|
Radnice Polička, politický okres Polička |
|
Nejstarší radnice v Čechách. První
pokus o výstavbu radnice máme dobře doložen v Praze. Větší Město pražské mělo
už v polovině 13. století rozvinutou správu a samosprávu. Ta se scházela v
rychtě a pak v domě některého konšela, shromáždění celé obce se odehrávalo v
kostele sv. Mikuláše. Obec Většího Města pražského požádala roku 1296 krále
Václava II. O povolení ustanovení městského písaře a koupi domu k radnímu
účelu, neboť město „musí často s hanbou vyslechnout poznámky od šlechticů i
měšťanů, kteří Prahu navštíví, že nemá dům radní, jaký ostatní hlavní města
již delší dobu mají a v němž by se projednávaly obecní záležitosti. Takto
musí městská rada hledat ke svým schůzkám každodenně jiné místo.“[9]
Návrh byl zamítnut. Datování poličské radnice
Polička byla po polovině 14. století prosperujícím a zámožným královským
věnným městem. I když nám chybějí písemné prameny, dostatečně výmluvné jsou
doklady stavební aktivity té doby – kamenné městské opevnění, novostavba
kostela sv. Jakuba, dláždění města a také výstavba radnice jako sídla městské
samosprávy.
Dobroslav Líbal datoval v roce
1988 klenbu v prvním patře věže radnice do doby po polovině 14. století.
Archeologický průzkum v roce 1990 odhalil v interiéru věže původní povrch
náměstí, bez stop dláždění. Jan Sommer (2004) upozorňuje na obtížnost datování
architektonických článků, připouští možnost, že žebra klenby, která jsou
příbuzná s lucemburskou architekturou, by mohla být z doby po roce 1360, ale
mohla by být i mladší. S opatrností zařazuje vznik konzol do let 1390 – 1410,
spíše však do doby kolem roku 1450. Zda je klenba současná s konzolami, nelze
nyní bezpečně rozhodnout. Jak je tedy zřejmé, bezpečné doklady pro datování
radnice nemáme. Výstavba radnice mohla probíhat po polovině 14. století, ale
i v celém průběhu 2. poloviny tohoto století. Vyloučeno není ani mladší
vložení klenby či konzol.
Za nejstarší písemnou zprávu o radnici byl považován zápis z roku 1472
v městské knize: „tu jest slíbil proti našemu zámku a našim lidem nebýti“.[10] Nejnovější výklad termínu „zámek“ v
českém prostředí 15. století však ukazuje spíše na vyjádření pojmu opevněného
města. Nejstarší známý zápis o radnici je až z roku 1547. Podoba gotické radnice
Stavebně historický průzkum provedený Státním ústavem pro rekonstrukci
památkových měst a objektů v Praze v roce 1975 přinesl řadu nových poznatků,
ale mylně situoval radniční budovu severně od věže. Až stavebně historický
průzkum muzea z let 1986 – 1993 a objev nejstaršího vyobrazení města v roce
1986 přinesl základní a nové informace. V roce 1990 byl proveden
archeologický průzkum, který přispěl k dataci radnice a navíc vyvrátil
romantické názory, že do radniční věže ústily chodby z měšťanských domů.
Okázalá stavba mohla mít vzor v radnici Staroměstské nebo
malostranské. Její umístění do středu náměstí i její věž dokládají sebevědomí
i finanční možnosti poličského patriciátu. Nevíme, zda v počátcích své
existence měla i funkci kaufhausu. V této
souvislosti je zajímavá, leč písemnosti pro 14. a 15. století nedoložená,
funkce nárožní parcely čp. 112 (dnešní muzeum), kde
před r. 1613 byly prodejní kotce. Radniční věž
Radnice stála ve středu náměstí, radniční budova měla v severozápadním
nároží hranolovou věž, která se dochovala a můžeme ji dobře rekonstruovat.
Věž má čtvercový půdorys o stranách 6x 6,5 m a síle stěn v přízemí a prvním
patře cca 1,7 m. Stavba z pečlivě rovnané místní lomové opuky měla nároží
zpevněné pískovcovými kvádry, které však měly pouze technické poslání, před
ostatní zdivo nepředstupovaly a byly omítnuty. Stavba radnice byla zahájena v roce
1734 nebo 1739, ještě v roce 1743 je doložena práce na venkovním lešení a ke
zprovoznění došlo roku 1744. Na fasádě nad okny přízemí i druhého
patra jsou mušle, okna prvního – hlavního – patra jsou zdobena nejhonosněji.
Pod dynamicky zvlněnými nadokenními římsami jsou v bohatém štukovém dekoru umístěny
individuálně pojaté busty a masky – busty portrétního a masky karikaturního
charakteru. Busta v ose východního průčelí představuje – s ohledem na
vavřínový věnec – idealizovanou podobiznu císařovny. Nepůjde však o Marii
Terezii, ale o císařovnu vdovu Alžbětu Kristinu, která jako královna vdova
užívala důchodu z královského věnného města Poličky a zároveň mu byla
vrchností. V ose západního průčelí je jediná zvířecí maska – hlava jelena. Má
vztah k pranýři, který stával dole. Busty jsou na každé stěně v páru, dále je
v tomto patře šestnáct masek. V druhém patře je na východní a západní stěně
celkem deset masek divadelního charakteru. V přízemí na tumbovitých
hlavicích pilastrů je dvacet masek hrubých výrazů. Další maska je pod
městským znakem v tampanonu, další nad bývalým
pranýřem a tři jsou provedeny v kamenném portálu – celkem je tedy na fasádě
61 individuálních masek a bust. Jejich ikonografický program neznáme. Neznáme
ani jejich autora, přesto jde o rozsáhlý soubor vynikající barokní plastiky.
Radnice byla dokončena roku 1744. Jejím severozápadním nárožím
prochází z 1. do 2. Patra kaple sv. Františka Xaverského, vysvěcená roku 1751.
Obraz hlavního oltáře představuje světce, jak křtí pohanskou královnu. Po
bocích stojí sochy sv. Ignáce z Loyoly a sv.
Františka Borgiáše – je tak představena trojice
jezuitských světců. V Poličce neměli jezuité sídlo a lze se tedy domnívat, že
v zasvěcení kaple měšťané vyjádřili svoji neochvějnou katolickou víru a
odhodlání podporovat misijní činnost na svém panství, kde žilo množství
tajných evangelíků. Autorství soch je připisováno, ovšem bez archivního
doložení, Řehoři Thénymu. K výzdobě oltáře náleží
dále dva velcí andělé, skupina andílků a Duch svatý.
V bočním výklenku je nevelká dřevořezba skupiny Kalvárie, od Jiřího
Pacáka z doby kolem roku 1730. Tato dynamicky pojatá skupina je známá v řadě
variant a můžeme se domnívat, že tyto drobné skupiny byly ve své době
oblíbené a hojněji dodávané. Zdroj:
http://is.muni.cz/th/146333/ff_b/Bakalarska_prace_2.txt Denisa Pletichová,
Architektura v Poličce, Bakalářská diplomová práce (5.9.2013) |
|
|
|
|
|
Aktualizace
2.9.2013 |