Zpět na Hrádek

Historie obce

Hrádek, bývalý politický okres Těšín

Vznik obce

Prapůvod Hrádku sahá do období první poloviny 12. století. Tehdy vedla jablunkovským průsmykem stará kupecká stezka, zvaná měděná. Historikové předpokládají, že pravděpodobně v místech dnešního Hrádku byl u této cesty kolem roku 1119 založen menší hrádek, který byl součásti linie tzv. varovných hradů. Kolem této pevnůstky, jejímž úkolem bylo varovat knížete před vpádem Uhrů se začali usazovat první osadníci. Postupně vznikala malá vesnička jménem Jablunkov.
V polovině patnáctého století (1447) byl hrad včetně přilehlé vesnice s kostelem nájezdem Uhrů srovnán se zemí. Po této události bylo založeno nové sídlo v místě dnešního Jablunkova a na troskách vypálené vsi znovu povstala osada, tzv. Starý Jablunkov. Bylo to období vlády Těšínského knížete Kazimíra, který byl sice leníkem českého krále, vládl však na tomto území zcela samostatně.

První písemná zmínka o obci, nesoucí již označení Hrádek je až z roku 1577. V této písemnosti je pojmenováno tehdejších čtrnáct zemědělských usedlostí.

Téměř po sto letech, v roce 1653 úmrtím kněžny Alžběty Lukrécie skončilo dědičné léno těšínské větve dynastie Piastů a celé území knížectví, tedy i Hrádku, připadlo rakouským Habsburkům, kteří byli v té době českými panovníky.



Období Rakousko-Uherska

Od konce 18. do poloviny 19. století se začal Hrádek významněji rozvíjet. V té době zde žilo téměř 900 obyvatel, zabývajících se v drtivé většině zemědělstvím. Výstavba nové císařské silnice kolem roku 1780 a přibližně o sto let později košicko-bohumínské železniční tratě vytvářela nové pracovní příležitosti a napomáhala tak dalšímu rozvoji obce.


Počínaje rokem 1843 se situace obrátila. Opakované neúrody, dobytčí mor, záplavy, nedostatek potravin a epidemické choroby, jenž postihly všechny sociální kategorie bez rozdílu, měly za následek téměř desetiprocentní úbytek obyvatel.


Další etapa vývoje Hrádku nastala po roce 1880, poté, co se na několika místech začal ve velkém těžit kámen. Z tohoto důvodu se v obci usadilo několik italských kamenických mistrů, kteří tak zpestřili do té doby jednolitou komunitu občanů, hlásících se k polské národnosti. Práce v kamenolomech přerušila první světová válka (1914-1918), která měla za následek rozpad monarchie a vznik samostatného Československa.



První republika

Po válce nově utvořené státy Československo a Polsko při vyjasňování svých hranic vstoupily do sporu o území Těšínska. Spor byl velmi ostrý, mezi Hrádkem a Bystřicí došlo dokonce k vojenské potyčce. Východiskem z této situace mělo být připravované referendum, k němuž nakonec nedošlo. Obě vlády se dohodly na rozdělení sporného území za účasti mezinárodní rozhraničovací komise. Bylo rozhodnuto, že hranice povede po hřebeni čantoryjského hřbetu. Od té doby se stala naše obec s definitivní platností součásti Země moravskoslezské v rámci Česko-slovenské republiky.


Teprve po těchto událostech přišlo do jablunkovského regionu mnoho českých státních úředníků, které je možno považovat za základní kámen rodící se české pospolitosti. Bylo to velmi nešťastné období, kdy se prostí obyvatelé často stávali na základě odlišné národnosti nesmiřitelnými nepřáteli.


V první polovině počet obyvatel české národnosti v Hrádku natolik vzrostl, že vznikla potřeba postavit českou školu. Ta byla dokončena koncem roku 1926.


Koncem dvacátých let, hlavně díky mohutnému rozvoji Třineckých železáren, hrádecké rodiny povětšině prosperovaly. Naopak, třicátá léta, vlivem celosvětové hospodářské krize a nepochybně také rostoucí agresivity nacistického Německa, patří k těm nejméně radostným.



