Kód CZ 5064

Hustopeče

(Auspitz)

[Kostel sv.Václava] ^{Zdroj 2)}

pozdně gotický, 1512-87, poškozený 1944-5, průjezdem těžkých vozidel se zřítila věž na loď kostela 1961-2, zbořen

Kostel sv.Václava a Anežky České ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

Na místě zbořeného kostela, 1992-4. na Dukelském náměstí je jednou z dominant města. Byl postaven v letech 1992–1994 podle návrhu architekta a výtvarníka Ludvíka Kolka. Nahradil původní pozdně gotický kostel svatého Václava, zbořený v roce 1962. Kostel svatého Václava a svaté Anežky České je dvoupatrová stavba s půdorysem otevřené spirály. V jejím středu se nachází podzemní kaple svaté Anežky České, která leží na místě mariánské kaple původního kostela. Severní polovina vnější spirály tvoří půlkruhovou kostelní loď. Lavice pro věřící seskupené do podoby amfiteátru se svažují k půlkruhovému kněžišti. Menší, jižní část spirály obsahuje sakristii, klubovny a učebny. Kromě toho se v suterénu nacházejí další prostory farního centra (sál, jídelna, učebna a další)

Fara

…

Evangelický kostel ^{Zdroj C)}

…

Evangelická fara ^{Zdroj C)}

…

Kaple sv. Rocha ^{Zdroj C)}

se nachází pod Křížovým vrchem, v sadech Kpt. Jaroše u jižního okraje města. Původně barokní kaple vznikla koncem 17. století, postupem doby byla přestavovaná a rozšiřovaná. Současná novorománská podoba pochází z roku 1901. Malá kaplička stojí také v poli na Kravím vrchu jihozápadně od města. Obě kaple jsou kulturními památkami

[Synagoga] ^{Zdroj C)}

Přestavěna 1880,Mrštíkova č.p.7, po válce stolařská dílna, město ji prodalo 1997, zbořena 2010

Hřbitov ^{Zdroj C)}

…

Židovský hřbitov ^{Zdroj C)}

1886, prostor upraven 1981 na park

Krematorium ^{Zdroj C)}

na městském hřbitově. Architekturou komplex připomíná okolní stavby v obci a zároveň vychází z modelu hřbitovní kaple. Areál stojí v západní části městského hřbitova při cestě. Na čelní obdélnou budovu obřadní síně připomínající kapli navazují vzadu dvě podélné budovy vlastního krematoria a kanceláří, mezi kterými je malý dvůr. Všechny tři na sebe navazující stavby jsou kryty sedlovou střechou.

Kaple ^{Zdroj C)}

hřbitovní kaple z počátku 19. století

Kaplička ^{Zdroj C)}

Barokní výklenková kaplička z první poloviny 18. století.vinice jihozápadně od města

Sloup Nejsv.Trojice ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

1736-8. z let 1736–1738 tvoří další dominantu Dukelského náměstí. V tomto období jej vytvořil Jan Kašpar Pröbstl. Zasvětil jej morovým patronům sv. Rochu, sv. Šebestiánu, sv. Františku Xaverskému a sv. Karlu Boromejskému. Pod sochu svatého Šebestiána byly vloženy svaté ostatky, pamětní list a mince z doby Karla VI. Na vrcholu sloupu se nachází sousoší Nejsvětější Trojice. Je vysoký 14,17 metrů. Základ tvoří kamenná krychle s délkou hrany asi 3 metry

