|
Podle místních pramenů a vypravování starších občanů této obce
bylo zjištěno, že počátek školy vůbec v Třanovicích sahá kolem roku 1870.
Tato první škola byla umístěna v dřevěné budově pod číslem 68 v Dolních
Třanovicích, která byla později majetkem státního statku. Vyučoval v ní
učitel-laik Chwastecki, vydržovaný obcí. Školu navštěvovaly zejména děti
mladší. Starší děti docházely do školy v Hnojníku.
Dalším učitelem byl nějaký František Ukwic, také placený obcí. Za jeho
působení byla zřízena občany zdejší stará škola, pod číslem 30, ve které on
také vyučoval. Doposud se nalézá jeho hrob na hřbitově u katolického kostela
v Třanovicích. Po jeho smrti vyučovali na škole po krátkou dobu přechodně
učitelé ze sousední obce (učitel Glajcar).
Potom byla škola obsazena řídícím učitelem Pavlem Terlikem (kolem roku 1892),
za kterého byla zřízena dvojtřídka a byl mu přidělen druhý učitel Klemens
Matusiak. Škola měla jednu učebnu, a proto bylo střídavé vyučování. Poněvadž
škola nevyhovovala pro veliký počet žactva, přistoupila obec k novostavbě
trojtřídní školy pro žactvo obou vyznání. V nově zřízené škole pod číslem 92
započalo vyučování roku 1905.
Správcem nové školy byl dále Pavel Terlik, dalšími učiteli byli Klemens
Matusiak a Jan Lasota. Roku 1914 vypukla první světová válka a učitel
Matusiak nastoupil vojenskou službu. Vystřídal ho učitel Wanok. Později
nastoupil vojenskou službu také učitel Lasota a vystřídala ho učitelka
Górniaková. Po odchodu učitele Wanoka vyučovala dcera řídícího Hel. Terliková
a po ní učitel Fójcik. Po skončení světové války se vrátil v roce 1922 z
ruského zajetí učitel Lasota, který dále vyučoval jako učitel v Třanovicích.
Roku 1925 zemřel řídící učitel Pavel Terlika je pohřben na evangelickém
hřbitově. Správu školy převzal uč. Jan Lasota. Škola byla již jen dvojtřídní.
Druhým učitelem byla nejprve učitelka Gertruda Belaghová a později Henryk
Bonczek. Tito učitelé vyučovali na obecné škole polské až do 30. září 1938.
Po první světové válce vznikla v obci také česká obecná škola,a to v bývalé
staré škole č.p. 30 a později druhá třída této školy byla přenesena do nové
polské školy. Dne 1. září 1939 vypukla druhá světová válka. 2. září vnikla
nepřátelská německá vojska do obce a začala léta nesvobody, utlačování a
otroctví národů slovanských. Dosavadní polská škola byla uzavřena na dobu
celé německé okupace. Rodiče dětí byli pronásledováni a donucováni do těžkých
prací v hornictví, v zemědělství a v továrnách na válečné zboží, částečně
také v německé říši daleko od domova. Mateřský jazyk byl v životě veřejném
poněkud i v soukromém utlačován, a kdo jej používal byl pronásledován. Po
několika týdnech byla otevřena německá škola, řízena po celou dobu jedním
učitelem. Hlavním úkolem vyučování byla především germanizace dětí, nehledě
na výchovný úkol školy. Vyučování se konalo v budově bývalé nové polské
školy.
V květnu 1945 skončila druhá světová válka v Evropě. Německý nacismus se
rozpadl. Milióny lidí se otřáslo z hrůz války - matky otřely slzy z očí, celá
evropská pevnina vydechla svobodou. Všude zaznívá mateřský jazyk, školy se
naplňují dětmi žíznícími po vyučování v mateřském jazyce. Doba šestiletého
otroctví končí a nastávají léta svobody dráze vykoupené krví našich otců a
synů.
Období po druhé světové válce.
Ve zdejší obci národnostně smíšené byly zřízeny dvě školy - česká obecná
škola a polská.
Škola s polským jazykem vyučovacím byla umístěna v budově staré školy na
základě usnesení prvního národního výboru v Třanovicích. Tato budova sloužila
v době německé okupace nacistickým spolkům a neměla žádného inventáře,
poněvadž část školního inventáře z polské obecné školy, který přetrval dobu
okupace, převzala k používání česká obecná škola. Bylo zapotřebí obstarat
školní inventář od základu.