Druhá světová válka

V předvečer největší katastrofy lidstva jakou byla bezesporu druhá světová válka, v důsledku Mnichovské dohody vstoupily na naše území polská vojska a celá jižní část Těšínska, přisouzená po roce 1920 Československu se stala na jedenáct měsíců součásti polského státu. Někteří představitelé české menšiny proto z Hrádku uprchli a byla také uzavřena česká škola.

Polskou okupaci záhy vystřídala okupace německá. Lidé měli být rychle zgermanizováni. Na úřadech a ve školách se smělo mluvit pouze německy. Každý, kdo nepodepsal tzv. volkslistu, nebo-li slezskou národnost, která byla jakousi formou německého občanství byl velmi perzekuován. 60 % občanů Hrádku tento dokument podepsalo. Ze začátku se to některým zdálo být výhodné, zvláště když takto dostávali potravinové lístky navíc. Když však záhy museli otcové rodin narukovat do německé armády a odjet na frontu, ukázalo se jaký podvod byl na nich spáchán.


Přestože Hrádek nebyl za války vhodným místem partyzánského odboje, někteří občané, zvláště z osady Grúň i jiných okrajových části obce partyzány podporovali a v některých případech i ukrývali.


První sovětští vojáci 67. střeleckého sboru generála Šmigy vstoupili na území obce dne 2. května 1945. Němci se z Hrádku vypařili již několik dnů předem. Válka skončila.


Komunistická éra

Po válce se celý národ vzpamatovával z prožitého utrpení. Díky Bohu byl Hrádek ušetřen od hrůz válečného běsnění, nicméně řada hrádečanů se z fronty a koncentračních táborů nevrátila. Prchající německá vojska zanechala za sebou rozbité železniční koleje a zničené mosty. Potraviny byly na příděl a nebylo jich mnoho. Přesto, dle vyprávění pamětníků, nadšení a radost obyvatelstva neznaly mezí.


I když se pomalu začala projevovat konsolidace veřejného života, bylo jasné, že do předválečných starých kolejí se vývoj ubírat nebude. Zejména je vidět vzrůstající vliv komunistické strany.


Významná událost nastala v roce 1947, kdy byl v téměř celé obci rozveden elektrický proud.


Po únorovém převratu v roce 1948 členové KSČ téměř okamžitě uchopili samosprávu obce pevně do svých rukou. Pod pláštíkem Národní fronty nastává totalita se všemi důsledky. Pětileté plány, všudypřítomné akce Z, peněžní reforma 1.6.1953, násilný vznik JZD, stoprocentní účast ve volbách, lampiónové průvody, aj.


Není však poctivé hodnotit veškerou činnost této éry zcela negativně. Je třeba připomenout velké budovatelské úsilí v druhé polovině padesátých let, kdy byl postaven most přes Olzu, budova MNV (nyní požární zbrojnice), spousta rodinných domků a přiléhajících místních komunikací.


Na rozkvětu byl kulturní a společenský život, byť často poznamenán komunistickou propagandou. Přednášky, výstavy, představení ochotnických divadel byly pořádány s železnou pravidelností. Lidé žili více otevřeným způsobem života, sdružovali se v mnoha dobrovolných spolcích a organizacích. Dlouholetým předsedou MNV i celé řady dalších místních organizací byl Jaroslav Kuranda. Veškerá veřejná činnost se však mohla rozvíjet pouze s požehnáním komunistické strany.


Další vlna výstavby pokračovala v sedmdesátých létech, kdy byla zahájena stavba samoobsluhy, budovy čekárny ČSD, sportovního areálu. Byl vybudován obecní vodovod, veřejné osvětlení a další. A znovu je tato aktivita doprovázena masivní výstavbou rodinných domků hlavně v části Záplotí. V uplynulých třiceti létech jich v obci přibylo téměř 200, tj. polovina všech dnešních trvale obydlených bytů.


Poslední čtvrtina období budování socialismu znamená konec samostatnosti Hrádku. 1.1.1980 je obec přes silný nesouhlas obyvatel připojena k Jablunkovu a nastává desetileté období hospodářské a kulturní stagnace naší vesnice.



