Kód CZ
Malá
Strana
Paláce významné
budovy
Kostely, kláštery a kaple>>
Sochy a kříže >>
Památníky
>>
Měšťanské a činžovní domy >>
Zahrady >>
Jezuitský letohrádek a kovárna Zdroj C)
Hellichova 464/2,. Areál
tvoří dva solitérní objekty, značně od sebe vzdálené. Zahradní letohrádek u Čertovky, postavený jezuity jako raně barokní novostavba,
a obytný dům u silnice, který má renesanční jádro. Zahrada s původním lustahusem připadla roku 1637 jezuitům, kteří zde před
rokem 1685 vystavěli letohrádek. Domeček, tvořící jádro nynějšího uličního
objektu, byl zbudován v letech 1613–1617. Oba objekty pak prošly mnoha pozdně
barokními, klasicistními a novodobými úpravami. Pro špatný stav mělo dojít
roku 1949 ke zbourání uliční budovy (práce již byly zahájeny), ale nakonec
byl objekt v letech 1953–1954 opraven podle projektu ing. arch. Rudolfa
Ječného z roku 1952, obnova zahradního letohrádku proběhla v roce 1956. Znovu
byl barbarsky takřka zničen při rekonstrukci, prováděné Průmstavem
Praha n. p. po roce 1974 pro Fakultu tělesné výchlovy
a sportu UK.
·
č.p. 464, západní objekt, bývalá kovárna
·
č.p. 634, východní objekt, bývalý
letohrádek, dnes divadlo Kampa
·
zahrada
Auersperský palác
Valdštejnské
náměstí 16/1, Měšťanský dům:, Clary-Aldringenský palác
Bretfeldovský palác
Nerudova
240/33palác Bretfeldský, U léta a zimy
Buquoyský palác Zdroj C)
Velkopřevorské
náměstí 486/2,: dříve Valdštejnský, pak Hrzánský Rozlehlý barokní palác o několika křídlech a
třech vnitřních dvorech vznikl postupnou přestavbou tří starších domů. Po
roce 1729 postaveno hlavní křídlo a po roce 1735 rozšíření o trakty do Nosticovy ulice. V roce 1860 upraveny interiéry ve slohu
druhého baroka a roku 1896 přestavěno zadní křídlo Josefem Schulzem. K
objektu v roku 1816 připojen dům č.p. 484, tzv. Malý Buquoyský
palác, s renesančním jádrem. Současný vzhled vznikl v rámci úprav provedených
dle Johanna Georga Aichbauera (snad s podílem K. I. Dietzenhofera)
po roce 1736. Palác zaujímá rozlehlý areál mezi Velkopřevorským náměstím a
jižní stranou Maltézského náměstí, které přechází po krátkém úseku Nostické
ulice do bezejmenné uličky. Hlavní budova po západní straně uzavírá malý
dvůr, dvěma risality vystupuje proti Nostickému
paláci a ve zmíněné uličce, vymezené ohradní zdí paláce se dvěma branami, je
ještě doplněna přízemní budovou s podkrovním patrem. Hlavní vstupní průčelí,
před nímž stojí řada kamenných sloupků k uvazování koní, se svou kulisou
(které jen z poloviny odpovídá vlastní hmota paláce) obrací do
Velkopřevorského náměstí. Je rytmizováno bočními a širokým středním risalitem v poměru 2+3+4+3+2 osy; vjezdy se však objevují
uprostřed spojovacích křídel, nikoliv v risalitech,
které po stranách ukončuje polopatro, uprostřed pak široký trojúhelný štít.
Bylandt-Rheidtovský
palác
Sněmovní
171/13Palác Bylandt-Rheidtovský
(Harbouval-Chamaré),
Palác Schützenů:
·
palác, parc. 581
·
zahrada
vč. arch. částí (terasy se soch. výzdobou,
schodiště, ohradní zeď s kašnou I a sousoším), kašna II, studna, parc. 582
Černínský palác
Sněmovní
174/7
Fürstenberský palác Zdroj C)
Valdštejnská
153/8. Rozlehlý reprezentativní palác v zásadě o třech křídlech a
spojovací galerii při ulici. Objekt vznikl postupnými přístavbami k renesanční
stavbě z období kolem roku 1600. Dnešní vzhled je převážně ze 40. Let 18.
Století. Palác stojí na pozemku bývalých vinic svatojiřského kláštera.
·
palác,
hospodářské budovy, brána, parc. 630
·
kašna s pískovcovou
postavou Neptuna na jižním konci osy zahrady, parc.
629
·
kašna s kovovou
sochou chlapce s labutí, ve východní části parteru zahrady, parc. 629
·
ohrazení, parc. 629
·
skleník, parc. 628
·
zahrada vč.
Architektonických prvků (schodiště, terasy, ohrazení), parc.
627. Terasová zahrada italského typu barokního původu s krajinářsky
přeměněným parterem ve spodní rovinné části (upraven 1860 na romantický
park). Terasová část je orientována ke střední ose a završena altánem v nejvyšším
místě (sklonek 18. Století).
·
zahradní
pavilon, parc. 626
Grömlingovský palác Zdroj C)
Malostranské
náměstí 5/28, Měšťanský dům u Kamenného stolu, U raka, Malostranská kavárna -
Café Radetzky. Dům palácového typu vyrůstal na
parcele původních pěti samostatných měšťanských domů, jejichž konstrukce byly
zčásti pojaty i do dnešní budovy, ty s označením byly: U zlatého raka, U
bílého rožce, U zlatého prstenu (později pak U zlatého velblouda) a Schmidtovský dům. Do roku 1709 došlo k sjednocení městiště, zatím asi jen komunikačnímu, protože jsou tu
dále popisovány tři samostatné objekty. Nárožní dvoupatrový pozdně barokní
dům ze 70. let 18. století vznikl podle projektu Josefa Jägera
přestavbou starších objektů, zároveň byl objekt zvýšen na třípatrový. Dnes se
jedná v zásadě o čtyřkřídlý objekt. Z roku 1860 pocházejí plány na přeložení
průjezdu. Kavárna v přízemí byla zřízena v roce 1935 podle návrhu J. Mezery.
Budova stojící uprostřed Malostranského náměstí je disponována na půdorysu
písmene L a až na malý světlíkový dvorek, dodatečně zastřešený, využila
stavba plně rozsahu parcely. Uplatňuje se trojicí svých průčelí, z nichž se
podobou odlišuje nejmladší, severní fasáda. Za hlavní fasádu slouží východní
průčelí, Jägerem po roce 1772 doplněné o dvě další
levé sdružené osy, takže vznikla dvoupatrová pětiosá
kompozice s trojosým axiálně umístěným polopatrem podkroví. Na atice jsou
plastiky Ignáce Františka Platzera.
