Kód CZ

Rožmitál na Šumavě

(Rosenthal im Böhmerwalde)

Připojené: Čeřín, Hněvanov, Michnice, Zahrádka

Kostel Nanebevzetí P. Marie  Zdroj A)

se hřbitovem vč. ohradní zdi,schodiště, božích muk . Kostel farní, byl jím již r. 1259, kdy odevzdána jeho farní správa klášteru Vyšebrodskému. Za husitských válek byl opuštěn, až od roku 1638 opět ujal se onen klášter správy. Hlavní oltář z roku 1770, původně gotický se zachovalým presbytářem a zdivem věže. Ostatní části postaveny dle návrhu lineckého architekta Fr. Schiefthalera v r. 1909 v gotickém slohu. 

https://d34-a.sdn.cz/d_34/c_img_gT_U/A4HDj.mpo?fl=res,667,500,1

 

Fara

…

Rožmitál na Šumavě 18 (5160).jpg

 

Kaple P.Marie Pomocné - Marianhilf

Zřícenina barokní nad Rožmitálem na kopci Jelínka, po 1988 se zřítila střecha, 2014 nová střecha, na stropě byla bohatá iluzivní a figurální výmalba

http://znicenekostely.cz/image.php?id=148517&h=800

 

 https://d34-a.sdn.cz/d_34/c_img_H_E/LV1BUy.jpeg?fl=res,667,500,1 https://d34-a.sdn.cz/d_34/c_img_F_J/X8ACRj.jpeg?fl=res,667,500,1

 

            Křížová cesta

                Ke kapli P.Marie Pomocné, kamenné niky, poražené na zem, 1848

 

            I.zastavení

                Ke kapli P.Marie Pomocné

 

 

            II.zastavení

                Ke kapli P.Marie Pomocné

 

 

            III.zastavení

                Ke kapli P.Marie Pomocné

 

 

            IV.zastavení

                Ke kapli P.Marie Pomocné

 

 

            V.zastavení

                Ke kapli P.Marie Pomocné

 

 

            VI.zastavení

                Ke kapli P.Marie Pomocné

 

 

            VII.zastavení

                Ke kapli P.Marie Pomocné

 

 

            VIII.zastavení

                Ke kapli P.Marie Pomocné

 

 

            IX.zastavení

                Ke kapli P.Marie Pomocné

http://znicenekostely.cz/image.php?id=39373&h=800

 

            X.zastavení

                Ke kapli P.Marie Pomocné

http://znicenekostely.cz/image.php?id=39371&h=800

 

            XI.zastavení

                Ke kapli P.Marie Pomocné

 

http://znicenekostely.cz/image.php?id=39372&h=800

 

            XII.zastavení

                Ke kapli P.Marie Pomocné

 

http://znicenekostely.cz/image.php?id=146584&h=800

 

            XIII.zastavení

                U kaple P.Marie Pomocné

https://www.hrady.cz/data_g/8151/82879.jpg https://d34-a.sdn.cz/d_34/c_img_gW_S/QiLZ6M.mpo?fl=res,667,500,1

 

            XIV.zastavení

                Ke kapli P.Marie Pomocné

https://www.hrady.cz/data_g/8151/82871.jpg https://d34-a.sdn.cz/d_34/c_img_gQ_T/HXlGws.mpo?fl=res,667,500,1

 

Výklenková kaplička

Na sadech

Rožmitál na Šumavě, kaplička (5168).jpg

 

Sousoší sv. Jana Nepomuckého

na náměstí – sv. Jan Nepomucký, sv. Florián, sv. Šebestián – polovina 18. století

 

Socha

V nice Č.P.50

 

Kamenný kříž

Před kostelem, 1888

 

Boží muka

 před hřbitovní zdí – r. 1521 – kamenný sloup 4,25 m vysoký s figurální plastikou. Stojí při křižovatce silnice na žulovém hranolu.

https://d34-a.sdn.cz/d_34/c_img_gY_S/fiBaDh.mpo?fl=res,667,500,1

 

Památník padlým

z 1. světové války – nachází se na náměstí. Za doby komunismu byly z památníku odstraněny jména padlých, ale jejich jména  jsou zvěčněna v předsálí místního kostela. 

 

Dům č.p. 39

s hospodářským dvorem 

https://d34-a.sdn.cz/d_34/c_img_gW_S/hlmZ8g.mpo?fl=res,667,500,1

 

 

Zpět na okres

Panství

1850 Politický okres Kaplice

1961 Okres Český Krumlov

2003 Pověřený městský úřad Kaplice

 
 
Historie městečka Zdroj A)

Rožmitál na Šumavě byl založen v polovině 13.století Vítkovcem Vokem v souvislosti s budováním hradu Rožmberku nad Vltavou. Stejně jako název Hradu (Rosenberg) i jméno osady (Rosental) bylo odvozeno ze znaku pětilisté růže v erbu jejich zakladatele.

