Kód CZ 19015

Zbyslav

(Sbislau)

Kostel Nejsv.Trojice ^{Zdroj 2)}

Pův.raně barokní, přestavěný 1692, upraven 1837 a 1936. Kulturní památka.

Fara ^{Zdroj 2)}

Po 1717. Kulturní památka.

Výklenková kaple

Na hřbitově

Hřbitov

U kostela

Márnice

…

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj 2)}

18.stol., proti faře. Kulturní památka.

Schodiště

Ke kostelu, dvouramenné barokní se sochami kol.1740. Kulturní památka.

Socha anděla

Na schodišti ke kostelu

Socha sv.Prokopa

Na schodišti ke kostelu

Socha Vojtěcha

Na schodišti ke kostelu

Socha anděla

Na schodišti ke kostelu

Socha Archanděla Michaela

Na schodišti ke kostelu

Železný kříž

Proti sýpce, připomíná oběti pruskorakouské války, kdy byl v sýpce umístěn lazaret

Boží muka

Zděná, 1.pol.19.stol. Kulturní památka.

Památník padlým

…

[Tvrz] ^{Zdroj 2)}

Zbytky sklepení v zahradě školy, upraveny pro letní tělocvičnu. Od 13. stol. vladycké sídlo s tvrzí. Po r. 1658 tvrz barokně přestavěna, koncem 17. stol. opuštěna a po r. 1800 rozebrána a použita na stavby vesnických domků.

Mlýn

…

Škola ^{Zdroj D)}

Ve stylu francouzské neorenesance, s bohatou sochařskou výzdobou, 1880 podle plánů Josefa Míči. Kulturní památka.

Sýpka ^{Zdroj E)}

Barokní kontribuční sýpka z r.1820, zříceniny. 1848 upravena na 27 světnic pro cukrovar firmy Schöller a v roce 1866 zde byl lazaret z prusko-rakouské války. Kulturní památka.

Sýpka

Rozparcelovaného velkostatku

Velkostatek

Rozparcelovaný jako zbytkový statek po pozemkové reformě

Dům č.p.56

Roubený. Kulturní památka.

Dům č.p.57

Nově provedené roubení a lomenice. Kulturní památka.

Zpět na okres

Panství

Politický okres Čáslav, s.o.Čáslav

1960 Část Vrdů

1961 Okres Kutná Hora

2003 Pověřený městský úřad Čáslav

Historie obce ^{Zdroj A)}

První písemná zmínka o Zbyslavi pochází z roku 1131. Ve 12. století náležela dvoru Jezbořickému u Heřmanova Městce. Samostatným vladyčím statkem byla v průběhu 13. století, kdy roku 1267 na zdejší tvrzi seděl Velislav. Ve 14. století patřil díl Zbyslavi s jedním hlasem „podací kostelního“ cisterciáckému klášteru v Sedlci. Po husických nepokojích byl r. 1436 zapsán díl sedlecký Janu Chotúňovi Žehušickému z Nestajova. V polovině 16. století se ves dostala v držení Žerotínů, následně Chotouchovských z Nebovid a poté rodu Lukaveckých z Lukavce. Roku 1641 kupuje mlýn s pustou tvrzí Wolf Bernard z Gerštorfu. Po jeho smrti vdova Johana Polyxena roz. Mitrovská z Nemyšle tvrz obnovuje a přikoupením sousedních statků vytváří menší panství. Zděděné sídlo prodává roku 1665 rytíř Adam Jaroslav Šofman z Hemrles Václavu Rudolfovi Věžníkovi z Věžníků. V roce 1694 je zbyslavský statek odprodán Maxmiliánu hraběti z Thun-Hohensteinu a připojen k panství žehušickému. Po první pozemkové reformně byl dvůr rozparcelován a již jako zbytkový statek propachtován.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	659
1930
1947
1961
1970
2011	218	128

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice Čsl, 1927

2) Bartušek, Krčálová, Merhautová-Livorová, Umělecké památky Čech I, 1957

A) obecvrdy.cz (30.8.2020)

C) cs.wikipedia.org (30.8.2020)

D) kostelzbyslav.snadno.eu (30.8.2020)

E) turistika.cz (30.8.2020)

23 – 23 - 0

4 – 0 - 0

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 30.8.2020

Předchozí editace: 8.7.2012