Hrzánský palác Zdroj C)
Velkopřevorské
náměstí 490/1 (Palác Metychů z Čečova).
Původně středověký objekt prošel renesančními přestavbami v letech 1584, 1602
a 1617. Křídlo při Čertovce vzniklo nejspíše v
pozdním baroku, v poslední třetině 18. století. Objekt vznikl během 1.
poloviny 17. století postupným spojením čtyř menších domů ležících na
pozemcích johanitské jurisdikce, někde v místech řádového pivovaru či
špitálu. Tato středověká budova, asi zaniklá za požáru roku 1503, se dodnes
prozrazuje mohutnými konstrukcemi obvodových zdí v jihozápadním nároží
dnešního objektu. Krátké a úzké západní křídlo do ulice a patrně i
uzavírající zeď se vstupní renesanční bránou pochází patrně až z pozdní
renesanční etapy. V roce 1617 bylo k domu připojeno západní stavení (dům byl
zbořen a v roce 1916 nahrazen nepřesnou kopií L. Myslíka).
Před rokem 1675 došlo k větší sjednocující přestavbě všech čtyř domů do
jednoho celku. Někdy kolem roku 1749 došlo k přestavbě křídla nad Čertovkou. Dnes areál, stojící na pokraji zahrady Buquoyského paláce č.p. 486, zaujímá kromě téměř čtvercového takřka solitérního městiště vlastního paláce ještě západní přístavek
obytného domu. Přičleněný jednopatrový dům je novostavbou, která svou pětiosou fasádou evokuje dojem barokního objektu. Ohradní
zeď je patrně pozdně renesanční. Na fasádě pamětní deska narození Josefa
Bohuslava Foerstra.
Hartigovský palác
Malostranské
náměstí 259/12, Měšťanský dům: Senftenberský palác,
Zemský dům, Glauchovský dům
Chotkovský palác Zdroj C)
Hellichova 458/1, Měšťanský dům U zlatého
pelikána, Chotkův palác, Chotkovský
palác, bývalá zahrada na parc. 307. Roku 1803 se
tři převážně barokní domy dostaly do vlastnictví hraběnky Gabriely z Rottenhamu, která je podle návrhu Josefa Zobela nechala přestavět do jediného domu palácové
dispozice. Ve 40. letech 19. století patrně došlo ke sjednocení a klasicistní
úpravě fasády. Dům U zlatého pelikána odpovídal v 17. století východní části
dnešního paláce. Dvoupatrový palác tvoří mohutný podélný a ze tří stran volný
objekt, k němuž přiléhá úzké západní dvorní křídlo. Monumentální pozdně
klasicistní vstupní průčelí probíhá v délce dvaceti okenních os, které jsou
rytmizovány dvojicí vjezdových portálů, prolomených vždy v šesté ose od
kraje. Dnes velvyslanectví Finska a Norska a informační a kulturní centrum
Velvyslanectví Japonska.
Kaiserštejnský palác Zdroj C)
Malostranské
náměstí 37/23, Měšťanský dům. Palác vznikl na základě dvojice středověkých
domů přestavbou Kryštofa Dientzenhofera kolem roku
1700 patrně podle projektu Giovanniho Battisty Alliprandiho. V rocoe 1844 koupila budovu Česká spořitelna, která jej
následně nechala upravit pro své potřeby. Roku 1894 bylo zazděno loubí a
vybudován balkon v průčelí. Rekonstrukce v letech 1977–1981. V přízemí byly
nově obnoveny oblouky loubí. Palácová budova zaujímá hloubkově obdélnou
parcelu, která se schodištním křídlem, spojovací galerií a zadním stavením v
Josefské uzavírá nepravidelný obdélný dvorek. Hlavní budova je od přízemí
úplnou vrcholně barokní novostavbou,zadní objekt si
zachoval renesanční charakter. Čtyři sochy živlů na atice (Oheň, Vzduch,
Voda, Země) vytesal Ottavio Mosto.
Žila zde operní pěvkyně Marie Sittová, později
objekt vlastnila E. Destinová, která má na meziarkádovém pilíři nově pamětní desku.
Kolowratský palác
Sněmovní
177/3
Kolovratský palác Zdroj C)
Valdštejnská
154/10, vznikl přestavbou renesanční stavby do dnešní pozdně barokní podoby
po roce 1776 s podílem I. Palliardiho.
Stavebně i historicky souvisí s palácem č.p. 155 a č.p. 156 (Malý Fürstenberský
palác)
·
palác č.p.
154
·
Kolovratská zahrada včetně terasních a ohradních zdí se
schodišti: v rámci národní kulturní památky parc.
612, 614/1, 614/2, mimo NKP parcely 615, 617, 618, 619
·
kašna
(fontána), parc. 617 (není NKP)
·
zahradní
domek (bývalé č.p. 156?), parc. 616/1 (není NKP)
·
zahradní
nádvoří s plotem
·
parc. 616/2,
616/3, 616/4 (vše pův. parc.
614), součást NKP
Poznámka:
národní kulturní památka
Kounický palác Zdroj C)
Mostecká
277/15, vznikl roku 1775 spojením a přestavbou dvou středověkých domů
(renesančně a barokně přestavěných). Přestavba je dílem Josefa Jägera a Antona Schmidta. Dvoupatrový palác sestává z
hlavní budovy, dvou bočních křídel a zadního stavení. Uliční průčelí patří k
vynikajícím ukázkám stylu na přechodu rokoka a luisézu.
Sochařská výzdoba připisována dílně F. I. Platzera.
Východní křídlo je mladším doplňkem, vzniklo jako spojovací galerie po roce
1773.
Ledebourský palác
Valdštejnské
náměstí 162/3palác, parc. 596
Ledeburská zahrada:
·
sala terrena, socha Dar nebes a země, parc.
596
·
parc. 598
·
zahrada
parterová, kulisová stěna vč. schodiště, kašna a sochy Herkula, parc. 599
·
zahrada
terasová vč. arch. částí (terasy, schodiště, ohr.
zdi), parc. 600
Leslieovský palác
Thunovská 180/14Palác Leslieovský,
Thunovský:
·
palác čp. 180, parc. 567
·
zahradní
domek, parc. 568
·
Hartigovská zahrada vč. arch. částí (tarasní zdi, schodiště), bazén se sochou cheruba, terasa
vč. schodiště, grotty s nikou a sochou Afrodity a kašnou ve stěn, parc. 569
Lichtenštejnský palác Zdroj C)
U Sovových
mlýnů 506/4. V jádru raně barokní stavba byla upravena po roce 1696 patrně za
účasti Giovanniho Battisty
Alliprandiho. Roku 1864 byl palác pozdně
klasicistně upraven a zvýšen o patro. Třípatrová barokní novostavba
hexagonálního půdorysu s obdélným vnitřním dvorem s okosenými rohy,
kvadraticky rustikovaným přízemím vnější fasády. Vstupní tříosá partie s
vrcholně barokní, portálem s polokruhovým vjezdem, nad vstupem klenák
překrytý znakem Lichtensteinů. Nad vstupem balkon.