První zmínka o Rožmitálu pochází z roku 1259, kdy Vok z Rožmberka věnoval podací právo k farnímu kostelu v nové osadě právě založenému cisterciáckému klášteru ve Vyšším Brodě. Rožmitál byl zakládán s cílem, aby se stal tržní osadou pro hrad Rožmberk, jehož podhradí nebylo k tomuto účelu dostatečně vhodné. Proto bylo k založení osady vyhlédnuto příhodné místo při staré obchodní cestě z Horních Rakous do Čech.

V roce 1300 vymřela krumlovská větev Vítkovců a jejich statky připadly příbuznému Jindřichovi z Rožmberka, který pak přesídlil na výhodněji položený hrad v Českém Krumlově. Tím poklesl význam Rožmberku i jeho tržiště Rožmitálu. Nepříznivě se projevilo i ustálení trasy obchodní cesty z Cáhlova do Českých Budějovic přes Dolní Dvořiště přímo na Kaplici, takže Rožmitál zůstal stranou. Kromě ojedinělých zmínek při střídání farářů není o něm po větší část 14. století žádných zpráv. Obsáhlejší informaci poskytuje až rejstřík rožmberských statků z roku 1379. Tehdy měl Rožmitál, stejně jako Rožmberk, Frymburk, Dolní a Horní Dvořiště, Rychnov a Cetviny již charakter městečka.  Patřilo k němu 31,5 lánů zemědělské půdy, na nichž hospodařil neuvedený počet obyvatel, jeden lán měl k užitku místní farář. Z každého lánu se odvádělo 5 solidů ročního úroku a desátek. O robotních povinnostech hospodářů není zmínky. Na potoku za obcí bylo v provozu 6 mlýnů, z nichž se rovněž platil úrok. Celkem dostávala rožmberská pokladnaz Rožmitálu ročně 23 talenty, 28 denárů na penězích a navíc ještě desátky.

Obyvatelé městečka se zabývali obděláváním svých polí a někteří provozovali řemesla a živnosti nezbytné pro denní chod života.Výslovně se však připomíná jen lázeň a jakási dílna, patrně kovárna.

Nedostatek historických zpráv zahaluje osudy Rožmitálu na přelomu 14. a 15. století, kdy na statích pánů z Rožmberka vzrůstala nespokojenost poddaných s těžkým údělem a odpor proti feudální vrchnosti.

V průběhu husitské revoluce lze spojit s Rožmitálem událost, kdy na jaře roku 1422 táhl husitský hejtman Chval z Machovic se svým vojskem na statky svého nepřítele Oldřicha z Rožmberka. Zmocnil se městečka Nových Hradů a přes Benešov na d Černou táhl k Vyššímu Brodu. Nezdařil se pokus dobýt hrad Rožmberk. Dalším cílem bylo rožmberské Přídolí, kam vedla cesta kolem Rožmitálu.. Místní tradice pobyt husitského vojska připomíná. Povědomí o něm se uchovalo v pojmenování kopce u Rožmitálu, jemuž se říkalo Žižkova hora.

Od roku 1420 byl Rožmitál s celým panstvím Rožmberk k zástavě švagra Oldřicha z Rožmberka, rakouského feudála Reinprechta z Wallsee, který ,měl hlavní zájem vytěžit ze zastavených osad a městeček co nejvíce. Zástava skončila až v roce 1456 a teprve pak následovalo několik let hospodářské obnovy. Přispělo k ní privilegium krále Jiřího z Poděbrad ze 7. května 1463, jímž povolil Rožmitálu jedinému městečku na panství Rožmberk, pořádat každou sobotu týdenní trhy a jednou ročně výroční trh . 

Již 8. června následujícího roku poskytl Jan z Rožmberka obyvatelům právo volně odkazovat svůj majetek. Po přechodné zástavě panství Rožmberk pánům z Lobkovic v letech 1464 – 1472 potvrdili bratří Vok a Petr z Rožmberka 22. dubna 1479 Rožmitálu dříve poskytnuté výsady a rozmnožili je o další svobody.

Udělená privilegia nebyla výrazem feudálova vztahu k poddaným, ale měla skrytý účel zlepšit hospodářské postavení obyvatel městečka, aby mohli pravidelně odvádět vrchnostenskému důchodu předepsané úroky a dávky.

Také katolická církev se snažila upevnit svůj vliv mezi poddanými propůjčením odpustků pro návštěvníky kostela sv. Šimona a Judy.

Pozvolný hospodářský rozvoj Rožmitálu pokračoval i v průběhu 16.století. Tehdy bylo městečko střediskem rychtářství, k němuž patřily vsi Hněvanov, Sedlíkov, Třešňovice, Havlov, Močerady, Jistebník a Čeřín. Před polovinou století byl v okolí Rožmitálu otevřen důl Sv. Ondřeje na těžbu stříbrné rudy.

Šlo o jeden z pokusů Rožmberků těžit na svých statcích drahé kovy. Do těžby v Rožmitálu však byla vkládána velká naděje, neboť symboly hornické činnosti se dostaly i do znaku městečka. Pětilistá růže na stříbrném podkladě vyjadřovala poddanský vztah Rožmitálu k Rožmberkům, kdežto půlměsíc a hvězda symbolizovaly těžbu stříbra.

