Kód CZ 10096

Mutěnice

(Mutenitz)

Kostel sv. Kateřiny ^{Zdroj A)}

Již ve 13. stol. je zmínka o kostele v Mutěnicích. Byl však již zchátralý a malý, proto byl později zbourán a znovu postaven. Nový kostel byl posvěcen 25. 11. 1775 milotickým děkanem Bartoldem Gottmanem. Kostel je větší, má prvky barokního slohu. V letech 1950-53 proběhla velká rekonstrukce kostela. Byl rozšířen o boční přístavby a oratoria, byla zvýšena věž. V dnešní době má kostel čtyři zvony - sv. Trojice, sv. Urban, sv. Josef a sv. Kateřina. Postavený na pěkném návrší k jihu nad osadou na místě starého kostela roku 1769 od Marie Terezie. Je ve slohu barokovém, krásně vymalovaný přičiněním pana faráře Jindřicha Kuby. Vede k němu z osady 52 betonových schodů, které byly postaveny z daru 10 000 Kč od presidenta Masaryka. Na památku je tam zasazena pamětní deska. Na věži je zvon z roku 1686. V roce 1927 pořízen nákladem Anny Hajdůchové krásný „Boží hrob“ za 19 306 Kč. Nejmenší v kostele je lampa věčné světlo, které v roce 1780 daroval Baltazar Böhm z Freudelfeldu, kapitán jezdeckého pluku (asi zde sloužil). Mezi mešními rouchy se zachoval dosud zeleně a modře lemovaný pluviál hedvábný, který dala zhotovit v roce 1731 ze svých svatebních šatů Marie Antonie kněžna z Lichtensteinu. Byla poprvé provdána za hraběte Czobora a v roce 1731 se vdala podruhé za hraběte Karla Chřana (Hrzana) z Harasu. (Dle pověsti měla potkati svého zlého syna Josefa Czobora a ukryla se před ním v kostele). Obrazy na hlavním oltáři i bočních maloval akademický malíř Felix Leichert z Opavy roku 1796. V roce 1859 byly obrazy obnoveny. Obnovil je malíř Josef Krissten z Berouna na severní Moravě. Podlaha kostela je 202 m nadmořské výšky, věž je vysoká 28 m.

Kaplanka ^{Zdroj A)}

dům č. 95. Byl první školou asi od roku 1698 do roku 1802 a bytem kaplana - samostatného duchovního správce od 5. 4. 1718 - 1808.

Hřbitov ^{Zdroj A)}

Okolo kostela býval, kde se pochovávalo až do roku 1857, kdy byl založen nový hřbitov. Na východní straně kostela na zdi jsou 2 kameninové desky s nápisem manž. Baldrianových (myslivec), kteří jsou pochování v kryptě kostela ještě se dvěma kněžími. V presbytáři na epištolní straně v kostele je ve zdi zasazena pamětní deska:

Fara ^{Zdroj A)}

postavena v roce 1808 na poschodí z tvrdého materiálu na místě staré fary na vrchu u kostela, kterému se říká „Zámčisko“. To asi proto, že tam stával zámek, jehož zahradou a parkem byla obora, té se říkalo v roce 1691 bažantnice. V roce 1888 byly přistavěny k faře k východu dvě světnice dole a dvě nahoře jako byt pro kaplana.

Kaple sv. Jana a Pavla ^{Zdroj A)}

na Větřáku byla postavena v roce 1817. Postavil ji zdejší soused Michal Kmenta - bydlel na č. p. 166. Na dům se dostala rodina Martina Hodese. Dům byl však prodán. Koupil jej hospodář Josef Němec. Synové Hodesova rodu se rozešli, založili si vlastní rodiny. Otec Martin se přiženil do Medlova, a tak péči o tuto kapličku převzal syn Josef - zedník s manželkou Františkou č. p. 449. V roce 1965 kapličku opravili - dalšími dědici jsou opět syn Josef s manželkou Františkou, kteří o ni pečují a zdobí ji podnes.