Lichtenštejnský palác
Malostranské
náměstí 258/13, Palác Lichtenštejnský, zahrada
Lobkovický palác:
·
palác
(Vlašská 347/19), parc. 954
·
Vlašská
346/21, parc. 953/3, skleník parc.
953/2, sala terrena parc. 953/1
·
bývalá
sýpka (Vlašská 341/21a), parc. 951/1
·
zahradní
dům (Vlašská 339/23a), parc. 943, dům je v MonumNetu uveden v rozpisu parcel, ale není uveden v
kolonce čísel popisných
·
dům čp. 344 (Vlašská 344/25), parc.
942
·
domek čp. 343 (Vlašská 343/27), parc.
938
·
parc. 949:
rozpis parcel v MonumNetu uvádí bez staveb, ale dům
345/23 má adresu uvedenou v rubrice čísla popisného
·
dům
Vlašská 340/42 je uveden v rubrice čísel popisných a orientačních v MonumNetu, ale příslušná parcela 987 není uvedena v
rozpisu parcel
·
Lobkovická
zahrada, parc. 933/1, 933/6, 933/8, 934, 935,
936/1, 936/2, 939, 940 (bez staveb – při zdi u Vlašské ulice), 941 (bez
staveb – při zdi u Vlašské ulice), 944/1, 944/2, 945, 946, 947/1, 947/2, 948,
949 (bez staveb – Vlašská 340/42), 950/1, 950/2, 952
·
soubor
soch, parc. 933/1
·
pomník J.
Vrchlického, parc. 933/8,
·
ohradní
zeď, Malá Strana, parc. 933/9, 956, 970/1, 970/2,
972, 977, 978, 979, 984/2, 985, 988, 995, 996, 997, Hradčany, parc. 255/1, 255/2, 255/5, 24, 268/1, 789
·
kaplička, parc. 995
·
plot, parc. 933/9
·
parc. 937 bez
staveb (domek u schodiště nad čp. 343)
Malý Buquoyský palác Zdroj C)
Velkopřevorské
náměstí 484/3, Maltézské náměstí 484/17, parc. 261.
K paláci připojen r.1816 dům čp.
484,zv. Malý Buquoyský
palác, s renesančním jádrem, vzniklý před r. 1600 na parc.
pův.
farské zahrady. Renes. boční štít. Dům přestavěn v 80.letech 18.st.. Od 1816 majetkem Buquoyů.
Malý Fürstenberský palác Zdroj C)
Valdštejnská 155/12 (Černínský dům) vznikl
přestavbou staršího renesančního objektu, který byl mezi tím několikrát
upravován. Současná pozdně barokní podoba pochází z úprav provedených po
roce 1776. Areál stavebně i historicky souvisí s palácem č.p.
154 (Kolovratský palác).
·
palác č.p.
155, národní kulturní památka, parc. 625
·
Malá Fürstenberská zahrada souboru terasních a ohradních
zdí se schodišti, parc. 624
·
baldachýnový
altán (pavilon, rondel) vč. Loggie se sochařskou výzdobou, parc. 623 (Valdštejnská 156/12a)
·
zahrada
vč. Arch. Částí (terasy, schodiště, opěrná ohradní zeď), parc.
621, 622, 623
·
skleníky
(oranžerie 1 a 2), parc. 621
·
pavilon
vyhlídkový, salla terrena
včetně vyhlídkové terasy, parc. 620
·
fontána v jižní
části západní ohradní zdi
Michnovský letohrádek Zdroj C)
U Sovových
mlýnů 134/1Rodinný dům převozníka. Původně renesanční dům byl v raném baroku
přestavěn na letohrádek a klasicistně upraven kolem poloviny 19. století.
Teprve roku 1935 dům získal dnešní popisné číslo. Patrový dům obdélného
půdorysu volně stojící mezi staršími ohradními zdmi. Mělce členěné hlavní
průčelí obráceno směrem k řece, v přízemí čtyřosé,
v patře pětiosé, přičemž okenní osy na sebe zcela
nenavazují.
Michnovský palác Zdroj C)
Újezd
450/40, Palác Michnů z Vacínova, Tyršův dům. V místě nynějšího paláce není doložena
souvislá zástavba, pouze zahrady a hospodářské stavby. Před rokem 1587 zde
vznikla velká předměstská vila, později manýristicky (1644) a pozdněbarokně (1722) upravována. Rekonstrukce a přístavba
nových budov pro Sokol 1922–1926. Areál Michnova paláce, dnes sokolského Tyršova domu, sestává z historických budov někdejšího
renesančního letohrádku, které spolu s ohradní zdí uzavírají předdvoří a dvůr
při Všehrdově ulici, a otevírá se do zahrady (směr
ke Kampě) manýristickou fasádou. K nim bylo připojeno po severní straně
křídlo s tělocvičnou. Starší je budova staré zbrojnice při Všehrdově ulici, nověji ovšem rozšířená.
·
Michnův
palác (později Schwarzenberský) s bývalým areálem
zahrady, č.p. 450
·
Stará
zbrojnice, Všehrdova 449/14
Morzinský palác
Nerudova
256/5s dvorními křídly, zahrada
Musconský palác Zdroj C)
Karmelitská
380/16, Harbuval-Chamaré.
Původně gotická stavba prošla několika přestavbami – pozdně gotickou po roce
1509, renesanční kolem 1590 a raně barokní po roce 1682. Dnešní klasicistní
vzhled stavby pochází z přestavby z roku 1800 podle plánů Josefa Zobela. Zachováno řemeslné vybavení interiérů. Dům je
třípatrový, uliční křídlo s jižním dvorním křídlem a zadním stavením spolu s
vysokou ohradní zdí k č.p. 382 uzavírají poměrně rozlehlý obdélný dvůr. Vysoká
ohradní zeď je členěna nikami a doplněna klasicistní kašnou. Dům byl kdysi
spojen s dnešním č.p. 479 na Maltézském náměstí. Areál tvoří palác a kašna.
