Kód CZ
Omlenice
(Gross Umlowitz) Osady: Střelcův Dvůr, Omlenička, Výnězda Kaple … Výklenková kaplička
… Památník
… |
Panství Politický okres Kaplice 1961 Okres Český Krumlov 2003 Pověřený městský úřad Historie
obce Zdroj A)
Ves Omlenice zmiňována od poloviny
16. století. Severozápadně od obce je památník 64 obětí Transportu smrti který tudy projížděl v lednu roku 1945. Ves Omlenička náležela původně
ke zboží hradu Pořešína. Poprvé je zmiňována v r. 1358. Přibík z Pořešína ji
prodal v r. 1363 Ješkovi z Voděrad a již následujícího roku ji koupí získal
Oldřich z Drochů. Ve vlastnictví vladyckého rodu Drochovců zůstala Omlenička
až do r. 1465. Drochovci vystavěli v Omleničce tvrz, neboť nový majitel
Přibík Žibřid z Mostků získal v r. 1465 Omleničku s dvorem a tvrzí. Vladykové
z Mostků hospodařili na tvrzi do r. 1546, kdy ji prodali Divišovi Malovci z
Libějovic. Tento ji ale již v r. 1548 prodal Petrovi Sudkovi z Dlouhé. Jeho
potomci a příbuzní vlastnili Omleničku i v následujícím 17. století. Rozkvět
Omleničky nastal poté, co ji v r. 1709 koupil hrabě Jan Antonín z Nützu a
později, když přešla na jeho nástupce a příbuzného Josefa Gundakera, hrabě z
Türheimu. Již během 17. století byl považován
pramen vyvěrající nedaleko Omleničky za léčivý a jeden z tehdejší majitelů
Omleničky Jan Bedřich z Weidlingenu zřídil v r. 1656 u pramene malý lázeňský
dům. Jan Antonín Nütz lázeňský dům rozšířil a později zde byla postavena i
kaple. Lázně byly hojně navštěvovány obyvateli jižních z Čech i sousedního
Rakouska, léčili se zde různé neduhy.
Ve 2. polovině 19 století lázně již k léčbě nemocí nesloužily, ale nadále
byly využívány jako klimatické lázně. V roce 1727 byl v Omleničce na místě
staré tvrze postaven nový barokní zámek. Po velkém požáru v r. 1829 byl
stavebně upraven. Od r. 1722 existoval v Omleničce nově postavený barokní
kostel jako filiální kaplického farního kostela. Na farní byl kostel v
Omleničce povýšen v r. 1739 a zároveň při něm postavena také fara. Od r. 1883
přešla správa fary i kostela na vyšebrodský cisterciácký klášter. Věž kostela
byla silně poškozena při požáru v r. 1829. Hřbitov u kostela byl v r. 1787
zrušen a přeložen na nové místo. V roce 1778 koupil Omleničku i se
statkem, tj. malým panstvím, které k ní náleželo, od Marie Dominiky z
Türheimu vyšebrodský klášter. Ves Stradov (Velký Stradov, Malý
Stradov) je poprvé uvedena v historických pramenech v r. 1358. Až do r. 1398
patřila ves k majetku pořešínského hradu, potom byla prodána. Pravděpodobně v
15. století zde byla vystavěna tvrz. Od r. 1447 je již v písemnostech
jmenován také Malý Stradov. Od r. 1484 vlastnil obě vsi Jindřich Drochovec z
Pláně a jeho potomci. Na konci 16. století se novými majiteli tvrze a
příslušného majetku stali Ojířové ze Římova. Posléze
byl Velký i Malý Stradov připojen k panství Český Krumlov. Ves Vracov: ve Vracově původně
stála tvrz s dvorem a k ní příslušná ves. V r. 1312 sídlil na tvrzi vladyka
Jan z Vracova, který zastával úřad purkrabího na pořešínském hradu. V majetku
tohoto vladyky byla také ves Výnězda a Sviníhlavy. Po r. 1601 je tvrz uváděna
již jako pustá, k majetku patřil kromě vsi i pustý mlýn a další mlýn pod
Omlenicemi. Při prodeji z roku 1650 je uveden i pivovar.
literatura
a prameny 1) Administrativní lexikon obcí v republice Čsl, 1927 A) omlenice.cz C) cs.wikipedia.org |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kód CZ
Střelcův dvůr
(Unterberg) |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kód CZ
Omlenička
(Klein Umlowitz) Kostel P.Marie Bolestné a sv.Jana
Nepomuckého
… Fara … Památník
… [Tvrz]
Jeden z potomků rozvětveného rodu
pánů z Pořešína, Oldřich, získal Omleničku v r. 1364 a postavil v ní kamennou tvrz, patrně
v sousedství staršího opevněného dvorce. [Zámek]
nechal postavit na místě tvrze ve
dvacátých letech 18.století hrabě Jan Antonín Nutz. |
První písemná zmínka o Omleničce
pochází z roku 1358 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kód CZ
Výnězda
(Winitz) Zvonička
… Kamenný kříž
… |
První písemná zmínka o vesnici
pochází z roku 1312 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
10 – 8 - 0
6 – 6 - 0
|
Jaromír Lenoch ©
Aktualizace 25.12.2020 Předchozí editace: 27.3.2011 |