Kaple sv. Anny ^{Zdroj A)}

na křižovatce u železničního přejezdu na dolním konci. Postavil ji Jiří Pospíšil č. p. 17. Později péči o kapličku převzal syn Josef s manželkou Juliánou, ti bydleli na č. p. 186. Další dědic, dcera Františka s manželem Michalem Benešem, byli bezdětní. Další péči o ni převzala neteř Štěpánka s manželem Jakubem Hanáčkem. Při úpravě vozovky na této křižovatce zůstala kaplička hluboko pod terénem, což nebylo důstojné, ale byla i stářím sešlá, nutně potřebovala opravu. Požádali MNV o povolení opravy. Do rána ji však úplně rozebrali a přes noc postavili úplně novou. Bylo to v roce 1967. V té době to byl husarský kousek, ale vše vyšlo podle plánu - stojí podnes.

Kaple sv. Rocha ^{Zdroj A)}

- nechala ji postavit Obec Mutěnice v roce 1832 na Kerchůvku - cholerovém hřbitůvku. V čas cholery zemřelo v Mutěnicích za 6 týdnů 180 lidí. Celkem je tam pohřbeno 192 lidí, včetně 12 mužů vojska, kterým byly Mutěnice obstoupeny. O kapli se starala Jenoféfa Lamačová. Kaple však byla již částečně věkem sešlá a neznámými vandaly téměř zničena a vykradena. Byl ukraden obraz, který se později objevil v zastavárně. V roce 1991 byla kaple renovována rodem Tesaříkovým č. p. 106.

Kaple P.Marie Sedmibolestné ^{Zdroj A)}

dnešní ulice Brněnská. Postavili ji v roce 1882 manželé Ignác a Anna Laštůvkovi č. p. 4 jako rotundu. Ve farní kronice je záznam, že byla postavena na místě dřívějších božích muk, postavených kněžnou Marií Antonií z Lichensteinu - provdané Czoborové, asi roku 1720. V roce 1947 rotunda opět restaurována Františkem a Antónií Brablcovými č. p. 4. Je tam namalován obraz na plátně, kdo ho maloval zjištěno není, ale v současné době je obraz (malba) popraskaná.

Kaple Nejsv. Trojice ^{Zdroj A)}

O kapli Nejsvětější Trojice nad (dědinou) osadou je záznam, že stojí od pradávna. Je známo, že v roce 1817 obec kapli opravila a obnovila v kapli obraz. V roce 1861 opravil kapli Jan Procházka č. p. 3. V roce 1941 ji znovu opravil Jakub Štěpánek č. p. 60. Avšak v roce 1994 byla kaple rozbořena do základů a byla znovu postavena nákladem obce. Jinak o ni pečují rodiny Štěpánkova a Blahutova.

Kaple sv. Jana Nepomuckého ^{Zdroj A)}

u hlavní silnice k Hodonínu byla postavena na místě starodávné muky z roku 1835. Co tam bylo dříve není známo. Opravovala a udržovala ji Jenoféfa Vaculovičová č. p. 156. Později manželé Jan a Zuzana Hodesovi č. p. 512, byli bezdětní. Dalšími dědici byla neteř Zuzana s manželem Pavlem Hajduchovi č. p. 512 - dnes Karel a Štěpánka Jurkovičovi.

Kaple sv. Urbana ^{Zdroj A)}

patrona vinařů u Bílého kopce. U cesty v blízkosti železniční dráhy dříve stával kamenný sloup s obrázkem sv. Urbana. Vedení dráhy s tím nesouhlasilo, a proto Bartoloměj Ilčík, kterému zemřela při porodu první manželka i s dítětem, nechal na její památku v roce 1901 postavit novou kapličku s obrazem sv. Urbana. V roce 1958 pak pan farář P. Josef Ondra věnoval do kapličky sochu sv. Urbana. Péči o kapličku převzala dcera Filoména provdaná Miklicová - dalšími dědici a opatrovníky jsou manželé Ludmila a Ladislav Kramlovi. V současné době je kaplička zastíněna zástavbou.

