Kod CZ 17479

Velké Losiny

(Groß Ullersdorf)

Připojené obce: Bukovice, Ludvíkov, Maršíkov, Žárová

Kostel sv.Jana Křtitele B)

1600-3, pozdně renesanční, upraven 1784. vybudován v letech 1599-1603 pro luteránské bohoslužby, po roce 1620 byl upraven pro bohoslužby katolické. Dřevo z původního kostela bylo použito k výstavbě tří menších kostelů v okolí - v Maršíkově, Žárové a Klepáčově (ten je však evidentně mladší). Postupně byl zařízen cenným barokním, rokokovým a klasicistním vybavením. Kostel byl upraven roku 1784. Kostel patří do skupiny staveb kazatelského typu, tedy s neodděleným kněžištěm. Jde o jednolodní stavbu s předsazenou čtyřhrannou věží na západě. Na východní straně je ukončen polygonálním závěrem. Klenba je vně jištěna opěrnými pilíři. Cennou památkou je malba křížové cesty (F. A. Sebastini, 1782). U vchodu do kostela stojí kříž z roku 1807, který byl postaven a věnován Johannesem Thielem a sousoší z roku 1813. Kostel je zaklenutý mohutnou valenou klenbou s lunetami a štukovou výzdobou. V okenních osách jsou vždy dvě okna - dolní velké je zakončeno lomeným obloukem, horní je kruhové. Podél stran nad bočními loděmi jsou umístěny rozsáhlé zpěvácké tribuny. Cenné jsou mimo jiné malby J. K. Handkeho a renesanční výplň oken.

 

Fara C)

 

Kaple sv.Kříže B) C)

1715 součást lázní a kostela, Je pohřební kaplí Žerotínů. Byla vybudována jako polygonální kaple v barokním stylu v letech 1725-1730

 

Zámecká kaple B) C)

1742 interiér zbarokizován, fresky v zámeckých kaplích - v obou kaplích (barokní i bývalé renesanční) je dochována fresková výzdoba z let 1742-1744 malíře Jana Kryštofa Handkeho

 

 

Socha sv.Jana Nepomuckého

Při vstupu do zámku u sv. nároží zámku - barokní sochařská práce z roku 1716

 

 

Socha sv. Jana Nepomuckého C)

rokoková sochařská práce z roku 1734

 

Sousoší Nejsv.Trojice C)

jižně nízkého zámku - práce kamenického maletínského mistra Jenische ze 2. poloviny 19. století

 

Sloup Nejsv. Trojice C)

ul. Komenského - raně barokní sochařská práce z roku 1707

 

Socha sv.Floriána

Při sýpce, barokní socha z 2. třetiny 18. století

 

Kamenný kříž -  Kalvárie C)

 ul. Komenského u lázeňského parku - kamenická práce z roku 1725

 

 

Reliéf Křes Ježíše Krista C)

Vně presbytáře kostela

 

Dřevěný kříž C)

u cesty na Žárovou – upomínka na místo loučení obětí čarodějnických procesů se svými rodinami.

 

Boží muka C)

Zv.Švédská, zděná drobná architektura z roku 1650

 

Boží muka sv.Rocha D)

drobná barokní architektura ze 2. poloviny 18. století

 

Boží muka C) D)

Na začátku obce v zahradě na tř. Rudé armády - sloupková boží muka z roku 1700

 

Erb

Na sýpce

 

Kašna C)

Na nádvoří zámku

 

Sousoší Smrt Aktaióna C)

Milon Krotónský - barokní sochařská práce J. A. Heinze a J. J. Lenherta z 30. let 18. století z původní výzdoby parku

 

Sousoší Herakles se lvem C)

sochařská práce z 30. let 18. století, dílo J. A. Heinze a J. J. Lenherta

 

 

Sochy osmi trpaslíků C)

v tzv. mlýnské zahradě - samostatně stojící pískovcové skulptury, součást ozdobné zahrady ze 30. let 18. století

 

Kašna se sochami ryb a putti C)

v tzv. mlýnské zahradě - součást ozdobné zahrady ze 30. let 18. století

 

Zámek B)

Na místě tvrze 1580-9 postaven renesanční trojkřídlý zámek s arkádou, rozsáhlé předzámčí. Za panství Žerotínů došlo k rozkvětu Velkých Losin, zvláště po roce 1562, kdy se z jejich poslušenství vykoupilo město Šumperk a místní tvrz se stala centrem panství. Období rozkvětu je spojeno zvláště s Janem mladším ze Žerotína – na místě bývalé tvrze dal vybudovat reprezentativní renesanční zámek (dostavěný roku 1589, rozšířil lázně stavbou další budovy (1592), dal postavit papírnu (první známý filigrán z roku 1596); vystavěn byl také nový renesanční luteránský kostel, při němž se nacházela i škola.

Náklady na výstavbu kladly velké nároky na poddané panství, což vedlo již v roce 1580 k prvnímu povstání. Poddaní si stěžovali u císaře Rudolfa II., svou při však prohráli. Po smrti Jana mladšího ze Žerotína bylo panství rozděleno na losinské a vízmberské (dnešní Loučná nad Desnou, Losiny zdědil starší syn Jan Jetřich. Spolu s bratrem Přemyslavem pokračovali ve stylu hospodaření svého otce, což vyvolalo v roce 1620 nové selské povstání, potlačené počátkem roku 1621.