Vyučování začalo v pondělí dne 17. září 1945. Škola byla zřízena jako
jednotřídní a navštěvovalo ji 53 žáků. Počátek školního roku zahájil učitel
Ondrusz z Darkova a vyučoval zde jen přechodně do 26. září 1945. Po něm byl
ustanoven dekretem Zemské rady v Ostravě učitel Alois Filipec z Hradiště,
který byl současně i ředitelem školy. Tento ředitel školy pracoval na zdejší
škole do roku 1958, kdy byl zproštěn práce ve školství.
Dne 2. října v době oprav mostu poškozeného válkou došlo k výbuchu miny,
která silně poškodila školní budovu.
Vzhledem k velkému počtu žáků byla 19.3.1946 zřízena druhá třída, kterou
povolila Zemská školní rada v Ostravě. Mimo to z nedostatku učitelských sil
bylo na škole do konce školního roku vyučováno dosavadní silou.
Škola byla dvojtřídní do škol. roku 1947-48. Vyučovali v ní kromě Aloise
Filipce učitelka Wanda Miczková a v r. 1947-48 Marie Radetzká z Vendryně.
školu navštěvovali žáci od 1. do 8. post. ročníku.
Počátky školních roků.
Počátky školních roků byly vždy slavnostně zahajovány. Zúčastňovali se jich
rodiče dětí a zástupci Rodičovského sdružení. Žáci obou vyznání se
zúčastňovali bohoslužeb do škol. roku 1950-51, kdy byli naposledy.
Od školního roku 1948-49 byla škola organizována jako jednotřídní.
Stav žactva v jednotlivých školních rocích:
|
1945-46
|
53 žáků
|
|
1952-53
|
19 žáků
|
|
1946-47
|
58 -"-
|
|
1953-54
|
18 -"-
|
|
1947-48
|
54 -"-
|
|
1954-55
|
20 -"-
|
|
1948-49
|
26 -"-
|
|
1955-56
|
21 -"-
|
|
1949-50
|
28 -"-
|
|
1956-57
|
24 -"-
|
|
1950-51
|
28 -"-
|
|
1957-58
|
25 -"-
|
|
1951-52
|
21 -"-
|
|
|
|
Vliv na zmenšený počet žáků ve škol. roce 1948-49 měl odchod
žáků 6.-8. post. ročníku do školy II. stupně v Hnojníku a nově zřízené školy
v Hradišti.
Organizace na škole
V roce 1946 bylo zřízeno Rodičovské sdružení. Na zdejší škole byla svolána
první schůze dne 20.února 1946 a předsedou byl zvolen Josef Czerník, kolář z
Třanovic.
Po něm funkci převzal Josef Byrtus. Úkolem této organizace byla kromě
finanční pomoci také pomoc při školních radovánkách, školních zájezdech,
divadelních představeních, vánočních nadílkách, opravě školní budovy a
výchově žáků.
Inspekce na škole
První inspekci na škole provedl škol. inspektor Jaroslav Konečný dne
9.5.1947. Druhou provedl tentýž inspektor, který nezjistil ve vyučování ani
ve správě školy žádné závady. Podle jeho pokynu má mít škola nové záchody a
hřiště.
V roce 1949 navštívil školu nový škol. inspektor Miroslav Beránek společně se
zástupcem pro polské školy Janem Kotasem, kteří potvrdili připomínky insp.
Konečného.
Následné inspekce provedl již inspektor pro polské školy Josef Mrózek dne
9.5.1952, 13.5.1955 a 17.9.1957, který shledal vyučovací výsledky v naprostém
pořádku.
Oslavy na škole
Kromě slavnostního zahájení a ukončení školního roku se žáci zúčastňovali v
rámci obce oslav 28. října, 64. narozenin prezidenta Dr. E. Beneše, 7.
listopadu VŘSR, 7.3-13.3. Týdne Československo-polského přátelství, 8. března
Mezinárodního dne žen, Dne horníků, Dne Čsl. armády, 1. a 9. května. Při těchto
oslavách žáci prováděli kulturní program zpěvem a tancem.
