Kód CZ Malá
Strana
Kostely,
kláštery a kaple Kostel Mistra Jana Husa Karmelitská ulice čp.
545 Komenda řádu Maltézských rytířů Velkopřevorské
náměstí 485/4, 488/5, 608/5a, 489/6, Lázeňská 287/4, (482/5?), 485/2,
Hroznová 489/3. Areál kláštera, který byl v této lokalitě založen roku 1158
za podpory krále Václava I. pro řád špitálních bratří sv. Jana Křtitele
Jeruzalémského z Rhodu a Malty (johanitů či později tzv. maltézských rytířů).
Původní johanitský areál byl mnohem rozsáhlejší (viz úsek románské zdi v
severní hraniční stěně při č.p. 286, byly tu pravděpodobně hospodářské objekty a
špitál). Po nějaký čas patřil k areálu kláštera i mlýn u Čertovky,
o jehož držení vedl řád dlouholeté spory s malostranskou obcí. ·
konvent a
převorství č.p. 287 (Lázeňská 287/4), parc.
241, vystavěn na místě tzv. Talmberkovského domu ·
Velkopřevorský
palác (Velkopřevorské náměstí 485/4, Lázeňská 485/2), parc. 248 ·
Maltézská
zahrada, parc. 242, 250, 251, 252/2, 252/3 ·
domek
(Velkopřevorské náměstí 488/5), parc. 252/1 (domek
v MonumNetu nebyl zmíněn v seznamu č.p.,
ale jen v seznamu parcel) ·
Velkopřevorský
mlýn, původně Štěpánovský mlýn (Velkopřevorské
náměstí 489/6, Hroznová 489/3), parc. 255/1 mlýn
(Velkopřevorské náměstí 608/5a), parc. 255/3 Kostel P. Marie pod řetězem klášterní kostel řádu maltézských rytířů Velkopřevorský palác Barokně upravená stavba románských základů. Zdivo 2.pol. 12.st. ve V křídle dochováno do výše
kordonové římsy, v J a Z části jen zbytky. Přestavby po r. 1420, 1610, poč 18. st.(Carlo
Lurago, po 1725 Bartolomeo
Scotti), k objektu náleží rozsáhlá zahrada. Velkopřevorský mlýn Obdélná budova renesančního dvoupatrového mlýna
stojí na břehu Čertovky. Jeho S část s mansardovou
střechou je pozdně barokně přestavěna. Stavba stojí na vysokém kamenné soklu. Interiér je novodobě upraven. Klášter karmelitánů Karmelitská 528/1 (nyní Ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy) s kostelem Panny Marie Vítězné: ·
brána,
(plocha severně od kostela), parc. 386/1 ·
bývalá
poustevna (Karmelitská 628/9a), parc. 386/2,
severozápadní roh areálu ·
kostel
Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského,
parc. 382 ·
terasa se
schodištěm před kostelem, parc. 385 ·
parc. 383
(dvůr mezi kostelem, farou a klášterem) ·
fara
(Karmelitská 385/9), parc. 384 ·
klášter
(Karmelitská 529/5 a 7), parc. 380 ·
parc. 378
nádvoří mezi školou a klášterem ·
býv.
Malostranská škola (Karmelitská 528/1 a 3), parc.
377 ·
parc. 379 bez
staveb (za domem Hellichova 392/20) ·
dům Hellichova 392/20, parc. 367 Kostel P. Marie Vítězné a sv. Antonína Paduánského U Jezulátka Klášter kajetánů Zámecké
schody 192/5Klášter theatinů/kajetánů (Malá
Strana) ·
klášter čp. 192, dvůr, ohradní zeď s branou ·
dům čp. 215 ·
zahrada (Kajetánské
terasy), parc. 503, 504, 505, 507, 508, 509, 510,
511, 512, 513 ·
terasová
zahrádka, parc. 501 ·
bývalý kostel
Panny Marie Einsiedelnské, socha sv. Václava,
sousoší Piety, parc. 506 ·
Kostel
Panny Marie Matky ustavičné pomoci (U kajetánů),
kaple, zvonice, parc. 516 ·
přístupová
cesta, ohradní zeď s brankou, parc. 515 ·
boční
kaple, oválné schodiště, parc. 517 Kostel P. Marie Matky ustavičné pomoci U Kajetánů Kostel sv. Jana Křtitele Na prádle Říční ul. Malostranský špitál a
kostel sv. Jana Křtitele Na Prádle. Původně románský kostel osady Újezd se
hřbitovem, v roce 1661 zřízena v jeho sousedství jednopatrová raně barokní
budova špitálu. Kostel z doby kolem roku 1240, následně byl koncem 13.
