Historie obce Třeština, bývalý politický okres Zábřeh.

Historie obce

Třeština, bývalý politický okres Zábřeh

Na pokraji rozsáhlých luk a hájů levého břehu řeky Moravy se ve výši 260 metrů nad mořem nachází 545 hektarů katastru obce Třeština. Její jméno je patrně odvozeno od staročeského trst či trešč, což znamená třtinu nebo taky rákos. Značně zamokřené pozemky a časté záplavy dávaly této rostlině sice dobré podmínky k růstu - méně dobré však bylo toto okolí pro zdejší obyvatele, kteří se museli vodě bránit soustavou hrází a kanálů. Rozsáhlé odvodňovací práce zde byly zahájeny již koncem minulého století.

Zemědělský charakter Třeštiny nám stvrzuje i pohled na její staré pečetidlo, kde vidíme radlici a nad ní tři hvězdy. Pozemkové knihy jsou vedeny od roku 1609 a vůbec první písemná zmínka o obci je z roku 1353 kdy zde byla majetkově zainteresována jistá paní Bolka z Otaslavic. Další majetkové poměry jsou až do roku 1848 velmi složité a nepřehledné. Za sedmileté války byla ves vypleněna Prušáky a brzy poté byla stižena několika velkými požáry. Ve zdejší škole se vyučovalo už od roku 1830 na místě obecní kovárny a prvním učitelem byl František Šula. Roku 1895 si v Třeštině zřídili zemědělskou družstevní mlékárnu.

Na přelomu století byla v nedalekých Hájích postavena podnikatelem Plhákem vodní elektrárna, která zavedla novinku nadzemního vedení elektrického proudu. Obec Třeština se tak stala patrně první elektrifikovanou obcí Rakousko-Uherska a předstihla v tomto směru nejen Prahu ale i Vídeň.

Farou náležela Třeština pod Dubicko až do té doby, kdy byla zdejší kaple svatého Antoníčka Padovánského přestavěna roku 1860 na kostel. Za dvacet let nato byl tento kostel povýšen na kostel farní. Typické lidové stavby severní Hané svědčící o pracovitosti a zámožnosti místních občanů jsou budovy čísel popisných 2, 23 a 33. Monumentální pomník vojákům padlým na nejrůznějších frontách první světové války zhotovil sochař Vojtěch Sucharda v

roce 1922. V Třeštině se narodil významný vlastivědný spisovatel severní Moravy František Poštulka.

Po Mnichovu byla tato ryze česká obec začleněna do Německé říše a po skončení války zde nenastaly problémy s vysídlováním německých spoluobyvatel. Jednotné zemědělské družstvo bylo založeno až po několika neúspěšných pokusech v letech 1950, 1952 a 1955. V roce 1975 bylo toto družstvo spojeno s JZD Úsovsko se sídlem v Klopině.

V roce 1980 se Třeština spojila, nebo jak se tehdy říkávalo, integrovala s Mohelnicí, ale

po společenských změnách devadesátých let se opět osamostatnila. Dnes žije v Třeštině více než 350 obyvatel v 96 domech.

Třeština - letopisy

1353 - první dochovaná písemná zmínka o Třeštině

1411 - Třeština a Bohuslavice podléhají městskému soudu v Zábřeze

1480 - žaloval Markvart ze Zvole Jana Tunkla, že mu okradl jeho lidi v Třeštině

1516 - Třeština je uváděna v zábřežském panství

1565 - Třeština byla osvobozena od daně odúmrti

1585 - v Třeštině je 23 sedláků s vykoupenými robotami, tři zahradníci a tři chalupníci

1609 - od tohoto roku jsou vedeny pozemkové knihy

1637 - v obci je 28 domů

1754 - obec vyhořela

1756 - za sedmileté války byla Třeština vydrancována Prušáky

1830 - obec si na místě staré kovárny postavila školu

1848 - Třeština přestává být součástí zábřežského panství

1866 - kaple Antonína Padovánského přebudována na kostel

1882 - ustanovena samostatná farnost třeštinská

1895 - zřízena zemědělská družstevní mlékárna

1900 - 382 obyvatel žije v 50 domech

1901 - staví se první venkovní el. vedení a zahájena elektrifikace severní Moravy

1922 - v Háji postavena zcela nová elektrárna, která je dodnes v činnosti

1945 - hajská elektrárna byla znárodněna

1950 - 328 obyvatel žije v 86 domech

1955 - na třetí pokus se podařilo založit JZD

1975 - JZD se spojuje s se zemědělským družstvem Úsovsko se sídlem v Klopině

1977 - v obci je zrušena škola

1980 - Třeština je spojena s Mohelnicí

1990 - Třeština se opět osamostatňuje

Podnikání a řemesla v Třeštině ve 30. letech 20. století

Zemědělské a živnostenské družstvo pro vedení a zužitkování elektrické síly pro Třeštinu a Stavenici s.r.o. * Spořitelní a záloženský spolek v Třeštině s.r.o. * Odvodňovací družstvo pro Třeštinu a okolí * Rolnické mlékařské družstvo v Třeštině s.r.o. * Elektrárna - Radomír a Karel Plhákovi * Mlýn - Radomír a Karel Plhákovi * Pila - Radomír a Karel Plhákovi * Hostinec - Hynek Hykrda * Hostinec a trafika - Antonín Navrátil * Kovář - Jan Martinů * Kovář - Hynek Poštulka * Krejčí - Filip Jílek * Krejčí - Josef Vachutka * Řezník - Adolf Kupka * Smíšené zboží - Josef Drlík * Smíšené zboží - Jan Chovančík * Zahradnictví - Karel Merta * Zámečník - Jan Vašíček ml.