Socha Božského srdce Ježíšova ^{Zdroj A)}

V areálu kostela sv. Kateřiny, nad schodištěm je umístěna socha Božského srdce Ježíšova v životní velikosti. Socha je zhotovena z umělého kamene (cemento-písku). Zhotovil ji sochař kamenický mistr Jan Tříska z Prostějova. Jan Konečný č. 221 z Mutěnic daroval na ni 10 000,- Kč ostatní darovali farníci 60 000,- Kč. Byla pořízena v šedesátých letech. Nápis na podstavci: Poďte ke mně všichni …

Mutěnice, socha Krista.jpg

Socha P.Marie Bolestné ^{Zdroj A)}

V padesátých letech byl zřízen a rozšířen hřbitov, tenkrát se mu říkalo - Nový - dnes hřbitov č. 2. Na tomto hřbitově byla farníky zbudována pískovcová socha Panny Marie Bolestné v životní velikosti. Nápis na vysokém podstavci: „Oroduj za nás!“ Sochu zhotovil sochař p. Brázdil.

Socha sv. Kateřiny ^{Zdroj A)}

panny a mučednice Nad hlavním vchodem do kostel je zabudována keramická socha sv. Kateřiny, Panny a mučednice, patronky našeho farního chrámu. Sochu opět pořídili farníci.

Socha sv. Josefa ^{Zdroj A)}

Před starou Základní školou na vysokém kamenném podstavci stojí socha sv. Josefa s Ježíškem v náručí. Na přední straně je nápis: Nákladem manželů Šimona a Terezie Masaříkových. V upomínku na světovou válku 1914 - 1917. Svatý Josefe, oroduj za nás. Socha je zhotovena z bílého pískovce. Na zadní straně je nápis: Na památku jejich syna, který padl v I. světové válce.

Socha sv. Floriána ^{Zdroj A)}

patrona hasičů. Stojí rovněž na vysokém kamenném podstavci před starou školou. Zbudoval ji tehdejší velitel hasičů Jan Konečný č. 160, jako díkůvzdání za uzdravení. Byl postřelen.

Socha sv. Vojtěcha ^{Zdroj A)}

Pískovcová socha sv. Vojtěcha biskupa a českého patrona. Stávala v areálu kostel na metrovém podstavci u pravých bočních dveří před kostelem. Při rekonstrukci fasády kostela, byla prozatím uložena na faře.

Socha sv. Prokopa ^{Zdroj A)}

Druhá pískovcová socha sv. Prokopa - poustevníka a českého patrona, stávala u levých bočních dveří na kamenném podstavci. I tato socha je prozatímně uložena na faře.

Obě sochy zhotovil sochař p. Brázdil. Pořídili je farníci. Byly ozdobou areálu kolem kostela a doufám, že i nadále budou.

Soška sv. Urbana ^{Zdroj A)}

V malé kapličce Pod Bůdama je soška sv. Urbana patrona vinařů. Sochu pořídil p. farář P. Josef Ondra. V Mutěnicích působil v duchovní správě 27 let.

Socha sv. Jana Nepomuckého ^{Zdroj A)}

V kapličce u silnice směrem na Hodonín bývala socha sv. Jana Nepomuckého. V padesátých letech byla kaplička vypáčena a socha rozbita. Zbytky sochy má rodina Hajduchova a Jurkovičova doma. Rodina kapli opravila a na zdaní zdi je namalován obraz sv. Jana Nepomuckého tzv. Sgrafitem.

Pro úplnost záznamu o křížích a Božích mukách se musím zmínit o obrázku u silnice na Zbrodě. Tento zápis mně věnoval pplk. pan František Fajtl. Co se tam vlastně stalo?

Kamenný kříž ^{Zdroj A)}

potom postavila Kateřina Ilčíková, provdaná podruhé za Jana Štětku, č. 372. Po válce r. 1948 manželé Petr a Marie Brablcovi, č. 523 postavili kříž nový. Tento kříž byl 4x vandaly poškozen.

Železný kříž^{Zdroj A)}

na kamenném podstavci na Vrchních dílech u Poddvorovské cesty postavila v r. 1800 Barbora Formanová, č. 248. Posvěcen byl 14. 9. 1800. O tento kříž se nikdo nestará, jen paní Marie Kmentová každý rok podstavec obílí. Kříž stojí nyní v honu Statku.

