Zámek v obci Karviná (Fryštát), politický okres Karviná (Fryštát)

Zámek Fryštát

Fryštát (Karviná), bývalý politický okres Karviná (Fryštát)

Nejprve byl pravděpodobně na tomto místě postaven dřevěný hrad v gotickém slohu, který založili těšínští Piastovci. Fryštát se stal pro tento dynastický rod druhou rezidencí hned za Těšínem. Poté, co dřevěná stavba hradu vyhořela, byl zde postaven renesanční zámek. Sídlili v něm především příslušníci knížecího rodu. V 15. a 16. století zde sídlili těšínští vévodové, kteří obdarovali město mnohými výsadami. Ze záznamů z dobových kronik vyplývá, že právě za doby, kdy se na Fryštátu usadily knížecí vdovy Ofka a Anna Těšínská, došlo k jeho výraznému zvelebení. R. 1511 však vypukl rozsáhlý požár a celý zámek lehl popelem. Nově vybudované knížecí sídlo však již nedosahovalo původního honosného vzhledu. Další dědic Fryštátu vévoda Bedřich Kazimír si Fryštát příliš neoblíbil a vystavěl v sousedním Ráji krásný barokní zámek, kam také r.1570 přesídlil. Vedl však nákladný život a panství zadlužil. Po jeho smrti muselo být fryštátské knížectví dáno do dražby.

R. 1572 jej koupil zemský hejtman Václav Cikán ze Slupska . Po období, kdy byl v držení významného šlechtického rodu, se zámek stal majetkem nižšího feudála. Ten se sice podílel na celkovém rozkvětu panství rozvojem různých forem podnikání, např. rybnikářství a pivovarnictví, zámek však neobnovoval. Následný požár stihl Fryštát r. 1617 a další devastaci pro něj a pro celou oblast znamenalo období Třicetileté války. Cikánové ze Slupska se hlásili k protestantskému náboženství, a proto museli v roce 1637 Fryštát opustit.

Další časté střídání majitelů zámku jeho rozvoji rozhodně neprospělo.

Novým majitelem se stal katolický šlechtic Zdeněk Žampach z Potštejna, ten však zámek po dvou letech prodal. Ani za doby knížete Jindřicha Václava z Minstrberka (potomci krále Jiřího z Poděbrad) nedošlo ke zlepšení stavu zámku, který dále chátral. R. 1650 zámek převzali Gašínové z Gašína , za jejichž držení se zámek Fryštát opět stal rodovým sídlem. Od roku 1738 nastává další rychlé střídání majitelů. Během 11 let se zde vystřídali čtyři noví majitelé zámku.

V roce 1749 se zbědovaný zámek dostal do rukou irského šlechtice Mikuláše Taafa z Carlingfordu . Za necitelné vlády tohoto rodu vypukla r. 1766 selská vzpoura, jejímž výsledkem bylo dokonce r. 1771 vydání robotního patentu pro Slezsko. Další požár r. 1781 zámek poškodil natolik, že vrchnost přesídlila natrvalo na rájský zámek. Nakonec byl opět z ekonomických důvodů zámek vydražen.

R. 1792 koupil Fryštát hraběcí rod Larisch-Mönnichů, v jehož držení byl až do roku 1945. Tento rod již od 16. století sídlil na karvinském panství. Nový majitel začal na panství investovat především do chovu šlechtěných ovcí. Již v té době zastávali Larischové významné zemské i dvorské úřady a měli velmi dobré postavení u císařského dvora. Ihned po koupi zámku byla zahájena jeho rozsáhlá přestavba. Po dokončení v r. 1800 zámek získal čistě empírovou podobu. Před hlavní budovou zámku byl založen okrasný park, jehož střed zdobila kamenná kašna. Z jižní strany byl založen rozsáhlý přírodně krajinářský park v anglickém slohu. U zdi farního kostela byla postaven a rodová hrobka, později byl y v areálu dobudovány zámecké prádelny s lázní a u potoka Mlýnky letohrádek ve švýcarském stylu.

Následky požáru v roce 1823 byly odstraněny neprodleně, navíc se dále pokračovalo v úpravách parku.

V 60. letech 19. století došlo k dalšímu zvelebování zámku a jeho přizpůsobení vysokému postavení hraběte Jana, který mimo své četné tituly a řády, zastával funkci rakouského ministra financí a stal se dědičným členem panské sněmovny rakouské říšské rady. V té době však začala výstavba nového honosného sídla v části Solca. Na nový novorenesanční zámek Solca, který byl dokončen r. 1873, se pak celá hraběcí rodina přesídlila. Toto sídlo navštívil dokonce korunní princ Rudolf.

Zámek Fryštát byl mezitím obýván synovcem hraběte Jiřím Larischem, který zde velmi krátce pobýval se svou chotí Marií z Wallersee, neteří císařovny Alžběty spojovanou se skandálem kolem Mayerlingské tragédie a smrti prince Rudolfa.

Za držení hraběte Jindřicha začátkem 20. století hostil zámek Fryštát mnoho význačných osobností - především následníka rakouského trůnu arcivévodu Ferdinanda d´Este, německého císaře Viléma II. a bulharského cara Ferdinanda. Součástí panství a majetku Larischů byly i černouhelné doly, které byly zakládány prakticky již od nalezení zásob černého uhlí v této oblasti koncem 18. století.

Poslední majitel zámku hrabě Jan, který se na zámku Fryštát narodil, přesídlil natrvalo na zámek Solca. Zámek byl od té doby využíván k občasným návštěvám panstva.

V roce 1945 byl zámek zkonfiskován a stal se majetkem československého státu. Od té doby byl zámek užíván generálním ředitelstvím OKD, později zde byl umístěn Městský národní výbor. Zkonfiskovaný mobiliář zámku byl dílem rozmístěn do různých sbírkových fondů zámků, muzeí a knihoven, dílem rozprodán a dílem, pravděpodobně, i rozkraden.

V 50. a 60. letech byly na zámku provedeny necitlivé a mnohdy nevkusné stavební zásahy.

Od roku 1990 je zámek spolu s parkem ve vlastnictví města Karviné. Od roku 1994 do roku 1997 probíhala rekonstrukce hlavní budovy zámku, který byl již na podzim r. 1997 zpřístupněn veřejnosti.

Přesto, že původně nebylo další využití této památky zcela jisté, díky PhDr. Romanu Nogolovi a PhDr. Alexandře Rebrové z Magistrátu města Karviné, bylo zajištěno mnohé z konfiskovaného původního vybavení tří bývalých karvinských zámků – Fryštát, Solca a Ráj. Zámek tak nyní může nabídnout stálou historickou expozici šlechtického bydlení 16. až 20. století.

Na tuto rekonstrukci navázala rekonstrukce vedlejší budovy Lottyhaus, která byla pro veřejnost otevřena v září 2003. Pokračuje zde prohlídka stálé historické expozice zámku, navíc zde byla umístěna pobočka Národní galerie Praha s výstavou českého umění 19. století.

Zdroj: zamek-frystat.cz (10.11.2011)