Kód CZ 7361

Krásná Lípa

(Schönlind)

[Kaple Nejsv.Trojice] ^{Zdroj 2)}

1857 , zbořena 1967

Hrad Hausberk ^{Zdroj C)}

severně od vesnice na Zámeckém vrchu dochovaly zbytky zaniklého hradu. Písemné zprávy o hradu chybí. Nalezená keramika datuje období vzniku i zániku hradu do 14. století. V té době patřila většina okolních panství chomutovské komendě řádu německých rytířů. Je proto možné, že hrad založili oni jako strážní a opěrný bod. Ovšem hrad se nachází daleko od obchodní cesty, která vedla z Chomutova přes Strážky, Křimov a Novou Ves do Saska, i od okolních vesnic, které by mohl chránit. Jeho výstavba řádem tedy není příliš pravděpodobná. Druhá hypotéza říká, že zakladatelem mohl být některý příslušník rodu Alamsdorfů, jehož hlavním majetkem byl nedaleký Březenec a hrad Najštejn. V roce 1323 se dělil majetek Jetřicha z Alamsdorfu mezi jeho syny. V rozdělení majetku jsou mimo jiné uvedeny platy v Krásné Lípě, Domině, Nové Vsi a Čáslavi (snad dnešní Šerchov), které připadly bratrům Janovi a Hukovi. Je tedy možné, že stavebníkem hradu byl jeden z nich.

Jan a Huk prodali platy z Dominy a Krásné Lípy za 32 kop pražských grošů chomutovskému měšťanovi Janu Plabnerovi v roce 1359. Poslední alamsdorfské majetky získal řád německých rytířů v roce 1381, kdy mu Fricolt z Alamsdorfu prodal březenecké panství se vším příslušenstvím za padesát kop pražských grošů.

Podle dochovaných listin se zdá, že Alamsdorfové vedli s řádem spory, jejichž součástí byly přepady a ničení majetku, ale nebylo v jejich možnostech dlouhodobě vzdorovat snaze řádu o vybudování uceleného panství. Hausberk tak mohl zaniknout během těchto sporů, nebo brzy poté, co ho řád získal a neměl důvod ho nadále udržovat.

Usedlost č.p. 10 ^{Zdroj C)}

Hrázděná

Usedlost č.p. 15 ^{Zdroj C)}

...

Zpět na okres

Panství

Politický okres Chomutov, s.o. Chomutov

1961 Okres Chomutov

1960 Část Křimova

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce ^{Zdroj C)}

Okolí vesnice bylo osídleno již v době bronzové, což dokládají nálezy keramických střepů z období knovízské kultury v okolí vrchu Hůrka. Počátky vesnice jsou nejasné. Je však pravděpodobné, že byla součástí tzv. Křimovského újezdu, protože způsob založení byl stejný jako u ostatních vesnic, jejichž plužiny nevykazují nepravidelnosti způsobené pozdějším založením. Celá vesnice nebo její část se po jejím založení dostala do majetku pánů z Alamsdorfu.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1359 (někdy se uvádí také rok 1312), kdy bratři Hanuš a Huk z Alamsdorfu prodali mimo jiné platy z Krásné Lípy chomutovskému měšťanovi Hanku Plaubnerovi za 32 kop pražských grošů, který je někdy poté prodal řádu německých rytířů z chomutovské komendy. V řádových majetkových knihách se vesnice objevuje v letech 1382–1393. Alamsdorfům patřily platy ze tří usedlostí ještě v roce 1363, ale nejpozději v roce 1381 se Fricolt z Alamsdorfu zřekl za 420 kop grošů práv na Březenec se vším příslušenstvím ve prospěch řádu německých rytířů. Přestože jiné vesnice nejsou v listině uvedeny, je vzhledem k vysoké kupní částce pravděpodobné, že zmíněné příslušenství zahrnovalo i Krásnou Lípu. Vesnici spravoval rychtář, který sídlil na rychtě v Domině.

Od konce čtrnáctého století se celá vesnice stala součástí chomutovského panství. Když se Chomutov v roce 1605 vykoupil z poddanství, získal do svého vlastnictví jedenáct vesnic, ze kterých vytvořil městský statek spravovaný právě z Krásné Lípy. Ve vesnici tehdy žilo jedenáct poddaných. Po bitvě na Bílé hoře byl za účast na stavovském povstání městský majetek zabaven královskou komorou a v letech 1621–1627 dostali Krásnou Lípu do zástavy Jaroslav Bořita z Martinic a Jan ze Stahlu. Potom se však vesnice vrátila městu a u jeho panství zůstala až do zrušení poddanství. Třicetiletá válka vesnici pravděpodobně negativně zasáhla, ale podrobnější informace nejsou k dispozici. Podle Berní ruly z roku 1654 ve vsi stály dvě pusté usedlosti a žilo v ní osm sedláků a jeden chalupník, kteří dohromady vlastnili 22 potahů, 24 krav, 22 jalovic, tři prasata a dvacet koz. Obyvatelé poskytovali přípřeže formanům, kteří zdolávali příkré stoupání na úbočí Krušných hor, a jeden ze sedláků provozoval šenk. V roce 1748 je zmíněna kovárna

Rok	obyv.	domů
1850
1927	117 N
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Bartušek, Krčálová, Merhautová-Livorová, Umělecké památky Čech I, 1957

C) cs.wikipedia.org (30.11.2017)

Stav: 4 - 3 - 0

Stav 1 - 0 - 0

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 30.11.2017

Předchozí editace: 26.4.2013