Železný kříž^{Zdroj A)}

na kamenném podstavci nechal postavit Josef Patrman, č. 290 pod Dubňansků horů u Hájka v r. 1828. Kříž byl obnoven v r. 1883 Janem a Františkem Brablcovými, č. 323. Dnes v péči Terezie a Františka Jochových.

Dřevěný kříž

U kostela

[Dřevěný kříž] ^{Zdroj A)}

Paní Kateřina Riédová zbudovala u bývalého transformátoru u silnice v r. 1828, v r. 1869 na jeho místě postavil kříž Cyril Ištvánek, č. 57. Oba kříže se stářím ulomily a v r. 1931 tam postavil vnuk Cyril Ištvánek s manželkou Kateřinou, č. 567 kříž kamenný.

Dřevěný kříž ^{Zdroj A)}

V r. 1779 nechala postavit Rozálie Šmihlová na svém poli ve vinohradech nad Okrouhlíckými. Posvěcen byl 29. 8. 1782. Stářím sešel a na jeho místě postavil r. 1876 Martin Zůbek, č. 59 kříž z krásného bílého mramoru. Podnes stojí. Kdo o něj pečuje, nevím.

Dřevěný kříž ^{Zdroj A)}

Tomáš Ilčík, č. 161 nechal postavit na svém poli v r. 1819 nad osadou u silnice k Dubňanům. V r. 1892 byl nahrazen novým křížem, oba kříže nevydržely.

Dřevěný kříž^{Zdroj A)}

od Františky Hodesové z r. 1858 na hranicích katastru u silnice směrem Čejč. Stářím sešel. K tomuto kříži se váže ústní legenda. Bednářskému mistru Františku Rivolovi se o Vánocích zapíchla v krku rybí kost, jel povozem na Čejč k lékaři vyhledat pomoc, ale v těch místech se mu najednou kost uvolnila a on na poděkování nechal postavit kříž kamenný v r. 1901. Rivolovi byli bezdětní, dědicem pak byl pan Pavel Jarošek kolář. Dalšími dědici syn a vnučka.

Dřevěný kříž ^{Zdroj A)}

U hlavní silnice u Produčky stával z r. 1859. Na jeho místě postavili manželé Petr a Barbora Matušinovi v r. 1903 kamenný kříž. Bydleli na č. 207. Později na tom domě bydlela rod. Červenkova, usedlost koupil p. Cyril Bravenec, trafikant.

Dřevěný kříž ^{Zdroj A)}

Kateřina Říhová, č. 192 nechala postavit před svým domem v r. 1863. V r. 1913 manželé Josef a Klára Buchtovi postavili kříž kamenný, nové č. 214. Dědici Miloš a Hana Buchtovi.

Dřevěný kříž ^{Zdroj A)}

Na náměstíčku pod kostelem stával z r. 1870 od Anny Prčíkové, č. 101. Ani tento kříž nevydržel. Toho využila rod. Balusova a v r. 1954 zbudovala krásný žulový kříž, na památku svých synů Josefa, který zemřel v 16 letech, a syna Františka, který byl jako PTP na nucených pracích, a když jel na vánoční svátky na dovolenou, zahynul při srážce vlaku v r. 1953.

Dřevěný misijní kříž^{Zdroj A)}

U kostela stával. Poslední záznam o něm je z r. 1940. Na jeho místě stojí dnes žulový kříž pořízený farníky v r. 1994.

Kamenný kříž^{Zdroj A)}

u hřbitova, pořízený r. 1913 z nadace Evy Holešinské, č. 136.

Kamenný kříž^{Zdroj A)}

za Medlovem, pořízený obcí v r. 1789.

Kamenný kříž ^{Zdroj A)}

Brablcův ve Školní ulici. Petr Brablc z č. 203 byl na tom místě přejet při převážení mlátící soupravy. Koně se splašili, opratě se mu zamotaly kolem nohou, upadl a byl přejet, na následky zemřel. V r. 1906.