Současnost
Pád totalitního režimu po tzv. sametové revoluci v listopadu 1989 znamenal pro další vývoj Hrádku významný obrat k lepšímu. Jako hlavní pozitivum se dá označit zastavení procesu postupného splynutí obce s Jablunkovem. Nově vzniklé hnutí, Občanské forum, ze všeho nejdřív řešilo otázku osamostatnění obce. Již za tři měsíce se občané v referendu takřka jednohlasně vyslovili pro nezávislost. 1.7.1990. byl celý proces dokončen a Hrádek se stal opět samostatnou obcí. Ještě na konci tohoto roku se konaly svobodné komunální volby, ze kterých vzešlo 15-ti členné zastupitelstvo, které zvolilo ing. Jana Kawuloka starostou.


Během prvního čtyřletého volebního období se Hrádek změnil k nepoznání. Nastal překotný rozvoj drobného podnikání. Nových služeb a obchodů přibývalo jak hub po dešti. Mezinárodní silnice prochází mohutnou rekonstrukcí a také spousta místních komunikací dostala nový povrch. Změnil se vzhled budovy obecního úřadu, proběhla řada menších stavebních akcí. Všemu dění napomáhala probíhající konjunktura a všeobecně dobrá nálada obyvatel, pramenící z nově nabyté svobody, kterou neohrozilo ani rozdělení republiky.


Rozvoj obce pokračoval ve stejném tempu i po volbách v roce 1994. Podařilo se provést plynofikaci a telefonizaci, připravoval se územní plán. Místo tuhých paliv začaly domácnosti topit plynem a tím se radikálně zlepšilo životní prostředí. Polská škola v roce 1995 oslavila 100-leté výročí svého vzniku. Při této příležitosti přijal pozvání ministr školství Ivan Pilip. Obec vydává Hrádecké noviny, parlamentem byl schválen obecní znak a vlajka.


Koncem devadesátých let se ekonomická situace státu povážlivě zhoršila a to se přirozeně projevilo v nárůstu nezaměstnanosti a tím i nespokojenosti obyvatelstva.


Na jaře v roce 1998 se v Hrádku rozpoutala nová revoluce. Občané se dozvěděli o plánovaném vedení silnice dálničního typu středem obce, což mělo za následek mohutnou vlnu odporu. Spontánně vznikl petiční výbor, který s podporou většiny obyvatel vyvinul silný tlak na odstoupení starosty Kawuloka. Ten nedokázal svou odpovědnost obhájit a posléze rezignoval z funkce. Největší nebezpečí, které by Hrádek totálně zdevastovalo se zdálo být zažehnáno.


Koncem roku 1998 proběhly komunální volby, které přinesly personální vystřídání velké části zastupitelstva a znamenaly radikální změnu ve stylu vedení obce. Starostou se stal Pavel Tomčala. Před novou samosprávou stojí dva zděděné a velmi obtížné úkoly: Redukce velké zadluženosti obce a schválení optimální varianty obchvatu Hrádku. Jak úspěšně se s těmito klíčovými problémy zastupitelé vypořádají, ukáže budoucnost.


Pevně věřím, že Hrádek míří k lepším zítřkům, že odolá všem nepříznivým vlivům a stane se příkladnou obcí třetího tisíciletí.

