Kód CZ 250

Bechyně

Kostel sv.Matěje ^{Zdroj 2)}

Poč.16.stol., na místě staršího kostela, věž 1613

Kostel Nanebevzetí P.Marie ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

Klášterní. Konec 15.stol. Vznikl v roce 1491 a byl řešen jako síňové dvoulodí s obdélným, polygonálně uzavřeným presbytářem. Původní klášter františkánů byl založen v 80. letech 13. století, byl však v období husitských válek zcela zničen. V interiéru zaujme vzácná sklípková klenba a náhrobní kameny držitelů Bechyně. Okolo kláštera jsou terasovité klášterní zahrady s výhledem do údolí Lužnice.

Klášter minoritů ^{Zdroj C)}

Dříve františkánů

Kostel sv.Michaela ^{Zdroj 2)}

Hřbitovní Antonio de Alfieri 1667-70, s barokní eliptickou centrálou nechal postavit ve druhé polovině 17. století Jan Norbert ze Šternberka.

Kaple Ukřižování Páně a Bolestné P.Marie ^{Zdroj 2)}

1724 u kostela na místě starší kaple, osmiboká

[Kaple sv.Jiří] ^{Zdroj 2)}

U hradu, na jejím místě postaven altán

Kaple^{) Zdroj C)}

Na křižovatce ulic Písecká a Fáberova, na vyvýšeném návrší

Kaple⁾

Na křižovatce u starého nádraží

Synagoga ^{Zdroj 2)}

18.stol.

Židovský hřbitov ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

17.stol. s náhrobky z druhé poloviny 17. století.

Výklenková kaplička sv.Antonína^{) Zdroj C)}

na pravém břehu Lužnice u Zářečského mostu.

Výklenková kaplička^{) Zdroj C)}

Na Zářečských schodech

Děkanství ^{Zdroj C)}

Náměstí

Poustevna Poušť^{Zdroj 2) Zdroj A)}

Konec 17.stol. 1665, dal Jan Norbert v lese vystavět poustku, kam se rád uchyloval k pobožným rozjímáním. Poustevna byla dřevěná stavba se dvěma světničkami a sklepem. Poustevníci zde žili od roku 1678 do roku 1793, byli to františkánští mniši z bechyňského kláštera. Uváděni jsou: Tomáš Partl, Jakub Zelenka, Šimon Plems a posledním poustevníkem byl Ludvík Oliva, který skonal roku 1793. Rok po smrti posledního poustevníka Ludvíka Olivy, zde zaniká poustevnický život. Oltář sv. Jana Křtitele si vyprošuje bývalý převor dominikánského kláštera v Písku Kajetán Xaver Růžička pro farní kostel v Sudoměřicích u Bechyně, kde působil jako farář.

[Kaple sv.Marka]^{Zdroj A)}

1549, u pustevny Na poušti

Kaple sv.Jana Křtitele^{Zdroj A)}

1676, u pustevny Na poušti, nechal ji postavit Jan Norbert ze Šternberka, stavitel Martin Rimer stavitel a měšťan Nového Města Pražského. 1848 v rámci zřízení střelnice přeměněna kaple na hostinec. Roku 1930 kupuje kostelík v Poušti Evangelická metodistická církev a o rok později je založen Josefem Kocourkem, metodistickým farářem, Letní Tábor Poušť na Smutné, který je osadou Spolku pro péči o sirotky v ČSR. Tábor má trvalé ubikace z vyřazených železničních vagonů a ústřední budova tábora je upravena z bývalé poustevny.

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj 2)}

Polychromovaná J.Pacák kol 1720 v Zářečí

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj 2)}

Terakotová 18.stol. při kostele sv.Matěje

Boží muka^{) Zdroj C)}

Na levém břehu Lužnice, nedaleko Zářečského mostu

Boží muka^{) Zdroj C)}

zasvěcená svaté Anně se nalézají na Táborské ulici, u silnice k Větrovu, pod zámkem.

Pomník Františka Křižíka^{) Zdroj C)}

V zahradě č.p.543

Kašna^{)Zdroj A)}

Na zámku

Památník padlým

U zámku

Hrad ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

12.stol. v místě starého hradiště. V 16. století nechal Petr Vok z Rožmberka přestavět původně gotický hrad na své hlavní, nejmilejší a tehdy ještě mládenecké sídlo, reprezentativní renesanční zámek, kde se také později (14. února 1580) oženil s Kateřinou z Ludanic. Po smrti staršího bratra Viléma z Rožmberka, zdědil Petr Vok celé rožmberské panství (do kterého náležela i Bechyně), Vok však kromě panství zdědil také dluhy po bratru Vilémovi. Proto nedobrovolně obětoval v roce 1596 Bechyni rodu Šternberků, aby smazal dluhy. Po Šternbercích vlastnil zámek téměř dvě staletí rod Paarů. V současné době zámek patří Josefu Šťávovi. Komplex bechyňského zámku je veřejně přístupný a prohlídková expozice představuje především historicky nejvýznamnějšího majitele panství Petra Voka z Rožmberka. V bývalém zámeckém pivovaru jsou umístěny výstavní expozice keramiky Alšovy jihočeské galerie, tvořené převážně exponáty z mezinárodních keramických sympozií. V bývalé zámecké sýpce je umístěno Muzeum Vladimíra Preclíka.