Tradiční byly vánoční nadílky, později Děda Mráze, které pořádalo Rodičovské
sdružení. Děti při stromečku recitovaly básně a zpívaly vánoční koledy.
Pamatováno bylo rovněž na dětská divadelní představení. V roce 1946 odehrály
v hostinci u Šarovského představení sv. Mikuláš. 21. prosince 1947 a 19.
prosince 1948 v restauraci u Jana Wanoka představení "Jesličky".
Dne 18. prosince 1949 sehrály div. hru "Dům budoucnosti" a "Sen
Mařenky". Poslední představení byla pohádka "Zlatá píšťalka"
dne 23. května 1954. Na všech představeních byla vždy hojná účast rodičů a
občanů. Vystoupení žáků se všem velmi líbila.
Školní výlety Pravidelně ke konci školního roku za účasti
Rodičovského sdružení byly pořádány školní zájezdy za účelem poznávání krás
naši vlasti.
Žáci kromě poznání našich Beskyd navštívili Žilinu, Hukvaldy a Štramberskou
Troubu, Hradec u Opavy, Javořička a hrad Bouzov, přehradu Bystřičku, hrad
Buchlov, Zoologickou zahradu a Dämenovské jeskyně.
Školní zájezdy byly pořádány za finanční podpory SRPŠ a částečně rodiči žáků.
Na zájezdech byly děti pohoštěny a odnesly si krásné vzpomínky.
Jiné události Dne 1. března 1950 bylo v celé naší republice
provedeno sčítání lidu. Zúčastnil se ho i ředitel školy. Škola pro nedostatek
zástupců byla od 1. do 4. března zamčena.
Pod koly traktoru před svým rodinným domem zemřel žák zdejší školy Zdzislav
Bielesz. Pohřbu se zúčastnili žáci školy dne 29.5.1950.
V lednu roku 1956 uhodily v naší zemi tuhé mrazy, teplota klesla na -30oC.
Nevyučovalo se od 11. do 18. ledna.
Polská mateřská škola
Zásluhou rodičů a ředitele školy byla se souhlasem Krajského národního výboru
zřízena dne 1. června 1950 polská mateřská škola. Stav děti na začátku byl
22. Učitelkou byla jmenována Walerie Putniorzová z Dolního Těrlicka.
Ve školním roce 1950-51 byla stanovena učitelkou Anna Unicková z Komorní
Lhotky. Na základě usnesení Okresního národního výboru v Českém Těšíně byla
školka dne 5. září 1953 uzavřena. Jako důvod byla uvedena malá účast dětí.
Změna ve vedení školy
V roce 1958 byla Okresním národním výborem a Okresním výborem KSČ v Českém
Těšíně provedena rozsáhlá prověrka učitelů. Jednou z oběti se stal i ředitel
školy Alois Filipec. Byla mu vytýkána malá politická angažovanost a náboženské
přesvědčení. Dne 28. května 1958 byl s ním rozvázán pracovní poměr od nového
školního roku. Alois Filipec plnil funkci učitele a ředitele zdejší školy od
1. 8. 1945 do 31. 8. 1958.
Období škol. roku 1958-59 do škol. roku 1978-79
Na základě nařízení Okresního národního výboru, Odboru školství v Českém
Těšíně byl novým ředitelem školy jmenován dosavadní učitel školy v D.
Bludovicích Ludvík Kula ze Stanislavic. Práci ve škole začal ve velmi
ztížených podmínkách. Konsolidace rodičů a velmi zchátralá školní budova.
Školní kabinet byl velmi slabě vybaven, ve třídě bylo několik druhů lavic a
stolů. Škola měla k dispozici jen dvě místnosti; třídu a místnost, která
sloužila jako kancelář, tělocvičnu, kabinet a šatnu. Druhou polovinu budovy
měl k dispozici starý ředitel školy, který obhospodařoval část hospodářské
budovy. Záchody se nacházely venku při hospodářské budově. Plot byl přerostlý
křovím a do dvora se procházelo dřevěnou bránou. Do dvora sedláci často
stavěli koně. I když starý ředitel školy vyměnil polovinu střechy, za deště
do školy pršelo. Okna byla úzká prohnilá a opatřena železnými mřížemi. Škola
dělala dojem spíše hospodářské budovy. Řed. školy musel denně dojíždět do
práce autobusem nebo na motocyklu.