  • 1119-Kolem tohoto roku vznikla na území obce (Zamčiska) dřevěná tvrz, která byla součásti linie tzv. varovných hradů. Tyto pevnůstky měly chránit tzv. „Měděnou stezku“ do Uher.
  • 1447-Přibližně kolem tohoto roku by hrad včetně přilehlé vesnice s kostelem vypálen uhry. Později byla tato osada nazývána Starý Jablunkov. Období vlády těšínského knížete Kazimíra.
  • 1577-První písemná zmínka o Hrádku v Urbáři Těšínského knížectví. V této písemnosti je popsáno celkem 13 tehdejších osadníků.
  • 1619-Berní sumář eviduje v Hrádku 30 usedlostí, z toho 16 zahradnických, 3 dokařské s polnostmi a 11 domkařských.
  • 1653-Umírá poslední piastovská kněžna Alžběta Lukrécie. Území připadlo Habsburkům.
  • 1780-Výstavba císařské silnice přes Hrádek do Jablunkova a do Uher
  • 1843-Neúroda, záplavy a epidemie zdecimoval obyvatelstvo o téměř 10 %.
  • 1864-Po velké neúrodě nastal v Hrádku velký hlad.  Lidé prodávali pozemky za hrnek zelí
  • 1869-Založena v Hrádku prví polská škola v domku č.p. 31
  • 1871-Dokončen úsek železnice Těšín – Žilina košicko-bohumínské dráhy.
  • 1873-15.10. Posvěcení první samostatné budovy polské školy č.p. 73
  • Fojtem v obci se stal Paweł Nikodem č.p. 12.
  • 1877-Fojtem zvolen Jan Czudek č.p. 35.
  • 1878-13.9. Ředitelem školy se stal Adam ZielinaTřanovic.
  • 1880-Němečtí a židovští podnikatelé začali v Hrádku těžit kámen (pískovec). Najímali italské mistry kameníky (Lorenzini, Fontonari , Krespan, Targa), kteří se v Hrádku usídlili.
  • 1883-Jerzy Sztefek č.p. 27 se stal fojtem.
  • 1886-Paweł Rusnok č.p. 38 vystřídal Jerzygo Sztefka ve vedení obce.
  • 1891-Sčítání lidu. V Hrádku byl zjištěn trvalý pobyt 797 obyvatel (791 Poláků a žádný Čech) ve 108 domech.
  • 1892-Novým fojtem Hrádku se stal Adam Nikodem č.p. 28.
  • 1895-Postavena a slavnostně otevřená nová budova polské školy.
  • 1896-Jan Sztefek č.p. 28 obecním fojtem.
  • 1901-Sčítání lidu. Výsledek: Hrádek obývalo 882 obyvatel (875 Poláků a 2 Češi) ve 110 domech.
  • 1902-Jerzy Nikodem č.p. 30 se stal fojtem Hrádku.
  • 1905-Fojtem v Hrádku se stal Adam Samiec č.p. 115.
  • 1906-Po smrti Adama Zieliny se 1.10. ředitelem polské školy stal Paweł Heczko č.p. 98.
  • 1907-21.4. Založena místní kampelička.
  • 1908-1.9. Fojtem v Hrádku se stal Jan Młynek č.p. 100.
  • 4.10. založena v Hrádku „Jubileuszowa Straż Pożarna“. U této příležitosti byly před polskou školou vysazeny dva památné duby.
  • 1911-sčítání lidu. Výsledek: v Hrádku žilo 886 lidí (865 Poláků a 9 Čechů) ve 119 domech.
  • Adam Samiec koupil kamenolom „Na Gaci“ od Krásného, který zbankrotoval .
  • 1914-26.6. Sarajevský atentát.
  • 28.7. Vypukla první světová válka.
  • 1.8. V důsledku mobilizace narukovalo v Hrádku 50 mužů.
  • 1917-Zedník Ambrož Lorenzini nalezl při kopání základů do domem č.p. 136 (u Zamčisek) křižácký meč.
  • 1918-5.11. Dohoda 5. listopadu o rozdělení Těšínska.
  • 28.10. Vznik Československa.
  • 11.11. Skončila první světová válka.
  • 1919-23.1. Válka česko-polská.
  • 24.1. Polští vojáci vyhodili do vzduchu železniční most u školy. Útok československých legii v prostoru Harcova.
  • 25.1. Výbuch granátu v kamnech ve škole během nocování polské armády.
  • 1920-28.7. Bylo Těšínsko rozděleno mezi Československo a Polsko.