Nostický palác Zdroj C)
Nosticova 471/9,: Maltézské náměstí 1
. Raně barokní novostavba
paláce započala kolem roku 1662, snad podle návrhu Francesca
Carattiho. Monumentální stavba se dvěma dvory,
postavená na místě čtyř domů v letech 1658–1660 pro Jana Hartvíka
Nostice. Dnešní vzhled je výsledkem pozdně barokní
úpravy před rokem 1762 (asi Antonín Haffenecker),
později přibyly klasicistní doplňky. Zachovány bohatě zdobené interiéry.
·
Nostický palác (Nosticova
471/9, Maltézské náměstí 471/1, Nebovidská 471/8, Pelclova 471/2), parc. 294
·
bývalá Nostická jízdárna (Nosticova 468/4), parc. 299
·
Nosticova zahrada, plastika dívky s vázou, parc.
298
·
můstek přes Čertovku,
parc. 1082
Oettingenský palác Zdroj
C)
Josefská 34/6, palác Oettingenský,
Lobkovický dům, parc. 149, část parc.
1031. Původně středověký dům během 16. století několikrát přestavovaný získal
dnešní podobu po roce 1723 zřejmě podle návrhu F. M. Kaňky. Šestikřídlá budova na nepravidelném půdoryse. Roku 1887
dostavěno dvoupatrové stavení ve dvoře. V druhé polovině 19. století v budově
sídlilo Malostranské gymnázium. Roku 1927 byl proražen průchod pro pěší v
severní části domu. Tento průchod byl roku 1948 změněn na průjezd, na průchod
byl upraven někdejší domovní průjezd. Palácová stavba vznikla na hloubkové
parcele vedle kostela sv. Tomáše, s jehož oratoriem byla spojena prampouchem ve východní části. K hlavní budově s úzkým
dvorkem patří východně položené barokní stavení (původně stáje) spojené s
hlavní budovou novodobým křídlem. Nová je ohradní zeď vymezující dvůr mezi
trakty.
Palác Kinských
Nerudova 249/15, U zlaté koruny
Palác Lažanských
Karmelitská 377/19, stavební
ředitelství, Okresní soud Praha-západ
Palác
Michny z Vacínova
Újezd
40
Palác pánů z Hradce
Zámecké schody 193/1, Slavatovský palác (MonumNet jej
dříve označoval jako Thunovský palác)
Palác
Schützenů
Sněmovní
13
Palác
Smiřických
Malostranské
náměstí 18
Palác
Straků z Nedabylic
Maltézské
náměstí 14
Palác
Thurn-Taxisů
Letenská
5 a 7
Palác
Turbů
Maltézské
náměstí 6
Pálfyovský palác
Valdštejnská
14
·
palác
·
Pálffyovská zahrada vč. arch. prvků (terasy, schodiště,
ohradní zeď)
·
kryté schodiště, parc. 608, 609
·
fontána s Tritonem, parc. 610
Rohanský palác Zdroj
C)
Karmelitská 386/8,. Původně tři
renesanční měšťanské domy byly v 70. letech 16. století spojeny a přestavěny
Bonifácem Wolmutem, následně byl k domům přidán
ještě čtvrtý dům. V baroku se objekty ještě nakrátko rozdělily, spojeny od
roku 1792. Palác klasicistně upraven na sklonku 18. století Josefem Zobelem, dnešní podoba z let 1838–1841. Od roku 1919 část
paláce pronajímána ministerstvu školství, 1945 palác konfiskován. Rozlehlá
dvoupatrová budova přes dvě nároží leží na obdélné parcele, v zadní části
lehce lichoběžníkově zúžené. Budovy uzavírají dvojici dvorů, předělených
středním křídlem. Průčelní fasáda o devíti osách má přísně symetrickou
kompozici se střední trojosou risalitovou částí,
jejíž členění obstarává čtveřice kolosálních sloupů s korintskými hlavicemi,
kde v místě abakového květu se nalézá korunka. Zajímavým prvkem je vložené
střední křídlo, pocházející s největší pravděpodobností z pozdně barokní
přestavby (před rokem 1787). Nejvýznamnějším interiérem je tzv. taneční sál,
který se i na vnější fasádě projevuje neobvyklým motivem, syrským oknem.
Velký sál divadla, který probíhal celým uličním traktem při Maltézském náměstí,
zanikl dodatečně vloženými příčkami při úpravách roku 1902, současně byl
zmenšen i sousední oválně disponovaný sál velké jídelny. V budově dnes
sídlí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Schönbornský palác
Tržiště 365/15, (Colloredovský
palác), Schönbornská zahrada:
·
palác čp.
365, parc. 416
·
bývalá jízdárna čp.
351, parc. 438
·
gloriet, parc.
420
·
Schönbornská zahrada, parc. 417, 418, 419,
421, 439
·
schodiště, parc.
418
Sterneggovský palác Zdroj
C)
Lázeňská 289/9 (Thunský palác,
původně dům U Zlaté husy). Původně gotický dům byl v renesanci přebudován, v
17. století proběhla další výrazná úprava, ale dnešní fasáda pochází z druhé
poloviny 18. století. Dům sestává z podélné hlavní budovy, jejíž součástí je
po severní straně někdejší věž johanitského opevnění, a obdélného dvora, za
ním je hospodářské stavení. Zajímavý je útvar se studnou v jižním konci
dvora.
Šelmberský palác
Thunovská 183/18palác Šelmberský (Salmovský)
Šporkův palác
Šporkova 12
Šternberský palác,
Malostranské náměstí 7/19, mostek
nad parc. 1010
Thun-Hohensteinský palác Zdroj
C)
Karmelitská 379/18 Měšťanský dům U černého lva, U tří
zlatých ruk,. Třípatrový barokní dům, doplněný dvoupatrovým bočním a
zadním přízemním křídlem, vznikl v letech 1741–1745 vznikla v místě
nezastavěné plochy a renesanční míčovny z roku 1614 na zahradě někdejší
johanitské komendy. Dům byl později upravován K. Hübschmannem
na přelomu 19. a 20. století a též ve 30. letech 20. století. Dům sestává z
hlavního třípatrového křídla, které si uchovalo barokní vzhled, z novostavby
zadního křídla, vzniklého na místě neklenutých stájí a vozových kolen, a ze
spojovacího třípodlažního křídla, v jehož parteru byly klenuté stáje.
Jednotlivá, výškově odstupňovaná křídla svírají prostranný dvůr. V domě v
letech 1841–1852 bydlel Miroslav Tyrš, což
připomíná pamětní deska od Emanuela Juliána Kodeta
z roku 1932, osazená podle návrhu arch. Benno
Kabáta.