Za třicetileté války stáli Žerotínové na protihabsburské straně, díky přímluvám příbuzných však nakonec o majetek nepřišli, přestože ke katolictví nepřestoupili. Na druhé straně jejich víra uchránila losinské panství před nájezdy švédských vojsk. Ke katolictví přestoupil až Přemkův syn, Přemek II. ze Žerotína (obě panství byla po smrti Jana Jetřicha roku 1652 opět spojena). Zvyšující se povinnosti vedly ke třetímu, poslednímu povstání poddaných, které bylo ukončeno popravou tří vůdců na nádvoří zámku v roce 1662.

Po smrti Přemka II. v roce 1678 povolala poručnice jeho synů, hraběnka Galle, do Losin inkvizitora Jindřicha Bobliga z Edelstadtu; tím začaly smutně proslulé čarodějnické procesy, které si na losinském panství vyžádaly 56 obětí. Zastaveny byly až Janem Jáchymem ze Žerotína poté, co v roce 1689 dosáhl plnoletosti.

Jan Ludvík, syn Jana Jáchyma, dal při losinském kostele postavit rodinnou hrobku a rozšířil zámeckou kapli (fresky J. K. Handkeho), kolem zámku nechal vybudovat velký francouzský park. Po jeho smrti v roce 1761 bylo panství opět rozděleno, v roce 1802 jej Ludvík Antonín prodal Lichtenštejnům

  

 

Nízký zámek C)

trojkřídlá stavba z 2. poloviny 17. století, empírové křídlo - stavba z 2. poloviny 17. století, tzv. mateřská škola - stavba z 1. poloviny 18. století

skleník - objekt z 2. poloviny 19. století

 

Zahradní domek C)

objekt z 18. století

 

Oranžerie

Za zámkem v zahradě

 

Sýpka B) C)

barokní pol.18.stol. záp.od zámku. objekt patřící původně k velkolosinskému vrchnostenskému dvoru. V roce 1729 stavbu nechal vybudovat Jan Ludvík ze Žerotína. Budova má obdélníkový půdorys o rozměrech 48 × 18 metrů. Nad vstupním portálem je umístěn do pískovce vytesaný alianční znak Žerotínů a Lilgenau

 

Papírna B) C)

Založena 1516, současná podoba barokně klasicistní 1825. je podnik vzniklý koncem 16. století v obci Velké Losiny na severu Olomouckého kraje. Vybudovat ji dal Jan mladší ze Žerotína v místech, kde dříve stával mlýn na obilí. Stalo se tak někdy mezi roky 1591 a 1596. Rok 1596 prokazatelně dokládá její nejstarší známá průsvitka. Firma je tak nejstarší papírenskou manufakturou na území střední Evropy, která navíc stále papír produkuje. Podle této společnosti vznikaly i na dalších místech Hané papírny (například v Jindřichově, Olšanech nebo Lukavici). Velkolosinská papírna je i nadále v provozu a vyrábí ruční papír pro evropské či americké zákazníky. V areálu sídlí také Muzeum papíru, které dokumentuje výrobu ručního papíru včetně její historie, a je zde též prodejna výrobků papírny a restaurace Losín

 

Lázně B)

16.stol., souč.budovy 1878 a 1912

 

Škola C)

 

Zámecký park C) B)

přírodně krajinářský park o rozloze 15,41 ha, založený v letech 1580-1589 jako renesanční zahrada, v letech 1731-1738 přebudovaná na barokní park ve francouzském, od roku 1802 park anglický. Barokní po 1730 změněna v 1.pol.19.stol v krajinářský park

 

Lázeňský park C)

ve kterém se mimo jiné nachází pramen Karel (léčebná voda) a termální bazén.

 

Pramen Karel C)

V parku

 

 

 

Zpět na

okres

Politický okres Šumperk, s.o.Loučná nad Desnou

1961 Okres Šumperk

2003 Pověřený městský úřad

 

Historie

První zmínka o Velkých Losinách pochází z listiny vydané ve Šternberku v roce 1296, ve které je uveden název Ulrici villa (Oldřichova Ves), jehož německým ekvivalentem je německý název Groß Ullersdorf. Roku 1351 je připomínán v obci kostel a fara. Podle listiny z roku 1391 můžeme soudit, že patřily zeměpanskému majetku. V první polovině 15. století byla ves poplatná městu Šumperk, ve druhé polovině však již patřila Žerotínům, a to nejprve zřejmě jako zástava, od roku 1507 jako pevná součást majetku - losinské panství

 

Rok

obyv.

domů

1850

 

 

1927

2369 obyv N

 

1930

 

 

1947

 

 

1961

 

 

1970

 

 

2001

 

 

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Karel Kuča, Atlas památek, 2002

 

C) cs.wikipedia.org  (1.10.2015)

D) npu.cz (1.10.2015)

 

 fotografie

 8.2.2014

 

 

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 1.10.2015

Předchozí editace:  3.4.2014