  • 1. 10. Byl jako komisař jmenován do vedení obce Jerzy Młynek č.p. 39.
  • 1921-15.2. Sčítání lidu. V Hrádku bylo zjištěno 937 obyvatel (192 Čechů a 708 Poláků), žijících ve 133 domech.
  • 1923-26.6. Založen v obci evangelický hřbitov.
  • 10.9. Komunální volby. Následným představitelem obce znovu zvolen Jan Młynek č.p. 100.
  • 1924-Založena v Hrádku Matice osvěty lidové.
  • 1925-1.6. Slavnostní posvěcení vybudované evangelické kaple.
  • 1926-30.10. Slavnostně otevřena budova české školy.
  • 1927-Ředitelem české školy jmenován Jan Novák č.p. 144.
  • 1928-18.3. Uskutečněny komunální volby. Fojtem byl zvolen opět Jan Młynek č.p. 100.
  • 1929-11.2. Uhodily katastrofální mrazy. V Hrádku naměřen teplotní rekord – 42 °C.
  • 1930-15.6. Založen český hasičský sbor.
  • 2.12. Sčítání lidu. Dle výsledků vyplývá, že v obci žilo k uvedenému datu 1202 obyvatel (277 Čechů a 875 Poláků) v 163 domech.
  • dlouhodobá hospodářská krize, následkem které hrozivě vzrostla nezaměstnanost.
  • 1931-1.10. Slavnostní otevření budovy polské mateřské školy.
  • 1.11. Změna ředitele polské školy. Novým ředitelem se stal 31.12. Jan Heczko č.p. 121.
  • 1932-9.1. V Belku vykopány dvě lidské kostry a několik starých nádob.
  • 17.4. komunální volby. Vítězem voleb komunisté. Fojtem byl vylosován Gustav Niedoba č.p. 126.
  • Celkem čtyři požáry zničily stodoly hrádeckých sedláků.
  • 1933-Od 17.11. obec vede Jan Novák jakožto úřadující člen rady.
  • 30.11. Proběhly volby fojta. Zvolen Jan Młynek č.p. 100, avšak nepotvrzen úřady.
  • 1934-Vznikla expozitura české školy na Gruni č.p. 174.
  • 1935-18.10. Ustavena v Hrádku organizace „Civilní protiletecká ochrana“.
  • 1937-7.2. Konaly se ve Vujtově lyžařské skokanské závody.
  • 6.5. Vzniká v obci Svaz vesnických hospodyň.
  • 31.10. Fojtem potvrzen Jan Młynek č.p. 100.
  • 1938-1.9. Vznikla expozitura polské školy na Gruni (č.p. 53).
  • 4.10. Do Hrádku vstoupily jednotky polské armády. Obec součásti Polska.
  • 1939-1.9.  Začala druhá světová válka. Hrádek součásti německé říše.
  • 1943-17.8. partyzánský útok na železniční stanici v Hrádku. Byla zničena signalizace. Otto Heinschke byl vyzván, aby do 14 dnů opustil Hrádek.
  • 24.9.  Při přepadení úkrytu na Dziole partyzanského oddílu Čantoria  byl zastřelen František Liberda.
  • 1944-15.4. Na Gruni zastřelen Pavel Gomola, který se ukrýval, protože nenastoupil do armády. Německá policie dům "Pod polem" zapálila. Při následné přestřelce byl zraněn také jeden četník.
  • 20.9. Partyzáni podminovali trať na hranici Hrádku a Bystřice. Vykolejila lokomotiva a jeden vagón.
  • 1945-2.5. Osvobození Hrádku jednotkami sovětské armády.
  • 8.5. Prozatímní národní výbor. Předsedou zvolen Jan Bojko č.p. 116.
  • 15.5. Vznikl definitivní národní výbor. Předsedou se stal Jan Novák č.p. 144. Obec měla za úkol konsolidovat veřejný pořádek a zajistit majetek němců a kolaborantů.
  • Ředitelem polské školy František Swoboda, ředitelem české školy znovu Jan Novák.
  • Zřízena prodejna potravin nedaleko železniční zastávky. Prvním vedoucím byl pan Kobielusz. Taktéž byly znovuotevřeny oba hostince.
  • Obnoven hasičský spor sloučením obou národních hasičských organizací.
  • 1946-otevřen druhý potravinářská obchod u Walacha.