století přestavěn. Zbytky maleb z 2. poloviny 14. století. [Kostel sv. Jana Křtitele] v Oboře – Šporkova
čp. 322, původně ves Obora Klášter bosých karmelitek Zdroj C) Josefská
43/4, Klášter karmelitek s kostelem svatého Josefa. Raně barokní klášter
byl vybudován mezi lety 1663–1671 podle návrhu Carla
Luraga na místě opevněného biskupského dvora a
několika měšťanských domů. Složitě diponovaný
soubor budov volně navázaných na kostel. Jihovýchodně od kostela leží
kvadratura spojená galerií s dalším křídlem na půdoryse L ubíhajícím šikmo k
severovýchodu. K této části se ze severu připojují mladší objekty svírající s
barokním křídlem obdélný dvůr (Ministerstvo financí). Ze západu se ke
kvadratuře připojuje neobarokní dům postavený v
letech 1907–1909 B. Fleischingerem. ·
klášter č.p.
43, parc. 147/1: blok u Letenské ulice a blok
jižně od kostela (Letenská 43/21, U lužického semináře 43/17) ·
klášter č.p.
43, parc. 147/2: křídlo u Josefské ulice
(Josefská 43/4), ·
kostel
svatého Josefa, parc. 150, ·
prostranství
před kostelem, parc. 151 (MonumNet
uvádí kostel na parcele 151) ·
Vojanovy
sady, ohradní zeď, parc. 137/1, 137/2, 137/3,
148 ·
kaple sv.
Eliáše, parc. 135, , ve
Vojanových sadech, u Dražického nám. ·
kaple sv.
Terezie z Avily, parc.
136, ve Vojanových sadech, střed. Vybudována jako centrální stavba v
první polovině 18. století. Objekt na půdorysu čtverce s vyžlabenými
rohy. ·
gloriet, parc. 138, , v severním
rohu Vojanových sadů. Drobná centrální polygonální barokní stavba, vybudovaná
snad na počátku 18. století. Situována v severovýchodním rohu zahrady při
arkádové ohradní zdi. ·
výklenková
kaple sv. Jana Nepomuckého, parc. 134, u zdi
u ulice U lužického semináře Kostel sv. Josefa … Kostel sv. Karla Boromejského Vlašská (kostel nemocnice sester boromejek) Klášter dominikánů Karmelitská
387/6, Harantova 387/1, Karmelitská 388/2+4, Újezd 388/50, Hellichova 388/10, Nebovidská
459/1+3, Hellichova 459/8, ,
původně magdalenitek, s
bývalým kostelem svaté Máří Magdalény. V letech 1315–1620 klášter bílých
magdalenistek při starším kostele sv. Maří
Magdaleny. Bývalý středověký kostel svaté Maří
Magdalény byl přestavěný po roce 1604 (1626?) dominikány
a obestavěný řeholními budovami během 17. století. Do dnešní podoby přestavěn
po zrušení kláštera roku 1787 (1784?) a znovu kolem roku 1830. Areál tvořící
ucelený komplex budov bývalého kláštera dominikánů (celý blok mezi ulicemi
Újezd, Harantova, Nebovidská a Hellichova)
se zachovalými zbytky románského kostela sv. Maří Magdalény v terénu pod č.p.
387, který tak vymezuje středověkou situaci komunikací v okolí kostela. Kostel sv. Máří Magdalény dříve kostel dominikánského kláštera dnes sídlo
Českého muzea hudby Kostel sv. Martina Sněmovní čp. 176 Kostel sv. Matěje Jánský vršek čp.
323 [Kostel sv. Michala] Sněmovní čp.
171 (zaniklý) Jezuitský klášter Malostranské
náměstí 2/25,, s kostelem sv. Mikuláše a
zvonicí Kostel sv. Mikuláše … Kostel sv. Petra bývalá ves Rybáře Kostel sv. Prokopa Prokopská čp.
625 Klášter augustiniánů eremitů Zdroj C) Letenská 28/22,. Klášter byl založen Václavem II. na
místě starší stavby. Vrcholu svého významu dosáhl v druhé polovině 14.
století. Během husitských válek byl částečně pobořen. Původně rozsáhlé
pozemky patřící klášteru byly rozprodány po požáru Malé Strany. V nové
reprezentativní podobě byl obnoven v období baroka (K. I. Dienzenhofer,
V. V. Reiner). Gotická novostavba byla upravená
zásadním způsobem pozdně renesančně v letech 1603–1637 a raně barokně v
letech 1665–1666.. Rozsáhlý stavební komplex na
středověkých základech s ambitem s gotickými opěráky na východní straně.