Ještě v tom kalendářním roce obdržela škola 5 000,-Kčs, za které byl pořízen
nový plot kolem školy. Na jaře v příštím roce byla zřízena před školou
květinová zahrada. Vše bylo provedeno bezplatně rodiči a ředitelem školy. O
prázdninách v r. 1959 obdržela škola od ONV dotaci 30 000,-Kčs, za které byla
vyměněna okna v celé školní budově a na jaře roku 1960 byly vyměněny tašky na
polovině střechy.
Noc ze 7. na 8. srpna 1960 byla začátkem šílených požárů v obci. Jako první
shořela hospodářská budova a záchody u naší školy. Kriminální policie měla
podezření, že požár byl založen na objednávku, aby škola obdržela dotaci na
přístavbu šatny a záchodů. Požáry se opakovaly co 2 až 3 týdny. Shořely
stodoly soukromých hospodářů a také Jednotného zemědělského družstva. Občané
neměli pokojných nocí a stavěli noční hlídky. Teprve po podpálení hospodářské
budovy a rodinného domku rodiny Jančarů bylo zjištěno, že požáry zakládal sám
syn p. Jančara.
Díky pochopení školského odboru ONV obdržela škola 30 000,-Kčs, za které
ještě v tomto roce byla postavena šatna a záchody u školy. Vše bylo provedeno
brigádnicky rodiči školy. Od budovy p. Kisze a JZD byl zaveden do školy
vodovod.Rodiče odpracovali kolem 1000 hodin bezplatně pod vedením řed. školy,
který obdržel od Místního národního výboru 300,-Kčs odměny. Aby škola měla
lepší vzhled rodiče o prázdninách 1962 opravili fasádu školy.
Na podzim roku 1965 starý řed. školy uvolnil druhou část školní budovy, která
byla opravena a byl v ní zřízen kabinet a školní kancelář. Byla současně
zřízena malá tělocvična.
Dne 21. srpna 1968, kdy kolem školy projížděly sovětské tanky a houkaly
sirény, Okresní stavební podnik začal generální opravu školy. Tašky nahradil
hliníkový plech a škola obdržela novou brizolitovou omítku. Konečně budova
obdržela vzhled školy.
Na místo spálené hospodářské budovy uvolnil MNV v Třanovicích 15 000,-Kčs, za
které rodiče a členové PZKO postavili novou zděnou budovu.
I když měla škola vevnitř již pěkný vzhled neodpovídala elektrická instalace,
kterou vyměnil OSP a děti po dobu 14-ti dnů měly vyučování v kulturní místnosti
PZKO. Podlahu na půdě vyměnil v době prázdnin rodič Jan Buba s řed. školy.
Poslední adaptace byly ve škol. roce 1973 a 74, kdy byl do školy zaveden
státní vodovod a ústřední topení z budovy Místního národního výboru.
Zahajování a ukončení škol. roku
Od školního roku 1958-59 pod vedením nového řed. školy Ludvíka Kuly, byla
škola organizována jako jednotřídní. Zahajování jakož i ukončení škol. roku
bylo vždy slavnostní. Zúčastňovali se ho kromě rodičů i zástupci PZKO a
členové školské komise MNV. Žáci předváděli vždy kulturní program.
Stav žactva v jednotlivých škol. rocích
|
1958-59
|
26 žáků
|
|
1969-70
|
27 žáků
|
|
1959-60
|
25 -"-
|
|
1970-71
|
25 -"-
|
|
1960-61
|
24 -"-
|
|
1971-72
|
24 -"-
|
|
1961-62
|
23 -"-
|
|
1972-73
|
21 -"-
|
|
1962-63
|
20 -"-
|
|
1973-74
|
15 -"-
|
|
1963-64
|
21 -"-
|
|
1974-75
|
15 -"-
|
|
1964-65
|
20 -"-
|
|
1975-76
|
17 -"-
|
|
1965-66
|
22 -"-
|
|
1976-77
|
16 -"-
|
|
1966-67
|
20 -"-
|
|
1977-78
|
11 -"-
|
|
1967-68
|
24 -"-
|
|
1978-79
|
11 -"-
|
|
1968-69
|
29 -"-
|
|
|
|
Stav žactva byl značně ovlivněn zavedením nové koncepce
vyučování. Žáci 5. ročníku byli převedení do školy v Hnojníku.
