Historie obce Rohle, bývalý politický okres Zábřeh

Historie obce

Rohle, bývalý politický okres Zábřeh

Rohle leží v jihozápadní části bývalého okresu Šumperk, asi 14 kilometrů od Zábřeha. Součástí obce jsou také vsi Nedvězí a Janoslavice. Vznik vsi je podobně jako u jiných obcí opředen dohady a pověstmi. Podle jedné z nich se v rohelské kotlině v dávných dobách rozprostíral prales, v němž žili srnci, jeleni, medvědi, vlci a jiná divá zvěř. Lesní bohatství sem přivábilo mnoho uhlířů, kteří si v údolí postavili chatrče, a založili tak původní osadu. Více domněnek provází původ názvu Rohle. Méně pravděpodobný je výklad, že je to od slova roh, podle množství v lesích shozených srnčích a jeleních parohů. Na tomto základě bylo později vyhotoveno i obecní razítko, dnes znak obce. Podle jiné teorie může být Rohle odvozena od slova rokle, čemuž by napovídala geografická poloha vesnice i některé starší názvy jako Rochle nebo Rogle. Uvádí se také původ v osobním jméně Rohle, což by znamenalo ves Rohlovy rodiny.

Zástavba obce se v průběhu doby značně měnila. Protože zde nebyla jiná možnost, než stavět domy uvnitř areálu v úžlabině kolem potoka a jeho přítoků, soustředila se sem obydlí do takové míry, že byl tento prostor bez ladu a skladu přehuštěn mnoha domky různého typu, často ve velmi stísněných prostorách. Značná část zcela zastaralých a nevzhledných domů byla zbourána až po II. světové válce, tak se celý areál prostorově uvolnil.

Nejstarší dějiny Rohle

První zpráva o Rohli pochází z roku 1356, kdy tehdejší držitelky dubického panství Anežka, vdova po Vokovi ze Sovince a Klára, manželka Pavla ze Sovince, prodaly své podíly na dubickém panství Ješkovi z Vildenberka a na Bouzově. V té době už se v Rohli připomíná farní kostel, což svědčí o značné velikosti obce, jejíž vznik se tak dá položit zhruba do poloviny 13. století do doby velké kolonizace severní Moravy. Na samém sklonku husitských válek, v roce 1434 se na scéně objevil nový držitel brníčského panství Jan Tunkl z Drahanovic, který se od toho roku píše po Brníčku. Celé panství a s ním i Medelské, Obědné, Benkov, Nedvězí, Kamennou a Rohli ovšem zkompletoval Tunkl až v roce 1447, kdy byly jeho statky zapsány v zemských deskách. Tou dobou už byl i majitelem panství zábřežského. Po smrti Tunkla staršího získal syn Jiří Zábřeh a druhý syn Jan Brníčko. Jan umírá roku 1480 a Jiří definitivně připojil Brníčko k Zábřehu. Po smrti krutého feudála Jiřího Tunkla, který skonal na následky zranění, způsobených vzbouřenými poddanými, převzal zábřežské panství roku 1513 Ladislav z Boskovic. Rohle byla tehdy největší a nejbohatší obcí bývalého brníčského statku. Během šestnáctého století za vlády Boskoviců se Rohelským nevedlo špatně a získali několik důležitých výhod, jako právo odúmrtí, což znamenalo svobodné dědění majetku. Dobrým pánem byl i dědic Boskoviců Ladislav Velen ze Žerotína. Ten však musel po roce 1620 a porážce českých stavů na Bílé Hoře uprchnout ze země, byl v nepřítomnosti odsouzen k smrti a jeho statky získal kníže Karel z Lichtenštejna. Tím se i obyvatelé Rohle stali poddanými cizí německé vrchnosti, která jim vládla až do roku 1848.

Během třicetileté války zdejší obyvatelstvo hodně trpělo a bylo celkem jedno zda pod náporem vojsk znepřátelených nebo přátelských. Teprve až v roce 1650, když z kraje odtáhli Švédové, začal nový život. Výrazně se však změnila národnostní struktura obce. V téměř české Rohli se objevilo mnohem více německých držitelů usedlostí. Po úpadku železářství na sousedním úsovském panství upadlo v důsledku toho i pálení dřevěného uhlí v Rohli a základním či alespoň doplňkovým zdrojem obživy místních lidí zůstalo přadláctví a tkalcovství. V polovině 18. století byla Rohle už z větší části poněmčena a značně se rozrostla, v roce 1789 tu stálo už 92 usedlostí o třicet let později to už bylo 121 domů a 865 obyvatel.
První známý rohelský učitel Josef Welzel odešel v roce 1762 do Zábřeha a o dalším učiteli Johannu Kuhnovi se dovídáme až roku 1804. Kuhn vyučoval děti z celé rohelské farnosti, obnovené roku 1720, do které spadaly Rohle, Kamenná, Nedvězí, Benkov a Svinov (dnešní Janoslavice). Učilo se v Rohli v čísle popisném 5. Teprve ve třicátých letech 19. století byla zřízena filiální škola právě ve Svinově, kam rohelský učitel docházel. Od té doby se ale v Rohli učilo už jen německy.