Kamenný kříž^{Zdroj A)}

U cesty nad Vinařskými závody byl hliník. Občan Jan Vaculík kopal hlínu těsně vedle stěny hliníku, najednou se kus břehu uvolnilo a jeho to zasypalo. Než se na to došlo a než byl vyproštěn, byl již mrtev. Bylo to 26. 11. 1881. Rodina tam na památku zbudovala kovový kříž. Pozůstalé rodiny tohoto rodu pak v r. 1955 zbudovaly nový.

Kamenný kříž ^{Zdroj A)}

Zůbkův - Karafiátův ve Školní ulici. Pořízen od Josefa Karafiáta, č. 242, r. 1914 kříž pískovcový.

Kamenný kříž ^{Zdroj A)}

Hlavní pískovcový na hřbitově č. 1. Pořízen farníky v r. 1939.

Kamenný kříž ^{Zdroj A)}

u Zbrodu - postavený hraběnkou Marií Antonií v r. 1727. Tento barokový kříž je nejkrásnější památkou na našem katastru. Je to poměrně vzácný reprezentant typu - Ukřižování - se stromovým křížem, je to kmen s useknutými haluzemi, stojící na homolovitém „skálním“ útvaru - na Golgotě, taktéž je řešeno i horizontální břevno kříže. Renovován byl v r. 1995, nákladem obce.

Železný kříž ^{Zdroj A)}

Šimon a Viktorie Vagundovi, č. 61 postavili na kamenném podstavci v r. 1900 za dědinou u větřákové cesty. Později byl přebudován Marií a Václavem Vagundovými, č. 181. Dnes Josef a Anna Vagundovi, č. 5.

Železný kříž ^{Zdroj A)}

V podloubí vrátnice Vinařských závodů stojí na kamenném podstavci. Vzadu je nápis: „Postaven ku cti a chvále Boží od manželů Jana a Růženy Štampochových (č. 276) L. P. 1 903. “ O kříž pečuje paní Marta Konečná.

Železný kříž ^{Zdroj A)}

na Kerchůvku z r. 1831 v době cholery pořídili manželé Ignác a Anna Bělohlávkovi. Opatrovala jej i Jenoféfa Lamačová. Znovupostaven v r. 1991 rodinou Tesaříkovou, č. 106.

Železný kříž ^{Zdroj A)}

Na dílech u silnice k Hodonínu pořídil Jiří Pospíšil, č. 17, v r. 1884 na vlastním poli. Po arondaci půdy byl neopatrnou jízdou traktoristy pluhem stržen a rozbit. Rodiny Pospíšilova a Havlíkova v r. 1955 zbudovaly kříž nový kamenný.

Železný kříž ^{Zdroj A)}

Velký na mohutném podstavci postavil v r. 1887 na svém poli v Kuničkách, na bývalé vápenské cestě Petr Šupa, č. 224. Dědici dnes manželé Mokrušovi.

Železný kříž^{Zdroj A)}

od Kateřiny Brablcové postaven r. 1888 Pod bůdama. Od r. 1991 je kříž v péči Jakuba Hodesa.

Dřevěný kříž^{Zdroj A)}

U čejkovské silnice stával. V ústním podání se dochovalo, že kříž stojí nedaleko malého návrší, kde stával kostel zaniklé osady Kapanice. V r. 1949 manželé Josef a Kamila Kmentovi, č. 205 postavili kříž nový kamenný.

Dřevěný kříž^{Zdroj A)}

Dříve býval hřbitov kolem kostela a tam postavili manželé Jan a Apoléna Kmentovi, č. 35 v r. 1860 kříž. V r. 1950 byl hřbitov definitivně zrušen, proto byl kříž přenesen do parčíku u kostela. Je vystužen betónovým podstavcem a stojí dodnes. Na kříži jsou patrny dřevořezby.

Kříž ^{Zdroj A)}

Rodina Matěje Havlíka, č. 18 zbudovala na svém poli u příčné cesty, která vedla před arondací půdy od Zůbkového kříže příčně k Větřáku. Pořízen v r. 1884. V r. 1975 byl přemístěn k Větřáku.

Kříž ^{Zdroj A)}

neogotický František a Viktorie Kučerovi z Bojanovic postavili v r. 1890 u Obory krásný. Viktorie Kučerová, rozená Geráňová pocházela z Mutěnic. Postavili jej na svém poli. Dědici byli dcera Kateřina provdaná Kučeříková, č. 263. Dnes Antonie Tománková, č. 240.