Vyučovací výsledky
Žáci dosahovali dobrých vyučovacích výsledků a úspěšně přecházeli do 5. a 6.
ročníku úplné základní školy v Hnojníku a Čes. Těšíně.
Oslavy ve škole a v rámci obce Žáci nacvičili jedno divadelní
představení "Pod starou sosnou". Pravidelně o vánocích byly pořádány
oslavy příchodu Děda Mráze. Děti obdržely malé upomínky.
Na konci školního roku společně s českou školou byly pořádány Dětské
radovánky, na kterých žáci naší školy vystupovali s tanci a zpěvy. Čistý zisk
z radovánek byl rozdělován podle počtu žáků škol.
Děti naší školy byly zvány na veřejné schůze a oslavy v rámci obce, aby
předváděly kulturní program.
Na 1. máje společně s občany naší obce se zúčastňovaly průvodu do Hnojníku a
v listopadu lampiónového průvodu. Úzká spolupráce školy byla také s místním
PZKO. Žáci připravovali kulturní programy na různé akce. Od roku 1968 se
dětské radovánky konaly samostatně, společně s PZKO, jelikož SRPŠ české školy
se tak usneslo.
Školní výlety Za účasti značné podpory rodičovského sdružení
byly pořádány ke konci školního roku školní výlety. Žáci postupně navštívili
naše Beskydy, hrady a zámky na Moravě, část Slovenska, Chorzów s Veselým
městečkem a Wislu. Vše bylo pořádáno za účelem poznání krásy naší vlasti a
přírody, což bylo v příštím školním roce využíváno ve vyučovacích hodinách
vlastivědy. Několik výletů bylo uspořádáno společně se školami ve Stříteži,
Komorní Lhotce a Hnojníkem.
Sdružení rodičů a přátel školy
Velkým pomocníkem v práci školy bylo SRPŠ. Pomáhalo jak ve výchově žáků, tak
finančně, při organizování různých akcí pořádaných školou. Rodičovské
sdružení těsně spolupracovalo s místním PZKO, a to při plesech, oslavách Dědy
Mráze a od školního roku 1968 při dětských radovánkách. Velký podíl mělo také
při opravách školní budovy, kde bezplatně členové SRPŠ odpracovali stovky
hodin. Ve funkci předsedy se postupně vystřídali:
1958 - 1961 Josef Szotkowski
1961 - 1963 Tadeaš Grycz
1963 - 1965 Stanislav Skulina
1965 - 1967 Tadeaš Grycz
1967 - 1968 Jar. Jaworek
1968 - 1970 Josef Szotkowski
1970 - 1974 Jan Buba
1974 - 1977 Jan Nowak
1977 - 1979 Anděla Živna
Péče o zdraví žáků
Zdravotní stav žactva po celou dobu byl uspokojivý. Pečovali o něj kromě řed.
školy, školní lékařka MuDr. Kunzová z Hnojníku, která prováděla pravidelná
vyšetření a očkování. Bylo rovněž pamatováno na chrup. Vždy na začátku škol.
roku bylo provedeno zubním lékařem v Hnojníku vyšetření chrupu a pak
následovaly opravy a další vyšetření. Hlavně v zimním období žáci dostávali
mléko a čaj, které bylo 75% hrazeno s prostředků SRPŠ.
Školní personál
Celé období od škol. roku 1958 do škol. roku 1978-79 působil jako řed. školy
Ludvík Kula. V době nemoci jej zastupovali učitelka Ema Jurzyczonka a učitel
v důchodě Jerzy Trombik z Hnojníku. Inspekci školy provedli Josef Mrózek,
Gustaw Tacina a Emil Niedoba.
Akce likvidace školy
Ve školním roce 1977-78 z důvodu zavedení nové koncepce ve vyučování odešel
5. postup. ročník do Základní polské školy v Hnojníku, což mělo za následek
úbytek žáků. Byl to jeden ze záměru likvidace jednotřídních škol. Na jaře
roku 1979 se konala bouřlivá schůze 24 rodičů za účasti škol. inspektora
Emila Niedoby. Hlavním tématem schůze byla likvidace školy. Po odeslání
zápisu ze schůze na škol. odbor ONV ve Frýdku-Místku bylo odročeno zamčení a
likvidace školy o 1 rok.