  • červenec – reorganizace MNV. Předsedou se stal František Novotný.
  • Ředitelem polské školy Karol Molin.
  • 1947-Obsazení samoty Na Gomolce benderovskou tlupou. V přestřelce s příslušníky veřejné bezpečnosti bylo několik benderovců zlikvidováno.
  • Říjen - dokončení stavby elektrického vedení. Od tohoto data je Hrádek kromě osady Gruň elektrifikován.
  • Změna vedení MNV. Novým předsedou se stal Jiří Kaleta, č.p. 168.
  • 9.11. Vznikla základní organizace „ Koło Polskiego Związku kulturalno-oświatowego (PZKO).
  • 1948-25. 2. Komunistický převrat. Převratné změny nastaly i ve složení MNV. Předsedou  zvolen Karel Mrózek č.p. 171.
  • 1.4. Jaroslav Kuranda se stal ředitelem české školy.
  • Pro hasičský sbor bylo zakoupeno nákladní auto Ford.
  • Ředitelem polské školy se stal Gustav Zuczek.
  • 1949-Ředitelem polské školy se stal Adolf Žyla.
  • 1950-1.3. Sčítání lidu. V Hrádku bylo zjištěno 1198 obyvatel, z toho 486 čechů (42 %) a 712 poláků (58 %). Počet obydlených domů – 116.
  • 1952-Reorganizace MNV. Novým předsedou se stal Pavel Kaleta č.p. 196
  • Velký sesuv půdy u Grace. Vznikla 20-ti metrová kolmá stěna.
  • Výskyt slintavky a kulhavky v obci. Zavedena přísná karanténní a hygienická opatření.
  • Koncem roku byla zprovozněna místní knihovna. Stav knihovny: svazků 440, z toho 40 polských. Počet čtenářů - 60.
  • 1953-14.1. Největší železniční nehoda na Harcově. Srazily se a vykolejily 2 nákladní vlaky. Strojvedoucí zahynul.
  • 1.6. Provedena měnová reforma, která zlikvidovala lidem veškeré úspory. Prvních 300 Kčs v poměru 5 : 1, ostatní peníze v poměru 50 : 1.
  • V obci byl nainstalován první televizor. Majitel Pavel Kawulok.
  • Ředitelem polské školy se opět stal Karol Molin.
  • 1954-Květen - Komunální volby. Předsedou zvolen Jan Mlynek č.p. 65.
  • 1956-14.10. Slavnostní předání stavby 110-ti tunového ocelového mostu přes Olzu veřejnosti. Stavba byla započata v roce 1955.
  • 1957-Květen – komunální volby. Předsedou MNV opět zvolen Jan Mlynek.
  • 1.9. Slavnostní otevření nové budovy MNV. V budově se nachází kanceláře MNV včetně zasedačky, knihovna, pošta, kadeřnictví.
  • 1.9. Slavnostní otevření pošty v budově MNV. Razítko pošty – Hrádek u Českého Těšína. Prvním vedoucím byl Jan Czudek.
  • Děti české školy vysadily v centru obce 260 ks topolů.
  • 1958-První čtyři automobily vlastní Adolf Kaleta, Jan Hóta, Karel Kubik a Adam Niedoba.
  • Počet obydlených domů vzrostl na 275. Obrovský rozmach výstavby rodinných domků. Od roku 1950 jich bylo postaveno 90.
  • 1959-19.9. Zahájena dlouhodobá etapová stavba vodovodu ze „Zimných vod“.
  • 1.10. Založeno v Hrádku JZD. 97 členů družstva začalo hospodařit na 228 ha orné půdy a 70 ha pastvin. Byl postaven kravín a drůbeží farma.
  • 1960-1.1. Zanikl okres Český Těšín a vznikl okres Frýdek-Místek.
  • 12.6. Komunální volby. Předsedou MNV zvolen Jan Cieslar č.p. 135.
  • 1961-Časté změny ve vedení MNV. Předsedou se stal Jan Samiec č.p. 252.
  • 6.4. Po smrti ředitele polské školy Karla Molina se novým ředitelem stal Karel Malik.
  • 1962-Opět změna předsedy. Novým předsedou se stal Vladislav Dulava, který záhy podlehl náhlé nemoci.
  • 1963-4.3. Předsedou MNV po smrti Vladislava Dulavy se stal Jaroslav Kuranda.
  • 1964-14.6. Komunální volby. Předsedou MNV zvolen Jaroslav Kuranda.