Thun-Hohenštejnský
palác
Nerudova 214/20, Thunovský palác, Kolovratský či
Kolowratský palác
Thunovský palác
Thunovská 14
Thunovský palác
Sněmovní 176/4Palác Thunovský včetně plastické výzdoby
Tomáškův palác
Tomášská 15/15, Měšťanský dům U Klárů,
Turbovský palác Zdroj
C)
Maltézské náměstí 477/6,. Renesanční
objekt byl významně barokně přestavěn na přelomu 17. a 18. století, nynější
podoba pochází z přestavby po požáru z roku 1765. Přes novodobé adaptace
zůstává jednou z nejlepších rokokových přestaveb v Praze. Takřka čtvercově
disponovanou hlavní budovu doplňují za dvorkem, do něhož je nově vestavěn
polygonální útvar zimní zahrady, přízemní užitková stavení. Hlavní průčelí se
obrací do náměstí 2+3+2 osami, z nichž střední je určena pro vjezd.
Valdštejnský palác Zdroj
C)
Valdštejnské náměstí 17/4. Rozsáhlý areál Valdštejnského
paláce vznikal od roku 1623 v místech asi 30 domů. Palác navrhl Andrea Spezza, na
pozdějších úpravách se mohli podílet také Nicoló Sebregondi a Giovanni Pieroni. Dnes zde sídlí Senát PČR. Je typově první a
jedinečnou stavbou svého druhu v Praze. Svou obytnou částí, soustředěnou
kolem čtyř vnitřních dvorů, odpovídá tradici městských paláců v omezeném
prostoru. Kombinací se zahradou zcela mimořádného rozsahu a výtvarné podoby
však vznikl zvláštní typ, připomínající i stavební útvar italské vily. Nově
se v Praze objevila jízdárna a zejména sala terrena. Hlavní obytná budova obklopuje dvě nádvoří,
každé přístupné samostatným průjezdem (jižní je dnes uzavřen); na ni se
napojuje křídlo koníren s třetím dvorem, přístupným přímo z ulice
branou; na něj navazuje čtyřkřídlá, také jednopatrová budova, určená pro
pážata a jejich preceptora, opět se samostatným
vstupem z ulice. Východním směrem tato budova pokračuje jako jednokřídlá
a přechází posléze v ohradní zeď s krytou chodbou v patře až k příčně
položené jízdárně, za kterou areál končil obdélným hospodářským dvorem s dvěma
branami. Na jižní straně k hlavní budově přiléhá jednopatrový, obdélný
dům Jana z Feldu,
přístupný chodbou, která pokračuje podél ohradní zdi a byla původně zamýšlena
jako komunikace až na oratoř do kostela sv. Tomáše. V jihozápadním koutě
k ohradní zdi přiléhá zděná voliéra. Její krápníková úprava pokračuje i
na ohradní zdi východním směrem, za kterou k areálu ještě patřila velká
centrální prostora, v 2. Polovině 18. Století přičleněná k majetku
augustiniánského kláštera. Dále pokračuje ohradní zeď celkem 52 půlkruhovými
oblouky v délce asi 200 m až k jižnímu okraji jízdárny.
·
Valdštejnský palác (č.p.
17, parc. 108) jehož součástmi jsou:
o
Feldovský dům,
o
Sala terrena,
o
Konírny,
o
Dům pážat
o
Lobkovické křídlo.
·
severní ohradní zeď (parc. 108) včetně brány
·
ohradní zeď se slepými okny (parc. 109)
·
Valdštejnská jízdárna (parc. 110)
·
ohradní zeď zahrady Valdštejnské
jízdárny (parc. 120) včetně 2 bran
·
jihovýchodní ohradní zeď (parc. 114) + exedra se sochou Apollona
·
spojující zeď (při Feldovském domě)
·
Grotta (krápníková stěna) (parc. 114)
·
Voliéra (parc.
111)
·
Valdštejnská zahrada (parc. 114, 115, 116)
·
bazén (parc.
115)
·
kašna se sochou Venuše s Amorem,
·
kašna se sochou Herkula,
·
kašna s vodotrysky,
·
kašna s rybou
·
kašny na II., III. A IV. nádvoří
·
sochy ve Valdštejské
zahradě:
o
Adonis a Venuše,
o
Kůň s hadem,
o
Kůň ve cvalu,
o
Dvojice zápasníků,
o
Neptun se psem,
o
Laokoon se syny,
o
Apollo s lukem,
o
Bacchus se Satyrem,
o
Herakles,
o
Boj Nymfy se Satyrem,
o
Diana,
o
Apollon,
o
4 sochy na okraji ostrůvku
(Najády),
o
Herkules bojující s drakem,
o
soubor kamenných lavic,
o
soubor 10 bronzových a 4
mramorových váz.
Prostředí kulturní památky tvoří:
·
skleník (parc.
109)
·
stanice metra Malostranská (parc. 120)
·
zahrada Valdštejnské jízdárny (parc. 120) včetně souboru 8 kopií plastik ze zámku Valeč.
·
socha Albrechta z Valdštejna (nádvoří u koníren)
(novodobá)
Velkopřevorský
palác
Velkopřevorské
náměstí 4
Věžníkovský palác
Thunovská 184/20Palác Věžníkovský, Věžníků, Hartigovský, Salmovský
Vratislavský palác
Tržiště 366/13, Palác
Vratislavský, Vratislavská zahrada
Vrtbovský palác Zdroj
C)
Letenská 120/5 palác Vrtbovský,
Thurn-Taxisovský. Palác
vnikl spojením dvou raně barokních domů v roce 1696. Upravován byl v letech
1715–1726 a v roce 1871 podle architekta Jana Bělského.
Vrtbovský palác
Karmelitská 373/25, a Vrtbovská zahrada:
·
parc. 401: Vrtbovský palác čp. 373 - sala terrena, brána se sochami Atlanta, Hojnosti a Bohatství
·
parc. 402: Vrtbovská zahrada -
kulisa proti sala tereně
·
parc. 403: Vrtbovská zahrada -
schodiště, bazén se sochou putta na nestvůře
·
parc. 404: Vrtbovská zahrada -
schodiště s balustrádou s vázami a sochami (Jupiter, Vulkán, Minerva, Junona,
Diana a putti, kulisa prospektu s grottovými mušlemi
Windischgrätzovský palác Zdroj
C)
Letenská 119/3, Palác Kagerů
ze Štampachu, Windischgrätzovský.
Dům palácového typu vznikl sloučením dvou raně barokních objektů v 1.
polovině 18. století. Pozoruhodná fasáda, typově ještě raně barokní, vznikla
při sjednocení pozdějším převzetím raně barokních forem. Objekt na mírně
lichoběžné parcele se skládá z hlavní budovy o 4 nadzemních podlaží při ul.
