Kód CZ

(Horní a Dolní) Domašov

(Thomasdorf)

Osady: Filipovice, Bělá pod Pradědem

Kostel sv.Tomáše Apoštola

Farní. v Dolním Domašově je barokní 1726-30. Postaven byl jezuitským stavitelem Christophem Tauschem z podnětu vratislavského kanovníka Karla Maxmiliána Fragsteina

Fara

barokní budova z roku 1766

Kostel sv.Jana Křtitele

Farní. v Horním Domašově. klasicistní stavba z let 1797-1798, postavená podle návrhu Johanna Grögera, v něm obraz Stětí sv. Barbory od Felixe Ivo Leichera

Fara

Od 1843

Hřbitov

U kostela sv.Tomáše

Kaplička

U kostela sv.Jana Křtitele

Kaple Mariin pramen

Poutní. mezi Domašovem a Filipovicemi za

Seifertova kaplička

V údolí zvaném „Kinsajf“ (německy Kienseifen) se nachází Seifertova kaple. Vybudoval ji v roce 1938 místní sedlák Wilhelm Seifert se svou manželkou Emmou (rozenou Thamm z Adolfovic).

Hřbitov sovětských válečných zajatců

Lesní u dolního Domašova, v údolí Zaječího potoka – Borek.

Hřbitov smíření

v Rudohoří - Původně hřbitov 36 sovětských zajatců, kteří zemřeli v období od 29.10.1941 do 19.2.1942 při epidemii skvrnitého tyfu v zajateckém táboře pod Keprníkem, v údolí potoka Bystrý.

Kamenný kříž

U kostela sv.Jana Křtitele, s reliéfem P.Marie Bolestné

Památník padlým

…

Mlýn

Dolní Domašov-obecní úřad-dříve mlýn Preiss

Chalupa

Dolní Domašov

Chalupa

Dolní Domašov

Chalupa

Dolní Domašov

Dům

Horní Domašov

Dům

Horní Domašov

Lehké opevnění vzor 37

z II. svět. války - stavba lehkého opevnění byla zadána 2.9.1937 stavební firmě J. Schmalz z Olomouce.Linie čítá 53 objektů

Přírodní rezervace Šumárník ^{Zdroj A)}

Rozloha 0,86 ha, jedná se o erlánovou skalku vrcholu Šumný (1073 m n. m.) na bočním hřebeni ze Šeráku na východ do údolí Bělé. Díky erlánu (vápenitá hornina) je lokalita velmi bohatá na výskyt vzácných druhů rostlin, jako je například lomikámen vždyživý. Setkávají se zde rostliny z Malé Asie – šabřina tatarská a z Alp – mázdřinec rakouský. V současné době je zde evidováno 220 druhů, z nichž 9 je na seznamu ohrožených. Ze zoologického hlediska nebyl dosud Šumárník důkladně prozkoumán.  Za zmínku stojí některé druhy ptáků jako například krutihlav obecný nebo jeřábek lesní.

Přírodní rezervace Borek u Domašova ^{Zdroj A)}

Rozloha 13,54 ha, kamenné moře a bor, jako pozůstatek od doby ledové na prudkém jihovýchodním svahu Zaječí hory. Kamenná suť je prakticky bez vegetace, lemována lesními porosty, tvořenými smrkem, borovicí, břízou a jedlí. Z rostlin za zmínku stojí vranec jedlový a jestřábník zední. Z živočichů je zde možno spatřit například nejmenšího evropského ptáka králíčka obecného.

Přírodní rezervace Vysoký vodopád ^{Zdroj A)}

pod malým Dědem - Rozloha 141,4 ha, rozkládá se na severním svahu Velkého Jezerníku a východním svahu Malého Klínu. Předmětem ochrany jsou zde především geomorfologické jevy, tedy skalní útvary bizarních tvarů, vytvářené staletou zemní a vodní erozí Studeného potoka. Nejvýznamějším takovým útvarem je samotný Vysoký vodopád.  Je považován za nejvyšší vodopád Jeseníků. Jeho výška byla 45 metrů. Při povodních v roce 1880 byla však rozrušena skalní stěna, která tvořila jeho podklad, a tak byl vodopád rozdělen na několik kaskád. Po proudu Studeného potoka pod Vysokým vodopádem se nachází několik menších vodopádů, všechny jsou přístupné po modré turistické trase ze Švýcárny do Bělé.  Zajímavými rostlinami jsou zajisté podbělice alpská a čípek objímavý, ze živočichů velice často potkáme kamzíka horského nebo ořešníka kropenatého.