Jízdárna ^{Zdroj A)}

U zámku

Hradby^{Zdroj C)}

…

Hláska Kohoutek^{Zdroj C)}

…

Dům č.p.2 ^{Zdroj C)}

Náměstí

23.7.16 Bechyně 03 (28489653256) .jpg

Dům č.p.8 Bílý zvon ^{Zdroj C)}

Náměstí

Dům č.p.11 ^{Zdroj 2)}

Zámecký pivovar Protivínka

Dům č.p.13 ^{Zdroj C)}

Náměstí

Dům č.p.18 ^{Zdroj C)}

Náměstí

Dům č.p.23 ^{Zdroj C)}

Náměstí

Dům č.p.25 ^{Zdroj C)}

Široká ulice

Dům č.p.35 ^{Zdroj C)}

Klášterní ulice

Dům č.p.36 ^{Zdroj C)}

Klášterní ulice

Dům č.p.37 ^{Zdroj C)}

Klášterní ulice

Dům č.p.40 ^{Zdroj C)}

Klášterní ulice

Dům č.p.64 ^{Zdroj C)}

Dlouhá ulice

Dům č.p.84

Dlouhá ulice

Dům č.p.101 ^{Zdroj C)}

Dlouhá ulice

Dům č.p.112 ^{Zdroj C)}

Táborská ulice

Dům č.p.131

Náměstí

Dům č.p.137 ^{Zdroj C)}

Náměstí

Dům č.p.140 ^{Zdroj C)}

Náměstí

Dům č.p.141 ^{Zdroj C)}

Náměstí, rodný dům V.pichla

Dům č.p.142 ^{Zdroj C)}

Náměstí

Dům č.p.147 ^{Zdroj C)}

Náměstí

Dům č.p.458 ^{Zdroj C)}

Zářečí

Dům č.p.465 ^{Zdroj C)}

Zářečí

Dům č.p.466 ^{Zdroj C)}

Zářečí

Dům č.p.467 ^{Zdroj C)}

Zářečí

Dům č.p.468 ^{Zdroj C)}

Zářečí

Dům č.p.476 ^{Zdroj C)}

Zářečí

Dům č.p.489 ^{Zdroj C)}

Zářečí

Dům č.p.490 ^{Zdroj C)}

Zářečí

Dům č.p.491 ^{Zdroj C)}

Zářečí

Dům č.p.493 ^{Zdroj C)}

Zářečí

Dům č.p.494 ^{Zdroj C)}

Zářečí

Vila č.p.188 ^{Zdroj 2)}

Secesní, J.Kotěra 1910, Libušina ul.

Vila č.p.167 ^{Zdroj C) Zdroj E)}

postavená ve 20. letech 20. století podle projektu architekta Františka Vahaly pro obvodního a železničního lékaře v Bechyni MUDr. Bohumila Čámského, čemuž byla přizpůsobena i vnitřní dispozice, jež kromě bytu obsahovala i čekárnu a ordinaci.

Lázně ^{Zdroj C)}

Městské

Lázně ^{Zdroj 2)}

J.Chomutovský 1902-3

Keramická škola ^{Zdroj 2)}

1889

Kolonie domů Křižíkova čtvrť ^{Zdroj 2)}

F.Vahala 1922

Mlýn^{) Zdroj C)}

…

Vodárna

V Křižíkově čtvrti

Most ^{Zdroj 2)}

Přes Lužnici, železobetonový Ed.Viktora 1925-8, je dlouhý 203 metrů, jeho šíře je 8,90 metrů.

Most ^{Zdroj C)}

Kamenný jednoobloukový most z režného lomového zdiva se nachází na západním okraji města na silnici do Hvožďan a přemosťuje říčku Smutnou. Oblouk klenby je segmentový o rozponu 15 m, což je na daný druh klenby mimořádné.

Zpět na

okres

Panství

Politický okres Milevsko, s.o. Bechyně

1961 Okres Tábor

2003 Pověřený městský úřad

Znak obce Bechyně

Historie města ^{Zdroj C)}

Prostor dnešního města byl osídlen již od pravěku. Při rekonstrukci náměstí v roce 2011 našli archeologové množství keramiky a keltské osídlení z období 1. stol. před naším letopočtem.

V 9. století bylo na ostrožně nad řekou vybudováno slovanské hradiště (podle Kosmovy kroniky jedno z nejdůležitějších správních center tehdejších Čech). V roce 1268 místo získal král Přemysl Otakar II., který se zde rozhodl postavit svůj hrad. Jan Lucemburský pak roku 1323 v podhradí založil město. Po roce 1340 se v držení Bechyně střídají různé šlechtické rody – Šternberkové, Bechyňové z Lažan, Švamberkové i Rožmberkové a jako poslední Paarové Nejvýznamnější majitelé Bechyně přitom byli Šternberkové (na které upomínají náhrobní kameny v klášterním kostele) a poté v 2. polovině 16. století Rožmberkové. V té době došlo k významnému rozvoji města a k přestavbě původního hradu na renesanční zámek.

Do roku 1776 byla Bechyně krajským městem, pak přišel úpadek na město okresní a postupná ztráta významu.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	2122
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

2) Bartušek, Krčálová, Merhautová-Livorová, Umělecké památky Čech I, 1957

C) cs.wikipedia.org (11.12.2019)

E) pamatkovykatalog.cz (11.12.2019)

69 – 66 - 0

19 – 0 - 0

Předchozí editace: 22.7.2013

Kód CZ 250

Bechyně

Historie města Zdroj C)

69 – 66 - 0

19 – 0 - 0

Historie města ^{Zdroj C)}