Po revoluci 1848

Po revoluci vystřídala feudální vrchnost státní správa - okresní hejtmanství, soud a berní úřad v Zábřeze. Na rozdíl od většiny ostatních obcí Zábřežska byla Rohle, stejně jako okolní uhlířské vesnice, obcí, kde zemědělci tvořili asi jen třetinu obyvatel. Většina lidí měla jako hlavní obživu domácí přadlářství a tkalcovství, především pro šumperské faktory, kteří od nich vyrobené zboží odebírali. Ještě v druhé polovině 19. století se zde pěstoval len a na horním konci stála tírna, která roku 1860 vyhořela. Až do 70. let 19. století se zde také udržovalo chození na „přástky“, kdy mládenci chodili za děvčaty do světnic, kde předla, a měli za úkol pečovat o to, aby louče osvětlující jizbu nepřetržitě svítily. Někteří podnikavci zakládali vlastní přádelny. Část rohelských obyvatel pak nalezla zaměstnání ve slibně se rozvíjejícím Anderlitschkově podniku v sousední Kamenné, v dílně na výrobu kovových tkanin a drátěných pletiv všeho druhu, která v roce 1873 získala tovární charakter. Zemědělský průmysl reprezentoval mlýn a jediným peněžním ústavem byla záložna, založená roku 1888. Čilé textilní podnikání bylo zřejmě s odlehlostí této oblasti rozhodujícím důvodem ke zřízení pošty pro celou oblast v Rohli, fungovat začala roku 1871. Domácí tkalci a dělníci ustavili už roku 1867 konzumní spolek, jeden z prvních na celém Zábřežsku. Ještě v roce 1880 se k české národnosti hlásilo 42 obyvatel Rohle, v důsledku silného germanizačního tlaku to v roce 1900 už však bylo jen 15, převážně zemědělců. V roce 1857 byla zdejší škola rozšířena na dvojtřídní a o osm let později pro ni byl zakoupen nový, větší dům. Na přelomu století ji navštěvovalo 200 žáků, a proto se v roce 1901 obecní výbor rozhodl na postavení školy nové. Ta byla slavnostně otevřena 8. září 1906, ale proto, že většinu peněz na její stavbu poskytly německé spolky, byla prohlášena za německou.

20. Století

Výstřely v Sarajevu 28. června 1914 a rozpoutání I. světové války se v prvním momentě setkaly s patriotickým nadšením rohelských Němců, už v prosinci téhož roku byl však v obci nedostatek obilí a to byl teprve začátek válečných útrap. Na podzim roku 1916 došlo i na zvony. Z věže byl sňat malý a střední zvon, velký ze 16. století byl vzhledem ke své historické hodnotě uchráněn. Ještě na jaře 1918 byly zrekvírovány i píšťaly z varhan rohelského kostela. První válka si vyžádala 40 životů vojáků z Rohle. Vznik samostatného československého státu nesli Němci z Rohle se značnou nevolí, českých obyvatel však kvapem přibývalo. Pro zavedení úřední dvojjazyčnosti ale česká menšina nedosáhla potřebných 20 procent, takže život obce nadále ovládali Němci. Národnostní struktura ovlivňovala Rohli až do období po roce 1945. V roce 1924 zde bylo pět obchodů se smíšeným zbožím a konsum, tři pohostinství, dva řezníci, pět obchodníků textilním zbožím, čtyři obchodníci se zeleninou, máslem a dobytkem, tři trafiky a jeden obchod jízdními koly.

15. září 1938 přetřeli Němci v Rohli české nápisy na tabulích černou barvou, 7. října místní nacisté obsadili četnickou stanici, poštu a prodejnu konsumu. Vtrhli do budovy školy, spálili značnou část knihovny Národní jednoty a později zničili i jeviště. Počet Čechů v Rohli se do roku 1941 snížil na polovinu. Po osvobození v roce 1945 došlo ve velmi krátké době z větší části k úplné přeměně obyvatel obce. Většina nových usedlíků byla z bezprostředního okolí a k osídlení obce došlo poměrně rychle a bez větších obtíží. Jednotné zemědělské družstvo bylo založeno již 20. dubna 1950. V roce 1961 bylo v Rohli 572 obyvatel, asi o stovku méně než v roce 1950.

Dnes
Od devadesátých let minulého století se v Rohli nic příliš zásadního nezměnilo. V roce 1999 byla nad obcí vybudována přehradní nádrž. Vzhledem k poloze Rohle a její vzdálenosti od nejbližších průmyslových center se zde moc nových domů nestaví, místní obyvatele trápí dopravní obslužnost. V současné době probíhá II. etapa výstavby cyklostezky Bradlo – Kladské sedlo, která povede právě přes Rohli. Obec má 690 obyvatel. Martin Kulhánek,

čerpáno z : Bartoš, Ovečka, Spurný: Rohle, historie a současnost

Zdroj: ityden.cz (21.12.2008)