Kříž^{Zdroj A)}

Moderní hlavní na hřbitově č. 3. Postavila obec. Archit. pan Vlček.

Kříž ^{Zdroj A)}

Jaroškův

Památník obětem obou světových válek ^{Zdroj A)}

má také kříž s trnovou korunou. Pořízen byl v r. 1946 nákladem obce a zásluhou legionářů první světové války. Zhotovil kameník Šrůtka - Bohuslavice.

Busta T.G.Masaryka^{Zdroj A)}

Protože první československý prezident T. G. Masaryk bydlel krátce se svými rodiči v Mutěnicích v letech 1852-1853 bylo pochopitelné, že se naše obec k němu hlásila v době, kdy se stal prezidentem ČSR. Výrazem toho, bylo postavení památníku. Obec dala zhotovit kamennou bustu, která byla umístěna před radnicí na kamenném podstavci v místě, kde byla dříve umístěna busta rakouskouherského monarchy Františka Josefa I.

Slavnostní odhalení busty TGM se uskutečnilo 30. května 1920. Po vypuknutí druhé světové války a obsazení naší země nacisty byla busta násilně stržena. Nejdříve byla pohozena na dvoře radnice, ale pak jednoho dne zmizela. Později se zjistilo, že ji ukryl kamenický mistr František Drbal s Františkem Prčíkem, mým otcem. Jednou v noci bustu uložili do bedny a zakopali pod schody radnice, kde byla ukryta po dobu šesti let.

Po druhé světové válce byla busta opět umístěna na kamenném podstavci u radnice. Po roce 1948 byla busta podruhé odstraněna z ideologických důvodů. V roce 1968 se busta opět hledala, ale nenašla se. Podle krátkého záznamu v kronice byla silně narušena a nedala se znovu instalovat. Byla proto v zhotovena busta nová, bronzová. Zhotovil ji akademický sochař Adolf Kovanička z Kyjova. Byla instalována do výklenku na budově radnice. Vydržela tam však jen velmi krátce a byla opět odstraněna. Tentokrát ji ukryl obvodní lékař Engelbert Moravec, který bydlel na radnici se svou tchýní. Ukryli ji na půdě, z které však časem zmizela. Když se demolovala stará kůlna na dvoře radnice, byla busta objevena mezi haraburdím. Objevil ji Bohumil Brablc a znovu ji ukryl. Po roce 1989 ji tento občan přinesl na radnici.

Dne 4. 3. 1990 byla busta TGM znovu slavnostně odhalena a doufám, že už nikdy nenastane doba, kdy se bude busta zase strhávat.

Radnice^{Zdroj A)}

byla postavena v roce 1896. V radniční budově byly v té době zřízeny úřední místnosti, byt pro učitele, byt pro lékaře, čekárna i ordinace. Později se z jedné místnosti vybudovala školní třída. tato radnice byla postavena na paměť padesátiletého císařování Jeho veličenstva Franz Josefa I., rakousko-uherského monarchy. Svědčí o tom pamětní deska, zabudovaná na levé straně v průchodu radnice. Je v ní obecní úřad, pošta, obvodní lékař a byty učitelů.

Škola ^{Zdroj A)}

stará - vystavěna roku 1800 na návsi pod kostelem od vrchnosti občanů robotou byla obcí prodána a jsou z ní 4 domy č. p. 102, 447, 448 a 637, přestalo se v ní učit v roce 1873.

nynější - vystavěna roku 1873 v zahradě bývalé obecní hospody. Přístavba čtyř tříd byla provedena v roce 1914, je sedmitřídní a má 9 učíren a pěkný kabinet. Uloženy jsou v ní památky historické a archeologické z Mutěnic.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	2702
1930
1947
1961
1970
2001

www.mutenice.cz

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí v republice čsl, 1927

A) mutenice.cz

C) cs.wikipedia.org (1.12.2016)

Předchozí editace: 27.9.2010

Kód CZ 10096

Mutěnice

(Mutenitz)

