Kód CZ 7072

Kostelec

(Wolframs)

Kostel sv.Kunhuty ^{Zdroj
2) Zdroj C)}

Raně gotický, pol.13.stol., rozšířen 1805, věž 1824. Na vyvýšeném ostrohu nad řekou Jihlavou. Samotná stavba v sobě nese typické znaky sakrálního i fortifikačního charakteru. Po obvodu současné hřbitovní zdi byl ochranný val. Původně zde stával dřevěný svatostánek, který byl v polovině 13. století nahrazen zděným. Ten byl vybudován v pozdně románském a raně gotickém slohu. Do současnosti se dochovalo především presbyterium a postranní portál, který pochází podle některých historiků z roku 1250. V roce 1803 vypracoval stavitel Johann Zeissl plány na rozšíření kostela. Samotná realizace stavby proběhla v roce 1805, kdy byla zbourána část západní staré lodi a přistavěna širší nová loď ve slohu pozdního baroka. V roce 1824 byla postavena první dřevěná zvonicová věž, jež byla posazena na nižší starší loď. Avšak tato věž byla roku 1898 přenesena na vyšší mladší loď. V současné době kostel prochází několikaletou rekonstrukcí a archeologickým průzkumem.

Fara

…

Kaple P. Marie ^{Zdroj C)}

na severním návrší na okraji obce. Jedná se o jednoduchou pravoúhlou stavbu. Kaple byla postavena mezi lety 1782 až 1811 v pozdně barokním slohu. Strop zdobí štuková rozeta. Opravy kaple probíhaly v letech 1921, 1957 a 1994-1997.

Hřbitov ^{Zdroj C)}

…

Kříž ^{Zdroj C)}

u silnice do Jihlavy z roku 1833

Železný kříž ^{Zdroj C)}

…

Boží muka ^{Zdroj C)}

na hřbitově

Boží muka ^{Zdroj C)}

u domu č.p. 86

Zřícenina hrádku ^{Zdroj C)}

(tvrze) - na malém ostrohu nad vesnicí byl pravděpodobně v letech 1360-1366 vybudován hrádek, jenž měl chránit říční brod. První písemná zpráva o tomto opevněném sídle pochází z roku 1371. Hrádek zřejmě zanikl za husitských válek při opakovaném obléhání města Jihlavy vojskem Jiřího z Poděbrad, během něhož došlo k zpustošení venkova. Hrádek je i v současnosti dobře patrný. Po obvodu areálu jsou viditelné základy a kameny tvořící lícované zdi zástavby. Avšak nejzachovalejší je čelní kamenný val či rozpadlá hradba. Ještě v 19. století se v prostoru hrádku objevovaly sklepy a zdi. Kostelecké tvrziště zkoumal amatérský archeolog a velkostatkář Vilém Richlý, který své nálezy vystavoval ve svém malém muzeu na nedalekém zámku v Mirošově. Jeho pečlivá dokumentace byla odcizena rudou armádou po obsazení zámku v roce 1945. Samotný zámek byl zbourán v roce 1986.

Zbytky vodní tvrze ^{Zdroj C)}

v osmdesátých letech 19. století byla na Gothově louce (dnešním Kaláškově rybníce) při stavbě dráhy Jihlava - Veselí nad Lužnicí železničními staviteli odkryta a zdokumentována rozsáhlá stavba vodní tvrze. Ještě v minulém století zde stály zdi, které byly rozebrány na stavby. Tvrz byla zřejmě vypleněna a poté zapálena. Stalo se tak snad během třicetileté války.

Kostelecký Dvůr ^{Zdroj C)}

Vestenhof - již ve 14.století stával pod hrádkem (tvrzí) dvůr. Jeho původní název Vestenhof byl odkazem na tvrz (německý výraz Feste = česky tvrz). V roce 1555 na dvoře hospodařil kostelecký sedlák Jan Dvořák, který si vymohl na tehdejší majitelce panství Evě z Olbramovic povolení stavby mlýna. Hrádek (tvrz) i dvůr byly od svého vzniku nedílnou součástí moravské vesnice Kostelec, i když byly postaveny na českém území. Po husitských válkách se začalo rozlišovat, co patří k Čechám a co k Moravě. V současné době spadá Kostelecký Dvůr pod sousední obec Cejli.

Dům č.p.11 ^{Zdroj C)}

…

Lochy ^{Zdroj C)}

podzemní sklípky sloužily a dodnes stále slouží pro uchovávání potravin v chladu. Jejich počátek vzniku lze vysledovat do pozdně středověké kolonizace, kdy byly součástí statků. Tyto lochy se v Kostelci nalézají snad na každém kroku. Nejzachovalejší jsou však v centru obce.