Letenské a tří křídel o 2 nadzemních podlažích kolem obdélného dvora.
Průjezdům jsou do ulice představeny pískovcové portály. Šestiosé červeno-bílé
průčelí se sdruženými okny a dvojicí pískovcových portálů na krajích lemují
liseny. Původně barokní palácová zahrada na parc.
132, vybudována na starším základu, přístupná z ul. U Lužického semináře,
není součástí kulturní památky, východní strana zahrady je lemována obvodovou
zdí s vjezdovými vraty. Po povodni v roce 2002 byla zahrada zadlážděna a je
využívána jako venkovní posezení restaurace Vojanův dvůr.
Richtrův letohrádek Zdroj
C)
Na Opyši 251/3, Richterův dům. Richtrova
vila je klasicistní novostavba postavená údajně podle návrhu Josefa Peschka z roku 1832. Volně stojící klasicistní
budova v příkře stoupajícím skalnatém terénu Opyše je usazena na
skalnatém ostrohu na terase, podepřeném na východní i severní straně
mohutnými tarasními zdmi, navazujícími na severní
křídlo domu č.p. 147 a probíhajícími pak v oblouku podél ulice Na
Opyši. Počátkem 20. Století byla budova na západní straně prodloužena
patrovým obdélným přístavkem zimní zahrady, zastřešené oblou prosklenou
konstrukcí a úsekem sedlové střechy. Dům byl postavený pro zemského radu K.
E. Richtera a do konfiskace roku 1945 v majetku rodiny Richterů. Poté
zde bylo kubánské velvyslanectví, sídlo Státní bezpečnosti a později Hradní
stráže. V současné době je spravován Pražským hradem.
Malostranská radnice Zdroj
C)
Malostranské náměstí 35/21Měšťanský dům - Malostranská
radnice. Budova radnice vznikla v letech 1479–1481 na místě starší zástavby a
později ještě prošla několika stavebními úpravami. Pozoruhodné průčelí, jehož
tvarosloví je ovlivněno dobovou augspurskou
architekturou, pochází z let 1618–1619. Při sloučení pražských měst v roce
1784 ztratila svou samosprávní funkci. Věže byly roku 1828 na žádost magistrátu
odstraněny, pravděpodobně kvůli nestabilitě. Ve 2. polovině 19. století
vybudována nová škola po zboření východního a jižního pivovarnického křídla
při Josefské ulici a při jejím rozšíření v roce 1883 bylo ubouráno i severní
křídlo. Při severovýchodním nároží hlavní budovy přistavěn jednopatrový
přístavek. Z historické radnice se zachovala pouze hlavní budova bez věží a
štítů do náměstí. Při rekonstrukci v letech 2006–2009 byly věže obnoveny. V
roce 1575 zde byla sepsána Česká konfese. V roce 1868 zde vznikla
Malostranská beseda, která zde působí až do současnosti.
Malostranská celnice Zdroj
C)
Mostecká 56/1, Měšťanský dům. Původně mýtný domek byl
vystavěn na starších základech roku 1592. Dnešní novorenesanční úprava
vznikla roku 1886. Trojkřídlý nárožní dům na parcele pod Karlovým mostem
sestává ze dvou na sebe navazujících budov tvaru L (z jednopatrové,
přiléhající k románské Juditině věži a obracející se průčelím do Mostecké, a z třípatrové do Saské ulice).
Při východním průčelí probíhá venkovní novogotické schodiště, spojující most
se Saskou ulicí. Fasáda do Mostecké ulice je pětiosá,
východní boční fasáda dvouosá, jižní fasáda do Saské ulice je dvoupatrová.
Malostranský špitál Zdroj
C)
Říční 440/6, Malostranský špitál a kostel sv. Jana
Křtitele Na Prádle. Budovy špitálu vznikly pravděpodobně v letech 1661–1664 v
místech starší zástavby. V roce 1784 byl špitál zrušen a roku 1787 prodán v
dražbě včetně kostela, kostelní věže a zahrady velkoobchodníku dřívím
Františku Vogelovi. Nový majitel následně v letech
1787–1789 zahájil rozsáhlou vnitřní přestavbu staré budovy na byty a
vinopalnu. Mimo drobné úpravy chlévů a kůlen v roce 1876 a dalších menších
úprav v letech 1893, 1936 a následujících nebyl již objekt zásadně pozměněn.
·
Socha sv. Jana Nepomuckého –
barokní kamenná od M. J. Brokofa z roku 1715.
Karlův most. Zdroj
C)
Zahrnuje obě mostecké věže a část plochy Křižovnického náměstí. Kamenný most byl vybudován v době
Karla IV., byl důležitou spojnicí Starého Města a Malé Strany. Později byl
obohacen barokními a novodobými sousošími světců.
Klárův ústav slepců Zdroj
C)
Klárov 131/3. Areál o dvou budovách. Ústav pro
zaopatřování a zaměstnávání dospělých slepců byl založen Aloisem Klarem roku
1832, budovu č.p. 131 dal stavět jeho syn a pokračovatel Pavel Alois
Klar. Byla definitivně dostavěna 1885. V roce 1898 přešlo vedení ústavu
na Emila Wagnera, z jehož aktivity vzešla tzv. Nová budova č.p.
627. Zde byly situovány jak prostory soukromé (byty), tak reprezentativní
(secesní sál) a veřejné (bazén s tělocvičnou). Objekt vznikal mezi lety
1906–1909.
[Obchodní
výkladec] Zdroj
C)
Újezd
583/6. Jiná obytná stavba, z toho jen: výkladec. Předsazený dřevěný výkladec
s dvojicí dveří s vyřezávanými články (konzoly, plné kazety soklu výkladce,
horní profilovaná předsazená římsa) pochází přibližně z doby vzniku domu,
resp. z let 1900–1903. Byl jedním z posledních dochovaných předsazených
výkladců na Malé Straně. Byl situovaný v přízemí domu, v levé krajní části
fasády do ulice Újezd (poslední dvě osy). V roce 1992 rámci rozšíření prodejny
v přízemí byl bez povolení a v rozporu se stanovisky památkových orgánů
sejmut. Po zjištění této skutečnosti se majitelé zavázali k navrácení
„dočasně sejmutého“ výkladce do července 1994 na boční fasádu objektu, k
čemuž 5. května 1993 vydal PÚPP kladné stanovisko. V roce 2008 však mají
všechny stávající výkladce jednotnou formu z 90. let, původní výkladec nikdy
osazen nebyl. Nebyl nalezen, pravděpodobně byl zlikvidován, podle nájemníků
se sám rozpadl.