Kostel sv. Kateřiny ^{Zdroj A)}

Kaplanka ^{Zdroj A)}

Fara ^{Zdroj A)}

Kaple sv. Jana a Pavla ^{Zdroj A)}

Kaple sv. Anny ^{Zdroj A)}

Kaple sv. Rocha ^{Zdroj A)}

Kaple P.Marie Sedmibolestné ^{Zdroj A)}

Kaple Nejsv. Trojice ^{Zdroj A)}

Kaple sv. Jana Nepomuckého ^{Zdroj A)}

Kaple sv. Urbana ^{Zdroj A)}

Socha Božského srdce Ježíšova ^{Zdroj A)}

Socha P.Marie Bolestné ^{Zdroj A)}

Socha sv. Kateřiny ^{Zdroj A)}

Socha sv. Josefa ^{Zdroj A)}

Socha sv. Floriána ^{Zdroj A)}

Socha sv. Vojtěcha ^{Zdroj A)}

Socha sv. Prokopa ^{Zdroj A)}

Soška sv. Urbana ^{Zdroj A)}

Socha sv. Jana Nepomuckého ^{Zdroj A)}

Radnice^{Zdroj A)}

Škola ^{Zdroj A)}

Myslivna ^A^Zdroj^A)

Panský dvůr^{Zdroj
A)}

Chudobinec obecní^{Zdroj
A)}

Masarykova chalupa^{Zdroj
A)}

Bývalá obecní hospoda^{Zdroj
A)}

Státní a zemský sklep vzorný^{Zdroj
A)}

[Větrný mlýn]^{Zdroj
A)}

Chalupa^{Zdroj
C)}

Vinné sklepy ^{Zdroj
C)}

Historie obce

Kód CZ 10096

Mutěnice

(Mutenitz)

Kostel sv. Kateřiny Zdroj A)

Kaplanka Zdroj A)

Fara Zdroj A)

Kaple sv. Jana a Pavla Zdroj A)

Kaple sv. Anny Zdroj A)

Kaple sv. Rocha Zdroj A)

Kaple P.Marie Sedmibolestné Zdroj A)

Kaple Nejsv. Trojice Zdroj A)

Kaple sv. Jana Nepomuckého Zdroj A)

Kaple sv. Urbana Zdroj A)

Socha Božského srdce Ježíšova Zdroj A)

Socha P.Marie Bolestné Zdroj A)

Socha sv. Kateřiny Zdroj A)

Socha sv. Josefa Zdroj A)

Socha sv. Floriána Zdroj A)

Socha sv. Vojtěcha Zdroj A)

Socha sv. Prokopa Zdroj A)

Soška sv. Urbana Zdroj A)

Socha sv. Jana Nepomuckého Zdroj A)

Radnice Zdroj A)

Škola Zdroj A)

Myslivna AZdroj A)

[Větrný mlýn] Zdroj A)

Kostel sv. Kateřiny ^{Zdroj A)}

Kaplanka ^{Zdroj A)}

Fara ^{Zdroj A)}

Kaple sv. Jana a Pavla ^{Zdroj A)}

Kaple sv. Anny ^{Zdroj A)}

Kaple sv. Rocha ^{Zdroj A)}

Kaple P.Marie Sedmibolestné ^{Zdroj A)}

Kaple Nejsv. Trojice ^{Zdroj A)}

Kaple sv. Jana Nepomuckého ^{Zdroj A)}

Kaple sv. Urbana ^{Zdroj A)}

Socha Božského srdce Ježíšova ^{Zdroj A)}

Socha P.Marie Bolestné ^{Zdroj A)}

Socha sv. Kateřiny ^{Zdroj A)}

Socha sv. Josefa ^{Zdroj A)}

Socha sv. Floriána ^{Zdroj A)}

Socha sv. Vojtěcha ^{Zdroj A)}

Socha sv. Prokopa ^{Zdroj A)}

Soška sv. Urbana ^{Zdroj A)}

Socha sv. Jana Nepomuckého ^{Zdroj A)}

Radnice^{Zdroj A)}

Škola ^{Zdroj A)}

Myslivna ^A^Zdroj^A)

[Větrný mlýn]^{Zdroj
A)}