartemberka nechal postavit před rokem 1458 u hradu
původní kostel. Někdy v letech
1460–1463 získali zdejší panství Berkové z Dubé,
pocházející ze starého rodu Ronovců. Prvním z nich
v Zákupech byl Jindřich Berka z Dubé a po něm
společně čtyři jeho synové. V roce 1502 si majetek rozdělili, Zákupy získal
Václav Berka. O dva roky později jeho bratr Petr Berka z Dubé.
Od jeho synů panství získal v roce 1518 jejich bratranec Zdislav Berka a ten
zde zůstal až do své smrti v roce 1553. Zmíněný Zdislav
Berka v letech 1541–1552 postavil na místě původního hradu (či tvrze) v
renesančním slohu zámek, dosáhl povýšení Zákup na město a získání městského
znaku, zahájil úplnou přestavbu kostela. V roce 1553 značná část obyvatelstva
včetně Zdislava Berky zemřela na mor a panství užívala tři roky jeho vdova
Anna z Vartenberka. Po vyplacení se jej ujal
příbuzný z rodu Berků, syn otcova bratrance Zbyněk Berka. Ten v Praze
zastával úřad velkopřevora a byl často u
královského dvora, přesto v Zákupech dokončil stavbu kostela a nechal zde
zbudovat kryptu rodu Berků z Dubé, kde byl také
pohřben. Po jeho smrti roku 1578 se zámeckým pánem stal mladší syn Václav
Berka, který se ovšem zadlužil i díky podpoře králi a Zákupy musel prodat.
Zemřel roku 1608. Císař Rudolf II. v březnu 1586 potvrdil městský statut
města a udělil mu pečeť. Po významném českém rodu Berků panství převzal 27.
června 1612 spřízněný rod pánů Novohradských z Kolovrat a po roce 1632 vévoda
Julius Jindřich Sasko-Lauenburský. Několikrát krutě
postihla Zákupy, zejména zámek tažení vojsk za třicetileté války a později
znovu mor. Šlechta v Zákupech začala stavět: roku 1680 byla hotova kaple sv.
Anny na morovém hřbitově, 1681 zahájena stavba kapucínského kláštera, 1683
přestavba zámku[22]do barokního slohu, 1698 kaple sv. Josefa u Kamenického
vrchu, 1708 sousoší Nejsvětější Trojice. Později postihly Zákupy války o
rakouské dědictví, konkrétně nájezdy a plundrováními pruskými vojsky roku
1744 a 1757, byli zde ubytováni rakouští vojáci a několikrát se měnili
majitelé panství. Obdobně tomu tak bylo i za napoleonských válek o 50 let
později. Roku 1805 panství
převzal arcivévoda Ferdinand Habsburský, o 10 let později jej převzal císař.
Habsburkové zde zůstali až do roku 1918. Zajímavé je také období let
1818–1832, kdy zde bylo vytvořeno Zákupské
vévodství císařským diplomem pro Napoleona II, přezdívaného Orlík, syna
francouzského císaře Napoleona I. Ten se však do Zákup za svého krátkého
života nikdy nepodíval.[25] V roce 1848 byl zapsán jako majitel Zákupského panství Leopold II. Toskánský, zastupující
Habsburky. V roce 1849 získal zámek Ferdinand V. Dobrotivý. V revolučním roce
1848 se vzdal trůnu a protože byla zrušena robota,
zámek přestal být střediskem panství. Zákupští se
marně a opakovaně snažili o získání úřadu nově vznikajících soudních a
berních okresů. V tehdy nově vzniklém Českolipském kraji se stala sídlem
okresního úřadu Česká Lípa a sídlo okresního soudního okresu bylo přiřčeno do
Mimoně. V letech
1850–1874 byl zámek letním sídlem excísaře Ferdinanda V. po jeho vynucené
abdikaci 2. prosince 1848. Žil na Pražském hradě a přes léto každoročně
jezdíval na své zámky v Zákupech a Ploskovicích. V
Zákupech jezdíval do přírody, na zámku si nechával hrát a přijímal zde mnoho
význačných návštěv. Roku 1874 byl v Zákupech naposledy již starý a nemocný a
roku 1875 v Praze zemřel sešlostí věkem. Zámek pak zdědil jeho nástupce a
synovec, císař František Josef I., který sem jezdil jen zřídka. Ferdinand V. se
významně o zámek i městečko zasloužil. Hlavně tím, že mnoha lidem zadával
práci pro zámek a jeho zahrady, přispíval chudým dětem na ošacení, podporoval
stavbu silnic, nechal postavit klášter boromejek s opatrovnou malých dětí,
budovu děkanství, přispěl na novou radnici. V době zastavení provozu továrny Leitenberga v Nových Zákupech s 650 pracovníky byla jeho
pomoc velmi cenná. V roce 1876 se i
zde konala jedna z řady schůzek evropských panovníků kvůli případnému dělení
Evropy, byl tu jednak domácí pán, rakouský císař František Josef I. a ruský
car Alexandr II. Nikolajevič, oba doprovázeni velvyslanci obou zemí i
početným doprovodem. 8. července 1876 pak ministři zahraničí obou zemí
podepsali tzv. Dohodu ze Zákup. V relativní
tichosti se odehrála 1. července 1900 v kapli na zámku svatba následníka
trůnu Františka Ferdinanda d'Este s hraběnkou Žofií Chotkovou,
později zastřelených v Sarajevu. Kvůli nerovnému sňatku byla z vídeňského
dvora přítomna jen matka a sestry, ovšem bylo zde veliké zastoupení hostů z českých
kruhů i města samotného. Svatebčany oddával zákupský
děkan Vilém Hikish a ke svatbě do města přijeli
vlakem. Po svatbě se už do Zákup nikdy nevrátili. Zákupský
zámek i další majetek zabavil Habsburkům československý stát v roce 1918. Už 7. května 1945
německá armáda opustila město, o dva dny později dorazily jednotky polské, po
nich i sovětské armády. Po osvobození byly Zákupy dosídleny Čechy, německé
rodiny byly v několika etapách vysídleny. Odsun byl doprovázen nehumánním
postupem vůči mnoha německým rodinám (rabování, pracovní tábory) a byl
ukončen na jaře 1946. Vznikla zde československá posádka, pro niž se v roce
1953 postavily první domy sídliště, kláštery byly zrušeny, v letech 1968–1991
byla v Nových Zákupech a okolí sovětská okupační posádka několika tisícovek
vojáků a rodinných příslušníků. V roce 1960 byly
k Zakupům připojeny Lasvice,
roku 1964 Božíkov, roku 1971 Brenná,
roku 1980 Kamenice a Bohatice, roku 1981 Velenice.
V roce 1990 se Velenice a Bohatice opět oddělily. V
roce 1992 se do Nových Zákup, opuštěných, městem zrenovovaných domů po
sovětské posádce přistěhovala řada rodin.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927 2) A.Bartušek, J.Krčálová, A.Merhautová - Livorová, Em.Charvátová-Sedláčková, Em.Poche
a Zd.Wirth-Umělecké památky Čech, ČAV, 1957 |
||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kód CZ Nové Zákupy (Neu
Reichstadt) |
Z velké části panelové sídliště
po sovětské armádě |
||||||||||||||||||||||||||||||
|
Kód CZ Podlesí |
|
||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 19.3.2013
|