  • 1966-Ředitelem polské školy Pavel Czudek č.p. 115.
  • 1967-Vybudována cesta na Gruň.
  • 1970-20.9. Slavnostní otevření novostavby Domu PZKO.
  • 1.12. Sčítání lidu. V Hrádku napočítáno 1516 obyvatel, kteří bydlí v 324 domech.
  • 1971-27.1. Slavnostní otevření budovy samoobsluhy. Do nové budovy byl přesídlen MNV, pošta i knihovna. Z bývalého objektu MNV se stala hasičská zbrojnice.
  • 30.8. Novou ředitelkou české školy se stala Jitka Klesnilová.
  • 12.2. Požár zničil kravín JZD.
  • 26.11. Komunální volby. Novým předsedou MNV zvolen Jan Husar.
  • 1975-9.5. Slavnostní otevření sportovního areálu, zahrnujícího běžeckou dráhu, fotbalové a volejbalové hřiště.
  • 1976-1.9. Dokončena generální oprava a přestavba polské školy.
  • 23.10. Komunální volby. Předsedou MNV opět zvolen Jan Husar.
  • 1.11. Po několikaleté práci byla v obci zprovozněna nová čekárna ČSD.
  • Poprvé se konala akce „Vítání občánků“.
  • 1979-Dokončen obecní vodovod včetně napojení na vodovod Košařiska-Třinec.
  • 1980-1.1. Hrádek byl přičleněn k Jablunkovu.
  • 1981-5.6. Komunální volby. Místopředsedkyně MěstNV Jablunkov zvolena Eliška Čmielová z Hrádku.
  • 1983-Přemnožení mandelinky bramborové.
  • Obrovské sucho během srpna, září a října způsobilo velký nedostatek vody pro obyvatelstvo. Vodovod byl 2 měsíce mimo provoz, pitnou vodu zabezpečovaly cisterny.
  • 1984-Po čtyřleté výstavbě byla slavnostně otevřena budova sokolovny TJ Sokol Hrádek.
  • 1985-Po odchodu Jitky Klesnilové do důchodu ředitelkou české školy jmenována Libuše Ježowiczová Jablunkova.
  • založena v Hrádku gorolgrassová hudební skupina BLAF, zpívající v našem nářečí
  • 1987-Po odchodu Pavla Czudka do důchodu ředitelem polské školy jmenován Bohuslav Czernek.
  • 1988-22.12. Slavnostní dokončení generální rekonstrukce české školy. V období stavby po dobu dvou let žáci chodili do provizorní školy č.p. 178 u Walacha.
  • 1989-17.11.1989 Sametová revoluce. Konec socialismu v Československu.
  • 1990-Vzniklo v Hrádku občanské forum. Mluvčí OF byli ing. Stanislav Raszka, Jindřich Drong a Eduard Kantor.
  • 1.7. Osamostatnění Hrádku od Jablunkova po uskutečněném referendu.
  • 13.7. Předsedou MNV zvolen ing. Jan Kawulok.
  • 24.11. Komunální volby. Starostou obce byl opět zvolen ing. Jan Kawulok.
  • 1991-1.3. Sčítání lidu. V Hrádku k uvedenému dni žilo 1682 obyvatel v 392 domech. Z toho 791 občanů české a 818 polské národnosti. Hrádek je tak jedinou obcí v republice, kde žije více obyvatel jiné než české národnosti.
  • 1992-23.9. Zahájena rekonstrukce hlavní silnice I 11. Cestě musely ustoupit 4 stoleté lípy U kříže.
  • 1993-1.1. Rozdělení Československa. Vznik České republiky.
  • 1994-15.9. Kolaudace dokončené silnice I 11. Obec se vlivem této stavby velmi změnila.
  • Nová silnice má své první oběti. Nejtragičtější dopravní nehoda při níž zahynuli čtyři lidé se stala 27.12. Automobil s osmi pasažéry sjel ze silnice a narazil do betonové propusti.
  • 6.9. Tragicky zahynul kronikář a dlouholetý ředitel polské školy Pavel Czudek opět jako oběť dopravní nehody.
  • 18.11. Komunální volby. Starostou obce se opět stal ing. Jan Kawulok.
  • 1995-Oslavy 100- letého výročí polské školy. Hrádek navštívil ministr školství Ivan Pilip a ministr ŽP František Benda.