Socha Nejsv.Trojice ^{Zdroj C)}

1736-8. z let vytvořil Jan Kašpar Pröbstl

Socha sv.Rocha ^{Zdroj C)}

1736-8. z let vytvořil Jan Kašpar Pröbstl

Socha sv.Šebestiána ^{Zdroj C)}

1736-8. z let vytvořil Jan Kašpar Pröbstl

Socha sv.Františka Xaverského ^{Zdroj C)}

1736-8. z let vytvořil Jan Kašpar Pröbstl

Socha sv.Karla Boromejského ^{Zdroj C)}

1736-8. z let vytvořil Jan Kašpar Pröbstl

Socha sv.Rozálie ^{Zdroj C)}

1736-8. z let vytvořil Jan Kašpar Pröbstl, v jeskyňce

Socha sv.Alžběty ^{Zdroj C)}

1736-8. z let vytvořil Jan Kašpar Pröbstl, v jeskyňce

Socha P.Marie Imaculatty ^{Zdroj C)}

1736-8. z let vytvořil Jan Kašpar Pröbstl, u paty sloupu

Socha sv.Josefa ^{Zdroj C)}

1736-8. z let vytvořil Jan Kašpar Pröbstl, u paty sloupu

Socha sv. Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

Barokní 1627,opravena 1793, Masarykovo náměstí,

Socha Piety ^{Zdroj C)}

Herbenova ulice, dům 473/15, vedlejší budova

Socha sv.Urbana ^{Zdroj C)}

Herbenova ulice, dům 527/5

Socha sv.Urbana ^{Zdroj C)}

ulice Na Hradbách, vinařství Rustikal

Socha sv.Jana Nepomuckého ^{Zdroj C)}

ulice Tábory, socha na domě 661/47

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

U kostela

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

hlavní hřbitovní z roku 1762 s reliéfem sv. Veroniky

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

Ul.Žižkova

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

U cesty na Šakvice

Kamenný kříž ^{Zdroj C)}

Ul.Herbenova, 2002

Železný kříž ^{Zdroj C)}

Na Křížovém vrchu

Železný kříž ^{Zdroj C)}

Ul.Na hradbách

Železný kříž ^{Zdroj C)}

Misijní, 2001 na zdi kostela

Boží muka ^{Zdroj C)}

Raně barokní boží muka ze 17. století. cesty ve vinicích východně od města, jihovýchodně od hřbitova.

Boží muka ^{Zdroj C)}

Pozdně gotická boží muka z roku 1529. u silnice k Popicím u benzinové pumpy, parc. 2429 (Nádražní)

Kašna Žumberák ^{Zdroj C)}

je renesanční kamenná kašna z roku 1595, se sousoším Tritóna s delfíny. Místně známá pod jménem Žumberák.Pod sochou letopočet 1542

Náhrobek ^{Zdroj C)}

klasicistní měšťana Franze Gottlieba z roku 1813

Pamětní deska T.G.Masaryka ^{Zdroj C)}

Na škole

Pamětní deska T.G.Masaryka ^{Zdroj C)}

plaketa TGM na ulici Herbenova naproti domu 473/15

Pamětní deska T.G.Masaryka ^{Zdroj C)}

budova městského úřadu čp. 2, Masarykův citát

Pamětní deska Filipa Kubery ^{Zdroj C)}

Mrštíkova 105/4

Pamětní deska ^{Zdroj C)}

fara Českobratrské církve evangelické těsně přiléhající ke kostelu, na založení sboru 1882

Památník padlým 1938-45 ^{Zdroj C)}

…

Památník T.G.Masaryka ^{Zdroj C)}

…

Erbovní deska ^{Zdroj C)}

…

Znak ^{Zdroj C)}

…

Znak ^{Zdroj C)}

1991

Znak ^{Zdroj C)}

na domě Mrštíkova 13/15, z Jiráskovy ulice

Znak ^{Zdroj C)}

Mrštíkova ulice, reliéf na nárožním domě patřící již k Dukelskému náměstí

Znak ^{Zdroj C)}

Ve štítě staré radnice

Socha ^{Zdroj C)}

na dvoře hotelu Centro, Husova ulice

Socha vinné kvasinky ^{Zdroj C)}

…

Socha vodníka Fiškina ^{Zdroj C)}

U Předního rybníka

Hradiště Homolí kopec ^{Zdroj C)}

Výšinné opevněné sídliště - hradiště Homolí kopec, archeologické stopy Česká ves (?), u ulic Hradní, Habánská

Opevnění ^{Zdroj 2) Zdroj C)}

Po 1510, dochována východní strana. je datováno od 16. století. Ještě v roce 1720 byly Hustopeče nazývány městem hrazeným. Vstupní brány tehdy byly Kovářská v Panské ulici, Židovská naproti Starovicím a Vodní oproti tehdejšímu předměstí Böhmdorfu (Česká ves). Hradby byly postupně od roku 1830 zastavovány a rozebírány. Poslední z bašt se dochovala v dnešní Hradební ulici.

[Kovářská brána] ^{Zdroj C)}

v Panské ulici

[Židovská brána] ^{Zdroj C)}

naproti Starovicím

[Vodní brána] ^{Zdroj C)}

oproti tehdejšímu předměstí Böhmdorfu (Česká ves)

Stará radnice ^{Zdroj C)}

přiléhající k nové radnici prošla během své existence mnoha proměnami až do dnešní empírové podoby. Pod objektem se nachází patrové gotické sklepení. Svého času zde bylo vykonáváno útrpné právo, budova též sloužila jako radniční hospoda a byla spojena podzemní chodbou s opevněným kostelem.

