|
Kód CZ 3906 Hlohovec
Kostel sv. Bartoloměje Zdroj C) Postaven v letech 1832 – 1835 a
původně zasvěcen sv. Janu Nepomuckému. Po přestavbě v roce 1912 byl změněn i
jeho patron, jímž se stal sv. Bartoloměj. Hřbitov …
Socha sv. Floriána na návsi Socha P.Marie Assumpty Před kostelem Socha sv.Jana
Nepomuckého … Kamenný kříž Na návsi
Kamenný kříž U ul.K zámečku Železný kříž …
Železný kříž V Uličce
Železný kříž Ul.Lednická
Boží muka u silnice do Valtic, 1936 Boží muka … Památník padlým 1914-18 … Fontána U zámku Hraniční zámek Zdroj C) postavený v letech 1826–1827 podle
návrhu Josefa Kornhäusela zednickým mistrem Josefem
Popellackem je zřejmě nejpozoruhodnější stavbou v
okolí. Katastrální hranice půlí budovu na jižní část patřící ke Hlohovci a
severní část patřící k Lednici. Zámek stojí na pilotech a roštech na břehu Hlohoveckého rybníka a je vybudován v klasicistním stylu. Hraniční opevnění LO vz.37 Zdroj C) Přistavěný k Hraničnímu zámku,
6/46/A-160 Škola … |
Rakousko 1921 ČSR okres Hodonín, s.o.Břeclav 1961 Okres Břeclav 2003 Pověřený městský úřad
Historie
obce >> Zdroj C)
Nachází se mezi
Valticemi a Lednicí, v oblasti Lednicko-valtického areálu. První písemná
zmínka o obci sice pochází až z roku 1570, ale vesnice vznikla již v 13.
století, kdy ji založilo pasovské biskupství jako svou kolonizační ves. Odtud
také pochází její německé jméno – Bischofswarth,
což česky znamená Biskupská stráž. Hlohovec totiž až do roku 1920 ležel na
hranici Dolních Rakous s Moravou. V bouřlivém 15. století vesnice během válek
zanikla. K jejímu znovuoživení došlo v roce 1570, kdy se zde usadili
chorvatští kolonisté.[3] Lichtenštejnové, k jejichž valtickému panství
Hlohovec až do roku 1848 náležel, jim za to na pět let odpustili desátky a
robotu. V roce 1812 byla v obci zřízena škola a v
letech 1832–1835 zde byl postaven kostel. Od roku 1850 spadala vesnice pod
Valtice a Poysdorf, v letech 1855–1868 pak
přináležela k Valticím a v období 1868–1920 pod Valtice a Mistelbach. Po vzniku Československé republiky byl
Hlohovec v roce 1920 začleněn do soudního okresu Břeclav. Po okleštění Československa v říjnu roku
1938 byla obec, tvořící jazyk slovanského osídlení mezi převahou německým
okolím, součástí odstoupených Sudet a připadla do správy mikulovského
zemského okresu. Po osvobození
Československa v roce 1945 nedošlo v Hlohovci k odsunu Němců, protože
naprostá většina zdejších obyvatel se i za okupace hlásila k české
národnosti. Protože původní chorvatští obyvatelé přebírali již od 19. století
slovácké zvyky a řeč, a byli tak již prakticky asimilováni, nedošlo ani k
jejich rozsídlení do vnitrozemí (jako se stalo na Novosedelsku)
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon
obcí v republice čsl, 1927 A) hlohovec.cz (12.11.2014) C) cs.wikipedia.org (4.11.2015) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
17 – 17 - 0 8 – 8 - 0 |
Jaromír Lenoch © Aktualizace
8.6.2020 Předchozí editace: 4.11.2015 |