Změna ve vedení školy
Ve škol. roce 1979-80 odešel do důchodu řed. Polské základní školy v Hnojníku
Karel Filipec a na jeho místo byl jmenován školským odborem ONV ve
Frýdku-Místku dosavadní řed. v Třanovicích Ludvík Kula. Funkci řed. školy v
Třanovicích převzala učitelka Irena Dudova z Českého Těšína, která působila
na zdejší škole do jejího uzavření.
Školní rok 1979-80
Zahájení škol. roku bylo velmi slavnostní společně s Českou školou. Kromě
rodičů byl přítomen i tajemník MNV p. František Onderek. Škola byla
organizována jako jednotřídní a měla celkem 10 žáků. SRPŠ společně s PZKO
uspořádali dne 18. 12. 1979 "Rozloučení se starým rokem", 8. 2.
1980 "Dětský ples" a 29. 6. 1980 "Dětské radovánky".
Rodičovské sdružení pracovalo pod vedením předsedkyně Barbory Filipcové.
Poslední školní rok 1980-81
Obdobně jako v minulém školním roce za účasti rodičů a tajemníka MNV se
konalo slavnostní zahájení školního roku. Škola s 10 žáky byla jednotřídní.
Ředitelkou školy byla nadále Irena Dudová, okresním škol. inspektorem Emil
Niedoba a ved. školského odboru ONV ve Frýdku-Místku Josef Krupař. Prospěch
žáků byl dobrý. Škola přispívala svým kulturním programem na všech akcích
pořádaných PZKO a MNV. Školní akce byly uspořádané obdobně jak v minulém
škol. roce. Ukončení škol. roku se konalo za účasti rodičů a zástupců MNV v
Hnojníku, kteří oznámili, že ve škol. roce 1981-82 žáci budou navštěvovat
školu v Hnojníku.
Akce pořádané ONV za účelem likvidace jednotřídních škol
Dne 7. 1. 1980 bylo svoláno společné zasedání škol. pracovníků ONV Josefem
Krupařem, škol. insp. Emilem Niedobou, škol. insp. KNV Františkem Szopou a
zástupci škol z Třanovic, Stříteže, Smilovic a Hnojníku. Jelikož celá
záležitost nebyla ukončena, poslední rozhodnutí bylo stanoveno na konec roku.
Nařízením ved. škol. odboru Josefa Krupaře byla svolána mimořádná schůze
rodičů na den 10. 6. 1980, na které se pracovníci škol. odboru snažili
přesvědčit rodiče o výhodách na úplné základní škole. Rodiče nesouhlasili s
podmínkami jaké měla zákl. škola v Hnojníku. Na základě druhého zápisu
odeslaného škol. odboru ONV ve Frýdku-Místku byla celá záležitost odložena do
doby zajištění dopravy žáků a potřebných učeben při hlavní školní budově.
Poslední schůze rodičů a škol. insp. Emila Niedoby se konala 24. 4. 1981, který
seznámil rodiče s posledním rozhodnutím školského odboru o uzavření školy se
dnem 30. 6. 1981. Škola v Hnojníku za účelem umístění žáků postavila
provizorní 3 dřevěné třídy s unimobuněk. Nová společná škola měla být
postavena do tří let. Ředitelka školy předala protokolárně veškerý inventář
Základní škole v Hnojníku a sama byla jmenována učitelkou na téže škole. Žáci
tak od škol. roku 1981 museli dojíždět autobusem do Hnojníku. Některé děti
přešly do české základní školy. Školní budovu převzal Místní národní výbor v
Hnojníku, který tam zřídil poštovní úřad a knihovnu.
V současné době dal Obecní úřad v Třanovicích k dispozici budovu poště,
zubnímu lékaři MuDr. E. Tomanovi, praktické lékařce MuDr. Olšarové a dětské
lékařce MuDr. Rozmanitové. V bývalé šatně je umístěno holičství.
Po sametové revoluci v roce 1989 požadovali rodiče znovu otevření polské
školy. Obecní úřad však nebyl schopen zajistit potřebné místnosti, jelikož
bývalá školní budova byla již obsazena zmíněnými institucemi.
Zdroj: http://stonavka.cz/tranovice
|