  • Založení Sdružení obcí Jablunkovska.
  • Zahájena 1. etapa plynofikace obce.
  • 31.5. Odhalení pomníku obětem fašismu.
  • 22.4. Byla založena nová sportovní tradice: Běh Hrádkem o pohár starosty obce.
  • 1996-16.10. Slavnostní vpuštění plynu znamenalo dokončení první etapy plynofikace.
  • 1997-Založen obecní časopis Hrádecké noviny.
  • Květen – postavena lávka pro pěší přes potok Kompařov.
  • 6.7. Jedna z největších přírodních katastrof – ničivá povodeň se přehnala Moravou. Vlivem této povodně došlo k rozsáhlému sesuvu ve Vujtově. Hrádek nebyl povodní poškozen.
  • Proběhly výkopové práce pro telefonizaci obce.
  • Na chatě Enrgetiky na Gruni vznikla nová sportovně–zábavní akce – Zimní hry, pořádána manžely Rychtárkovými.
  • 1998-28.4. Revoluce v Hrádku. Obrovská nespokojenost veřejnosti s plánovanou výstavbou rychlostní komunikace a se způsobem projednání této skutečnosti s občany. Vznikla petiční výbor mohutně podporovaný občany. Starosta ing. Kawulok nedokázal tlaku čelit a odstoupil z funkce. Zhoubný proces byl zastaven.
  • 13.5. Zvolen nový starosta Pavel Tomčala.
  • Ředitelkou polské školy po odchodu Bohuslava Czerneka do důchodu se stala Renata Czaderová z Třince.
  • 13.11. Komunální volby. Vítěz voleb Pavel Tomčala zvolen starostou.
  • 1999-19.2. Z petičního výboru vzniklo občanské sdružení „Hrádek – náš domov“.
  • 5.5. Vznikl další petiční výbor „Hrádek“, bojující proti východní variantě obchvatu. 8.7 se tento petiční výbor změnil na občanské sdružení „RK Hrádek“. Obě občanská sdružení vypracovala nový návrh západní varianty obchvatu.
  • 6.12. Založen v Hrádku každoročně pořádaný Mikulášský šachový turnaj.
  • 22.12. Významná kulturní událost - slavnostní otevření základního kamene v budově české školy.
  • 31.12. Založena nová tradice oslav konce roku před budovou OÚ.
  • 2000-15.4. Vysazen v centru obce památný strom - lípa třetího tisíciletí.
  • Duben. Hrádek má poprvé vlastní internetové stránky.
  • 2001-Proběhlo v obci sčítání lidu a domů. Z výsledků vyplývá, že v obci trvale žije 1758 obyvatel (950 čechů a 752 poláků) ve 411 domech.
  • 30.6. Založena nová kulturní tradice – Dny Jablunkovska (fotbalový turnaj, vystoupení folklorních souborů) na této akci byly slavnostně vysvěceny obecní symboly.
  • Schválen Strategický plán Hrádku.
  • 2002-25.5. Slavnostní odhalení kamenného obelisku Wincenta Witose (polského premiéra z 20-tých let) v lomu pod Vilou. Přítomen byl i J. Kalinowski, vicepremiér polské republiky.
  • 21.6. Marcel Szmek z Bystřice zachránil v Belku tonoucího a tři děti, kteří se mu snažili pomoct. Později dostal za tento čin zlatý kříž od parlamentu ČR.
  • V české škole bylo zpuštěno tepelné čerpadlo – ekologický způsob vytápění.
  • 1.11. Komunální volby. Pavel Tomčala opět zvolen starostou obce.
  • 2003-13.6. referendum o vstupu do Evropské unie. Pro vstup hlasovalo v Hrádku 81 % občanů.
  • 28.6. na Dnech Jablunkovska vystoupila beatlesovská skupina "The Backwards" a teké Petr Nagy. Bylo rozhodnuto o přejmenování této akce na "Hry rytíře Belka".
  • Do konce roku bude rozhodnuto o výběru varianty rychlostní komunikace I 11 přes území obce.

 

Zdroj: www.webovestudio.cz/hradek (30.11.2006)

 

Jaromír Lenoch © Aktualizace 29.12.2014