Objekt upravován renesančně a barokně. ·
pivovar
(Letenská 33/12), parc. 101/1. Vznikl přestavbou
pozdně gotického objektu, barokně a klasicistně upravený. V objektu je
dvoupodlažní grotta, která bývala součástí Valdštejnské zahrady. Kostel sv. Tomáše kostel augustiniánského kláštera. Trojlodní kostel výrazně
hloubkového půdorysu na gotické dispozici s hlubokým presbytářem, kupolí,
severní věží a výrazně členěnou barokní fasádou. Sochařská a malířská výzdoba
pochází z dílen předních barokních umělců. [Rotunda sv. Václava] (zaniklá), na jeho místě dnes stojí někdejší
Profesní dům jezuitů Kostel sv. Vavřince Zdroj C) v Petřínských sadech. Původní
románská jednolodní stavba zachovaná ve východní části dnešní barokní stavby
vznikající mezi letech 1739–1745 za vedení Ignáce Palliardiho
st. Kostel sv. Vavřince v Nebovidech,
Hellichova čp. 553 Kaple Božího hrobu Petřínské sady, součást křížové cesty Kaple Jezulátka Zdroj C) Seminářská zahrada. Kaple v Seminářské
zahradě, oválného půdorysu, neznámého zasvěcení (původně snad sv. Ludvíka),
která náležela ke klášteru bosých karmelitánů. Pravděpodobně byla vystavěna v
první polovině 18. století, mohla však být upravena ze starší stavby. Podle
některých hypotéz vznikla přebudováním kaple Jezulátka zmiňované v roce 1659.
František Ekert zmiňuje poustevnu s kaplí
Jezulátka, kterou měla údajně vybudovat Alžběta, hraběnka Oppersdorfová,
již v roce 1659. První jistý časový údaj však je až rok 1769, kdy byla
zachycena na Huberově prospektu. Po převedení
zahrady do majetku arcibiskupského semináře sloužila snad jako astronomická
observatoř, její využití „k úkolům vědeckým“ bylo uváděno ještě v roce 1903.
Rekonstruována v 90. letech 20. století a po roce 2005. Dvojic okenních
otvorů, zvoncovitou prejzovou střechu ukončuje polygonální lucerna s řadou
drobných okének. Kaple Kalvárie Petřínské sady, součást křížové cesty Kaple Křížové cesty Zdroj C) Pilát odsuzuje Ježíše k smrti. Donátor kaple: biskup
litoměřický Bartoloměj Hille. Ježíš bere na sebe kříž. Donátor kaple: biskup
královéhradecký Karel Hanl. Ježíš pod křížem klesá. Donátor kaple: opat kláštera
Benediktinů v Břevnově Placid Beneš. Ježíš se setká s milou matkou svou. Donátor kaple:
arcibiskup pražský hrabě Ondřej Skarbek Ankwicz. Šimon Cyrenský pomáhá Ježíši
kříž nést. Donátor kaple: kníže Ferdinand z Lobkowicz. Veronika podává Ježíši roucho. Donátor kaple: stavovský
výbor království Českého. Ježíš podruhé pod
křížem klesá. Donátor kaple: opat kláštera premonstrátů v Teplé Adolf Koppmann. Ježíš potřetí pod křížem klesá. Donátor kaple: probošt
kapitoly Svatovítské Jan Medlin. Ježíše svlékají s
roucha. Donátor kaple: obec Královského hlavního města Prahy. Ježíše přibíjejí na kříž. Donátor kaple: obec
Královského hlavního města Prahy. Ježíš na kříži umírá. Donátor kaple: obec Královského
hlavního města Prahy. Tělo Ježíšovo
kladou do hrobu. Donátor kaple: Kristián hrabě Waldštejn. Kostel P. Marie a sv. Karla Boromejského Vlašská čp. 335
(Vlašský špitál) [Kaple P. Marie Einsiedelnské] (zaniklý) rampa Pražského hradu, na vrcholu
Kajetánských teras Poslanecké sněmovny ve Šternberském
paláci Šporkova čp. 321 (na Jánském vršku) |
Politický okres Hlavní město Praha |
|||