Restaurace
Nebozízek Zdroj
C)
Petřínské
sady 411/14. Restaurace Nebozízek, parc. 913, dále parc. 914, 915. Novostavba, vystavěná jako aluze původní barokní, klasicistně přestavěné budovy
hostince, vznikla při generální rekonstruci objektu
arch. V Brisou v letech 1984–1985. Přestavba
respektovala původní rozložení budovy, architektonické a uměleckořemeslné
detaily byly nahrazeny novodobými kopiemi. Dochované zdivo bylo v rámci
novostavby částečně uplatněno. Volně stojící obdélná jednopatrová budova o
jedenácti osách spočívá na terase ve svahu Petřína, její střední zvýšenou
tříosou část zvýrazňuje dvouramenné venkovní schodiště, vedoucí ke vstupu ve
zvýšeném přízemí, a velká půlkruhově zakončená okna v 1. patře. V roce 1994
vznikl ještě nový prosklený objekt kavárny jižně od hlavní budovy. Budovu
doplňuje architektonizovaná terasa.
Domek
zahradníka Zdroj
C)
Petřínské
sady 417/5, městský dům - domek zahradníka, parc.
912. Klasicistní přízemní domek s valbovou střechou z počátku 19. století,
určený pro zahradníka. V letech 1998–1999 nevhodně přestavěný, za kopie byla
nahrazena i většina autentických prvků exteriéru i vnitřního zařízení. Dnes
téměř replika, pouze vizuálně navozující charakter původní stavby. Domek
stojí ve svahu, je zastřešen valbovou střechou s věžičkou uprostřed. Hlavní
fasáda je jednopatrová, pětiosá, v přízemí s
portálem a okny ve slepých půlkruhových arkádách, v patře s půlkruhově
ukončenými okny. Zadní fasáda je přízemní, se
vchodem v půlkruhové arkádě a dvěma kruhovými, nestylovými okénky. Dnes
Galerie Reon Petřín (Magická jeskyně).
Petřínská
rozhledna Zdroj
C)
Rozhledna
byla postavena v roce 1891 z iniciativy zakladatelů Klubu českých turistů Dr.
Viléma Kurze a arch. Vratislava Pasovského u příležitosti Všeobecné zemské
jubilejní výstavy jako skromnější napodobenina pařížské Eiffelovy
věže. Autorem návrhu byl patrně arch. Vratislav Pasovský, konstrukce je dílem
ing. Františka Prášila a ing. Julia Součka z Českomoravské strojírny.
Petřínské
bludiště Zdroj
C)
Výstavní
pavilon - Bludiště. Pavilon s průčelím ve tvaru zaniklé gotické vyšehradské
brány Špička byl postaven v roce 1891 podle plánů Quida
Bělského, původně jako pavilon Klubu českých
turistů pro Jubilejní zemskou výstavu. Dioráma „Boj studentů se Švédy na
Karlově mostě v roce 1648“ zhotovili Karel a Adolf Liebscherovi,
Vojtěch Bartoněk, Karel Štapfer aj. „Románská“
místnost byla přistavěna v roce 1892 podle plánu Josefa Böttingera.
Roku 1892 byl pavilon přenesen na Petřín, 14. května 1893 bylo v místě bývalé
výstavní síně otevřeno zrcadlové bludiště. V místnosti s dioramatem
jsou též busty Karla IV., Elišky Přemyslovny, Petra Parléře
a znak Prahy.
Restaurace
Petřínské terasy Zdroj
C)
Hospoda
U černého orla (letní refektář, hospoda U černého orla), parc.
921, 922. Volně situovaná klasicistní stavba z konce 18. století, bývalý
letní refektář karmelitského kláštera, od roku 1931 provozovaný jako hospoda
U Černého orla, je situován ve svahu Petřína na území bývalé Seminářské zahrady. Po druhé světové válce dům chátral, v
80. letech vyhořela střecha a dům byl opuštěn, roku 1998 byla městskou částí
dokončena rekonstrukce, která málo respektovala památkové zásady, přičemž byl
dobudován přístavek i terasa.
Hergetova cihelna. Zdroj
C)
U lužického semináře 101/26, Bývalá barokní cihelna
pochází z roku 1781, Uliční budova z roku 1796. Přestavována byla v letech
1857–1858 a 1894. Hlavní budova vznikla spojením tří samostatných domků. Po
roce 1780 pozemek s obytným domem i pustým místem koupil Leonard Herget, aby zde vybudoval cihelnu. Provozní budovy byly
hotovy v roce 1781. Radikální klasicistní přestavbou roku 1796 byla budova
při ulici sjednocena. Tehdy vzniklo patrně i západní dvorní křídlo s kočárovnami. V letech 1857–1858 byly upraveny provozní
objekty. Jednopatrové křídlo při Cihelné ulici vzniklo jako novostavba
vzhledově přizpůsobená hlavní budově. Oba objekty propojovala ohradní zeď s
branou. Kolem roku 2000 proběhla přestavba provozní budovy, křídla při
Cihelné ulici a západního dvorního křídla. Komplex budov obsahující na
západní straně obytný dvoupatrový dvojdům č.p.
101 a 102 a po východní straně rozsáhlý dvůr obestavěný na severní straně
podél Cihelné ulice jednopatrovým lichoběžným objektem, ve dvoře na východní
a jižní straně rozsáhlé stavení cihelny.
Hradby – Hladová zeď Zdroj
C)
Soubor fragmentálně
dochovaného městského opevnění Malé Strany a Hradčan představuje unikátně
dochovanou památku fortifikační architektury. Nejstarší části opevnění
pocházejí již z 1. poloviny 9. století.
Zengerova transformační
stanice Zdroj
C)
U Bruských kasáren 132/3, městský
dům – Zengerova transformační stanice. Novoklasicistní budova z let 1930–1934 podle
projektu Viléma Kvasničky, postavená na místě bývalých Bruských
kasáren, které přiléhaly až k letenské skále. V budově jsou též
kanceláře a dva byty. Nárožní objekt se skládá z několika sektorů
odlišné dispozice, světlosti a úrovně podlaží. Nejvýše stojí dvoupatrový
kancelářský a obytný dům (neobsazené konzoly na pilířích průčelí měly nést
sochy), nejníže dlouhé, kolmo k uliční čáře disponované stavení s dvěma
podzemními a dvěma zvýšenými nadzemními etážemi a trojlodní halou s transformátory.
Mezi oběma sektory, krytými valbovými střechami s prejzy, leží spojovací
křídlo ve snížené dvoupatrové úrovni, kryté terasou. Trojúhelný prostor v úhlu
mezi sektory vyplňuje přízemní blok hal s polopatrem. Transformační
stanice je pojmenovaná po prof. K. V. Zengerovi.