Radnice ^{Zdroj 2)}

Secesně historizující 1906. na Dukelském náměstí byla postavena roku 1906 podle projektu profesora německé techniky v Brně Ferdinanda Hracha. Radnice má tři poschodí a mohutnou věž. Po dostavbě radnice v ní byly umístěny krom obecního úřadu i sekretariát městské policie, městská spořitelna, důchodkový úřad obce a později i četnická stanice a notářství. Radniční věž s hodinami není turisticky přístupná, jelikož v přístupu brání táhla hodin

Spořitelna ^{Zdroj C)}

…

Škola ^{Zdroj C)}

…

Škola ^{Zdroj C)}

…

Škola ^{Zdroj C)}

…

Dům U Synků ^{Zdroj C)}

je renesanční měšťanský dům z roku 1579 stojí v jihovýchodní části Dukelského náměstí. č.p. 94. Dům byl postaven jako sídlo představitelů kláštera Králové na Starém Brně. Průčelí domu nese arkýř, ve dvorním traktu se nachází arkádové lodžie. Dnes dům slouží ke kulturně společenským účelům. Je zde Městské muzeum a galerie, Stálá vinařská expozice a Turistické informační centrum

Dům č.p. 10 ^{Zdroj C)}

Dukelské náměstí 10/8 Raně barokní městský dům z konce 17. století, upravený v 19. století

Dům čp. 35 ^{Zdroj C)}

Dukelské náměstí 35/9 Barokní městský dům z první poloviny 18. století, upravený v 19. století.

Dům čp. 56 ^{Zdroj C)}

Dobrovského 56/7 Měšťanský dům, v němž v letech 1861–1863 bydlel budoucí prezident T. G. Masaryk.

Stará pošta č.p.77 ^{Zdroj C)}

Dukelské náměstí 77/22 Původně raně barokní stavba, upravovaná v 19. století. Sídlo obecní policie, několika odborů MÚ, Centrum volného času.

Dům čp. 95 ^{Zdroj C)}

Dukelské náměstí 95/24 Pozdně renesanční měšťanský dům z roku 1603, upravovaný v 17. století a přestavěný roku 1837.

Dům čp. 98 ^{Zdroj C)}

Dukelské náměstí 98/27Pozdně renesanční měšťanský dům z konce 16. století, na konci 19. století přestavěný v novorenesančním slohu.

Dům čp. 110 ^{Zdroj C)}

Mrštíkova 110/16 Jednopatrový dům s renesančním jádrem, upravený barokně. Dům zbořen v roce 1963, na jeho místě stojí novostavba

Dům pánů z Vizovic č.p.116 ^{Zdroj C)}

Mrštíkova 116/13 Měšťanský dům pánů z Vizovic z konce 16. století, s průčelím ve stylu vlašské renesance

Dům čp. 421 ^{Zdroj C)}

Palackého 421/3. Původně gotický přízemní dům s křížovou hřebínkovou klenbou. Přestavovaný renesančně a barokně Památková ochrana zrušena

Dům ^{Zdroj C)}

…

Mandloňová rozhledna ^{Zdroj C)}

je volně přístupná dřevěná rozhledna, jež stojí severně od města na Starém vrchu, na okraji starých mandloňových sadů. Byla otevřena v březnu 2012.

Vinný sklep ^{Zdroj C)}

…

Vinné sklepy ^{Zdroj C)}

…

Zpět na okres

panství

1850 politický a soudní okres Hustopeče

1961 Okres Břeclav

2003 Pověřený městský úřad

Historie města ^{Zdroj C)}

Hustopeče se nachází v oblasti jednoho z nejstarších osídlení na jižní Moravě, severně od hráze Nových Mlýnů. Předpokládá se pravidelný výskyt „lovců mamutů“ (20–25 000 let př. n. l.), doložena jsou neolitická sídliště (konec 4. a počátek 3. tisíciletí př. n. l.) i keltské pohřebiště (3. století př. n. l.). První zmínky o sídle pocházejí z 1. poloviny 13. století. Významnou roli v jejich historii sehrály klášter Králové (Aula Regia), kterému Hustopeče patřily od počátku 14. do konce 16. století, a knížecí rod Lichtenštejnů, kterému patřily v 2. polovině 19. století. Gotický dvoulodní kostel sv. Václava, v němž ministroval v dětství i T.G. Masaryk, byl zbořen v roce 1962 po zřícení věže, v padesátých a šedesátých letech neudržované. Na město byly povýšeny v roce 1572. Hustopeče byly po dlouhou dobu hlavním centrem jihomoravského vinařství, které však od přelomu 19. a 20. století prudce upadalo díky plísňovým onemocněním a přemnožení škůdců. Na začátku 20. století došlo k zániku většiny zbývajících vinohradů kvůli révokazu a plísňových chorobám. Obnovu, která začala ve dvacátých letech, přerušila 2. světová válka, a k jejímu pokračování došlo až po skončení války, dnes je město i se svým okolím opět významnou vinařskou oblastí.

Rok	obyv.	domů
1850
1927	3494 (37%Č)
1930
1947
1961
1970
2001

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

2) Kuča Karel, Atlas památek, 2002

C) cs.wikipedia.org (18.1.2017)

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 18.1.2017

Předchozí editace: 28.5.2011