Přírodní rezervace Sněžná kotlina ^{Zdroj A)}

Rozloha 104 ha, významná botanická lokalita ve stržích jihovýchodních svahů Červené hory, zbytek horského smíšeného lesa. V zimním období se zde ukládá velké množství sněhu, který posunem a plazením mechanicky narušuje vegetační kryt, půdní povrch a skalní podloží, čímž se udržuje snížená horní hranice lesa. Díky tomu je zdejší květena poměrně bohatá, jmenujme například kapradinu pérnatec horský, symbol Jeseníků zvonek vousatý. Najdeme zde však i hořec tolitovitý, který je ve znaku Krkonošského národního parku. Podrobný bryologický průzkum zde odhalil na 80 druhů mechorostů, z nichž je několik kriticky ohrožených.
Z fauny je důležité zmínit například otužilého pěvce čečetku zimní, jesenického papouška křivku obecnou, pravidelně jsou zde nacházeny stopy rysa ostrovida.

Javor klen ^{Zdroj A)}

(Acer pseudoplatanus) na Šumné v Adolfovicích, - obvod kmene v 1,3 m – 370 cm, výška stromu 21 m. Vyhlášen v roce 2009.

Jedle bělokorá ^{Zdroj A)}

(Abies alba Miller) v Adolfovicích  - obvod kmene v 1,3 m – 343 cm, výška stromu 37 m, výška koruny 32 m, odhad stáří: 230-280 let. Vyhlášen v roce 1982.

Javor mléč ^{Zdroj A)}

(Acer platanoides L.) v Adolfovicích u bývalé MŠ – Severní strom: obvod kmene 373 cm, výška 30 m, odhad stáří 180let.

Javor mléč ^{Zdroj A)}

(Acer platanoides L.) v Adolfovicích u bývalé MŠ – Severní strom: obvod kmene 373 cm, výška 30 m, odhad stáří 180let.

Jižní strom ^{Zdroj A)}

obvod kmene 297 cm, výška 29 m, odhad stáří 120 let. Oba vyhlášeny v roce 1982

Jasan ztepilý ^{Zdroj A)}

(Fraxinus excelsior L.) v Adolfovicích vedle veterinární ordinace – obvod kmene 455 cm, výška stromu 24 m, odhadované stáří stromu 200-250 let. Vyhlášen v roce 1982.

Lípa srdčitá ^{Zdroj A)}

(Tilia cordata L.) v Domašově nad ovčínem – obvod kmene v 1,3m – 623 cm, výška stromu 31m, odhadované stáří 250 – 350 let. Vyhlášen v roce 1982 

Zpět na okres

Panství

Politický i soudní okres Jeseník

1961 Okres Šumperk

Část obce Bělá pod Pradědem

1996 okres Jeseník

2003 Pověřený městský úřad

Historie obce

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1284

Rok	obyv.	domů
1836	2444
1869	2584
1880	2747
1890	2642
1900	2365
1910	2078
1921	1864
1927	2188 N
1930	2018
1939	2287
1947	1417
1950	1100
1961	1045
1970	935
1980	928
1991	913
2001	965

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice čsl, 1927

A) bela.cz (7.5.2007)

B) turistika.cz (17.5.2014)

C) cs.wikipedia.org (17.5.2014)

Kód CZ

Filipovice

(Philippsdorf)

Přírodní rezervace Filipovické louky ^{Zdroj A)}

Rozloha 2,22 ha, rašelinné a mokré louky bezprostředně navazující na severní okraj Filipovic. Kromě botanického předmětu ochrany - prstnatec májový, tolije bahenní, je lokalita významná i z pohledu výskytu obojživelníků, zejména kriticky ohroženého čolka karpatského. Zajímavý je i výskyt bramborníčka hnědého a v bližším okolí chřástala polního.  

První zmínka 1777

Kód CZ

Bělá >>

(Valdenburg, Waldenburg)

Samostatná obec >>

31 – 24 - 0

30 – 21 - 0

Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 24.8.2022

Předchozí editace: 17.5.2014