Podle zprávy z roku 2014 chtěl DPP měnírnu rekonstruovat, přičemž
technologii měl přesunout do prvního podzemního podlaží, stejně se měla
přemístit i transformátorovna PRE distribuce. Podle
zprávy z května 2015 chtěla společnost Property
Klárov, kterou přes svou rodinnou nadaci vlastní uhlobaron Petr Pudil, budovu
rekonstruovat na luxusní hotel s šesti nadzemními a třemi podzemními
podlažími.
Zahradní letohrádek Zdroj
C)
Staré zámecké schody 113/3a O vznik letohrádku se
pravděpodobně zasloužil Jan Josef z Valdštejna,
který získal pozemek v roce 1721 a hned začal s přestavbou hlavní
budovy. Zahradní domek byl dokončen asi k roku 1727 jako třípokojový s jednou
komorou. Původně zahradní domek byl postaven ve vrcholně barokním stylu. Poté
byl přestavován v pozdním baroku a dále upravován v 19. A 20. Století.
Objekt na protáhlém půdorysu s hloubkově ebarokní
fasádou a mansardovou střechou. Hmota domu je z valné části vsazena do
prudkého svahu, takže nižší patra zaujímají jen drobnou rozlohu. V současnosti
je domek přístupný pouze přes vedlejší č.p. 151.
Zahradní domek č.p.418 Zdroj
C)
U Sovových mlýnů 418/5. Domek vznikl v 1. polovině 19.
století přestavbou drobné zahradní architektury - saly
terreny. Po válce byla zcela zanedbávána běžná
údržba a domek byl při opravě v 80. letech 20. století zbaven v podstatě
všech stylových detailů. Přízemní obdélné stavení v parku na Kampě při Čertovce je dnes prosté, nečleněné, s dvouosou jižní a
tříosou východní fasádou; okna i vstup mají novodobé dřevěné orámování. Jeho
hodnota je dnes pouze z hlediska urbanistického v kontextu zástavby.
Wedlingerovská
prádelna č.p.470 Zdroj
C)
Nosticova 470/8, městský
dům - býv. Wedlingerovská
prádelna. V místě středověké lázně, zmiňované od 14. století a zbořené za husitských
válek, vznikl na přelomu 16. a 17. století renesanční dům (nevíme
zda budova tehdy sloužila jako lázně či prádelna), ve 30. letech 17.
století změněn na prádelnu, rozšířen a přistavěn. Velká veřejná prádelna,
svou funkcí ojedinělá, byla po roce 1765 přenesena do Zlomkovského
mlýna. Dnešní podlouhlá patrová budova vznikla v letech 1833–1835 podle
návrhu Karla Pollaka.
Strakova akademie Zdroj
C)
nábřeží Edvarda Beneše 128/4, vysoká škola – Úřad vlády ČR. V roce 1710 založil hrabě Jan
Petr Straka z Nedabylic a Libčan nadaci
pro zřízení internátu pro nezámožné aristokratické studenty, „pro cvičení a exercitia mládeže chudé stavu vyššího národu českého“.
Roku 1878 byla vykoupena bývalá jezuitská zahrada s kaplí sv. Ignáce a
Letním domem z poloviny 18. Století. Dle vítězného návrhu Václava Roštlapila. Byla akademie realizována v letech
1892–1897 stavitelem Quidem Bělským. Rozsáhlá budova má výraznou horizontální
dispozici se zvýrazněnou středovou částí s čestným dvorem a příčnými
bočními křídly vystupujícími do geometricky upravené zahrady. Kromě budovy
akademie a zahrady je součástí areálu také brána s mřížovými vraty (v
nástavci tepaný znak hraběte Straky) a kamennými sloupky, na kterých se
uplatňuje ebarokní tvarosloví. Brána uzavírá
parcelu z jižní strany areálu. Plastická výzdoba hlavní budovy je
dílem Josefa Maudra a Celdy Kloučka, novodobá úprava objektu byla realizována
dle Ladislava Machoně.
Sovovy mlýny Zdroj
C)
U Sovových mlýnů 503/2Vodní mlýn. První dřevěný mlýn zde
u Vltavských břehů stál již od středověku. Po husitských válkách a požárech
zde byl roku 1589 vystavěn renesanční areál, přestavěný v několika etapách
klasicistně a později novogoticky (1872). Požár roku 1896 zničil část hlavní
budovy. Budovy vytvářejí rozlehlý areál kolem nepravidelného dvora, v
severozápadní partii jsou dvoupatrové, v protější jen přízemní. V části při
Vltavě se v novějším vnějším plášti skrývá historická renesanční budova
mlýnů, poslední patro je až klasicistní přístavbou. V jihozápadní části se
nalézají rovněž přízemní objekty stájí, později kůlen, jejichž vjezdy však
byly dodatečně zazděny a upraveny. V koutu stojí polygonální stavba, kterou
C. Merhout označil za studnu s altánovým
přístřeškem, patrně však byla holubníkem. V areálu dnes sídli Museum
Kampa.
Prašný dvůr č.p.515 Zdroj
C)
Na Kampě 515/8, Zemědělský dvůr. Stará „prachovna“ stála
zde až do roku 1648, kdy ji nahradila novostavba, výrazně pozměněná úpravami
v 60. letech 18. století, na počátku 19. století byla budova rozšířena o
východní trakt a zvětšena o 1. a 2. patro. Výrazná rekonstrukce proběhla v 2.
polovině 20. století. Areál skládající se z:
·
č.p. 515 – hlavní objekt na
pozemku 742/7, trojkřídlý dvoupatrový objekt nepravidelného půdorysu s
klasicistním průčelím. Třípodlažní dům je označován Pinkasův palác podle
rodiny Dr. Ladislava Pinkase, advokáta, poslance a zakladatele Českého klubu
šermířského, která jej vlastnila v letech 1815–1908. V roce 2014 byly ve
sklepích objeveny dva pilíře románského Juditina mostu,
·
č.p. 523 – přízemní objekt
vytvořený spojením dvou starších objektů původně užitkového charakteru z 19.
století (spojeny v 50. letech 20. století).
Obecní dvůr č.p.121 Zdroj
C)
Letenská 121/8, Obecní dvůr, Senná váha. Pozdně
renesanční patrový dům z doby kolem roku 1620 byl klasicistně přestavěný v
letech 1821–1828. Fasáda do Letenské ulice: sedlová střecha, v patře 14osá.
Vlašský špitál
Vlašská 335/34
Jezuitské gymnásium
Malostranské náměstí 1/16, Střední
škola -
|