Velmi důležitá byla pro Rožmitál privilegia týkající se vaření piva, které zajišťovalo zdroj příjmů do obecní pokladny. Listinou z 9. dubna 1555 dovolil Vilém z Rožmberka vařit pivo v obecním pivovaru. Jeho prosperitu zajistil přidělením dvaceti vesnic v okolí, které musely kupovat rožmitálské pivo. Tato výsadba nebyla samozřejmě zadarmo, z každého vědra piva se muselo vrchnosti platit. Rožmberk věděl,že městečko o vaření piva stojí a bezostyšně toho využíval. Čas od času udělené právo odmítal, aby je opět městečku vrátil za nepříznivějších podmínek. Větší právní jistotu nabylo městečko až v roce 1596, kdy Vilémův nástupce Petr Vok z Rožmberka potvrdil všechna privilegia, daná jeho předky, včetně práva vařit pivo.

Na konci 16. století byl co do počtu usedlých Rožmitál menší než Rožmberk a Horní Dvořiště, ale větší než Frymburk, Cetviny a Dolní Dvořiště. Zároveň byl Rožmitál ohrazen hradební zdí a měl 2 brány, Horní a Dolní. Kromě již zmíněného kostela stála na náměstí radnice s pivovarem. Již tehdy se připomínala škola. Od roku 1521 zdobil městečko kamenný sloup s figurální plastikou.

Po smrti Petra Voka z Rožmberka dne 6. listopadu 1611 zdědil panství jeho synovec mladý Jan Zrinský. Když tento nečekaně po několika měsících zemřel, připadlo panství Švamberkům, kteří podle dřívější smlouvy již zdědili Novohradsko a Libějovicko. Rožmitálu byly potvrzeny výsady, které mu udělili jeho předchůdci.

Po smrti Jana Švamberka uvázal se k panství Rožmberk jeho syn Petr, jeden z hlavních předáků odboje českých stavů proti Habsburkům. Když potom císařští velitelé zaútočili na Švamberské statky, byl vypálen Rožmberk a padl i hrad. Ještě před bitvou na Bílé hoře byl Švamberský majetek konfiskován a císař Ferdinand II. Daroval panství Nové Hrady, Rožmberk a Libějovice svému generálu Karlu Bonaventurovi de Longueval hraběti Buguoyovi. Tak Rožmitál dostal na čtvrt století nového feudálního pána, cizácký rod Buguoyů. Zdá se, že se Rožmitálští smířili s novou vrchností snáze než jinde, například Kaplice. Také pobělohorská rekatolizace proběhla v Rožmitále bez většího odporu.

Stav, ve kterém se Rožmitál dočkal konce třicetileté války, zachycuje Berní rula z roku 1654: v Rožmitále bylo celkem 22 domů,přiznával se celkový výnos 973 zlatých, v obecním pivovaru se ročně vystavovalo 62,5 vědra piva. Řemesla provozovali 23 živnostníci.

V polovině 18. století dala rožmitálská obec postavit nad pramenem léčivé vody barokní kapli.

V 1. polovině 19. století nacházela část obyvatelstva Rožmitálu příležitostnou obživu při stavbě 1. koněspřežní železnice z Českých Budějovic do Lince, která vedla v blízkosti Bujanova.

Rok 1848 měl zásadní vliv na život obyvatel, především ukončil poddanský vztah k Buguoyům a zrušil z něho vyplívající povinnosti a omezení. Od roku 1850 byl Rožmitál součástí soudního okresu kaplického v rámci okresního hejtmanství v Kaplici. 

Rožmitál měl tehdy 103 domy a 605 obyvatel.

Městečko se měnilo jen pozvolna. Roku 1870 byla zbořena Dolní brána a o 10 let později po požáru došlo k demolici i Horní brány. Byla postavena škola, přestaveny některé soukromé domy. Z úřadů byla v místě jen pošta. Ostatní úřady byly v Kaplici. Tam docházely i větší děti do měšťanky.

Svůj německý ráz si podržel Rožmitál i po vzniku samostatného československého státu. Odlehlost obce a nedostatek pracovních příležitostí nelákaly k usazení. To byl důvod, proč v Rožmitále nevznikla česká menšina jako v Horním Dvořišti nebo Rožmberku. V září 1938 byl Rožmitál s ostatním pohraničím odtržen od Čech a stal se součástí hornorakouské župy.

Teprve porážka nacistického Německa v květnu 1945 ukončila tento stav. Německé obyvatelstvo bylo postupně odsunuto a Rožmitál se stal díky novým osídlencům z vnitrozemí Československa českou obcí.

 

 statistika 

 

literatura a prameny

1) Administrativní lexikon obcí  v republice Čsl, 1927

 

A) rozmitalnasumave.cz

C) cs.wikipedia.org  

 

25 – 16 – 0

12 – 7 - 0

 Jaromír Lenoch ©  Aktualizace 22.12.2020

Předchozí editace: 27.3.2011