Zdroj: Mohelnický zpravodaj 11.2004

TŘEŠTINA A MÍSTNÍ ČÁST HÁJ

Vesnice leží 255-277 metrů nad mořem v mírně zvlněné krajině v jižním cípu Mohelnické brázdy při potůčku neuváděného jména vlévajícím se z levé strany do řeky Moravy.

Místo, kde se nyní obec nachází, úrodná niva řeky Moravy, bylo díky své poloze osídlováno již v prehistorické době. Na pravém břehu řeky Moravy byla dle archeologických výzkumů rozsáhlá osada již v mladší době kamenné (2000 let př.n.l). Dále zde bylo nalezeno pohřebiště z bronzové doby kultury lužické (přibližně 1300-500 př.n.l) a mnoho bronzových předmětů.

Název obce připomíná, že ves byla ve středověku obklopena řekou Moravou, která se zde rozlévala do mokřad, které skýtaly výborné podmínky k růstu rákosí, staročesky třešti. První zmínka v písemných pramenech pochází z roku 1353. Jednotlivé části Třeštiny byly v držení mnoha různých vlastníků z řad drobné šlechty až do 15. století, kdy se stala součástí zábřežského panství. V století 17. přešlo panství do rukou Ladislava Velena ze Žerotína. Ten byl jedním z moravských vůdců stavovského povstání a po porážce na Bílé Hoře musel uprchnout do ciziny. Jeho rozsáhlé panství získal při konfiskaci kníže Karel z Lichtenštejna a v majetku rodu lichtenštejnů zůstala Třeština až do roku 1848.

Na přelomu století se Třeština výrazně zapsala do českých dějin techniky. V 90. letech 19. století se Hubert Plhák majitel mlýna v Háji rozhodl zřídit elektrárnu, která by dodávala energii mlýnským strojům. Nakoupil dvě dynama, které uvedl do provozu, avšak roku 1898 mlýn vyhořel a oheň zničil dynama i mlýnské stroje. Jeho finanční prostředky stačily pouze na novou výstavbu mlýna, a nemohl zakopit nové elektrárenské vybavení. Protože však již předtím prokázal jaké výhody elektřina jeho přinášela, přesvědčil spolu se svými přáteli vedení zdejšího mlékařského družstva, aby se podílelo na realizaci Plhákových plánů. Roku 1901 v Háji vzniká První moravská zemědělská elektrárna, vůbec první v Rakousko-uherské monarchii, jež pomocí nadzemního vedení elektrifikovala okolní vsi.

Na dílo Huberta Plháka navázal jeho syn Karel, který v Háji roku 1922 dal postavit novou, samostatnou vodní elektrárnu. Stavby se na doporučení Plhákovy manželky Ellen ujali talentovaní žáci architekta Jana Kotěry a vybudovali zde jeden ze skvostů moderní architektury.

Zdroj: www.mestaobce.cz/trestina

Zemědělský charakter Třeštiny nám stvrzuje i pohled na její staré pečetidlo, kde vidíme radlici a nad ní tři hvězdy. Pozemkové knihy jsou vedeny od roku 1609 a vůbec první písemná zmínka o obci je z roku 1353 kdy zde byla majetkově zainteresována jistá paní Bolka z Otaslavic. Další majetkové poměry jsou až do roku 1848 velmi složité a nepřehledné. Za sedmileté války byla ves vypleněna Prušáky a brzy poté byla stižena několika velkými požáry. Ve zdejší škole se vyučovalo už od roku 1830 na místě obecní kovárny a prvním učitelem byl Franišek Šula. Roku 1895 si v Třeštině zřídili zemědělskou družstevní mlékárnu.

Ve třicátých letech 20. století bylo v Třeštině Zemědělské a živnostenské družstvo pro vedení a zužitkování elektrické síly pro Třeštinu a Stavenici s.r.o., působil zde Spořitelní a záloženský spolek v Třeštině s.r.o., Odvodňovací družstvo pro Třeštinu a okolí a Rolnické mlékařské družstvo v Třeštině s.r.o. Radomíru a Karlu Plhákovým patřila elektrárna, mlýn a pila. Dva hostince v obci vlastnili Hynek Hykrda a Antonín Navrátil, kovářství měli Jan Martinů a Hynek Poštulka a krejčovské dílny Filip Jílek a Josef Vachutka. Majitel řeznictví byl Adolf Kupka, dva obchody se smíšeným zbožím vedli Josef Drlík a Jan Chovančík, zahradnictví patřilo Karlu Mertovi a zámečnictví Janu Vašíčkovi.

V roce 1980 se Třeština spojila, nebo jak se tehdy říkávalo, integrovala s Mohelnicí, ale

po společenských změnách devadesátých let se opět osamostatnila. Dnes žije v Třeštině více než 350 obyvatel v 96 domech.

Zdroj: www.mu-mohelnice.cz