Kód CZ
Lužnice
(Luschnitz) Osady: Jitronice, Klepná,
Pivonice, Polžov, Černé
Údolí Kaple
sv.Vavřince Přestavěna
na rekreační chalupu brutalistní podoby podřadného
výrazu Výklenková kaplička
Kamenná Výklenková kaplička
Novodobá nástavba na elektroskříň Hřbitov
… Kamenný kříž
K Pohorské Vsi |
Panství Politický okres
Kaplice, s.o.Nové Hrady 1961 Okres Český Krumlov Část Pohorské Vsi 2003 Pověřený městský úřad Historie obce Zdroj C)
Lužnice
byla starou horskou osadou, jednou z nejstarších
oblasti Novohradských hor. První zmínky o ní jsou z roku 1397, kdy v ní
sídlil Beneš z Kondrače. Když získali novohradské
panství Buquoyové, kteří se snažili velkých zásob
dřeva z okolních lesů využívat k podnikání, začalo se postupně měnit
národnostní složení obyvatelstva obce. Vedle původních českých zemědělců se
usazovali němečtí řemeslníci, zemědělci, skláři, uhlíři, dřevaři apod. V roce
1677 byla v Lužnici založena búquoyská sklárna
vyrábějící vynikající sklo, které bylo vyváženo především do alpských zemí.
Už v roce 1715 byla sklárna zrušena, ale německé obyvatelstvo zde už pevně
zakořenilo. V Lužnici stávala dřevěná kaple, která byla v roce 1891
přestavěna v novogotickém slohu. V roce 1918, když se Novohradsko
stalo součástí Československa, žilo v Lužnici přibližně dvě stě osmdesát
Němců a deset Čechů. V roce 1938 se obec Lužnice stala součástí Německé říše.
Po roce 1945 bylo německé obyvatelstvo vysídleno. Kolem roku 1956 žilo v
Lužnici sto třicet obyvatel. Potom se nedaleká Tercí Ves stala obcí a Lužnice
se stala její částí. V roce 1970 žilo v Lužnici sedmdesát čtyři lidí. Lidé,
kteří po válce do vesnice přišli, dlouho na místě nevydrželi. Neudržované a
opuštěné budovy mnoho let chátraly. Zbytku budov, které zcela nepodlehly zubu
času, se postupně ujímali chalupáři z měst. Tím Lužnice jako vesnice
prakticky zanikla, změnila se na rekreační osadu, přičemž k různě
zmodernizovaným starým chalupám přibyly i zcela moderní budovy. I z kaple se
stala rekreační chalupa. V roce 1990 klesl počet trvale žijících obyvatel pod
deset.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v
republice čsl, 1927 C) cs.wikipedia.org (2.3.2015) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kód CZ
[Jitronice] (Křoviště, Gerethern) Železný kříž
Jen sok, 1878 |
Stávala
v lesích u silnice z Lužnice na Kuří v prameništi bezejmenného potoka, necelé
2 km od Polžova a necelý 1 km od Klepné První
zmínky o osadě pochází z první poloviny 18. století, kdy se objevuje pod
názvem Birhäuseln, později též jako Beerhäuseln a Bierhäuseln.
Teprve v roce 1792 je uváděna jako Gereuthern. K
roku 1910 žilo v osadě v 12 domech 63 německých obyvatel, k roku 1921 ve 13
domech 53 obyvatel. Po druhé světové válce došlo k odsunu zdejších německých
obyvatel, osada následně nebyla dosídlena a postupně zanikla. Do současnosti
se dochoval pouze sokl kříže. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kód CZ
[Klepná] (Kleppen) |
Stávala
v lesích mezi Lužnicí, Černým Údolím a Kuřím v pramenné oblasti bezejmenného
přítoku Černé, necelý 1 km od Jitronic. Vystavěna
byla někdy v polovině 18. století, kdy se objevuje jako Birwaldhäuseln
auf der Kleppen. Jelikož
neměla souvislou zástavbu a v podstatě se jednalo o dvě skupiny chalup, byla
rozdělena na dvě části. Ve starší stávalo 5 domů s 25 obyvateli a po
administrativní stránce spadala pod Benešov nad Černou (tehdy Německý
Benešov). V novější části stávalo taktéž 5 domů, v nich žilo 19 obyvatelů a
spadala pod Lužnici, dnes místní část Pohorské Vsi. V roce 1910 je zde
uváděno 10 domů a 63 obyvatel. Ještě v 50. letech po odsunu Němců v osadě
stálo 8 domů, již prázdných. Do současnosti se dochovaly pouze ruiny stavení. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kód CZ
[Pivonice] (Piberschlag) [Zámeček Žofín]
V roce 1852 byl uprostřed obory
vystavěn Janem Jiřím Buquoyem lovecký zámeček a v
následujících letech docházelo na jihovýchod od něj k postupné výstavbě jeho
hospodářského zázemí, základů dnešní osady. Jedním z prvních domů byl obdélný
patrový dům z roku 1862, který obýval fořt s titulem Reitförster,
mající na starosti koně a dopravu panstva na zámeček. Na východě jej
doplňovala stodola a kousek od ní kůlna pro vůz a stelivo. Mezi tímto domem a
zámečkem stála původně hájovna, po požáru v roce 1887 však musela být stržena
a na jejím místě vyrostl jednopatrový obytný dům. Všechny domy byly stylově
sjednocené se zámečkem. |
Zaniklá
osada a katastrální území obce Pohorská Ves v okrese Český Krumlov. Nachází
se 1 km jihovýchodně od Pohorské Vsi, v Novohradských horách, v blízkosti
rybníku Pivoňka na pravostranném přítoku Pohořského
potoka, na severozápadním svahu Pivonických skal, v
nadmořské výšce 785 m. Náleží do Přírodního parku Novohradské hory. První
písemná zmínka o osadě pochází z roku 1541. V roce 1910 zde stálo 51 domů, v
nichž žilo 360 obyvatel (z toho 2 české národnosti) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kód CZ
[Polžov] (Pilsenschlag) Kaplička
Původně na návsi Výklenková kaplička
Kamenná, 1818 Železný kříž
… |
Stávala
v lesích mezi Lužnicí, Meziříčím a Kuřím. Po administrativní stránce spadala
právě pod Lužnici, dnes místní část Pohorské Vsi. Nejednalo se o nikterak
velkou osadu. Alois Chytil sice k roku 1921 uvádí 17 domů a v nich 75
obyvatel, ale pravděpodobně až do roku 1945 zde stávalo okolo 10 domů. Ottův
slovník pak k roku 1890 uvádí 12 domů a 83 obyvatel. První
písemná zmínka o osadě pochází z roku 1541. Ačkoliv nebyl Polžov
nikterak velký, stávala zde škola, kterou navštěvovali žáci z okolí –
především Jitronic, Klepné
a Kuřího. Ještě na začátku 50. let po odsunu Němců je v místě uváděno 8 domů
a v nich 34 obyvatel, ovšem i ti osadu nakonec opustili. Do současnosti se
dochovaly jen zbytky ruin stavení a v roce 2010 opravená kaplička, původně
stojí na návsi. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kód CZ
Černé Údolí
(Schwartzthal)
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
10 – 10 - 0
3 – 1 - 0
|
Jaromír Lenoch © Aktualizace 23.12.2020 Předchozí editace: 2.3.2015 |